Každá učebnice latiny, kterou jsem potkal, nelítostně zaútočí na nováčka hned na prvních stránkách docela dost komplikovanou gramatikou. Sám jako "student" - to chci zkusit pojmout chytřeji (stravitelněji)...
Vlákno je uzamčené. V této sekci možná naleznete druhé vlákno určené pro diskuzi
Adam 05.02.2022 00:30 Bydliště: Praha
5794
563
5843
Proč zrovna latinu?
Těžko říct... Nějak se to stalo, nějak to teď na mě nedávno přišlo.
Něco podobného, čemu občas říkáme "intuice".
Nemám jistotu, jestli mi to fakt někdy k něčemu bude, ale na druhou stranu, v evropské hlubší i mělčí historii na latině stojí spousta věcí.
Protože jsem zvyklý se svému vnitřnímu hlasu nevzpouzet, přijal jsem to a každý den se cca 5-20 minut učím.
Primárně si to trénuji velmi hravým a uvolněným způsobem přes mobilní aplikaci Duolingo. Kdo umíte alespoň drobné základy angličtiny, můžete se tam hravě učit desítky různých jazyků,
klidně včetně třeba klingončtiny.
Porozhlédl jsem se taky po nějakých učebnicích, a to byla vždy docela bída. Rovnou vám to nasypalo
na první stránce dlouhé nestravitelné tabulky skloňování několika různých "deklinací" (něco jako naše české slovní druhy podstatných jmen). ... No zkrátka, asi jen pro lidi s fotografickou pamětí, nebo určitě třeba
pro mě zkrátka tohle moc nebylo.
Jen mírně inspirován Duolingem, ale hlavně svými vlastními nápady, jsem získal nějakou představu,
jak bych mohl latinu při jejím učení se případně podat i ostatním "zájemcům".
Takže místo drcení se mnoha různých deklinací a konjugací a všeho dalšího na to zkusíme jít
co nejjednodušeji? Přiznávám, že to tady chci tvořit taky kvůli sobě - rovnou si tu dělat zápisky
a tím si to i víc vštěpovat hlouběji do hlavy.
Ale proč si takové zápisky nedělat veřejně, případně i pro ostatní...
1
2
Adam 05.02.2022 12:41 Bydliště: Praha
5794
563
5843
Přiznávám, že abych se do tohoto mohl pustit, nějaké ty složitosti jsem v latině alespoň trochu navnímat musel. A taky jsem si vyzkoušel, jak těžkopádné a nespolehlivé je dnes snažit se používat Google překladač nebo různé české weby - latinské slovníky. Buďte opatrní v případné snaze se samoučit - raději to prozatím nechte plavat. Narazil jsem tam na různé problémy. V Google překladači, i na některých "česko-latinských" webech.
Další ošemetností je to, že na latinu tak nějak neexistuje nějaký jeden "jedině správný" slovník. Ten jazyk
se různě vyvíjel víc jak 2.500 let a co destinace a doba, to různé jeho formy. Proto se nezalekněte,
pokud pro nějaké jedno české slovo bude jeden slovník uvádět jiný překlad než slovník druhý.
Pokud někdo s latinou nyní začnete, doporučuji, abyste se tu zatím nechali vést a až časem si "vylétněte
z hnízda".
---
V těchto poznámkách a ukázkách se občas vyskytnou nějaká nová slovíčka, nějaké nové slovní druhy,
občas tu zavane něco, co se týká ještě neprobrané gramatiky.
Žádné obavy. Nechte se tímto případným novým závanem jen namlsat a ke všemu se dostaneme.
0
0
Adam 05.02.2022 12:56 Bydliště: Praha
5794
563
5843
1. Výslovnost a diakritika
V latině se často vyskytují písmena s vodorovnou čarou nahoře.
Je to tzv. macron:
Ā ā Ē ē Ī ī Ō ō Ū ū
Zde si nejsem jist, zda se vám to všem ukazuje správně - prosím, zkontrolujte s obrázkem níže, zda se vám těch 10 znaků ukázalo stejně jako v obrázku.
