O dukkha (utrpení, neuspokojivost) a o jeho ukončení, o zlaté střední cestě, o Buddhovi...
Str.: 1, 2, 3 Vlákno je uzamčené. V této sekci možná naleznete druhé vlákno určené pro diskuzi
Hana 02.09.2022 17:03
684
47
951
Zvláštní synchronicitou jsem na mě drahém místě našla útlou knížečku Zásady Buddhova učení. Jak se tam ocitla? Otevřela jsem ji, začala listovat a …. zaujala mě. Chvíli jsem přemýšlela, zda ji odtud mohu odnést, ale pak jsem si řekla, že si ji na chvíli vypůjčím, přečtu a zase ji vrátím.
Autorem je Buddhadása Bhikkhu, který, jak se v předmluvě píše, vždy usiloval o správný výklad základních principů původního buddhismu.
Už jen to slovo – budhismus – a knihu bych brala s rezervou. Ismy mě neoslovují, nezajímají, považuji je za zkreslení původního učení, za náboženství, za politiku.
Ale tato knížečka není příliš objemná, takže na všelijaké kličky a přesmyčky a zdlouhavá vysvětlování zde není prostor.
A jelikož mě již nějakou dobu přitahuje Zlatá střední cesta – a to ve všem, beru „náhodu“ nalezení spíše jako pozdrav od Buddhy. A jako kdyby říkal: „Je již čas, aby se každý sám stal Buddhou“ (nikoli buddhistou). Ale to samé zřejmě vzkazuje i Ježíš a další.
Knížečku si tedy čtu a vytvářím si zde z ní výpisky. A posléze ji odnesu tam, kde jsem ji našla. Snad pro někoho dalšího…. Je nás hodně "pošťáků".
V úvodu autor píše: „Budu rozebírat nejširší principy Dhammy (učení) způsobem otázek a odpovědí, tzn. že si vždy nejprve položím tematickou otázku (jako kdyby se zeptal člověk z cizí země) a pak na ni odpovím.“
1
0
Hana 02.09.2022 17:07
684
47
951
I.
Čemu Buddha učil?
Buddha učil pouze DUKKHA (utrpení, strast, bolest) a jeho vyhasnutí, ukončení.
Tím se stávají nepodstatnými všechny otázky bez přímého vztahu k ukončení dukkha.
0
1
Hana 02.09.2022 17:20
684
47
951
II.
A čemu konkrétně učil?
To je široká otázka, na kterou lze odpovědět z mnoha úhlů pohledu.
a) Buddha učil, abychom následovali střední cestu, abychom k sobě nebyli ani moc přísní, ani moc mírní, abychom se neuchylovali k žádné z těchto dvou krajností. Střední cesta spočívá v nevytváření strastí pro sebe sama (např. kruté sebetrýznění praktikované v jistých školách jógy) na jedné straně a neužívání si přespříliš smyslových rozkoší (pod heslem „Jez, pij a vesel se, neboť zítra už tu nebudeš.“) na druhé straně.
Výraz „střední cesta“ lze všeobecně používat v mnoha rozmanitých situacích. Nemůže vás zavést na scestí.
Následovat zlatou střední cestu znamená: Znát příčiny, znát následky, znát sebe sama, znát přiměřené množství, znát vhodnou dobu, znát jednotlivce, znát skupiny.
b) Buddha učil svépomoci.
Nemáme se spoléhat na štěstí a osud. Nemáme se spoléhat na nebeské bytosti, dokonce ani na to, čemu se říká „Bůh“. Musíme si pomoci sami. Každý je sám svým útočištěm. I v teistických náboženstvích se říká, že Bůh pomáhá jen těm, kdo si pomohou sami.
Buddhové jen ukazují cestu. Každý musí sám vynaložit úsilí.
c) Buddha učil tomu, že všechno je zapříčiněné a podmíněné.
