Co to alespoň orientačně posuzovat změřením zvýšené radioaktivity? A to tím stylem, že:
ra...
Poota 01.10.2015 14:44 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Ta radioaktivita se dost nešikovně měří (kombinace s tím "za jak dlouho") a není to dostatečně citlivé. Navíc ta zvýšená, tedy mírně, radioaktivita se týká spíš nejbližšího okolí pramene, než přímo vody samotné.
0
0
Brbla 02.10.2015 10:01 Bydliště: Kambodza
777
128
824
No s tim zdrojem vody to asi muze byt tak i tak:
>monzun (kazdodenni deste) tu trva od jara do podzimu a ten pramen se ukazal nekdy v zari
>pramen bubla. Ne tedy nijak vydatne, jen tak par bublinek jednou za cas, ale jsou tam. Zkousela jsem je vyfotit, ale vzdycky mi utekly, mrsky
>praminek je vicemene ve stinu, slunce na nej pere asi tak hodinu denne
>a hlavne: jsem na upati Himalaji, takze tady tech ruznych pramenu bude asi hafo...
0
1
Poota 02.10.2015 10:11 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Bublá jako že se objevují bubliny "vzduchu" a nebo si jen tak občas "zachrochtá" a když, tak jestli pravidelně a nebo náhodně?
Ale díky Tvé poznámce jsem si uvědomil, že přímo v prameni obsahuje ta "čerstvě narozená" voda až pětinu plynného a v ní rozpuštěného metanu - s tím už by se možná dalo něco dělat
0
0
Brbla 02.10.2015 10:34 Bydliště: Kambodza
777
128
824
Nechrochta , jen tak zlehka sem tam vypusti par bublinek, pak zase chvilku nic, a pak znova... je to jako kdyz se vznese chmyri, takovy lehounky..
Co s tim - no, kazda krava, ktera jde kolem, se tam zastavi a napije, a domaci porad jenom upravujou tu hlinu kolem, aby z toho nebylo bahnisko. Ono to vybublalo vlastne primo na stezce. Jinak celej ten "muj" hotel je napojenej na vydatnej pramen o kus vys v kopci, takze kdyby tu vodu nehnali do zasobniku a solarnich ohrivacu, tak by se dala pit. Takhle mi ukazali jeden kohoutek na dvore, kam jde ta voda primo, takze si tam chodim s lahvi
0
0
Poota 02.10.2015 11:30 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Podle těch bublinek to vypadá spíš na pramen, ve kterém není dost kyslíku na to, aby se zkomponoval všechen metan, takže ten, co se už nestihne rozpustit ve vodě, tak takhle uniká. Metan je lehčí než vzduch, takže by sis mohla ty bublinky do něčeho nachytat a od 15% metanu ve vzduchu už se dá zapálit třeba cigaretou, ale pozor na "ploutvičku" - raději ten kelímek či co jenom lehce přiklopit na ještě žhoucího vajgla. A nemůžeš ten kelímek otočit dnem dolů, protože by se Ti ten metan vznesl k nebesům.
Čímž by sis mohla ověřit, jestli jsou to bublinky nějakého uhlovodíku a nebo jenom vzduch.
0
0
Poota 02.10.2015 19:20 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Dnes doma nic mi po chuti, jen do Bauhauzu cos mě pohání ...
Však když jsem popatřil na předmět v příloze zobrazený, tu rozbřesklo se mi
Nebudu dlouho napínat - je to ideální předmět pro napojení MDPE nebo HDPE trubky na barel ve funkci podzemní kaverny pro dokonalé vyvedení pramene.
Proč nad tím tak dětinsky jásám - koncovka pro napojení zahradní hadice je s maticí ve stejné ceně a přitom dostatečně kvalitní hadice je v ceně vzhledem ke zmíněné trubce trojnásobná. Navíc hadice vyžaduje pro vyústění ještě kratší či delší trubku.
Zmíněné MDPE a HDPE trubky jsou oproti hadici byť ohebné tak mnohem tužší, takže splňují i požadavky na vyústění.
K obrázku - ta mosazná matice přijde dovnitř kaverny, do těch bílých čelistí se vrazí konec trubky a převlečnou maticí se čelisti kolem trubky skutečně pevně sevřou. Že to bude držet "jak helvítská víra" jsem si mimoděk ověřil, když jsem to zkusil na konec půlcoulové trubky zlehka, jen na první zoubek, nasadit. Vůbec jsem to neutahoval, ale sundat to silou mocí nešlo, teprve až když jsem to úplně rozebral, tak se mi to podařilo vyviklat, abych jim to tam nemusel nechat a vzít si z regálu další.
