Např. přecházení na Linux a jeho odlišnosti od Windows
Str.: 1, 2, 3, 4, ... 8 Psát příspěvky můžete po přihlášení
Poslední příspěvek z předchozí strany:
Poota
V čem je Linux jiný K rozumnému používání počítače neprogramátorem je nutné grafické rozhraní. Nejrozšířenějším se st...
Poota 14.09.2015 14:11 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Je výhodou Linuxu, že si člověk může vybrat, a zadarmo, co mu sedí.
Ovšem na výběr je toho tolik, že většina lidí právě neví, co by jim mohlo vyhovovat a začnou tím, co je zrovna po ruce. A když to "není to pravé", tak se kajícně vrátí k Windows, s jejichž mouchami se už naučili žít.
Možná to tak vyznělo, ale opravdu nikomu nechci vymlouvat Gnome nebo Ubuntu. Jsou opravdu dobré a spoustě uživatelů vyhovují.
Spíš se snažím poradit těm, kdo by chtěli něco jiného, než právě vyzkoušeli.
A protože se jedná hlavně o ta uživatelská rozhraní, tak je tu chci tak trochu postupně probrat. Koho to bude zajímat, tak se může podívat a počíst - komu by to nic nedalo, ten se může věnovat něčemu užitečnějšímu.
2
0
Poota 14.09.2015 14:11 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Ke KDE - K Desktop Environment - je to celé provázané pracovní prostředí, které nabízí nepřeberné množství možností, z kterých použiješ pravděpodobně jenom několik procent, což Ti bude bohatě stačit. Výhodou je taky to, že se dá cokoli klikáním nakonfigurovat "jinak", teda podle svých představ. Není problém ho nakonfigurovat tak, že se nepozná, že to nejsou Windows.
Částečnou nevýhodou, která se příliš neprojevuje, je trochu delší start prostředí vzhledem k tomu, že se načítá dost knihoven. Pak je start jednotlivých programů docela svižný, zvlášť když se používají programy přímo psané pro KDE.
V odkazu je stručný přehled jak pracovních prostředí, tak i prostých okenních managerů, které se navenek chovají zhruba stejně jako ta prostředí. http://www.linuxsoft.cz/sw_list.php?id_kategory=5
Pokud budu aspoň zhruba vědět, tak se pokusím představit i další prostředí a managery.
0
1
Poota 14.09.2015 14:13 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Pokud chceš mít na ploše ikony, kterými můžeš spustit programy a nebo otevírat rovnou soubory v příslušných prohlížečích nebo editorech dá se toho snadno docílit i v Linuxu.
Doznávám, že mě by něco takového nikdy nenapadlo - okna otevírám přes celou plochu, používám několik ploch a přepínám se mezi nimi - ale budiž.
Takže třeba v KDE: dole na panelu máš vlevo nabídku programů podobně jako ve Winech nabídka Start. Tu si rozvineš, najedeš si na program, pravé myšítko Ti nabídne i možnost umístit ikonu na plochu (a nebo do panelu). Takže to by byly programy, můžeš si na tu plochu dát, co srdce ráčí.
K souborům se dostaneš přes některý souborový manager, třeba Dolphin . Najdeš soubor a odtáhneš ho myší na plochu, kde se Ti udělá jeho ikona s názvem - opět tam můžeš mít, co srdéčko ráčí.
V tom Dolphinu máš vlevo pod sebou i jednotlivá zařízení - taky si je můžeš přetáhnout na plochu. Můžeš si tam přetáhnout i adresáře. Čili to, co máš na obrázku té svojí plochy ve Winech, můžeš udělat úplně snadno i v KDE, a bude se Ti to opakovat úplně stejně na všech plochách - počet ploch si můžeš nastavit. Máš taky možnost mít na každé ploše jinou tapetu, abys je rozeznal - ale nutné to není.
Taky máš možnost obnovení sezení - pokud vypneš počítač, tak při dalším startu se Ti spustí všechno, co bylo bylo spuštěné při vypínání.
Tohle všechno se považuje za natolik jednoduché, že se o tom nikdo extra nezmiňuje.
18.09.2015 14:02 Editace moderátorem.
0
1
Poota 14.09.2015 16:15 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Gnome neprovozuji a nechce se mi ho instalovat jenom kvůli zkoušení.
