Např. přecházení na Linux a jeho odlišnosti od Windows
Str.: 1, 2, 3, ... 8 Psát příspěvky můžete po přihlášení
Poota 14.09.2015 13:30 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Úvodem
S překvapením jsem uznamenal, že i někteří velice rozumní lidé stále ještě považují Linux za operační systém, který kvality Windows nedosahuje a domnívají se, že téměř všichni uživatelé počítačů pracují pouze s nimi. Protože tomu zdaleka tak není, považuji za svou povinnost založit toto "osvětové" vlákno a v něm dle svých chabých sil se chci pokusit uvést věci na pravou míru.
Nejprve co už na toto téma bylo napsáno a pak případné aktualizace a diskuze.
0
0
Poota 14.09.2015 13:33 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Windows kontra Linux
Smyslem Windows je vydělávat co nejvíc peněz. Aby si uživatelé koupili novou verzi, musí být vždycky v něčem lepší, než ta předchozí. Ovšem ne příliš, protože ta další verze musí být opět o něco lepší. Takže tím pokrokem se musí zatraceně šetřit, protože dokonalá verze by byla nutně ta poslední prodejná. Přitom každá další verze si vynucuje silnější hardware, takže na tom vydělávají i prodejci železa, a na oplátku zase podstrojují Microsoftu. Výhodou komerčních programů je povinnost podpory a záruk, i když ta je leckdy jen formální.
Linux nevytvářejí programátoři placení a řízení nějakou firmou. Jedná se o komunitu, ve které si každý sám rozhodne, co se mu zrovna chce programovat a také jak. Může odstraňovat chyby, přidávat nové vlastnosti nebo vytvářet úplně nové programy. Výsledky své práce dává volně k dispozici celé komunitě k používání či vylepšování. Vývoj Linuxu tedy směřuje k dokonalosti bez marketingového chytračení. Nerovnoměrnost jeho vývoje je dána tím, že programování některých potřebných věcí není dost atraktivní a nebo je programátoři nepovažují za tak nutné, jak to vnímá prostý lid. Většinu těchto problémů uspokojivě řeší distra, která jsou nejčetněji používaná. Ta také často nabízejí i komerční verze s podporou.
V Linuxu je třeba rozlišovat mezi základem systému a aplikacemi. Základem je jádro, které může běžet samostatně a dalo by se při troše dobré vůle přirovnat k DOSu, s nímž má společné i to, že komunikuje v textovém režimu. Jádro obsluhuje veškerá zařízení, je neustále a intenzivně vyvíjeno a zdokonalováno, jsou přidávány nové vlastnosti a odstraňovány chyby. A to tempem, o kterém se Microsoftu nemůže ani zdát. Problémy s některými zařízeními nejsou způsobeny nedokonalostí jádra, ale tím, že jejich výrobci nezveřejnili specifikace, bez kterých se nedají napsat dokonalé ovladače.
Nad jádrem pracuje server, zvaný X Windows, který se stará o veškeré zobrazování v grafickém režimu. Je tedy obdobou MS Windows, ovšem jeho možnosti a schopnosti jsou mnohem vyšší, podobně jako jádro překonává ve všech směrech DOS. Tento server pracuje bez problémů a s vysokou spolehlivostí.
Nad grafickým serverem ještě pracuje některý Window manager nebo Desktop Environment. Těch je pro Linux celkem několik desítek. Starají se o vzhled a chování oken a o virtuální plochy - to, co je vidět na monitoru, může být jen část mnohem větší plochy, po které je možné se různými způsoby pohybovat. Navíc těch ploch může být i celkem libovolně více a je možné se mezi nimi přepínat. Pracovní prostředí je možné tedy nastavit naprosto libovolně, od nejprostšího až k trojrozměrným efektům.
Tento základ je společný pro všechny distribuce, které se tak liší propracovaností instalačního procesu, výběrem skladby programů pro instalaci a způsobem doinstalovávání dalších programů. Distribucí je značně přes stovku, ale dobře vybrat si lze i v desítce nejpoužívanějších. Běžné jsou i tzv. Live distribuce, které se dají spustit přímo z CD aniž by cokoli zapisovaly na disk. Programy se tak spouštějí o něco pomaleji, ale je možné si distribuci "nanečisto" vyzkoušet. V případě zájmu lze distribuci nainstalovat na disk a další programy doinstalovat přes síť. Live distribuce se dá použít i pro opravu systému nebo disku.