Ještě ceny - napojení i s maticí 55,- Kč a metr MDPE trubky 12,- Kč.
Ta láce trubky je opravdu příjemná, protože málokdy je pramen v takovém svahu, aby k vyvedení skrz zídku stačil jeden metr. Daleko běžnější je, že v mírně svažitém terénu je k získání převýšení aspoň 20ti cm potřeba vést vodu třeba dvacet i více metrů.
Příklad odtoku z pramene téměř po rovině (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
0
Brbla 02.10.2015 19:29 Bydliště: Kambodza
777
128
824
To skoro vypada jako odvod do kopce
0
0
Poota 02.10.2015 19:36 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Do kopce ne-e, teče to sice pomalu, ale opravdu s kopce dolů.
Donutit a nebo spíš ukecat vodu, aby sama a dobrovolně tekla nahoru - tak to mám naplánováno jako svůj "majstrštyk", ale cesta k tomu je tak daleká, že možná zůstanu ležet ještě hodný kus před cílem
0
2
Poota 29.10.2015 23:24 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Jak zachytit a správně vyvést pramen
Mám takový pocit, že čas nazrál k tomu, abych tu nějak sumarizoval k čemu že jsem se v otázkách kolem zachycování pramenů až dopracoval.
Za nejnepříznivější konstelaci považuji takový pramen, který vytváří nehlubokou pramennou mísu s minimálním až žádným odtokem v téměř vodorovném terénu.
Prvním úkolem je zabránit prosakování vody do nejbližšího okolí pramene, protože právě tohle je zárodek veškeré devastace pramene jak nevědomou zvěří, tak i pitomými lidmi.
Druhým úkolem je zajistit plynulý odtok vody, která se v prameni vytváří a zároveň zajistit jeho využitelnost, to znamená vyústění odtoku alespoň 20 cm nad terénem či ještě lépe nad aspoň malou nádržkou k napájení zvěře.
Třetím úkolem je ochrana pramene proti napadaným nečistotám, proti zvýšené teplotě a také proti vandalizmu.
Čtvrtým úkolem je zajištění pramene proti znečištění prosáklou a dešťovou vodou, která může obsahovat rozpuštěné nečistoty a taky odplavovat materiál z nejbližšího okolí pramene.
Abychom se nedostali do nějakých právních potíží, je nutné k jakýmkoli úpravám získat souhlas majitele pozemku, na němž pramen leží.
Dál je potřeba odhadnout, o jak vydatný pramen se jedná, abychom mohli správně dimenzovat potrubí. Dále jaké terénní úpravy lze předpokládat - čím rovinatější terén, tím budou úpravy větší. Teoreticky to vypadá tak, že nejnáročnější bude vyvedení vody - prakticky jsou vždycky mnohem náročnější terénní úpravy, proti kterým je to vyvedení vody hotová "brnkačka".
Podle sklonu terénu odhadneme maximální potřebnou délku potrubí, přičemž vycházíme hlavně ze současné výše hladiny pramene - konečná situace bývá sice většinou příznivější, ale předem se na to nemůžeme spolehnout.
Pokud silně podceníme průtok, můžeme celkem nejsnadněji potrubí zdvojit, pokud bude potřeba potrubí delší než jsme původně odhadli, dá se celkem jednoduše nastavit.
Tím jsme probrali vše, co je nutné dřív, než začneme "utrácet" peníze za materiál a plýtvat silami a časem v souboji s protivenstvími.
Jenom ještě malou poznámku - i zcela nepatrný pramínek tenčí než tužka, který dokáže za minutu "načůrat" jenom jeden pouho pouhý litr vody za minutu - dá za každých čtyřiadvacet hodin jeden a půl kubíku vody. Zcela zadarmo a 365 dní v roce - pitné vody a navíc v takové kvalitě, o jaké si vodárny mohou jenom nechat zdát.
30.10.2015 13:52 Editace moderátorem.
0
1
Poota 30.10.2015 00:07 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Jak zachytit a správně vyvést pramen - materiál
Základem zachycení vývěru je podzemní kaverna ve tvaru jakéhosi zvonu, do kterého zespoda přitéká voda a ze kterého se odvádí kratším či delším potrubím, z jehož konce pak v nějaké výši nad terénem vytéká.