Nicméně mám dojem, že tohle všechno umí taky, protože je to celkem běžná vlastnost všech okenních managerů, které "umějí" ikony na ploše.
Abych přiblížil jaký je můj vztah ke Gnome.
Pokoušel jsem se s ním pracovat několikrát v době, kdy začínal jeho vývoj i vývoj KDE, a to zvláště proto, že je stavěné nad tehdy perspektivnějšími knihovnami cílenými na grafiku, a také proto mělo mnohem pohlednější ikony i dekorace oken. Tytéž knihovny používá i Gimp, který je pro úpravu bitmapové grafiky důstojným konkurentem Fotoshopu. V té době nebylo na discích místa nazbyt, zvlášť při současném provozování Windows, takže bylo docela lákavé jedny z knihoven ušetřit. Ovšem kromě hezčího vzhledu už mi Gnome nenabídlo nic lepšího, než tehdy současné KDE. Na tom se projevovala německá akurátnost a důraz na komplexnost funkcí - když to shrnu, tak KDE mi dělalo to, co jsem chtěl já, kdežto Gnome si dělalo všechno "po svém" a na mně bylo se tomu přizpůsobit. Takže maně mi začalo připomínat zmalovanou ženskou
Současný stav Gnome neznám, ale objevují se porůznu stížnosti, že v něm není možné si přizpůsobit téměř nic - z toho si odvozuji, že buď někomu vyhovuje tak, jak je - a nebo má smůlu. KDE razantně zlepšilo svoje knihovny a už jeho předvolený vzhled mi vyhovuje natolik, že ho měním jenom minimálně - prakticky si měním jenom dekorace oken a dám si svoje pozadí - tím myslím jiný obrázek na plochu, nikoli snad svou záď
Podle mého se KDE nadále vyvíjí směrem, který pro mě nemá příliš smysl, to jsou různé 3D efekty, naštěstí jejich používání není závazné ani nutné.
Jediné, co se většinou KDE vyčítá, je velikost ve smyslu molochovitosti, ale je to daň za to, že se jedná o komplexní prostředí, provázané i s různými programy a ne jenom o pouhý okenní manager. Ostatní prostředí jsou na tom obdobně. http://www.abclinuxu.cz/software/pracov...ktop/gnome http://www.abclinuxu.cz/software/pracov...esktop/kde
0
0
Poota 14.09.2015 16:16 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Na laborování s Linuxem se dá s využít účet "pokusného" uživatele, na kterém se dají vyzkoušet různá prostředí a nastavení. Až se najde to pravé, tak potom stejně nastavit i svůj pracovní účet.
Snadno se dá realizovat i několik různých uživatelů s různými nastaveními a dokonce i různými distribucemi, kteří si navzájem mohou sdílet svoje soubory i záložky.
0
1
Poota 14.09.2015 16:19 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Když už jsem to nakousnul - existují dva základní formáty balíčků. Jeden je .rpm, vyvinul ho Red Hat a zkratka znamená RedHat Package Manager. Tyto balíčky spravuje nástroj rpm, který umožňuje kompletní správu instalačních programových balíčků, tedy nainstalování i odinstalování, což není věc úplně triviální, protože existují tzv. závislosti", to znamená, že balíček s programem vyžaduje instalaci dalšího balíčku, který obsahuje třeba knihovnu, nutnou pro správný běh programu. Protože nástroj rpm se obsluhuje pomocí parametrů, zadávaných textově v konzoli, obsluhuje se dnes už pohodlněji pomocí grafického rozhraní, v PCLinuxOS konkrétně komfortním Synaptikem, který mám dojem, že byl převzat z Debianu a upraven pro balíčky .rpm. Jinak Gnome prostředí běžně používá "gnorpm" a KDE zase "kpackage".
Druhý balíčkovací systém je .deb a vyvinul si ho Debian a používají ho distribuce, které z Debianu vycházejí.
Instalace nových programů je snadná - v Synaptiku nebo jeho ekvivalentu napřed stáhneme aktuální stav balíčků - některé z nich jsou měněny, vždy pouze k lepšímu(!), třeba i několikrát za měsíc. Pak si vybereme programy, které chceme nainstalovat, odinstalovat a nebo aktualizovat a zvolené činnosti provedeme.