Celý systém včetně programů a vlastních souborů je možné mít na USB klíčence a z ní startovat svůj stále stejný systém na jakémkoli počítači bez nebezpečí virové nákazy. To je výhodné zvláště na cestách, kdy se nemusíme bát použít jakkoli zavirovaný hotelový počítač.
Instalace Linuxu trvá přibližně stejně dlouho, jako instalace Windows, ale na rozdíl od nich je po ní v počítači dostatečný výběr programů pro jakoukoli běžnou činnost. Další stovky programů je možné doinstalovat - v Linuxu je pro každou věc na výběr většinou několik programů, takže začátečník má paradoxně problém, který si z nich vybrat.
Zatím ještě zůstává slabinou Linuxu jeho vybavení těmi "správnými" hrami a dostatečným výběrem účetních a CAD programů. To se dá řešit provozováním Windows a Linuxu na tomtéž počítači, nebo použitím Wine, Cedegy nebo Cross Office v Linuxu - tyto programy umožní spuštění Win programů, i když zatím ještě ne úplně všech.
0
0
Poota 14.09.2015 13:37 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Linux používám již drahně let v dualbootu s Windows, ale už si ani nevzpomenu, kdy jsem byl ve Winech naposledy. Po vyzkoušení nejrůznějších dister doporučuji pro poměrně hladký přechod buďto Mandrivu 2008 Spring (rozsáhlejší repozitář a častější aktualizace), nebo PCLinuxOS cz. Ten je o poznání rychlejší, pro začátečníka má význam i daleko jednodušší instalace, která nastaví rovnou češtinu, všechny potřebné kodeky a přehršli nejrůznějších programů. Na adrese http://www.pclinuxos.cz/
se dá stáhnout Live CD, vypálit ho jako ISO, a pak z něj nabootovat. Celý Linux běží pouze z CD, nic se nikam nezapisuje, takže se dá všechno důkladně vyzkoušet, ovšem spouštění programů z CD je pomalejší. Pokud se rozhodnete pro instalaci, je na ploše ikona informací pro instalaci a také ikona pro nainstalování. Po instalaci a restartu již běží systém z HD a je možné rovnou instalovat stovky dalších programů z přednastaveného repozitáře.
Pro snadný přechod od Windows doporučuji grafické prostředí KDE. K příspěvku mě dovedlo hlavně to, že někteří z Vás jdou do poměrně zastaralých dister, která ještě nemusí mít v jádru zabudovanou podporu některých zařízení - tím se Vám může stát, že třeba nerozchodíte Wifinu nebo scaner.
Pokud máte někdo k dispozici někoho, kdo provozuje jinou distribuci, jděte raději do té jeho, protože Vám s ní v případě potřeby poradí - kvalitní jsou všechny zhruba stejně.
Přeji příjemnou cestu do Linuxu.
1
0
Poota 14.09.2015 13:46 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Setkal jsem se s názorem, že jsou vlastně oba operační systémy víceméně rovnocenné a oba na stejné brdo.
Zkusím tedy srovnat Windows a Linux:
Cena je u mě jednoznačně mínus pro Windows.
Spolehlivost je minus pro Windows - zatím každá instalace Windows se po kratším či delším čase zaneřádí natolik, že si vyžádá novou instalaci - nejlíp na tom byla verze Windows for Workgrup, té to trvalo nejdéle. U Windows serverů se doba mezi výpadky uváděla v hodinách až dnech, u Linuxových v měsících.
Automatické aktualizace si u Linuxu můžu zapnout, pokud o ně mám zájem, po odsouhlasení nabídnutých aktualizací se pouze aktualizuje, u Widows jsem k nim nucen otravnými hláškami - minus pro Windows.
Sledování uživatele - v Linuxu poskytuje uživatel údaje jenom když sám chce, ve Windows se ho nikdo neptá, údaje si stáhne v rámci aktualizace a zpracuje, navíc si do jeho počítače zapisuje soubory, např. genuine - u mě jednoznačně mínus pro Windows.
Antivirová ochrana je v Linuxu celkem zbytečná, ale je zdarma - ve Windows je to další placený program, který je sice nutný, ale zato systém docela citelně zpomaluje, mínus pro Windows.