Znaky s macronem se vyslovují dlouze stejně jako naše písmena: á, é, í, ó, ú
Pro jednoduchost (a i z technických důvodů) budu zde všude nahrazovat znaky s macronem naší klasickou diakritikou (á, é, í, ó, ú). Tak jen pamatujte na to, že v latině jsou to všechno vodorovné čárky nad těmi písmeny.
A máme tu taky nějaké poznámky k výslovnosti některých dalších písmen v latině.
Většinou platí:
ae, oe … vyslovujeme jako é c … ve spojení ce, ci, cy, cae, coe, ceu vyslovujeme jako c, jinak jako k g … vyslovujeme jen jako g ch … vyslovujeme jako k ph … vyslovujeme jako f ex … vyslovujeme jako egz gu … vyslovujeme jako gv qu … vyslovujeme jako kv di, ti, ni … vyslovujeme tvrdě: dy, ty, ny ei, ui … vyslovujeme: ej, uj
Existují výjimky, například pokud je před -ti- samohláska (a, e, o), vyslovuje se jako ci.
Většinu ostatních písmen vyslovujeme tak, jak jsme v češtině zvyklí.
K výslovnosti se v těchto soupisech ještě později vrátíme a několik ohledů ještě zpřesníme.
Pozn.: V těchto textech se věnujeme běžné středoevropské – středověké výslovnosti.
Nutno však zmínit, že v oné kolébce latiny, v dobách starého Říma,
se například uskupení ae tehdy nevyslovovalo jako é, ale jako áj.
A například Caesar se nevyslovoval jako cézar, nýbrž jako kájsar.
Latina je poměrně dost uvolněná, co se týče pravidel na poskládání jednotlivých slov ve větě podle druhu. Přesto ale nějaká základní pravidla či doporučení má.
Zdá se, že ve velmi krátkých větách je vhodné skládat slova takto:
podmět (podstatné jméno/zájmeno) ––– přísudek (sloveso) ––– něco dalšího
Ego sum réx. Já – jsem – král
Jakmile se však jedná o věty obsahově alespoň o trochu bohatší, což bude případ většiny vět a souvětí, přísudek (sloveso) se umísťuje až na konec:
podmět (podstatné jméno/zájmeno) ––– ... něco ... ––– přísudek (sloveso)
Pokusíme se to teď moc nezamotat tím, jakým všemožným způsobem lze slovesa (i v češtině) časovat;
že kromě času (minulý, přítomný, budoucí), existuje také časování podle vidu dokonavého a nedokonavého, dále podle způsobu (oznamovací, rozkazovací,…), pak podle třeba rodu (činného a trpného) atd.
V těchto základech latiny se v tuto chvíli budeme zabývat tím úplně nejjednodušším, a tedy slovesy,
která budou v přítomném čase, v oznamovacím způsobu a v rodu činném (např. chválím, nikoli jsem chválen). Takže nyní budeme pracovat s tou úplně nejjednodušší formou sloves.
Pozn.: Pokud si ze školní docházky nepamatujeme, co je to tzv. infinitiv, jde o jakýsi základní tvar slovesa, který není vyčasovaný (třeba způsobem „(já) zpívám“, „(ty) zpíváš“).
Infinitiv je „obecný“ či „základní“ tvar slovesa. Například: „zpívat“
Začněme tedy zvesela právě u slovesa: cantāre – zpívat (nebo také opěvovat)
Pro latinská slovesa platí, že podle časování já …, ty …, on …
mají skoro vždy koncovku ō, s, t – viz tato ukázka níže. Přečtěme ji nahlas:
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
1
Adam 03.03.2024 01:45 Bydliště: Praha
5794
563
5843
7. Slovesné vzory
V latině jsou všechna slovesa rozdělena do čtyřech vzorů (skupin) podle toho,
jakou mají v infinitivu koncovku. Těmto skupinám se říká konjugace.
Slovesnými vzory jsou: laud-āre, mon-ēre, leg-ere, aud-īre
Ke každému z nich si uvedeme ukázky, která další slovesa do nich patří (viz první obrázek)
Toto téma si v druhém obrázku zpestříme zmínkou o tom, která slova v latině existují
pro různý smysl slovesa „dělat“ (dle určitého kontextu) a uvedeme si k nim
i jejich slovesné vzory.
Nějak se to stalo, nějak to teď na mě nedávno přišlo. 
Podpořte chod fóra 