V PCLunuxOS existuje ještě možnost "rychlá instalace", která se skrývá pod ikonou na ploše. Vybere se kategorie, třeba "Internet" a tam se odklepne, co chceme nainstalovat, třeba Chromium. Zajímavé je, že se otevře okno, ve kterém je vidět průběh celého instalačního procesu v textovém módu, kdy script zadává příslušné povely i parametry tak, jak bychom to měli v konzoli zadávat my - tedy kdybychom to uměli.
Nedoporučuji nikomu, aby se pokoušel něco instalovat a nebo odinstalovat jinak než přes služby balíčkovacího systému! Ten se o všechno postará dokonale - tedy obslouží i položky v menu a provede i dokonalé vymazání nepotřebného.
O mazání v Linuxu se zmíním podrobněji, protože funguje jinak než v DOSu a od něj odvozených systémech. V nich pro smazání souboru stačí smazat pouze první písmeno názvu a soubor je "smazaný" a jím zabíraný prostor se považuje za volný k dalšímu zápisu. Linux nehledá soubor podle jména, ale podle jeho "hlavičky". Ta zůstává stejná, i když se soubor přejmenuje, takže i pak ho systém bez problémů najde.
Příklad z praxe: pořídil jsem druhý disk, přičemž na prvním jsem měl Windows i Linux. Protože jsem to chtěl radikálně změnit, naformátoval jsem první disk a spustil počítač s očekáváním, že se dozvím, že disk nemá systém a budu požádán o systémovou disketu. Trochu mě zaskočilo, že naběhlo LILO, což je zaváděcí program Linuxu a ten mi dal na vybranou, jestli chci zavést Linux nebo Windows. Dost škodolibě jsem vybral Linux a čekal jsem něco jako Fatal Error nebo Kernel Panic - jenže kdepak. Úplně normálně mi naběhnul Linux přesně tak, jak měl - ovšem ze zformátovaného disku!
Teď k tiskárnám a jiným zařízením.
Většinou je k nim nutný nějaký ovladač, který výrobci zveřejňují pro Windows, ale často už ne pro Linux. Pokud někdo z linuxové komunity takové zařízení rozchodí, je ovladač i pod Linuxem. Když ho nenajdeme a neběhá to ani s nějakým pro kompatibilní a nebo podobné zařízení, dá se použít i ovladač, který je určen pro Windows. Linux si ho přeloží do "svého jazyka" pomocí prográmku ndiswrapper.
KDE má "svou" kancelář, která se aktuálně jmenuje Calligra, ale příliš mě nenadchla. Za daleko lepší variantu považuji Libre Office nebo Open Office, což je skoro totéž - obě jsou potomci původní Star Office, a je to důstojný konkurent MS Office.
Používání Windowsích programů pouze přes Wine nefunguje vždycky bez chyb. Proto je lepší mít naistalované Windows, buď přímo na oddílu disku a nebo alespoň pod Linuxem virtuálně - potom běží bez chyb přes Wine všecko, co ve Windows.
1
1
Poota 14.09.2015 16:21 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Windows a Linux na jednom stroji
Chytřejší systém se instaluje jako druhý, takže napřed se nainstalují Windows a teprve potom Linux.
Když se použije disk, na kterém už Windows jsou, tak je potřeba napřed použít defrag, aby se soubory setřásly na začátek disku. Pak se pro Linux vytvoří zvláštní oddíl v prázdné části. Předtím si zazálohujeme všechno, o co nechceme přijít. Nové rozdělení disku je snadné pro toho, kdo to aspoň trochu umí. V Linuxu se kromě vytvoření oddílů ještě také musí vybrat, kam a jako co se bude který oddíl připojovat a také se vybírá typ souborového systému pro každý oddíl. Většina distribucí se to snaží co nejvíce zjednodušit a nebo rovnou raději automatizovat. Je dobré se podívat i na nápovědu. Linuxový zavaděč se instaluje na první disk, to je ten původní s Windows, a můžeme si zvolit, který z těch systémů se bude zavádět bez "zásahu" a který po zvolení.
Situace je daleko jednodušší a bez rizika, když máme pro Linux samostatný disk.