Programové vybavení - po instalaci Windows je možné číst, psát, kreslit, počítat a hrát asi 4 hry, všechno na úrovni "se zaťatými zuby", aby bylo nutné si nainstalovat spoustu dalších programů. Těch je za peníze bohatý výběr v dobré kvalitě, zadarmo již mnohem menší a nepříliš kvalitních. V Linuxu je možné a běžné si již při instalaci vybrat programy, které se nainstalují. Na instalačních médiích a v repozitářích bývá několik tisíc programů. Aby z nich nebylo nutné vybírat jednotlivě, vybírají se většinou podle předpokládaného používání počítače v kategoriích. Například kategorie Vývoj je vybavena vším, co jen si programátor jen může přát. Všechno to je zdarma a v kvalitě většinou srovnatelné s komerčními programy pro Windows. Vzhledem k nulové ceně za programy je možné si nainstalovat úplně všechno, po několika měsíčním provozu si spustit statistiku používání programů, a podle ní nepoužívané programy odinstalovat. Zde je tedy u mě opět další mínus pro Windows.
Hry - tady získávají Windows logicky plus, protože hry jsou hlavně byznys. Většina "velkých" her je za tučný peníz a psána přímo pro Windows. V Linuxu je sice možné tyto hry hrát prostřednictvím komerční Cedegy, ale situaci nelze považovat ani za vyrovnanou, protože "pařani" zůstávají u Windows.
Firemní programy - účetnictví, CAD a podobné - situace je podobná jako u her, takže Windows mají druhé plus.
Zatím tedy vypadá, alespoň pro mě, skóre na 6:2 pro Linux.
Takže co bych s klidným svědomím doporučil? Především: Moudrý muž nikdy nenakládá všechno své zboží na jedinou loď. V praxi se tomu říká "dual boot" a znamená to, že se při startu rozhodne, jestli naběhnou Windows nebo Linux. Z Linuxu je snadný přístup do Windows, naopak mi to jaksi nejde, což sice beru jako mínus pro Windows, ale do skóre jsem to nepočítal.
Pro začátek je nejlepší sehnat někoho, kdo na Linuxu dělá, případně si to u něj prohlédnout; nejjednodušší je použít stejnou distribuci, protože s ní může snadno poradit.
Bez této možnosti si sehnat několik různých Live distribucí a vyzkoušet si je v klidu doma. Dají se stáhnout i různých stránek jako ISO a také jako ISO vypálit. Při rozhodování je dobré si projít i různá fóra, protože úroveň podpory a návodů, najmě v češtině, je různá.
Distribuce se dělí hlavně podle systému balíčků, hlavní dva směry jsou *.deb a *.rpm. Oba systémy jsou si prakticky rovnocenné a oba fungují bez problémů - debaty o jejich přednostech jsou celkem žabomyší války. Ve všech distribucích je možné si vybrat, jaké grafické prostředí budeme používat. Hlavní jsou dvě, Gnome a KDE, distribuce většinou jedno z nich nabízí jako výchozí, ale je možné si i tak vybrat pro instalaci to druhé. Velmi často se v poslední době používá i prostředí Xfce, na výběr je i mnoho dalších. Pokud si nainstalujeme více těchto prostředí, můžeme si vybrat, které z nich se spustí.
Pokud se tedy rozhodneme pro instalaci a vybereme vhodnou distribuci, můžeme si vybrat, jestli budeme instalovat rovnou z Live CD, nebo z instalačního CD nebo DVD. Vše se dá zdarma stáhnout a vypálit, koupit vypálené samostatné médium (např. v LinuxSoftware), najít jako přílohu v časopisech nebo koupit (za peníze!) zabalenou distribuci. K té je instalační příručka, Linuxová příručka a také podpora pro případ problémů.
Nejméně problémů s instalací a po ní bude v případě, že pro Linux pořídíme druhý disk, nebo pro něj samostatný disk vyhradíme. Ten by měl mít na začátku SWAP oddíl o velikosti 2xRAM, kořenový oddíl (značený /) pro systém a aplikace, a oddíl /HOME pro vlastní soubory. Pokud instalujeme více distribucí, mají společný SWAP a /HOME, ale každá distribuce potřebuje vlastní kořenový oddíl /.