Vše se odehrává v důsledku příčin a podmínek, podle jistých zákonitostí.
d) Shrnutí všech ponaučení: „Vyhýbej se zlu, konej dobro, očišťuj svou mysl.“
Vyhýbání se zlu a konání dobra nepotřebují žádné vysvětlování,
ale co je to „očišťování mysli“, není tak zřejmé. Když člověk žije tak, že uchopuje věci a lpí na nich, byť by to bylo dobro, jeho mysl zakalí nečistoty: obava z toho, že nezíská blaho, strach před ztrátou současného blaha, úzkost, starosti a připoutanost hned k tomu, hned k onomu jako něčemu, co je „moje“. Tahání se s něčím po celý den, je těžké závaží a břemeno utrpení. I náklad vzácných drahokamů, který nesete na rameni nebo na hlavě, je stejně těžký jako náklad kamení. Shoďte je dolů. Nenechte žádné závaží na své hlavě (což zde znamená mysl).
e) Vše v tomto světě neustále plyne a rozpadá se, tj. vše je pomíjivé.
A tak se musíme dobře vyzbrojit ostražitostí. Nehrajte si s těmito věcmi! Pokoušou vás. Udeří vás do tváře. Spoutají vás a už nepustí.
0
1
Hana 02.09.2022 20:52
684
47
951
III.
Co je, ve stručnosti, základním poselstvím budhismu?
„Naprosto nic, co by mělo být uchopováno.“
Znamená to, že uchopovat věci a lpět na nich je utrpení (dukkha).
Důvodem, proč je něčí mysl rozptýlená, neklidná a nedokáže se soustředit, je to, že něco uchopuje a lpí na tom. Z téhož důvodu se člověku nedostává vhledu.
0
1
Hana 02.09.2022 21:00
684
47
951
IV.
Jak lze toto neuchopování a neulpívání uplatnit v praxi?
Když vidíte nějaký tvar, prostě ho vizte. Když slyšíte uchem zvuk, prostě ho slyšte. Když cítíte nosem vůni, prostě ji ciťte. Když něco chutnáte jazykem, prostě to chutnejte. Když zakoušíte tělesný dotyk, prostě ho zakoušejte. A když nějaký mentální předmět, jako například nečistá myšlenka, vyvstane v mysli, prostě ho poznávejte, poznávejte ten nečistý mentální předmět, prostě si ho buďte vědomi. To znamená, že se nemá přidávat vyvstání myšlenky jáství.
Pokud takto budeme cvičit, pak klam „Já“ přestane existovat, a neexistence „Já“ je konec utrpení (dukkha).
„Když vidíte předmět okem, prostě ho vizte“. Tzn. když se předměty dotýkají oka, pozorujte a identifikujte je, vězte, co je nutné učinit ve vztahu k viděnému. Avšak nedopusťte, aby vyvstála libost či nelibost. Jestliže připustíte vyvstání libosti, budete toužit. Jestliže připustíte vyvstání nelibosti, budete chtít ničit. Tímto způsobem vzniká „někdo“, kdo miluje či nenávidí, kdo touží jednat v souladu s touto libostí či nelibostí.
Je-li viděn nějaký předmět, nechť je přítomna inteligence a uvědomělost. Nedovolte svým mentálním nečistotám, aby vás přinutily uchopovat a ulpívat. Mějte dostatek inteligence, abyste věděli, jaký způsob jednání je správný a vhodný. Není-li zapotřebí žádného činu, prostě ten (vnímaný) předmět ignorujte. Jestliže je od něj požadován nějaký výsledek, pak jednejte – s plným vědomím a inteligencí, aniž by docházelo k zrození myšlenky Já. Tak dosáhnete žádaných výsledků, a přitom nevznikne žádné utrpení.
Musíme stát na stráži a neustále sledovat vstup všech šesti smyslů.
0
1
Hana 02.09.2022 21:45
684
47
951
V.
Kde se má člověk učit, kde má studovat?
Učte se v lidském těle s jeho vjemy a mentálními aktivitami.
Toto tělo, dokud žije, je doprovázeno vnímáním a mentální činností, které vytvářejí „osobu“. Z přítomnosti vědomí vyplývá přítomnost vnímání a z té přítomnosti mentální činnosti zase přítomnost vědění a myšlení.
Celou Dhammu (učení) lze najít uvnitř těla a mysli. Tady se učte. Neučte se v žádné škole, v jeskyni, v lese, na vrcholku hory nebo v klášteře. Tato místo jsou mimo nás. Postavte si školu uvnitř sebe.