Pokud chceme mít přístup ke svým souborům z obou systémů, tak je vytváříme v adresáři pod Windows. Linux k nim přistupovat umí dokonale, takže z Linuxu je tam můžeme číst, vytvářet i upravovat - stará se o to "sdílecí" program Samba. Z Windows se na soubory Linuxu nedostaneme.
1
1
Poota 14.09.2015 16:22 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Zmínil jsem dva balíčkovací systémy rpm a deb, což ovšem nejsou jediné možné způsoby instalace programového vybavení, používané v Linuxu.
Linux je doménou programátorů tak vůbec nepřekvapuje, že v něm lze instalovat i přímo ze zdrojových kódů. Mimochodem zpřístupnění zdrojových kódů ke kontrole a nebo úpravám je zakotveno rovnou v licenci. To umožňuje snadné nalezení i odstranění případných chyb, které probíhá v reálném čase, tedy oprava se na netu objeví většinou během několika dnů nebo i hodin.
Linux také již v základní instalaci obsahuje několik programovacích jazyků a také několik příkazových interpretů. Takže není divu, že když někomu něco nevyhovuje a nebo schází, tak si to naprogramuje a nebo přeprogramuje, čímž vznikají stále nové a nové distribuce, prostředí a nebo programy.
Například nevýhodou balíčkovacích systémů jsou závislosti na jiných balíčcích. Proto byly vyvinuty distribuce, které pro každý program obsahují všechny potřebné závislosti v jediném balíčku, což umožňuje třeba provozování různých verzí téhož programu. Příkladem je třeba distribuce GOBO Linux.
Distribuce, které se instalují a rovnou i optimalizují pro daný stroj ze zdrojových kódů jsou oblíbené mezi "znalci", ale pro naši potřebu je klidně pominu pro jejich náročnost na znalosti.
Jádro Linuxu musí obsahovat různé ovladače, ale nikdo předem neví, na jakém stroji jaké.
Jednou možností je mít v jádru všechny, ale pak je jádro příliš objemné.
Druhou možností je zkompilovat jádro přímo pro daný stroj, což se také běžně dělá, ale ne mezi námi obyčejnými smrtelníky.
Třetí možností jsou moduly, které se mohou do jádra při běhu zavést a nebo odebrat.
Na principu modulů je založeno programové vybavení distribuce Slax - vybraný modul se do systému zavede a program se může rovnou používat. Moduly se při startu buď zavádějí všecky přítomné, a nebo se vybere, které všechny podle přednastavené konfigurace. Tím je možné mít stroj optimalizovaný jednou třeba jako herní, jindy jako výpočetní nebo třeba pro editaci grafiky a nebo hudby. Instalace se provádí zkopírováním modulu, odinstalace jeho smazáním a za běhu systému se to provádí managerem modulů. Zdánlivě to nemá příliš význam, ale umožňuje to třeba bez restartu změnit nastavení systému z jakéhokoli jazyka na jakýkoli jiný a nebo třeba provozovat několik uživatelů a každého s jinou lokalizací, která jde kdykoli za běhu změnit.
Což, upřímně řečeno, není příliš problém ani v jiných distribucích, i když třeba ne tak jednoduše.
0
1
Poota 14.09.2015 16:24 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Intel představil platformu v které je možno tlačítkem přepnout windows 8 a linux (ubuntu mobile = android) pro toho, kdo používá oba systémy současně.
Kroutím hlavou v němém údivu k čemu má ta omezená složitost sloužit!?
Když už si nainstaluji Winy, ať už na zvláštní oddíl disku nebo na virtuální disk, tak můžu přece rovnou z Linuxu používat kterýkoli Win program prostřednictvím Wine úplně stejně jako linuxové programy - v oknech a nebo na plochách. Přitom můžu cokoli propojovat s čímkoli a mezi jednotlivými programy data libovolně stěhovat i sdílet.
Proč se tedy přepínat a pracovat vždycky jenom v jednom systému, když můžu pracovat v obou najednou??
To mi hlava nebere!
18.09.2015 14:04 Editace moderátorem.
0
1
Poota 18.09.2015 14:19 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Zkušenost
Na to, že každé Windows začnou dříve či později "zlobit" jsem si zvykl a vím, že je v tom případě stačí jenom přeinstalovat.
Když začal po mnoha létech "zlobit" Linux, bylo to pro mě překvapení.