V Linuxu se dá opravdu dělat téměř všechno v textovém režimu, dokonce i prohlížet internetové stránky. Existují na to speciálně vytvořené distribuce, některé i zaměřené čistě účelově. Jsou i distribuce s grafikou bez použití X Windows. Jsou i takové, které se dají spustit z USB klíčenky nebo vizitkového CD, dokonce i z jedné nebo dvou disket. Použitelný textový režim a mnoho zvláštních (hodně přes 100) distribucí je pro mě další plus Linuxu, také mimo skóre. Ovšem je to jenom možnost, která běžné uživatele většinou ani nezajímá a také ani nenadchne, protože málo platné, na nějaká ta "okýnka" jsme už přece jenom zvyklí.
Trochu jsem se rozepsal, ale třeba to někomu pomůže.
Přechod z Windows na Mandrivu s KDE je jednodušší, ta příručka je také výhodou. Pokud chceš prostředí Gnome, jako má Ubuntu, můžeš si ho také nainstalovat a srovnat si ho s KDE. Jsou tam i další desktopová prostředí, mezi nimiž se můžeš jednoduše přepínat, tedy přesněji řečeno máš při přihlašování možnost si vybrat pro sezení i jiné než minulé prostředí. Pokud budeš používat KDE, doporučuji Ti zatím raději verzi 3.5 - je naprosto bez problémů, což se o verzi 4.1 zatím (2008) říct nedá. Ale vývoj jde velmi rychle, takže počítám že tak za necelý půlrok by se dala bez obav používat i některá další čtyřková verze - jsou v ní docela zajímavé novinky. Z těch nejrůznějších Anti-programů si v Linuxu pohodlně vystačíš se Spamasasinem, který sleduje, co označíš jako spam a podle toho se naučí, co má automaticky vyhazovat. Příručka k Mandrivě je ke stažení i jako pdfko a DVD si také můžeš stáhnout jako ISO. Co není na DVD, najdeš po instalaci v repozitářích a můžeš si to doinstalovat, výběr je skutečně impozantní.
Ostatně celkem totéž platí o většině distribucí. Prakticky ve všech běží linuxové jádro a distribuce preferuje některý z desktopů, přičemž se dají nainstalovat i ostatní. Rozdíl je většinou v průběhu instalačního procesu, tedy hlavně v kvalitě rozeznávání hardwaeru a automatickém nastavování jednotlivých zařízení. Rozdíl v balíčkovacích systémech, jimiž se programy instalují, není pro běžného uživatele rozhodující, protože fungují ve všech distribucích bez problémů.
18.09.2015 13:49 Editace moderátorem.
0
0
Poota 14.09.2015 13:53 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Pokud máš jenom CD mechaniku, můžeš instalovat z CD, existuje dokonce dost distribucí, které jsou LIVE, to znamená, že se spustí z CD, na disk se nic nezapisuje a ani neinstaluje a nainstalovaný systém to vůbec neovlivní. Dá se to tak v klidu vyzkoušet, a pokud se Ti líbí, můžeš je i nainstalovat. Základní přehled je třeba na: http://proc.linux.cz/chci-vyzkouset.html
Existují ovšem i další, některé jsou přímo určené pro počítače s menší pamětí, třeba Puppy http://programujte.com/index.php?akce=clanek&cl=2006121006-puppy-linux-live . Chybějící čeština znamená, že menu a hlášky programů jsou anglicky, ale česká klávesnice a česká písmenka jsou normálně k dispozici. Danix je kompletně česky, starší verze Live je i jako CD. Z CD se také instalují i Live distribuce PCLinuxOS a SAM http://www.pclinuxos.cz/ . Pro instalaci PCLinuxOS si vyber poslední verzi 2009.1, tam se čeština dává až při instalaci. Jako Live je lepší verze 2007.1 cz, kde je čeština rovnou i v Live módu. SAM má grafické prostředí XFCE, které se považuje za méně náročné.
Pokud Tvoje mechanika i vypaluje, stačí si některou distribuci stáhnout, vypálit a rovnou ji můžeš vyzkoušet. DVD mechaniku zatím nemusíš pořizovat, výhoda DVD je jenom v tom, že se na něj vejde víc programů, což je výhodné, pokud nemáš připojení na Internet, kde jsou všechny programy, které jsou pro danou distribuci k dispozici, umístěny do tzv. repozitářů. Proto stačí nainstalovat jenom základní systém, grafické prostředí a základní sadu programů, a zbytek si už vybrat a nainstalovat z repozitářů.
