Zdravím,
myslím si, že by ten klučina byl blíž úspěchu, kdy ten disk odvzdušnil / zaplnil vod...
fana 16.10.2022 13:05 Bydliště: uprostřed
285
14
178
Potencionální energie otřes se, výpočet nicnedělání,,,
Dostal jsem se k videu od Maklakova o „KPP Rosch“ asi před rokem a v poslední době jsem z toho „v trudomyslnosti“, dostal jsem se do slepé uličky. Budu asi skákat zmateně mezi myšlenkama.
Myslím si, že na kompresoru nezáleží, a pak to je určitě čarodějnictví.
Začnu tímto:
Tento dokument „KINETIC POWER PLANT Konzept und Leistungbilanz z 01.07.2019“ říká, že to využívá „brzdnou práci“, skrze „elektromagnetickou vazbu“. Nebo jsem už totální snílek a podařilo se jim všechny „oblafnout“? Když to analyzuji dílek po dílku, tak mě nic jiného už nezbylo. A ještě v dokumentu Lozano píše, že „rosch“ řekl, že za jejich technologií je fyzikální princip „chronal potential“, „časový potenciál energie/síly?“.
Oni prostě tvrdí, že odebírají „energii v pohybu ještě neprojevenou“ (mechanickém pohybu). Su blb?
Všude i v patentu se píše jen o kolotoči, nikde nic podrobněji o tom co je za převodama, do jakého pracovního bodu generátoru se převodem nastavuje, atd,,, nebo na tom nezáleží?
Šel bych do směru DC, ale nějak ještě nerozumím U,I,otáčky,momenty na DC motor/generátoru.
(ty dvě hřídele místo jedné něco určitě dělají, ale když to někdo vidí, hned to zjednoduší na celkovou sílu na „jedné“ ose)
Pocitově: v tom kolotoči vidím akumulátor potenciální energie, jeho velikost dává předpoklad nějakého možného maxima výstupního výkonu. Něco jako ty rotační používají Ek.
Kolotoč zvedne Ep (m.g.h), ale když to strčím do vzorečků (SŠ) jakoby ta výška zmizela, jakoby „g“ netáhlo, tím, že dobíjíme plováky vzduchem máme stálou neklesající úroveň Ep, takže potom se těmito vzorečkama dopočítám čeho? Když se má Ep měnit na Ek a tím práce? Když máme kapacitu stále nabitou, prostě mi to pocitově neeee. Není to izolovaná soustava.
Zkusil jsem na papíře povol-brzdi-povol-brzdi , ale ani tím se nedostanu klasicky (hybnost, setrvačnost) na „pořádné zesílení“. (nebo to neumím vypočítat)
Takže plováky jedou 0,3 m/s , ale já ho netlačím, já ho držím/brzdím! Takže počítat P = krouťák x úhlová rychlost je podivné, protože když povolím, tak plováky stále táhnou, táhnou až do nějakého vyrovnání odporu prostředí versus rychlost. Za 0,009 sec zrychlí na 0,4 m/s, ale přitom stále dodávaly na hřídel tah. Nebo ne?
Jak „povolit“ a stále nechat připnutý výkon do výstupu?
A teď to seknu, budu 0,001 sec brzdím, dostanu nějakou práci odpovídající (v,s,t,F,,,,) a navíc dostanu „silový“ náraz, co mi ten náraz provede v generátoru? Plováky přitom stále táhnou! Může to postrkovat rotor dopředu a tím dělat víc elektřiny než odpovídá mechanické práci? (kmitání 50Hz, 100Hz,,,,)
A nebo to je prostší, a to co oni píší v dokumentech prostě funguje? Ty výpočty z pdf i Maklakov spočítají výkon, ale při rychlosti plováků, které fyzicky nedosahují? Jen to postavit?
Nějaký pracovní bod generátoru, možná né každého, dokáže něco jako čerpat energii bez pohybu? Když to vezmu ad absurdum. Když budu chtít plováky udržet zastavené, tak teoreticky musí motor vytvořit kroutící moment za klidu, a ten tvoří pomocí U x I, a proud teče, protože kdyby tam nic neteklo, tak se to přece nespálí, ne? Jasně tady mě řeknou, že použijí mechanickou brzdu, někdo možná, že převody a servo, a není ani hypotetická debata. A když to nejde za klidu, tak zavedu aspoň pomalý pohyb? A převod do generátoru „právě na nějaké otáčky“?
