Str.: 1, 2, 3, 4, 5 Psát příspěvky můžete po přihlášení
Poslední příspěvek z předchozí strany:
Ilem
Adame, jisty si fakt nejsem. Proto jsem napsal, že se domnívám. Nejsem chemik. Kdyby to byl čistý...
Ilem 07.02.2023 18:52 Bydliště: Hradec Králové
451
67
523
Vhozenou rukavici nikdo nezvedl, tak jsem ji musel zvednout sám. Stejně bych byl rád, kdyby to překontroloval nějaký chemik.
Kutilovi se musím omluvit, pokud jsem správně pochopil, jak to funguje, tak je tam skutečně energetický zisk. Dosud jsem si z mých slabých chemických znalostí myslel, že když nějaká vazba má svou valenční energii, k roztržení vazby je tedy potřeba dodat nějakou energii a stejná energie se uvolní, pokud tuto vazbu znovu vytvořím. Ale vypadá to, že to tak není, což mě velmi překvapilo.
Zkusím to popsat na konkrétních rovnicích
rozložení vody je endotermická reakce s energií 483,6 kJ/Mol. Hoření vodíku je exotermická reakce se stejnou energií. Potud jsem se nemýlil. Ale slučování vodíku s uhlíkem je také exotermická reakce s energií 75 kJ/Mol. Vzniká metan (CH4). Spalování metanu (slučování s kyslíkem) je také exotermická reakce s energií 855,8 kJ/Mol
Výsledná energie je tedy 447,2 kJ/Mol
Teď ještě musím zjistit, kolik energie vznikne přímým spálením uhlíku. Tady jsem našel dva údaje a nevím který je správný. Jeden údaj je 395,2 kJ/Mol, druhý údaj je 393,7 kJ/Mol. Pokud všechny nalezené údaje souhlasí, vypadá to, že je tu skutečně zisk cca 50 kJ/Mol, což by bylo nějakých 12,5 % k dobru. I tak trvám na platnosti předchozího vysvětlení, protože zdánlivý nárůst tepla je dle Kutila 30%, nikoli 12.5%
0
2
kutil 07.02.2023 19:43 Bydliště: Prostějov
148
38
243
Ilem napsal(a):Pokud všechny nalezené údaje souhlasí, vypadá to, že je tu skutečně zisk cca 50 kJ/Mol, což by bylo nějakých 12,5 % k dobru. ...zdánlivý nárůst tepla je dle Kutila 30%, nikoli 12.5%
Ileme ahoj, už to neřeš
V průběhu topení sem zjistil že je to dost náročný na udržení teploty v žárovišti (tvoří se klenba) a musíš to častěji kontrolovat. Kdo má kotelnu dál, tak by se uběhal
Má to význam akorát u zdroje tepla kde se do žároviště palivo samo sesouvá což v krbu není. Ještě sem zjistil že ta podpora hoření je dobrá když máš vlhké palivo.
Ze suchého založíš žhavý podklad, naložíš to mokré a tím že s vodou navýšíš teplotu, tak to přiložené stačí rychleji vyschnout a pak klasicky hoří. Ale tady už neřeším úsporu paliva, hlavně že je v mraze čím přiložit
Hezký a pohodový den všem
H.v.
0
2
Ilem 08.02.2023 10:48 Bydliště: Hradec Králové
451
67
523
Ještě mě napadlo, že onen možný energetický zisk 12,5% by byl pouze za předpokladu, že žádný uhlík neshoří přímo a všechen se přemění na metan, který je následně spálen. To je dost utopistická představa. Takže skutečný energetický zisk, za předpokladu že jsem správně našel energie jednotlivých přeměn a správně pochopil práci s Moly, bude někde mezi 0 - 12,5%. Nicméně, na tom, že mokré spaliny lépe předávají teplo a že se v procesu uplatňuje i teplo skupenské změny, na tom trvám. S tou vodou se to nesmí přehnat. Vlhkost vzduchu není totéž, co pára. Chtělo by to experimenty opřené o měření, ale já to dělat nebudu. Krbovou vložkou mám obezděnou a její případné prorezivění by znamenalo bourání a nové stavění. To se mi v obýváku opravdu nechce. To raději budu topit s větší spotřebou dřeva. Já už jsem udělal velkou změnu tím, že jsem ke krbové vložce dodělal pyrolýzní komoru. Ale to je na samostatné vlákno. Dosud to však nemám natolik vychytané, abych toto vlákno založil (pokud tu již není). Ono mi to funguje, ale má to svá ALE.