Nemusíš mít obavy z pomalosti KDE v kombinaci s menší pamětí - stačí když povypínáš všechny efekty, které nejsou nutné a zbytečně žerou paměť. Pokud máš spuštěné KDE, tak všechny programy, které jsou pro něj určené, běží rychle. Ovšem pokud máš spuštěné třeba Gnome, a v něm spustíš program pro KDE, tak ten si musí pro svůj běh spustit i větší část knihoven KDE, takže to chvíli trvá. Z toho vzniklo tvrzení, že je KDE pomalé.
18.09.2015 13:49 Editace moderátorem.
0
0
Poota 14.09.2015 13:53 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Ve Slaxu jsou všechny programy přidávané jako tzv. moduly. Když se podíváš na http://www.slax.org/
a tam si najdeš řádek Language, v tom si ťukneš na "cs" abys to měl v češtině, a dál na Tvořit Slax. Tam už jsou předvolené moduly, které tvoří základ distribuce, bez kterých systém neběží. Když přejdeš na Moduly, tak můžeš vybírat, co chceš nainstalovat nebo vybrat. Takže si podle návodu můžeš vybrat a vybavit kompletní systém, nechat si z něj vytvořit ISO obraz, stáhnout a vypálit. Nebo obraz pro USB klíčenku. Nebo si jenom stáhnout moduly, které Ti schází, a ty si přidat do nainstalovaného systému. Případně si pak nechat vytvořit CD podle toho, co máš nainstalované. Píšu Ti to dost obšírně, ale je to proto, že tam jsou, tuším že asi tři, moduly s češtinou. Jeden počešťuje systém, druhý KDE a třetí Firefox. Takže můžeš mít i kompletní češtinu. V běžícím systému se s moduly pracuje přes Správu modulů.
18.09.2015 13:50 Editace moderátorem.
0
0
Poota 14.09.2015 13:55 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Klávesnice
V Linuxu si můžeš vybrat jakékoli klávesnice, nejběžnější u nás je kombinace cs_us, kdy se mezi nimi můžeš přepínat běžnou klávesovou kombinací, a nebo si nadefinovat vlastní. Já používám pouze českou qwertz klávesnici a "anglické" znaky mám dostupné přes "šedý" Alt + nějaké písmeno. Horní "háčkovaná" řada dává tytéž znaky, které tam jsou pro US. U písmenkového pole si to vyzkoušej v nějakém textovém editoru a případně si to napiš na čelo klávesy, ale mám dojem, že je to úplně stejné, jako u Billa.
18.09.2015 13:50 Editace moderátorem.
0
0
Poota 14.09.2015 13:57 Bydliště: Praha
9068
603
7583
V Mandrivě máš mezi programy "Instalovat a odebrat software", k témuž se dostaneš přes "Nastavit váš počítač". Když to spustíš, tak to asi napřed nabídne možnost přidat repozitáře, tak to odsouhlas. Pokud si nastavíš jenom aktualizační repozitáře, tak nemůžeš instalovat nic nového, takže nastav obě možnosti, tedy celkem dvakrát. Ještě přes "Volby > Správce zdrojů softwaru" si zruš zaškrtnutí u instalačních médií, abys je tam nemusel pokaždé dávat.
Potom Ti to ukáže přehled všech programů, tedy těch, co máš nainstalované, i těch, které si můžeš nainstalovat. Je jich hafo, takže si můžeš vybrat podle filtrů, např. Nainstalované, Nenainstalované, Aktualizace atd. Nainstalované mají zaškrtnutý čtvereček, když na něj ťukneš, tak se zaškrtnutí zruší a znamená to, že chceš program odinstalovat. Pro instalaci přesně naopak.
Občas to na Tebe plivne, že musí k tomu, co chceš, nainstalovat ještě nějaké závislosti, když to nedovolíš, tak zruší výběr toho posledního programu. Když máš všechno, jak jsi chtěl, tak klepneš na [Použít] a počkáš, až se to provede. Tolik k programům.
Z Winů je snazší přechod na KDE, ale je to jen věc vkusu.