Nějak přeneseme „napnelismus“ z mechaniky do elektriky, kde „proud teče i když to mechanicky skoro stojí“.
Pochopení co dělá generátor nebo řízení , regulace zátěže, to bych viděl jako cestu. Kolotoč pak postaví každý. Nebo to elektromagnetická vazba umí sama? Nebo postavit , zapojit a koukat.
Nevím jaké existují všechny vzorečky, mám podezření, že to žádným, který bych našel, svou neznalostí stejně nespočítám. Ale mám pocit, že „to co je před převodem do generátoru, lze nahradit i jiným řešením“ , ale když nevím co udělá ten efekt, tak nevím, no.
A možná sem se z teho zvencnul.
Dva příklady s čísly a sledujte Ep a výkon:
Pokud Maklakov mluví opravdu o zařízení , které bylo na měření v DEKRA, mluví o asi 27 plovácích, 30 litrů, 10 metrů, což dává Ep cca 60kJ (přes nějaké ty průměry naplnění) , rychlost plováků 0,3 m/s, a DEKRA naměřila spotřebu kompresoru cca 3,6 až 4 kW (tohle číslo je i v „KPP pdf z 01.07.2019“) , výkon cca 58kW, do sítě 54kW.
Prototyp 250W ,
podle dat pracoval použitý DC generátor v maximu svých možností cca 280W, Ep cca 900 J.
Celkem 18 plováků (9 pracuje), 4,8 litru plovák, výška cca 2,1 metru. Kompresor (95W) měl kapacitu plnit plováky na rychlost cca 0,1 m/s.
Ten prototyp bych bral radši než střechu FVE panelů.
2
1
E_man 16.10.2022 16:03 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
85
1826
fana napsal(a):Potencionální energie otřes se, výpočet nicnedělání,,, --- Dostal jsem se k videu od Maklakova o „KPP Rosch“ asi před rokem a v poslední době jsem z toho „v trudomyslnosti“, dostal jsem se do slepé uličky. Budu asi...
Protože jsem nad úvahami Maklakova také chvíli přemýšlel, došel jsem k názoru, že je to směsice naivních (perpetuálních) úvah s reálně funkčními úvahami bez logických souvislostí.
Přesto se domnívám, že funkce vztlakové elektrárny KPP Rosch může být reálná, založena na těchto fyzikálních principech:
1. Pro její funkčnost je zapotřebí při vtlačení plynu (vzduchu) do plováků vykonat méně práce, než kolik nám ten plovák vykoná při cestě vzhůru.
2. Abychom vykonali méně práce při vtlačení, musí mít ten plyn menší objem, než jaký má při cestě vzhůru.
3. Toho je možné dosáhnout tím, že tento plyn nejen izotermicky stlačíme, ale navíc přechodně ochladíme tak, že má mnohem menší objem (odebereme mu na přechodnou dobu tepelnou energii, kterou ale později vrátíme zpět), ideálně jej zkapalníme, kdy má několik set krát menší objem.
4. Protože tento technologický proces můžeme realizovat na vzdáleném konci tlakového potrubí, můžeme jednak odebrané teplo přenést do vztlakové nádrže s plováky a jednak můžeme stlačenému plynu při své expanzi a cestě k plovákům v nádrži poskytnout čas k jeho expanzi a následnému ohřátí (tedy poskytnutí další tepelné energie) z okolního prostředí, jinými slovy je to princip tepelné pumpy.
0
2
fana 19.11.2023 10:13 Bydliště: uprostřed
285
14
178
Pokusím se v krátkosti zakončit své špekulování o KPP Rosch.
Plně souhlasím s příspěvky E_man-a.
Ještě jsem se tomu chvíli věnoval než šel dál. Začaly mě vycházet výšky 10m a 25m snad jako plusové s klasickými kompresory, při hledání nejlepších klasických účinností. Ale bezvýznamně, asi tak 10x méně než o tom psali. Neznám vše, tak jsem byl se svým pochopením spokojen.