Protože mi bylo jasné, že za to nemůže Linux, tak jsem se ho nesnažil přeinstalovat a rovnou jsem spustil "memtest", který našel chybu paměti. Často závadu odstraní očištění kontaktů, pokud se to nepodaří, tak je nutné pořídit novou a pokud možno větší.
1
2
čučo 14.12.2015 19:39
306
3
44
Poota vidím že si linuxák, moj človek. Ak to nie je tajomstvo, akú vetvu (RedHet, Debián, BSD) používaš? Já mam na mojích strojoch tento https://www.qubes-os.org/ sistém. Mám na tom v každom z nich nainštalované všetky možné (kôli štúdiu) linuxové vetvy včetne Windowsu. Sistém nie je "duálboot" ale virtuál takže dá sa na ňom spúšťať čokolvek a to buď jednotlivo alebo ak to pameťové možnosti stroja dovolujú všetko čo je treba spustiť zároveň bez toho aby bolo treba niečo vypínať alebo reštartovať. Bez akýchkolvek problémov môže byť naraz spustených niekoľko Windowsov aj s linuxami zároveň a tak isto nie je vôbec problém medzi nimi online migrova alebo z ktorýmkoľvek z nich alebo hoci aj so všetkými zároveň sa pripojiť na sieť. Osobne mi na ňom najviac vyhovuje to že je to ovela bespečnejší a podstatne operatívnejší sistém ako ktorákoľvek vetva linuxu samotná. Len pre istotu aby niekto nahodou nemal pocit že ho do niečoho namotávam prezradím že vzhľadom na to že hľavne v základe sa v tomto sistéme dosť veľa vecí ovláda ináč ako je tomu vo Windowse alebo linuxe bežne, bude aj pre zbehlého uživatela dosť problém sa v začiatkoch v ňom zorientovať. Z vlastnéj skúsenosti môžem k tomu povedať že ten kto v štúdiu a v praktických skúškach na ňom zhruba tak týždeň vydrží, môže si potom kludne povedať že už je na ňom "za vodou".
0
0
proud 14.12.2015 20:29 Bydliště: svet
1922
42
793
Docela ses Pooto strefil,s linuxem jsem nemel jeste co do cineni,ale nejak me porad tahne,jen odvaha chybi,ubuntu mam dokonce i v masine s woknama,ale nejak zlobi,zase se na nej budu muset podivat,mozna to je proste problem mezi zidli a pocitacem :-)
Vyzkoušel jsem ledacos, nakonec mi nejvíc jako prostředí vyhovuje KDE a z distribucí PClinuxOS, o kterém se dá říct, že je to ještě jednou "přečištěná" Mandriva. Balíčkovací systém je rpm, ovšem obsluhuje ho z Debianu převzatý Synaptic.
Výhodou je i instalace z Live CD nebo DVD, kterou je možné spustit z již běžícího systému, tedy až po jeho důkladném vyzkoušení.
Další výhodou jsou průběžné aktualizace, tedy nikoli přecházení na další verzi.
0
0
proud 14.12.2015 21:06 Bydliště: svet
1922
42
793
Linux vubec neznam,chci ho teprve ocuchat,proto jsem volil ubuntu,ze ma bejt jako wokna,abych nebyl uplne ztracenej.Mozna je to prave ta skolacka chyba,nebo jsem uz pozadu,nebo oboji:-)
0
0
proud 14.12.2015 21:08 Bydliště: svet
1922
42
793
Ale rad si necham poradit kdyz bude zajem radit:-).Klido ubuntu vymenim za jinej,protoze jeste nejsem vymezenej.Mas prosim te nejakej odkaz kde vzit linux funkcni k instalaci do woken na uceni a poznavani?....
0
0
Poota 14.12.2015 21:32 Bydliště: Praha
9069
603
7583
proud napsal(a):.. nejakej odkaz kde vzit linux funkcni k instalaci do woken na uceni a poznavani?....
Otevři si nějaké stránky o Linuxu, je jich dost. http://www.linux.cz http://www.abclinuxu.cz http://www.linuxsoft.cz http://www.root.cz
Tam bys měl nabrat nějakou představu o tom, co asi tak budeš chtít, tedy jakou distribuci. http://www.pclinuxos.cz http://www.ubuntu.cz http://www.fedora.cz
a spousta dalších
Podle toho si otevřeš stránky té distribuce a na nich budeš mít možnost si stáhnout iso obraz instalačního média. Vyber si pokud možno takové, které je označené jako LIVE a vyber si českou verzi.