Za nejvhodnější "polotovar" na výrobu tohoto zvonu považuji kulatý plastový barel či konev s širokým šroubovacím víkem o objemu 30 litrů; cena se pohybuje kolem 300,- Kč. Výhody vyplynou z dalšího textu.
Potrubí se dá nejsnáze realizovat plastovými mírně ohebnými trubkami, které se značí HDPE nebo MDPE. Stanovit přesný průtok těmito trubkami je dost obtížné, protože ten závisí na tlaku vody, na vnitřním průměru trubky a na její délce.
Pro naši potřebu můžeme počítat s tím, že do průtoku 5 litrů za minutu nám stačí trubka 1/2" (= půl palce), na 10 litrů za minutu stačí 3/4" a na dvacet litrů 1".
Trubka 1/2" má vnější průměr 20 mm a ke kaverně ji připojíme spojkou, do které se trubka zasune a převlečnou maticí se kónusem dotáhnou kolem ní čelisti. Na druhém konci má spojka závit o vnějším průměru 20 mm, tím se zasune do otvoru ve stěně kaverny a zevnitř se zajistí mosaznou půlcoulovou maticí s šestihranem 24 mm.
Trubka 3/4" má vnější průměr 25 mm, spojka má závit o průměru 25 mm a tříčtvrtková matice má šestihran 30 mm.
Trubka 1" má vnější průměr 32 mm, spojka má závit 32 mm a coulová matice má šestihran 36 mm.
Takže tím by nám mělo být jasné jaký materiál koupit a také jaké asi nářadí budeme potřebovat - klíč na matku, vrták na otvor v boku kaverny a pilku nebo speciální nůžky na dělení trubky.
Trubky, spojky a matice se dají koupit v Bauhauzu.
Materiál na terénní úpravy se snažíme získat nejlépe přímo na místě samém nebo v jeho nejbližším okolí. Na utěsnění a odizolování kaverny je ideálním materiálem mastný jíl, ale nebývá vždy k dispozici. Na zasypání kaverny bude potřeba celkem jakákoli zemina, nejspíš z okolí a můžeme počítat, že jí bude potřeba až několik kubíků. Zásyp bude potřeba zakončit u výtoku svislou zídkou z kamení, které může být i kladené "nasucho" - čelní plocha zídky bude nejspíš tak kolem jednoho metru čtverečního.
0
1
Poota 30.10.2015 10:17 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Jak zachytit a správně vyvést pramen - do práce!
Začneme barelem, který změníme na záchytný zvon tím, že mu docela surově odřízneme dno. Tím umožníme vodě naprosto nerušeně přitékat do kaverny zespoda a nebudeme muset nijak narušovat dno pramenné mísy, protože kulatý barel budeme do půdy pouze krouživými pohyby "zavrtávat". Aby bylo zavrtávání snazší, uděláme do spodní hrany několik nástřihů, jejichž svislé hrany vyhneme vždycky jednu "ven" a druhou "dovnitř". Tím docílíme toho, že při otáčení jedním směrem, tím správným (!), se bude zemina na vnější straně nabírat a přesouvat dovnitř zvonu. Drážka, do které tak budeme zvon postupně zasouvat, bude tím pádem na vnější straně širší.
Napřed je potřeba najít správné místo pro umístění zvonu.
Pokud je pramenná mísa jasně vyznačená, zřetelně ohraničená a zhruba kulatá, tak je to celkem jasné. Pokud je bez odtoku, bývá mělká, široká a není hned jasné, kudy do ní čerstvá voda přitéká. V tom případě je potřeba zřídit alespoň minimální odtok vody. V místě, kde je pramenná louže nejhlubší a nebo kde je její dno nejměkčí, materiál odebereme tak, aby bylo dno alespoň několik centimetrů pod hladinou. Pod hladinu umístíme konec hadice - stačí plastová i malého průměru a tak dlouhá, aby její druhý konec mohl být podstatně níž než ten nasávací. Do hadice nasajeme vodu či spíše ten kal a necháme jej volně odtékat. Voda v pramenné louži se začíná zvolna čistit a jsou jasně patrné praménky čisté vody, která přitéká zespoda. Občas ještě dno prohrábneme, aby se voda opět zakalila a přítok či přítoky byly opět zřetelné.
Pokud přitéká čerstvá voda se strany, znamená to že nejsme přímo nad pramenem, ale že pramen je někde dál proti proudu a nebo se jedná o pramen puklinový, což znamená, že vlastní pramen je nejspíš ve skále a voda z něj odtéká nějakou puklinou - v tom případě se nejspíš dostaneme až k té skále.