0
0
Ilem 08.02.2023 11:05 Bydliště: Hradec Králové
451
67
523
ourel napsal(a):To by se dalo podle uvedeného vysvětlení v podstatě říct, že se přidáním kapátka udělám z "obyčejného" kotle kotel kondenzační, který má také vyšší účinnost. Výměníky kondenzačních kotlů také více zarůstají...
Částečně máš pravdu. U kondenzačních kotlů se právě využívá teplo oné skupenské změny. Proto mohou mít účinnost větší, než 100%. Pokusím se to vysvětlit. Hořením zemního plynu vzniká CO2 a voda. Až sem se nedá dosáhnout větší účinnost kotle, než 100%. Když se ale vzniklá voda nechá zkondenzovat, získá se její skupenské teplo varu. To jsou ty procenta navíc. Dříve byla snaha tomuto jevu zabránit, protože by kotel brzy zkorodoval. Dnes jsou materiály, která tak snadno nekorodují, tak byly vynalezeny kondenzační kotle. A to je problém, na který jsem upozorňoval. Pokud z obyčejného kotle na dřevo uděláte kotel kondenzační, kotlový plech dříve prorezne.
0
2
Gardenman 20.02.2023 12:40 Bydliště: Brno
39
9
111
Ahoj kamarádi. Asi jsem líný procházet celou historii vlákna, už jsem na OF fakt dlooouho nebyl a možná zase nebudu, ale tohle vlákno mě zaujalo. A tak se zeptám: popisuje tu někdo aktivaci plamene párou? Já to zkoušel v obyčejných Petrách jen z papiňáku, co mám k parnímu motoru a hořelo to brutálně. Možná mám někde i video, ale to je na dlouhé hledání. Velmi mi to rezonuje s kotlem Klemsa a pak také s water splitter od Standy Meyera, který sestrojil auto na vodu. Nezkoumal jsem to do detailů, ale ty vazební energie molekul jsou jen velmi povrchní pohled. Ono totiž nejde o N molekul a jejich rozložení, ale o celé krystalové pole molekul. A nikdo neví, jaké jsou ty krystalové vazby - a ty závisí na struktuře a uspořádání. Tedy nikdo neví, kolik který vodík a kyslík sdílí vazeb a jak se to zapojí v celkovém souhrnu a taky netušíme, jak se uplatní rezonance. Pokud se podívate na domino efekt - jedna kostička způsobí obrovský gravitační vál. Nikdo neví, kdo poskládal vodu a kolik to stálo energie - skládání domina - a kde se ta energie tehdy vzala? Tedy nyní možná jedna kostička zbourá strukturu při obrovském zisku. Je to jen úvaha, ale artefakty jako kotel Klemsa, auto na vodu, Standův generátor HHO s přebytkem energie a hořící pára - tomu prostě věřím a vnímám to jako cestu. Tak se ptám, zda má někdo větší zkušenost s vodou jako médiem pro využití volné energie?
0
2
Karel 124 20.02.2023 14:13 Bydliště: Praha a okolí
555
41
730
Proč tedy neudělat takovou legrácku:
Dva nerez plechy pod úhlem 104 st 45min. a k nim do špičky dát do vzdálenosti cca max 2 mm nerez drát o průměru jako je tl. plechů.
Minus pólem je drát, plus pólem jsou plechy.
Minus zapojené zespoda k uzemnění
Plus připojené ke zdroji plus 2 V. Minus zdroje uzemněno Umístit do sání kotle. Nevyzkoušeno. Zkoušet to budu jen při vzdušné vlhkosti a při přívodu páry.
Auto benzínové čtyřtaktní mi s drátovým vyvíječem šetřilo cca 35 procent benzinu.
0
6
Energy1 28.02.2023 13:18
1037
79
1224
Tam půjde o něco jiného jak o rozklad na HHO. Přehřátá vodní pára bude reagovat s uhlíkem při spalování pevných paliv za vzniku vyšší energetické účinnosti. Ale projeví se to opravdu až při vyšších teplotách spalování. Jde v podstatě o iontové vyrovnání během procesu spalování
0
2
Ilem 14.03.2023 09:27 Bydliště: Hradec Králové
451
67
523
Ilem napsal(a):K termickému rozkladu vody dochází už od 600 °C což znají hasiči..