Potom zkoumejte, studujte, bádejte a vyzvídejte a zjistěte pravdu o tom, jak svět vzniká, jak se stává zdrojem utrpení a co máte dělat, abyste dosáhli úplného vyhasnutí tohoto utrpení.
0
1
Hana 02.09.2022 22:46
684
47
951
VI.
K čemu lze Dhammu (učení) přirovnat?
Dhamma je pouze vor, prostředek, který nás převeze na druhý břeh přes rozbouřenou řeku. Když jsme dospěli k druhému břehu a vystoupili na pevnou zem, neměli bychom být tak pošetilí, že budeme vor tahat dál s sebou.
Člověk by se neměl natolik připoutat k Dhammě, že na sebe zapomene, že se stane pyšným na to, že je učitel, učenec, či velký znalec. Když nepochopíme pravou funkci tohoto voru, může se stát, že ho budeme jenom stavět na odiv nebo se o něj hádat nebo obřadně uctívat.
0
1
Hana 02.09.2022 22:51
684
47
951
VII.
Co je nejdůležitější slovo v budhismu?
Slovo Suňňatá, které lze přeložit jako prázdnota.
Neznamená to však fyzickou vyprázdněnost. Všelijaké věci jsou i nadále přítomny, ale mají charakter prázdnoty, protože v nich není žádné Já ani nic, co by náleželo nějakému Já. Cílem je opět neulpívání na žádné věci.
Suňňatá je tedy prázdnota myšlenky Já. Když mysl pochopí, že zde není nic, co by bylo Já nebo by náleželo nějakému Já, je „prázdná“ a svobodná. To, že „tento svět je prázdný“, znamená právě tolik.
0
1
Hana 02.09.2022 22:56
684
47
951
VIII.
A co nejsvrchovanější slovo v budhismu – amatadhamma ?
Amata znamená „bezsmrtné“ a amatadhamma je ta dhamma (věc či stav), která neumírá.
A co je to? Je to ustání chtivosti, nenávisti a zaslepenosti.
Amatadhamma je bezsmrtným či smrti zbavujícím stavem. Kdekoli je přítomna chtivost, nenávist a zaslepenost, to je smrtelný stav. Člověk v něm zakouší utrpení. Má představu Já, která ho podrobuje zrození, stáří, nemoci a smrti.
Ustání zaslepenosti znamená zmizení nevědomosti a neporozumění, nevyvstává už onen falešný pocit jáství a není zde už žádné Já, které by mělo zemřít.
0
1
Hana 02.09.2022 22:58
684
47
951
IX.
Co je to za Dhammu, která je nejvyšší a nejhlubší, která přesahuje svět a smrt ve všech jejich formách?
Dhamma, týkající se suňňatá nebo dokonce samotná prázdnota, která přesahuje svět, přesahuje smrt.
Jestliže se nějaká rozprava netýká suňňatá, musí to být řeč nějakého pozdějšího žáka, nějaká inovace, nová Dhamma, nikoli slovo Vznešeného, pak je mimo učení.
0
1
Hana 02.09.2022 23:00
684
47
951
X.
Který aspekt Učení Buddha nejvíce zdůrazňoval?
Pět skupin, základních složek vědomého prožívání, do nichž lze rozložit „jednotlivce“, je nestálých a prostých jáství, neustále plynoucích a neustále se měnících.
Je to složka tělesnosti, pociťování (příjemného a nepříjemného), paměť a vnímání, aktivní myšlení a vědomí, které poznává předměty prostřednictvím šesti smyslů.
Všechny věci jsou nestálé a nic nelze považovat za „Já“ či „moje“.
0
1
Hana 02.09.2022 23:06
684
47
951
XI.
Komu bychom měli dle Buddhy věřit?
Máme věřit tomu, co jasně vidíme sami pro sebe.
Je však třeba chápat, co je míněno slovy „jasně vidět“. Znamená to jasně vidět, aniž by bylo zapotřebí rozumování, spekulování či pouhých domněnek. Stejně jasně, jako vidíme fyzický objekt před sebou, měli bychom vidět, že když děláme to či ono, má to takový či onaký účinek.
Každá slepá víra je pošetilost.
Věřit např. učiteli bez použití vlastních očí a uší, bez kritiky, a aniž bychom sami pro sebe uviděli, že to, co říká je skutečně tak?