Před zahájením zavrtávání zvonu si odšroubujeme víko barelu, protože nejspíš nás čekají protivenství v podobě kamenů a nejspíš i kořenů, které se naskytnou pod spodní hranou zvonu.
Kamení odstraňujeme zevnitř zvonu, nejlépe se na to osvědčila obyčejná kramle, kterou se kameny docela dobře "vydloubávají". Postupujeme kolem celého obvodu a orientujeme se pouze hmatem, protože voda uvnitř je spíš jenom řídké bahno, což nás nemusí nijak znepokojovat.
Kořeny je nejsnazší odřezávat prořezávací pilkou v mezeře u vnějšího obvodu zvonu a vnitřkem je z bahna vytahovat.
Jak hluboko budeme zvon zavrtávat záleží na tom, jak se bude hladina vody či spíš bahna v něm chovat. Původní hladina toho pramene byla o hodný kus výš než je ta současná - a postupně se snižovala tím, jak se rozmáčené okolí pramene odplavovalo. To znamená, že teoreticky by se mohla, a taky správně měla, hladina ve zvonu zvednout. Pokud tak zatím nečiní, může to být způsobené tím, že je dosud vnitřní objem vody propojen spodem s vnější vodou, jejíž hladinu určuje odtok, který momentálně vůbec nepotřebujeme, takže ho můžeme zasypávat zeminou. V zavrtávání zvonu pokračujeme s většími nebo menšími potížemi tak dlouho, dokud nemáme v zemi asi tak polovinu výšky barelu. Dno pramenné mísy, které už teď máme uvnitř barelu, neprohlubujeme ale pouze z něj odstraňujeme větší nečistoty organického původu. Kamení, písek a štěrk tam necháváme a jemný kal se po zavedení odtoku odplaví.
Pokud se hladina uvnitř zvedne nad původní úroveň, můžeme bez obav začít zasypávat vnější obvod barelu. Ideální je na to mastný jíl, který nepropustí vodu ani zevnitř a ani dovnitř. Zeminu kolem barelu důkladně udusáváme a zrušíme i původní odtok, ale zatím příliš nezvyšujeme okolní terén.
Hladina uvnitř pravděpodobně ještě o něco stoupne a na tom o kolik to je, bude záviset další vývoj prací.
0
1
Poota 30.10.2015 23:57 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Jak zachytit a správně vyvést pramen - jak dál
Takže hladina se nám ustálila na nějaké výši, což bývá nepřesně označováno jako "tlak pramene". Tato výše hladiny může během roku také kolísat a kdybychom umístili odtok z kaverny těsně pod hladinu, tak bychom mohli být snadno někdy "bez vody".
Naprosto ideální by byla hladina tak 25 cm nad původním povrchem. Odtokový otvor bychom mohli vyříznout asi tak 5 cm pod hladinou a trubku udělat jen asi 1 metr dlouhou s nepatrným sklonem.
Jestliže je pramen ve svažitém terénu, tak docílíme potřebného převýšení výtoku na příjemně krátké vzdálenosti i při malém a nebo vůbec žádném zvýšení hladiny v kaverně.
Pokud takové štěstí nemáme, bude muset být výtoková trubka tak dlouhá, aby se při jejím sklonu zhruba 2o docílilo na jejím konci vzdálenosti od terénu aspoň 15 až 20 cm. Terén pod výtokem lze sice odkopat, ale i tak je nutné zajistit odtok vody nějakou opět skloněnou rýhou.
Ve zvolené výši vyvrtáme nebo vyřízneme ve stěně kaverny otvor, do kterého natlačíme závit spojky a na něm utáhneme zevnitř matku. Povolíme zvenku převlečnou matici, mezi čelisti zasuneme na doraz trubku a matici dotáhneme. V kaverně rozvíříme všechny kaly, které postupně trubkou odtékají a rozviřování ještě v nějakých intervalech několikrát zopakujeme během stavění zídky. Kavernu uzavřeme víkem až před zasypáváním.
Pod výtokem z trubky vyskládáme z kamenů zídku, která bude konec trubky podpírat a také chránit. Kameny můžeme pokládat i nasucho, lepší je ovšem ji vyzdít. Čím méně bude konec trubky přístupný, tím menší je riziko jeho poškození nějakými vandaly. Přitom je potřeba, aby trubka ze zídky poněkud vyčnívala, aby se voda dala odebírat do různých nádob.