Přes "Nastavit váš počítač" > "Sdílení v síti" už najdeš nastavení sdílení disků s Windows.
18.09.2015 13:51 Editace moderátorem.
0
0
Poota 14.09.2015 13:57 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Mandriva je kvalitní, ale PCLinuxOS je ještě vylepšená Mandriva.
Ve Wine běží většina Win-programů, ten zbytek pod Cross Over a nebo hry pod Cedegou.
Pokud jsou na tomtéž počítači nainstalované současně i Windows s nějakými programy, tak Wine spustí kterýkoli z nich. Zrovna tak lze pod Linuxem vytvořit virtuální instalaci Windows a jejich programů a funguje to stejně.
18.09.2015 13:52 Editace moderátorem.
1
0
Poota 14.09.2015 13:59 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Je pravda, že ne na úplně všechno jsou v Linuxu ovladače - ono nejvíc záleží na tom, co někdo potřeboval a nějak to zprovoznil. Proto je docela vhodné se před nákupem jakéhokoli zařízení podívat na stránky výrobce, jestli podporuje Linux. Další stránky, na které je vhodné se podívat, je http://www.abclinuxu.cz/hardware
kde se dá najít uvažované zařízení i zkušenosti s jeho provozem pod Linuxem. Pro některá zařízení se dají použít i ovladače z Windows přes ndiswraper.
0
0
Poota 14.09.2015 14:01 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Po delší odmlce, kdy se Slax zastavil na verzi 6.0, vyvinul raketovým tempem a dal k dispozici Tomáš Matějíček další verzi této "živé" distribuce.
Slax je v mnoha směrech výjimečná distribuce.
Spouštět se dá i z nejmenších CD a nebo z USB klíčenky a dokonce i z paměti telefonu. Celý základ distribuce má jenom 215 MB, jedinečné je ovšem to, že je v tom i celé grafické prostředí KDE. Při startu ze zapisovatelného média zůstávají zachované i všechny změny, včetně přidaných programů. Instalace dalších programů je řešena prostým přikopírováním příslušného modulu, ve kterém je obsažené vše, co program potřebuje, takže se neřeší žádné závislosti. Moduly lze přidávat i k běžícímu systému a jsou ihned použitelné.
Pokud někdo potřebuje mít "svůj" systém se svými soubory k dispozici na kterémkoli počítači, stačí mu k tomu Slax na USB klíčence.
Na http://www.slax.org/cs/ je dostatek podrobnějších informací o celém projektu, dá se tam zdarma stáhnout ISO obraz pro CD a nebo ZIP soubor pro USB, vše v různých jazykových verzích včetně češtiny a ve variantách pro 32 nebo 64 bitů.
Za 25 dolarů si lze objednat i USB disk 16 GB s nainstalovaným systémem - tímto způsobem je celý projekt financován.
0
0
Poota 14.09.2015 14:04 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Vezmu to trochu zeširoka.
Linux, tedy kterákoli jeho distribuce, se může "přiinstalovat" k již nainstalovaným Windows do takzvaného dual-bootu.
Před tou instalací se doporučuje ve Windows použít Defrag, aby se data na disku "setřásla" na jeho začátek. Pak zálohovat a potom se již disk může při instalaci Linuxu rozdělit na více částí.
Lepší postup je přidat další disk a nainstalovat Linux na něj. Po nainstalování je možné z Linuxu přistupovat i na soubory a programy Windows, opačně to možné není.
Při spuštění počítače nabídne zavaděč volbu, který systém se má spustit, takže je snadno možné Linux a Windows libovolně střídat.
Z Linuxu je možné přes Wine spouštět i jakékoli programy nainstalované pod Windows na tomtéž počítači.
Druhý případ jsou tzv. "živé" neboli Live distribuce.
Ty se spouštějí z nějakého média, většinou z CD, DVD, USB klíčenky, paměti telefonu a nebo ze sítě. Je úplně lhostejné, co je na daném počítači nainstalované, protože Linux běží jenom v operační paměti. To je výhodné třeba pro provoz na hotelových počítačích, které bývají docela solidně skrz naskrz provirované.