Mě zajímají malé věci, ve smyslu 100Ah 12V baterie jako záloha, 2x 100Wp na pokusy , a k tomu již delší dobu hledám „nezávislou nabíječku“. Hledám možné násobiče a kličky zejména v mechanice s gravitací. V čisté gravitaci nelze použít některé výhody vztlaku.
Je zvláštní, že Rosche patentoval snad právě ten „kolotoč“, proč? Nebudu pročítat zpětně patent, ale je plný obrázků kolotoče plováků.
Může to být inspirace? A samozřejmě pro ně pokus nárokovat si PŘEVODNÍK Z TEPELNÉHO ČERPADLA DO MECHANICKÉ PRÁCE?
Takové obyčejné rozšíření zařízení o další stupeň?
Co kdyby šlo rozšířit tepelné čerpadlo o další část k převodu do mechanické práce? Využít konkrétního tlakového pracovního bodu chladiva? Přeměna plyn / kapalina a zpět, při optimální tlakové úrovni?
Vložit „Roscheho plováky“ do tlakového prostoru s vhodným „chladícím“ médiem? Nejsem chlaďař , tak to nedokáži plně posoudit. A předpokládám, že by to bylo na rozumný výkon moc velké.
Měl jsem takové vizualizace, že by to mohlo fungovat v uzavřené místnosti, která by se tepelnou bilancí ohřívala ztrátami kompresoru, ložisek, generátoru, a vedly by z ní dráty od generátoru. :)
Jiné koncepce, více dynamické, s dmychadly. Kde je vzduch bez přerušení vháněn do vody a zvedá plováky. Může také pracovat, asi na nějakém takovémto principu, začínám protláčet vzduch trubkou pod hladinu k trysce. Po vytlačení vzduchu z trysky poklesne tlak a je udržován průtok. Možná tvar trysky, možná dynamické děje mohou snížit potřebný příkon kontinuálně proudícímu médiu, že se může překonat suma ztrát. Co já vím?
Pro mě to jsou moc komplikovaná zařízení. Tak plovákům hodně štěstí.
0
2
Jim68 19.11.2023 13:52 Bydliště: Praha
172
11
108
Eman se právě vyhne kontinuálnímu stlačenému vzduchu chlazením a kapalněním. Za tryskou směrem do plováku je úplně stejný tlak, jako před ní - jsi přece 25 metrů hluboko, to je 2.5 baru.
Tvá vizualizace tepelného čerpadla s prvkem převodu na mechanickou práci již byla zkoumána, klidně mi napiš.
0
0
fana 18.04.2025 17:57 Bydliště: uprostřed
285
14
178
Je zajímavé občas vidět či číst, že se staví a i ve velkém „komerčně“. Jistě, nijak si to neověřím. Že by byla potřeba přívést distribuční síť z dálného východu nebo Afriky? Jen ať platí?
Píše se tam, že malé výšky a velikosti, 2 metry má zisk jen cca 3x a ten 25 metr až 88x. Nějaký smysl to dává.
Souvislost?
kousek z práce "Sergej Nikolajevič Manida byl profesorem, kandidátem fyzikálních
a matematických věd, děkanem Fakulty fyziky na univerzitě v Petrohradě".
Archimédův zákon pro zrychleně se pohybující tělesa - Fyzikální fakulta, Petrohradská státní univerzita https://phys.spbu.ru/library/48-library/schoollectures/425-manida.html
V příloze obrázek típnutý někde z videa. Škole jsem nedal tolik, abych pochopil co to tam je za vzorec, až do dnes. :) A přidal jsem tam druhý vzorec vyčtený z odkazu výše. (L.Euler) Takže ku těm efektům „roscheho“, když se zaměřujeme i při pouhém pokusu počítat „vztlak jako opak g“, tak to prostě nevychází, protože realita „pohybujícího se tělesa vztlakem ve vodě“ je i výpočetně celkem jiná? Třebas to najednou začne dávat smysl více lidem?
Může to být jeden z násobičů? Může „roscheho zařízení“ zpracovávat větší vztlakové zrychlení než „g“?
Číslo nemůže chybět. :) Dosazením dle Eulera působí na polystyrenový plovák vztlakové zrychlení cca 17 m.s-2 , to už je v podstatě násobič sám o sobě, nebo to motám?