Tento úkol, kdy má trubka vyčnívat i nevyčnívat zároveň trochu připomíná pohádku "O chytré horákyni", nicméně řešitelný je a to následujícně:
zídku pod výtokem zdíme/skládáme zalomenou do úhlu přibližně 120o tak, aby ve vrcholu úhlu přečníval konec trubky asi o 5 až 8 cm. Pokud má být zídka rovná a nebo obloukovitá, tak v ní pod trubkou vytvoříme až k terénu svislou "drážku" asi 10 cm "hlubokou" a 15 až 20 cm širokou. Pak ve zdění či skládání pokračujeme tak, že k trubce přiložíme s obou stran po jednom plochém kameni tak, aby přečnívaly přes konec trubky asi o dva centimetry. Na tato dva kameny dáme centrálně jeden velký kámen, který bude mít přední hranu zarovnanou s kameny pod ním. Tím bude trubka zespoda přístupná pro plnění a seshora krytá proti poškozování.
Dál zdíme/skládáme zídku až do výšky a šířky podle uvažovaného zvýšení terénu následným zásypem. Napřed podsypeme trubku tak, aby byla z profilu co nejrovnější a nepronášela se ani časem, až se bude zásyp slehávat. Podkládáme ji raději kameny než jenom hlínou. Pro zajištění její přímosti je také možné na ni (včas!) navléknout kovovou trubku, např. lešenářskou. Půdorysně ovšem trubka být rovná nemusí a dá se vést klidně i obloukem, pokud je to nějak výhodné.
Materiál na zásyp není nijak kritický a může posloužit celkem cokoli, co je v okolí dostupné. Bude toho potřeba značné množství, protože zasypáváme jak celou kavernu, tak i celou trubku až k zídce. Povrch neděláme rovný, ale mírně vypouklý aby voda po povrchu odtékala dál od kaverny. Vrstva zeminy nad kavernou je tím lepší, čím je vyšší, ale nejspíš bude záviset na dostupném množství materiálu. Výhodné je i osázení vzniklého pahorku nějakými nejlépe trnitými keři.
S terénními úpravami úzce souvisí i ochrana kaverny před odplavováním zeminy při větších deštích.
Souvisí to s vývojem terénu - kdysi pramen jenom rozmáčel okolní půdu, která byla při deštích postupně odplavována. Tím začalo vznikat koryto, kterým proudilo postupně větší a větší množství vody odnášející změklou půdu. Pramen se tak většinou dostával stále hlouběji a nejčastěji je ve středu vzniklého koryta.
K ochraně kaverny v takovýchto podmínkách je potřeba koryto obloukem odklonit a vést ho stranou. Odkopaná zemina se dá sice využít na zásyp, ale oblouková stěna kolem kaverny musí být chráněná proti odplavování. Zatím nejspolehlivější je udělat ji ve sklonu přibližně 45o a pokrýt ji co největšími kameny. Kameny drží na místě svou vlastní vahou a chrání materiál břehu před odplavováním.
Ukázka ochrany břehů Botiče (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
1
1
MIRKO 29.04.2016 09:37 Bydliště: Valašsko
144
29
184
Zdravím Vás přátelé.Nevíte náhodou, jak je na tom s kvalitou průměrná studánková voda?...jde mi o to, že již delší dobu piju výhradně studánkovou vodu z dvou svých oblíbených studánek.Napadá mne, jak je to s tím bordelem co na nás téměř pořád sypou...jestli se může dostat do spodních vod.U nás na Valašsku je spodní i povrchové vody po letošní zimě dostatek.Jedna ze studánek má průtok téměř stejný jako v lednu,únoru kdy bylo vody docela málo...U této /zřejmě spodní vody/ rozdíl v kvalitě nepozoruju.No a druhá studánka má ted cca 50x větší průtok než v zimě...zřejmě sbírá více povrchové vody...ale voda je podstatně lepší než v zimě.Nějak bych to tedy neřešil, ale všechny naše řeky a potoky jsou zaneřáděny nějakým bílým bordelem...kameny co trčí z vody úplně bílé,bílá čára kolem břehu..no hnus.Jediné rozumné vysvětlení mne napadá...vápnění lesů /nevím o tom,že by se u nás ted provádělo/, no a bohužel...chemtrails.Tomu by u nás bohužel napovídalo i momentální dramatické zvýšení plicních...dýchacích problémů .A na pylovou sezonu až tak nevěřím.