Prováděné změny, třeba konfigurace, jsou řešené tak, že se zapisují do rozdílových souborů, které jsou "sjednocené" s původními zápisy pomocí zvláštního souborového systému "unionfs" tak, že ve výsledku dají změněné hodnoty bez změny původního souboru. Rozdílové soubory jsou jenom v paměti, ale pro trvalé změny je možné je i zapsat na médium, pokud to médium umožňuje. Také je možné si je uložit na disk počítače.
Některé distribuce používají Live nabootování systému, ze kterého je možné provést trvalou instalaci do počítače. To je výhodné, protože si člověk může napřed nezávazně a bez instalace vyzkoušet, jestli se mu daná distribuce líbí a teprve potom si ji nainstalovat. Existují také Live distribuce, určené pro konkrétní typ práce, příkladem je třeba http://www.caelinux.com/CMS/
0
0
Poota 14.09.2015 14:05 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Ještě je dost lidí, kteří by se rádi o Linuxu dozvěděli právě ty úplně nejzákladnější věci a přitom se nechtějí na takové "pitomosti" ptát, aby to nevypadalo, že jsou příliš hloupí, tak sem dávám odkaz na "Průvodce Linuxem", kde je to všechno důkladně probrané: http://pruvodce-linuxem.cz/
Slax je sice "živá" distribuce primárně určená ke startu z vyměnitelného média, ale pokud se někomu zalíbí, není problém ji nainstalovat na pevný disk a startovat ho z něj http://forum.root.cz/index.php?topic=56...icseen#new
0
0
Poota 14.09.2015 14:08 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Ubuntu nijak nepropaguji.
Je to jeden z "Linuxů" či správněji jeho "prostředí", které vyniká celkem minimální konfigurovatelností. Je určeno pro lidi s minimální počítačovou gramotností, u kterých se nepředpokládá, že na základním nastavení budou chtít něco měnit. A ani se jim to neumožňuje, protože u nich je reálnější naděje na to, že systém rozjebají, než na to, že se jim ho podaří nějak vylepšit. To znamená, že se to nainstaluje a potom používá prakticky tak, jak to je, tedy s prostředím Gnome.
Na stejném základu běží i distribuce Kubuntu, která má snadno a široce konfigurovatelné prostředí KDE. Taky Lubuntu s lehkým prostředím LXDE. Nebo Xubuntu s prostředím XFCE.
Všechny distribuce mají prakticky stejné Linuxové jádro a běží na nich tentýž systém. Technicky se liší nejvíc tím, jaký balíčkovací systém používají pro instalaci programů - uživateli to může být celkem jedno, protože všechny fungují spolehlivě.
V jakékoli distribuci je možné si nainstalovat kterékoli pracovní prostředí. Těch nejpropracovanějších je zhruba deset, všech je hodně přes stovku a jsou nejroztodivnějších vzhledů a filozofií ovládání.
Tím je na jednu stranu možné si skutečně vybrat přesně podle svého gusta, ale zase na druhou stranu je skutečně obtížné se v tom množství orientovat a vybírat.
Částečně to řeší Live distribuce, které si člověk spustí z CDčka a beze změn na počítači si danou distribuci beztrestně vyzkouší. Když mu nevyhovuje, tak si stáhne a vyzkouší jinou. Až se mu některá zalíbí, tak si ji z toho jejího Live CD nainstaluje, tedy její základ. Potom si v repozitáři dané distribuce vybere všechny programy, o které si myslí že by mohl stát, a vyzkouší si je. Co mu nevyhovuje, může zase snadno odinstalovat.
Možná to "zpoza obloka vyzerá celkom inak", ale opravdu vím, co o Linuxu píšu a dokonce i proč.
Nainstalovat kteroukoli distribuci je velice snadné, když to člověk umí. A celkem snadno se to naučí, když má čas a schopnost číst anglicky psané manuály. Pro ty ostatní se instalační proces většinou co nejvíce "automatizuje". Dá se v tom docílit i naprosté blbuvzdornosti, ovšem za cenu, že si uživatel nemá možnost nic sám rozhodnout. Ve všem, co může uživatel nastavit, může taky udělat chybu, takže většinou se mu dá možnost vybrat si jenom rozložení klávesnice, časové pásmo a také do jaké řeči chce mít systém lokalizovaný. Další přizpůsobení vzhledu prostředí se dělá až po instalaci a většinou se jenom vybírá z přednastavených témat.
Samozřejmě když se ví jak, tak se dá změnit naprosto cokoli a velice jednoduše. Když se neví jak, tak se vybírá klikáním na předvolené možnosti.