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
0
Karel 124 20.12.2025 21:49 Bydliště: Praha a okolí
713
44
845
Výpočet od A I
Mno, patří to spíš do synchronicit,
Jeden nadšenec z fóra mně vyzval , abych mu sdělil jak to AI počítala, ten vztlakový generátor , nelíbí se mu to.......
Kdyby to někoho dalšího zajímalo, je zde
Strana výkonová : https://share.google/aimode/MBmCpOvLCzFPdOm8J
Je tam jaká chyba?
Chyba je v tom, že pokud bude mít plovák uvedený objem, a naplní se při dně, čím výše bude plovák, tím protitlak klesá, vzduch se rozpíná s klesajícím tlakem okolní vody , tím by měl vyšší objem, pokud bude mít místo dna otevřený prostor a jeho tvar to bude umožňovat.
Strana stlačující ( výkon spotřebovávající ) : https://share.google/aimode/1zVMNRRh7S0wCLwU9
První nástřel je správně 100 až 200 W, a pak to zamotává . Ztráty 200 až 300 procent je chybné .
Mně vyšlo 125 W
Ahoj
Zobrazit konverzaci
0
1
Energy1 21.12.2025 08:30
1894
111
1982
Karel 124 napsal(a):Výpočet od A I --- Mno, patří to spíš do synchronicit,
Jeden nadšenec z fóra mně vyzval , abych mu sdělil jak to AI počítala, ten vztlakový generátor , nelíbí se mu to.......
Kdyby to někoho dalšího zajímalo, je...
Není nic přesvědčivějšího, než to vidět na vlastní oči. Já to viděl v Kolíně nad Rýnem a viděl jsem detailně všechny části. Nejedná se o nic jiného než výkonný dvoupístový kompresor, řídící vzduchotechniku, vysoký válec s plováky naplněný vodou a převodový mechanismus roztáčející generátor. Ten, kdo má jakékoliv pochybnosti o funkčnosti, tak je vedle
0
0
dub042 21.12.2025 20:07
45
0
18
Mohu potvrdit, tyto stroje jsou funkční.....
0
0
Had 10.01.2026 09:18 Bydliště: Tam kde hřmí stihačky
1521
90
1470
K těm výpočtům. Jsou hezké, ale zachycují realitu a vše?
Změř si jakou sílu musíš vynaložit abys nalačil vzduch do danné hloubky. K tomu potom přidej jaké množství potřebuješ doddat a vyjde ti kolik té energie potřebuješ na naplnění jednoho válce či mněchu (uvažujeme že využiješ všechen vzduch). Potom vypočítáš kolik je potenciální energie v tomto válci a porovnáš.
Samozřejmě hnidopiši začnou nadskakovat s rozpínáním, teplotou a td. Mají pravdu má to vliv. Ale pokavad v tom prvním nemáš plus tak to těžko doženeš jenom na vztlaku. Musel bys zapopjit do hry ještě jiné fyzikální jevy.
V našem vesmíru jsou fyzikální zákony a konstaty již nastaveny a těžko je zmněníš. Jenom ty co neznáme považujeme za zázrak nebo zamlčujeme jejich projevy. Mnoho lidí se také rádo zkovává za fenomén potlačování technologií na "volnou" enerii, i když samozřejmě ten je a běží na planetě.
K těm funkčním vzorkům. Velice snadno ti předvedu "funkční" prototyp. Budeš nadšený, jenom bude problém v tom, že bude fungovat pouze mě. Nebudu tady šířit jak, ale věř mi, že to není problém a nechám tě na to koukat i sahat a ukážu ti všechny díly. Není to teorie, konstrukcí se reálně zabývám fyzicky.
0
1
gromit 11.01.2026 00:42 Bydliště: Hradec Králové
206
25
165
Had napsal(a):K těm výpočtům. Jsou hezké, ale zachycují realitu a vše?
Změř si jakou sílu musíš vynaložit abys nalačil vzduch do danné hloubky. K tomu potom přidej jaké množství potřebuješ doddat a vyjde ti kolik té energie...
Někdy stačí opravdu málo, aby to fungovalo - kdysi jsem to opravdu chtěl koupit, ale nakonec jsem investoval těch 5 Euro do chudáka s pěti hladovýma dětma, co mi za ně zapatlal boty nějakým fujtalbl krémem... https://www.youtube.com/watch?v=mDmoR5MAMts
Podpořte chod fóra 