Nebo věřit tomu, co se zrovna mezi lidmi povídá?
A co teoretické spekulace (sice se naučíme logicky vyvozovat, získáme v tom zkušenost a dospějeme třeba k závěru, že nějaký výrok musí být logicky správný)?
To však stále ještě nestačí, tokovému rozumování bychom neměli důvěřovat.
Je však dobré číst, naslouchat tomu, co učitel říká, či používat logické myšlení. Ale neměli bychom to přijmout jako hotovou věc, aniž bychom to nejprve sami nepromysleli, nezvážili, neprozkoumali a neuviděli sami pro sebe, že tomu tak skutečně je.
Buddha například učil, že chtivost, nenávist a zaslepenost jsou příčinou vzniku utrpení. Pokud ještě sami nerozeznáme chtivost, nenávist a zaslepenost, nemůžeme tomu nijak uvěřit a není ani třeba tomu věřit – to by v tomto případě bylo jenom pošetilé.
Ale když sami pro sebe víme, co jsou zač, když víme, že kdykoli vyvstanou v mysli, působí utrpení, jako by to byly plameny, které nás spalují, pak můžeme uvěřit na základě naší vlastní zkušenosti.
0
1
Hana 03.09.2022 19:02
684
47
951
XII.
Jak se liší mysl obyčejného laika a mysl pravého budhisty?
Někteří lidé neradi slyší o „disciplíně“. Avšak snaha po sebeovládání, aby člověk jen nenásledoval své nálady, je důležitou zásadou v buddhismu. Držet tělo a mysl na uzdě.
Tak nevím, tato otázka se mi moc nelíbí. Rozdělování lidí na obyčejné laiky a pravé budhisty – ještě že se netoužím stát budhistou.
V této kapitole je ale jiné moudro: Nedělejte pro sebe věci zbytečně složité a marné.
0
1
Hana 03.09.2022 19:08
684
47
951
XIII.
Který způsob cvičení představuje obyčejnou stezku a který tu nejkratší a nejrychlejší stezku?
„Ušlechtilá osmičlenná stezka“:
Správné porozumění,
správný záměr,
správná řeč,
správné jednání,
správné živobytí,
správné úsilí,
správná pozornost,
správné soustředění.
Tvoří systém praxe, který je určen pro ty, kdo nemohou jít rychlejší cestou.
Zkratka:
„Když nebudeme uchopovat šest smyslových orgánů a věci s nimi spojené jako „Já“, vyvstane ušlechtilá osmičlenná stezka sama od sebe.
Šest smyslových orgánů je oko, ucho, nos, jazyk, tělo a mysl.
Každý z těchto šesti orgánů má pět aspektů. V případě oka, je prvním aspektem samotné oko, druhým je vizuální předmět, který se oka dotýká, třetí aspekt je vědomí, které poznává vizuální předmět dotýkající se oka, čtvrtý je událost doteku probíhajícího prostřednictvím vědomí oka a vizuálního předmětu a pátý aspekt je příjemný či nepříjemný pocit, který vzniká účinkem doteku.
Každý z šesti smyslových orgánů má pět aspektů, což je dohromady třicet. Ty všechny mohou být uchopovány jako Já, můžeme na nich snadno ulpět mnohokrát během jediného dne (např. naše ucho zachytí melodický zvuk a my uchopíme vědomí oné melodie jako Já. Jindy náš jazyk ucítí lahodnou chuť a my zase uchopíme vědomé oné lahodnosti jako Já….).
S nepřetržitou pozorností uvidíme, že nic z toho není Já, a v tom okamžiku v nás bude přítomna ušlechtilá osmičlenná stezka.
Nejrychlejší zkratka: Prázdnota
Nespojování jáství s okem, uchem, nosem, jazykem, tělem a myslí.
0
1
Hana 03.09.2022 19:29
684
47
951
XIV.
Jakou roli hraje v buddhismu kamma (čin) ?
Mnozí západní učenci píší knihy o buddhismu a bývají nejvíce pyšní na ty kapitoly, které se zabývají kammou (sanskrt - karma) a znovuzrozením.
Ale vše, co říkají, je to, že dobrá kamma je dobrá a špatná kamma je špatná. „Konej dobro a vrátí se ti dobro. Konej zlo a vrátí se ti zlo.“ – a nic víc.