Dalo by se o tom psát ještě dlouho a dlouho - čímž by to pak nikdo nečetl. Právě proto toho píšu co nejmíň a jenom to, co považuji za důležité.
18.09.2015 13:56 Editace moderátorem.
0
0
Poota 14.09.2015 14:09 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Filozofie Ubuntu vychází ze dvou věcí - že má být pro uživatele co nejjednodušší a používat pouze softvér, který jeho licence umožňuje používat zdarma a zcela volně, a to v kterémkoli státě.
Výsledkem je distribuce, která si získala oblibu právě proto, že ji dokáže nainstalovat a rovnou používat třeba i "ústřice". Se softvérem to nevyšlo úplně beze zbytku, protože přece jenom některé ovladače a programy vyžadují v licenci třeba její odsouhlasení, což se řeší jejich separátní instalací, ale zase velice jednoduchou.
Jako výchozí pracovní prostředí zvolilo Ubuntu Gnome, které používá knihovny Corba, tedy jiné, než KDE. Právě Gnome je prostředím, ke kterému si hodně uživatelů nevytvoří i přes počáteční snahu ten správný vztah a nakonec právě kvůli němu od Ubuntu přecházejí na jinou distribuci a nebo alespoň k jinému pracovnímu prostředí.
0
0
Poota 14.09.2015 14:10 Bydliště: Praha
9068
603
7583
V čem je Linux jiný
K rozumnému používání počítače neprogramátorem je nutné grafické rozhraní. Nejrozšířenějším se stalo Windows, a to i přesto, že v jeho době existovala i rozhraní dokonalejší - i v Česku byla dvě. Gates se rozhodl podřídit všechno tomu, co potřebuje BFU, tedy Běžný Franta Uživatel, což se mu v několika vývojových krocích celkem podařilo. Ovšem za jeho marketingovým oddělením oddělení programování kódů jenom silně pokulhává (dodnes!), takže "pod kapotou" se žádná velká sláva nekoná.
Naproti tomu Linux vzniknul ze zcela jiných důvodů, než vydělávat jeho prodejem peníze. Původním cílem bylo vyvinout systém se stejnými vlastnostmi jako má Unix, ale který by mohl používat kdokoli a zadarmo. Unix je vyloženě serverový systém, stavěný na co největší výkon a obsluhovaný pouze profesionály, pro které není problém cokoli naprogramovat a kteří dokážou na správné místo napsat to správné slovo, tedy vědí přesně "co" a taky "kam" a "kdy". Linux tedy vznikl proto, aby si tohle mohl kdokoli dělat i doma na "svém" systému, který nemusí kupovat za několik set tisíc.
Což po pár letech vývoje Linux skutečně splňoval - dalo se na něm, stejně jako v Unixu, dělat prakticky cokoli, ovšem stejně jako v Unixu jenom v textovém módu. V té době byl stěžejním programem textový editor, ze kterého se daly rovnou i vykonávat příkazy systému, procházet internet, vyřizovat poštu a psát i kompilovat programy. V této době se text pro tisk psal jenom jako jeden jediný dlouhý řádek, obsahující přímo v textu formátovací příkazy, jako třeba odstavce nebo typ písma. Na obrazovce se text zalamoval do řádků podle obrazovky. Pro tisk na tiskárně prošel text tiskovým programem, který ho naformátoval podle požadavku třeba jako obchodní dopis, soukromý dopis a nebo třeba knihu.
V tomto stádiu tedy splnil Linux prakticky všechno, proč byl vytvořen.
Obsahoval několik programovacích jazyků a také množství programů, které se spouštěly jednoslovným povelem, doplněným několika parametry. Systém taky už tenkrát obsahoval možnost napsat příkaz s otazníkem, čímž se vyvolala nápověda pro použití parametrů. Pokud se před příkaz předřadí "man", otevřou se podrobné manuálové stránky, které dokonale vysvětlí (v angličtině) funkci volaného programu a všeho souvisejícího.
Další cesta Linuxu, tedy vytvoření grafického prostředí, zde nazvaného X-Window, je už jaksi "nepovinná" a zpřístupňuje Linux široké laické veřejnosti, čímž se stává jakousi konkurencí MS Windows.
Podpořte chod fóra 