0
1
Poota 29.04.2016 12:23 Bydliště: Praha
9069
603
7583
MIRKO napsal(a):... jak je na tom s kvalitou průměrná studánková voda?...
Myslel jsem si, že jsem to v tomhle vlákně vysvětlil dostatečně srozumitelně - takže buď sis ho nepřečetl, a nebo se hrubě mýlím.
Skutečně pramenitá voda, která do pramene přitéká vlastní silou zdola je ta nejčistší a nejzdravější voda, jaká je k dosažení.
Její chuť závisí na tom, jakými rozpustnými nerosty prochází, může být například železitá.
Tento typ pramene má jen nepatrně kolísající vydatnost, kterou snižuje pouze přímé slunce a prohřátí prameniště. Teplota takového pramene také kolísá i během roku jenom nepatrně.
Znečistit se třeba bakteriemi nebo dusičnany může pramenitá voda tak, že do ní prosáknou znečištěné povrchové nebo prosáklé povrchové vody - to záleží na tom, jak dokonale je pramen proti tomu chráněn.
Pramenům s bočním přítokem se říká puklinové a dokonale čisté mohou být například ve skále. ovšem ani to není zárukou, že do této vody nemůže prosáknout voda povrchová, která znečištěná nejspíš bude.
S průsakem můžeme počítat, když se v prameni zvedá průtok pravidelně po delších nebo vydatnějších deštích. Teplota v tom případě kolísá výrazněji a v závislosti na průtoku.
0
0
Adam 01.10.2016 22:09 Bydliště: Praha
5794
563
5843
Pramen U Inženýrovy chaty - Velhartice, úpatí hory Borek
Opět jsem měl nedávno možnost okusit lahodný pramen v Šumavském podhůří na úpatí hory Borek (místní název: U Inženýrovy chaty). Pití vody z tohoto pramene je pro mne zážitkem, který bych mohl doporučit každému, kdo se bude někdy vyskytovat zhruba v lokalitě Klatovy - Sušice.
O prameniště a svod se velmi precizně stará majitel blízké chaty. Zdá se, že po dobrých zkušenostech s vodou v posledních letech svod z prameniště přebudoval a vodou nyní zásobuje i samotnou chatu.
Informace, fotku a zkušenosti, ohledně tohoto pramenu, jsem zaslal také na http://www.eStudanky.eu. (Mají tam zastaralé a již neplatné informace)
Pramen Velhartice (úpatí hory Borek), U Inženýrovy chaty (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
3
2
Poota 02.05.2017 12:48 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Distribuce pramenité vody
Jen málokdy se podaří mít pramen přímo tam, kde bychom jeho vodu chtěli používat, ale tento problém řešilo lidstvo už od nepaměti. Většinou se jednalo o nepatrně kloněnou strouhu, ve které tekla voda od pramene k nádrži, ze které byla odebírána.
Příkladem vedení takové strouhy podzemním tunelem vytesaným ve skále je třeba Chizkijášův tunel, který odvádí vodu Gichonského pramene do Šiloašského rybníka pro bezpečné zásobování Jeruzaléma vodou i v případě obležení. Nahrazoval tak méně bezpečnou původní podzemní strouhu z doby bronzové https://cs.wikipedia.org/wiki/Chizkij%C3%A1%C5%A1%C5%AFv_tunel
Dalším příkladem je je přivedení vody vydatného pramene (70 litrů za minutu) ze sousední hory povrchovou strouhou zčásti tesanou do skal a zčásti vyzděnou až na Machu Piktchu.
Pokud se ovšem mezi pramenem a místem spotřeby naskytlo údolí, bylo nutné pro zajištění stálého sklonu vodní strouhy budovat stavebně velice náročné akvadukty https://cs.wikipedia.org/wiki/Akvadukt
Na těchto příkladech je názorně vidět, jak důležité a taky nákladné bylo už mnohem dříve mít k dispozici kvalitní pitnou vodu.
Chizkijášův tunel (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Akvadukt kláštera u Tomaru v Portugalsku (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
1
2
Poota 02.05.2017 13:14 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Distribuce pramenité vody dnes
V dnešní době začíná docházet lidem i význam pramenů a studánek, takže se opět snaží udržovat a obnovovat ty původní, a to i přesto, že je pohodlnější doma jenom otočit kohoutkem. Ovšem většímu používání pramenité vody přece jenom brání hlavně to, že je nutné k prameni dojít, vodu z něj nabrat do nádoby a donést si ji domů. Velké množství pramenů je také v místech jen obtížně přístupných.