Totéž se znovuzrozením. Předkládají svá tvrzení, jako kdyby na vlastní oči viděli, jak se titíž jednotlivci znovuzrozují.
To překrucuje Buddhovo hlavní poselství, které učí neexistenci „osoby“ či „Já“.
I když zde teď „Já“ sedím, přesto tu nelze nalézt žádnou osobu. A když zde není žádná osoba, tak co by zde mohlo zemřít? Co by se mohlo znovuzrodit? Zrození a smrt jsou proto záležitosti relativní pravdy.
Aby to bylo Buddhovo učení, musí se to zabývat ustáním kammy a ne samotnou kammou a jejími následky. Kamma ustává, když ustane chtivost, nenávist a zaslepenost, tj. když ustanou mentální nečistoty.
Většina lidí zná jen první dva druhy kammy, dobrou (bílou) a zlou (černou).
Třetí druh kammy lze nazvat ani-černou-ani-bílou a je nástrojem, který dokonale ukončí bílou i černou kammu. Třetí druh kammy se tedy rovná ustání chtivosti, nenávisti a zaslepenosti, jinými slovy, je to ušlechtilá osmičlenná stezka. Je nadsvědský, nad dobrem i zlem.
Vysvětlení dobré a špatné kammy můžete najít v každém náboženství. Buddhismus ho má také, říká nám, že konat dobro je správné a konat zlo je špatné.
Avšak Buddha řekl, že pouhé vytváření dobré kammy neodstraní dokonale mentální utrpení, neboť lidé jsou tím hned okouzleni a pro změnu zase uchopují dobrou kammu. Jinými slovy, i dobrá kamma je příčinou vašeho obíhání v koloběhu zrození a smrti, byť v dobrých stavech existence.
Pouze prostřednictvím třetího typu kammy lze dosáhnout nibbány (sanskrt – nervána), tj. vyhasnutí, vyvanutí plamenů chtivosti, nenávisti a zaslepenosti.
1
0
Hana 04.09.2022 06:30
684
47
951
XV.
Musí člověk nutně slyšet Buddha-Dhammu od samotného Buddhy, aby mohl ukončit utrpení?
Buddha si neučinil z Dhammy svůj vlastní monopol, neprohlašoval se za naprosto nezbytného. Upřímně přiznal, že jsou lidé, kteří sice neslyšeli Dhammu přímo od něj, ale přesto vytrvalým uvažováním, rozjímáním a studiem, neustálým pozorováním a cvičením byli schopni následovat tuto stezku.
0
1
Hana 04.09.2022 06:34
684
47
951
XVI.
Když se objeví pochybnosti o tom, zda určité učení je Buddhovo či nikoliv, co si s tím máme počít?
Zásada: Nevěřte ničemu z druhé ruky a nepřijímejte nikoho jiného jako svou nejvyšší autoritu.
Vznášejte pochybnosti a zkoumejte.
0
1
Hana 04.09.2022 06:37
684
47
951
XVII.
Podíváme se zblízka sami na sebe. Jací budou podle Buddhy lidé v budoucnosti?
Egocentričtí, toužící po větším množsví (čehokoli) než je nutné, což je zdrojem utrpení a strasti pro sebe a zdrojem problémů pro ostatní lidi.
0
1
Hana 04.09.2022 06:38
684
47
951
XVIII.
Komu se Buddha klaněl?
Ctil Dhammu a komunitu ctící Dhammu.
0
1
Hana 04.09.2022 06:42
684
47
951
XIX.
Kde můžeme najít Buddhu?
Kdokoli vidí Dhammu, ten vidí Tathágatu („ten, jenž dospěl k pravdě“, slovo, jenž Buddha používal, když hovořil sám o sobě).
Kdo nevidí Dhammu, ten nevidí Tathágatu, i kdyby uchopil Tathágatovo roucho a pevně ho držel.
To znamená, že Buddhu nelze najít ve vnějším fyzickém těle. Můžeme ho však nalézt v té ušlechtilé kvalitě Buddhova srdce, jež se nazývá Dhamma. Vidíme tyto kvality jako ryzí, skvělou, klidnou Dhammu, prostou uchopování a lpění, dokonale osvobozenou.
Podpořte chod fóra 