Jeho obraz (ne jako soubor!) si vypálíš na CD nebo DVD.
Z toho nabootuješ rovnou do Linuxu, budeš v plnohodnotném systému, který ovšem bude o něco pomalejší. Zato Ti nebude nic nikde měnit a nikam nic zapisovat. Když Ti bude vyhovovat, tak si přečteš nápovědu k instalaci a podle ní budeš postupovat.
Pokud budeš chtít Windows a Linux, tak jako první se instaluje ten "hloupější" sytém, což jsou Wokna. Teprve potom Linux, pro který budeš muset vytvořit nejlépe tři oddíly na disku.
4
2
proud 14.12.2015 21:52 Bydliště: svet
1922
42
793
Diky Pooto
0
0
čučo 15.12.2015 00:50
306
3
44
Mandrivu poznám, mal som aj tú 2007 aj tú 2009. Na začiatok je naozaj výborná a aj ten prechod z windowsu na linux s jej pomocou je velmi hladký. S jediným problémom s ktorým som sa pri nej stretol bolo to že už v základe má o čosi večie nároky na pamäť ako Debián a od neho odvodené distrá (Ubuntu) no tie zas na druhú stranu majú na rozdiel od nej občas problém s niektorými ovládačmi čo pre začiatočníka môže byť dosť ťažko riešitelná vec. Rpm balíčky to je vetva RedHad. Ten PClinuxOS som doteraz ešte neskúšal. Stiahnem si ešte dnes to .iso z toho linku čo si sem k tomu dal a cez ten Qubes si to distro pozriem o čom je. Ďakujem za tip.
0
0
Poota 15.12.2015 13:06 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Problém s ovladači v Ubuntu je způsoben tím, že v základní instalaci jsou použité pouze a výhradně ovladače, které jsou dokonale svobodné v kterékoli zemi. V další fázi se doinstalovávají, ale už "na vlastní triko" další ovladače, které jsou nějakými licencemi v některých zemích omezené - po jejich naistalování by mělo být všechno v pořádku.
Základním grafickým prostředím Ubuntu je Gnome, s kterým se nějak nemůžu dost dobře sžít. Další větví je Kubuntu s grafickým prostředím KDE, které je mi sympatičtější, ale na ubuntím jádru mám pocit jakési nedostatečné optimalizace - prostě běží tam "jinak" než v distrech, které mají KDE jako primární prostředí.
Možná, že už je to teď jinak, protože na všem v Linuxu se stále a trvale pracuje.
Existují i další odnože na základu Ubuntu, které se liší většinou jenom grafickým prostředím (Xubuntu = Xfce, Lubuntu = LXDE, Ubuntu MATE = MATE) a nebo zaměřením na určitou preferovanou činnost (Ubuntu Studio = tvorba multimédií, Mythbuntu = multimediální cetrum, Edubuntu = výuka a vzdělávání).
Obecně platí, že na jakýkoli linuxový systém je možné použít jakékoli grafické rozhraní, kterých hodně přes stovku. Většina z nich je nějakým způsobem relativně snadno modifikovatelná, například KDE lze "převléknout" za kterákoli Windows tak dokonale, že uživatel nepozná, že to Windows nejsou - to je ovšem dost extrémní příklad, protože se přitom přijde třeba o možnost více pracovních ploch.
1
1
E_man 15.12.2015 13:19 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
Znovu musím obdivovat, kám až Pooto Tvé znalosti sahají. Já jen intuitivně cítím, že kdybych chtěl kout jakékoliv pikle, nesměl bych je ani vzdáleně kout pod "oknama" a nejbližší se mi zdají být opravdu Linuxy. Tím však musím značným způsobem rozdělit své síly na prostředí, ve kterém pracují a problém, kterým se zabývám.
Zatím volba padla na problém, a prostředí jsem odsunul do pozadí.
Vážím si však toho, že v případě kdy nastanou situace, ve kterých bude důležitější prostředí ve kterém pracuju, budu se mít kám obrátit, tedy k linuxu.
Podpořte chod fóra 