Jak jsem už výše psal, považuji za nejvhodnější zachytit pramen do podzemní kaverny, ze které je vývod HDPE trubkou. Ta samozřejmě nemusí končit hned po několika metrech, ale lze ji pohodlně a bezpečně vést v zasypané rýze pár decimetrů pod zemí celkem libovolně daleko, tedy i do nějakého snadno veřejnosti dostupného místa.
Přitom už nejsme vázáni na nějaký konstantní spád - to znamená, že se můžeme s trubkou klidně "zanořit" dolů do údolí, třeba "podejít" i koryto tam tekoucího potoka a vést trubku nahoru do protějšího svahu, kde teprve bude výtok do "kašny" s přepadem. Ten výtok pochopitelně nemůže být výš než je hladina vody v kaverně, ale kdekoli níž bude spolehlivě z trubky vytékat, a to třeba i směrem nahoru jako vodotrysk.
Tento plastový akvadukt má proti klasickému kamennému výhodu v ceně, která začíná na 12 korunách za metr materiálu. Další výhodou je skrytost celého zařízení, které je tak v bezpečí, nijak neruší a ani nepoutá zbytečně nežádoucí pozornost.
Přitom převedení pramene o pár set metrů jej může výrazně zpřístupnit a zatraktivnit, a to nejen při výpadcích dodávky vody.
0
4
Poota 04.05.2017 13:32 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Při vedení vody z pramenné kaverny trubkou se snažíme o to, aby výtok z ní byl aspoň tak dvacet centimetrů nad terénem, což může v málo svažitém terénu znamenat trubku docela dlouhou a navíc i v docela nepatrném sklonu.
Pokud necháme pramínek vody stékat po rovné nakloněné desce, tak zůstává zhruba rovný jen do určitého úhlu jejího náklonu. Se zmenšováním sklonu desky se pramínek začne serpentinovitě kroutit, a to tím výrazněji, čím více se blížíme k vodorovnosti desky. Stejný jev pozorujeme i u řek - v horním toku s dostatečným spádem se snaží téci přímo a pouze se přizpůsobují překážkám, kdežto v dolním toku s menším spádem "dobrovolně" výrazně meandrují.
Nebudu předstírat, že je mi zcela jasné z jakého důvodu se tak děje, ale mám pocit, že při malém spádu je tento druh pohybu vodě jaksi přirozenější a nějakým způsobem jí větší spád zřejmě nahrazuje.
Co konkrétně se v meandrech řek ve vodě děje a jaké procesy tam nastávají popisuje velice podrobně Viktor Schauberger http://www.omforum.cz/p.php?idx=1003 a dále) a značná část z toho bude platit i o pro pohyb vody v trubce, ať již v celém jejím průřezu a nebo jenom v jeho části. Změny pohybu vody při jejím vedení na ni také působí energetizačně.
Z toho důvodu by zřejmě bylo při malých spádech trubky vhodnější ji vést více protisměrnými oblouky, a to i za cenu jejího prodloužení.
0
3
Poota 06.06.2017 22:15 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Hledání "nových" pramenů
Hledání pramenů na začátku potoka a nebo na začátcích jeho přítoků jsem již zmiňoval a jsou to většinou místa, kde se voda na povrchu objevuje víceméně "sama".
Pokud se takovýto vývěr plní vodou zdola, jedná se o "pravý" neboli primární pramen. Jestliže se plní se strany, pak leží primární pramen někde výš proti svahu a voda odtéká dolů k sekundárnímu prameni, kterému se říká štěrbinový nebo puklinový pramen.
Podobná situace vzniká, když stoupající pramenitá voda narazí na vrstvu nepropustného jílu, který ji prostě nepustí nahoru. Přibývající nová voda se hromadí pod vrstvou jílu, kde promáčí vrstvu propustné nebo polopropustné zeminy. Na vrstvě jílu bývá většinou ještě nepříliš silná vrstva zeminy s rostlinstvem, takže na povrchu vůbec není patrné o jakou situaci pod povrchem se jedná.
Tedy spíš nebylo by patrné, kdyby se v podobných lokalitách nevyskytovali kanci. Jednou z jejich nejmilejších zábav je vyválet se v bahně a pak se drbat o okolní stromy, k čemuž kromě těch stromů potřebují ještě jíl rozčvachtaný s vodou. Snad vynikající čich nebo některý jiný smysl jim umožňuje najít vodu i dost hluboko pod povrchem. V místě, kde vycítí vodu rozdupou vrchní vrstvu zeminy a pokračují prošlapáváním jílu až na vodu, se kterou postupně vytvoří mazlavou hmotu potřebnou k dosažení té správné rozkoše.