Přátelé, musím se opravit. Teplotu 600°C jsem čerpal z nějakých materiálů pro hasiče ale zjevně tam byla chyba, asi jim na začátku vypadla dvojka. Našel jsem práci na toto téma a tam je uváděna teplota 2500 - 3000°C. Což poněkud mění můj pohled na celou věc, protože dosažení této teploty v kamnech je málo pravděpodobné. https://www.vut.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=54863
0
3
Adam 14.03.2023 09:55 Bydliště: Praha
5794
563
5843
Ilem napsal(a):Přátelé, musím se opravit. ... ... Našel jsem práci na toto téma a tam je uváděna teplota 2500 - 3000°C. ...
Jj, za mě, určitě musí jít o teploty někde nad 2000 °C,
přesnější prahovou hodnotu jsem se ale nepamatoval.
Vodou pak požár jen přiživují.
0
0
Energy1 17.03.2023 10:47
1037
79
1224
To je přesně to, co říkám. V kamnech se voda nerozkládá na elementární plyny, ale přehřátá vodní pára reaguje s uhlíkem pevných paliv za vzniku vyšší energetické výtěžnosti. To by hasiči nemohli uhasit ani hořící dům, protože při běžném požáru vzniká teplota víc jak 1000st. Vstřikování vody do kamen jsem viděl na vlastní oči a opravdu to zvedá výhřevnost. Musí se ale vychytat správné množství, málo vody se neprojeví a velké množství zase snižuje teplotu spalování
0
1
ourel 28.11.2023 21:53 Bydliště: Praha
627
79
1078
Jelikož tohle vlákno trochu usnulo a už máme opět zimu, dávám dvě videa ohledně spalování vody v kamnech:
Had 01.12.2023 07:56 Bydliště: Tam kde hřmí stihačky
1309
87
1383
Jenom drobná připomínka.
Páru používaly i lokomotivy ke zvýšení výkonu. Ale tam byla použita ke zvýšení odtahu spalin z kotle.
Voda při přechodu z kapalné formy do páry zvětší objem 1000x . o kolik zvětší svůj objem při zahřátí na 1000°C to nevím ale bude to opět o řády. Tento objem plynu (páry) musí někudy uniknout.
Takže spíše než spalování tady bude efekt prudké expanze plynu s přívodem velkého množství vzduchu a tím i kyslíku. Efekt kovářké výhně.
Proto ta nutná rovnáha mezi dodáváním vody (která odebírá energii při změně formy) a ziskem z přívodu více vzduchu a tím dokonalejšího spalování.
Kdyby fungovalo hoření vody, tak by nemohli hasiči hasit vodou. Požár uhasí hlavně tím, že sníží teplotu materiálu pod zápalnou hodnotu. Což by nefungovalo.
0
0
cimirek 01.12.2023 09:07 Bydliště: Střední Čechy
833
78
1045
A co u plynového kotle.
Tam se taky zlepší spalování plynu zvýšením proudění vzduchu?
0
0
Had 01.12.2023 13:25 Bydliště: Tam kde hřmí stihačky
1309
87
1383
cimirek napsal(a):A co u plynového kotle.
Tam se taky zlepší spalování plynu zvýšením proudění vzduchu?
Pokavaď vím, tak všechny zdroje co spalují uhlí, dřevo, zemní plyn, propan butan mají přívod vzduchu. Ať řízený nebo neřízený.
Tady jde o zvýšení účinnosti spalování. Čím více kyslíku se dostane do procesu tím lépe. A je jedno co spalujete. Vyjma paliv, které mají již oxidant v sobě.
Čím méně kyslíku, tím to více to kouří a smrdí až to udusíte a to jaký koliv oheň.
Bavíme se o kamnech a hořácích v domácnosti. Neplést si se spalováním u Stanleye Meyera to je o něčem jiném.
0
0
Ilem 20.01.2024 18:22 Bydliště: Hradec Králové
451
67
523
Had napsal(a):Čím více kyslíku se dostane do procesu tím lépe. A je jedno co spalujete. Vyjma paliv, které mají již oxidant v sobě.
Není to pravda! Palivo s kyslíkem by mělo být v takzvaném stechiometrickém poměru. To znamená právě tolik kyslíku, aby vznikl ten správný kysličník (podle paliva). Nadbytek kyslíku (studeného) má za následek ochlazování ohně a v důsledku toho se zhoršuje spalování. Pokud by byl kyslík předem předehřátý na teplotu spalovíní, jeho nadbytek by nevadil. Takže pokud jde o plynová kamna, trysky jsou konstruovány a nastaveny tak, aby tam bylo kyslíku akorát. Zkušený technik to pozná podle barvy plamene. Jakýkoli další studený kyslík je kontraproduktivní.
Podpořte chod fóra 