Vlákno je uzamčené. V této sekci možná naleznete druhé vlákno určené pro diskuzi
Adam 25.02.2022 11:14 Bydliště: Praha
5794
563
5843
Proč Káji Miková?
Dnešní doba je otevřená nespočtu samozvaných koučů, mentorů, rádců a lidí, kteří si přečtou dvě knížky, absolvují drahý seminář a "získávají" jakýsi punc člověka, který většinou za peníze má myšlenkově a duševně vést někoho druhého. Pomáhat mu. Takových lidí jsou dneska mraky, k čemuž jim v dnešní době pomáhá
i snadná propagace skrze internety, sociální sítě atp.
Asi už možná trochu z mého psaní cítíte, jak by se mi chtělo pokračovat dál a že bych se nad tím mohl lecjak pohoršovat, že zkrátka tyto samozvané kouče a mentory skutečnou hloubku myšlení a skutečnou moudrost
(a s ní i případnou nápomoc) nějaké knížky a semináře prostě nenaučí. To musí mít člověk nějakým způsobem v sobě. Musí mít v sobě určité stáří duše, určitý nadhled a moudrost zcela přirozeně. Nějaké knížky a jejich obsah, to pak může fungovat pouze doplňkově, inspirativně, nikoliv jako základ moudrosti
a schopnosti skutečně umět duševně pomáhat ostatním.
Když už to zkusím zkrátit, v posledních měsících mě velmi mile překvapila aktivita, nápomoc a určitá moudrost jedné mladé ženy, která se snaží pomáhat ostatním. Je to poměrně výjimečný případ někoho,
kdo má v sobě skutečně zajímavou prozíravost, kterou do své snahy o nápomoc aktivně používá.
Karla Miková se věnuje různým činnostem a daří se jí, aby z toho, co má osobně ráda a co považuje
za důležité, měla zároveň i jako část své obživy. U ní si konečně lidé platí za něco, co má nějakou hloubku
a kvalitu. Kromě jiného se asi nejvíc věnuje provozování tzv. EFT terapie, která propojuje duši, mysl
a činnost v podobě malování obrazů. To nemusí být nutně vhodná terapie pro úplně každého,
ale o to tady nejde...
To, co mě osobně zaujalo nejvíc, je, že čas od času umísťuje na sociální sítě různé (její vlastní) myšlenky
a zajímavé pohledy k zamyšlení. A mým cílem není dělat zde reklamu na jakékoli její terapeutické nebo jiné produkty, ale občas sem nějaké její myšlenky přenést. Jen tak k zamyšlení. Jak čas plyne, stále více mile mě překvapuje, že ohledně prozíravosti "drží" opravdu v každé situaci, třeba i teď, když si média a sociální sítě zdařile masově pohrávají s emocemi a stavy lidí, když se všude vysílají emotivní rozhovory a záběry ohledně dění na východě. Kája Miková prochází i touto zkouškou, drží jak skála a svým lidem a fanouškům připomíná, na co je dobré v této emotivní době nezapomínat... Toto mě dnes upevnilo v nápadu, že bych jí tady rád věnoval jakési vlastní vlákno, kde (některé) její myšlenky bych rád uveřejňoval. Sám je tu a tam někdy používám, někdy jako příjemnou inspiraci slov a závěrů, když napomáhám některým lidičkám na jejich cestě. Neznamená to, že její slova bych vždy volil i já úplně stejným způsobem. Přesto bych na ta její čas
od času rád upozorňoval a posílal vám je sem k zamyšlení...
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
1
Adam 19.08.2023 13:40 Bydliště: Praha
5794
563
5843
Je zvláštní pastí ega touha být jen šťastný.
Život je rytmus. Nádech, výdech. Příliv, odliv. Den, noc. Radost, smutek. Ani jedno není špatné.
Smutek není překážka, smutek je kvalita. Překážka je postoj oběti, ne smutek samotný.
Smutek nás činí hlubokými. Smutek nás učí empatii. Když přijmeme smutek, obvykle rychle odezní.
Dítě prožívá smutek totálně - když na něj přijde, obvykle pláče. Všimli jste si ale,
že o to rychleji u dítěte tato emoce odezní? Pokud navíc projevíme pochopení pro jeho smutek,
vypláče se a pak, jako by se nic předtím nestalo, začne skotačit a hrát si.
To proto, že dítě mělo možnost plně projevit svou emoci. Dostalo ji ze sebe zcela ven,
a tak mohla znovu přijít radost.
My dospělí nemáme vždy možnost okamžitě a plně projevit své emoce, ale můžeme je vždy vnitřně přijmout.
Vnitřní odpor vůči našemu prožívání zahazuje naši vnitřní pravdu vrstvou kamení.
Pak nevíme, kdo jsme. A pokud potlačujeme své emoce pravidelně,
vždy se to negativně projeví na těle či na duši.
Nechtějme být pořád jen šťastní. Pak budete nešťastní kdykoliv tomu tak nebude.
Když se naučíme přijmout všechny svoje emoce, začne se v nás rozprostírat vnitřní klid.
Pak, ač to zní možná zvláštně, vás ani smutek nebude moci učinit nešťastnými.
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
1
Adam 09.04.2024 23:01 Bydliště: Praha
5794
563
5843
Tohle je trochu cílené na ženy, které se ztrácejí v pasti zbytečných pocitů osamělosti,
pocitů vztahových či partnerských zmarů, mrzutosti a v pasti přílišného orientování se
na vnější svět a na spásu od potenciálních protějšků a na předpoklady či požadavky o nich...
Aniž by si uvědomovaly, že zakopaný pes, základ toho všeho, bývá ještě o něco jinde...
Přestože je to lehce "dámský" příspěvěk, myslím, že nakonec je
i poměrně univerzální a může se k zamyšlení hodit leckomu.
Podpořte chod fóra 