Tedy takto vzniká tzv. kaliště, většinou nad nějakou rozlehlejší podpovrchovou prohlubní, kde se zadrží větší množství vody v propustné vrstvě, která tím dostatečně změkne.
Pro nás ovšem voda pod kalištěm není příliš zajímavá, protože je znečištěná a navíc by nám na takovém místě kanci soustavně ničili jakékoli zařízení. Naštěstí zpravidla nad takovým kalištěm nacházíme většinou několik po sobě jdoucích míst, kde se kanci také snažili dostat skrze jíl, ale po vytvoření nevelkého "lavoru" této bohulibé činnosti zanechali.
Z těchto míst vybereme to, které je nejvýš a nejpravděpodobněji je primárním vývěrem. Ty nižší sice mohou být také primárními vývěry, ale daleko pravděpodobněji jsou to pouze místa, kde se zadržuje nějaké menší množství vody prosáklé pod jílovou vrstvou z toho nejvyššího vývěru.
Na prvním obrázku je kaliště s dobře patrnou prošlapanou vrstvou zeminy nad jílovou vrstvou. Že kancům voda slouží pouze k "výrobě" mazlavého sajrajtu a nikoli k pití je jasné z toho, že čistá voda prosáklá na povrch je vůbec nezajímá, pokud ji nemohou rozmatlat na bláto.
Na druhém obrázku je jiné kaliště, tvořené dvěma mělkými "mísami".
Další dva obrázky jsou vydupané "lavory", které už kanci nepoužívají a tak začínají zarůstat.
Pátý obrázek ukazuje proražení jílové vrstvy a odebírání písku smíchaného částečně s jílem, který se bude při dalším čištění postupně vyplavovat.
Na posledním obrázku je vidět, jak vysoko v téže jámě vystoupá pramenitá voda. Její "tlak" je pochopitelně ještě vyšší, ale snižuje se prosakováním této vody do níže položeného asi 15 metrů vzdáleného kaliště.
Pro odebírání vody patří do jámy ještě plastový barel bez dna s odvodem vody boční trubkou, přičemž vše se následně zasype silnou vrstvou zeminy, takže vše zmizí.
Kaliště s dobře patrnými vrstvami zeminy a jílu (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Kaliště miskovité (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Prameniště (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Prameniště (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Pramen - proražení jílové vrstvy do polopropustného písku (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Pramen - prosáklá voda (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
5
6
Poota 13.09.2017 20:13 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Předchozí pramen se ukázal k nějakému využití jako nevhodný vzhledem k nepatrné vydatnosti, což se projevilo až po jeho zachycení a otestování.
Takže znova na trať ...
Další pramen má vydatnost 1/2 až 3/4 litru vody za minutu, což už stojí za využití, vzhledem k tomu že to znamená zhruba kubík vody za den. Jeho poloha je ovšem, mírně řečeno, poněkud nevhodná - takže bylo nutné vhodnost jeho polohy vylepšit jeho převedením přes rokli plastovým potrubím o průměru 1/2".
Pokud se vede voda jenom směrem dolů, čímž myslím výtok níž než je vlastní pramen, tak nevadí, když jde potrubí občas i směrem nahoru, protože tím se ovlivňuje pouze plynulost výtoku.
Zcela jiná je ovšem situace když vedeme vodu dolů a pak zase nahoru do stejné výšky, jakou má pramen. V tom případě musí první část pouze klesat a druhá část pouze stoupat, aby v potrubí nebyly žádné vzduchové "kapsy".
Pokud nejsou trubky v nezámrzné hloubce, tak je nutné do nejnižšího místa umístit vypouštěcí otvor - dá se realizovat "T" spojkou se zaslepovacím víčkem na odbočce. Na zimu se potrubí vypustí a uzavře se přítok do něj, takže voda v zimě vytéká z pramene přepadem, který je o kousek výš než ústí potrubí.
Žádné další záludnosti už neshledávám ...
, jen tak zlehka sem tam vypusti par bublinek, pak zase chvilku nic, a pak znova... je to jako kdyz se vznese chmyri, takovy lehounky.. 
.A na pylovou sezonu až tak nevěřím. 
Podpořte chod fóra 