Str.: 1, 2, 3, 4, 5 Psát příspěvky můžete po přihlášení
Poslední příspěvek z předchozí strany:
ourel
Super ponzatky Kutile, díky. Mě přišla na mysl jedna věc: Máme plynový litinový kotel, dole hořák...
Poota 29.01.2023 10:55 Bydliště: Praha
9069
603
7583
kutil napsal(a):PS - uhlík je základ, uhlovodík vzniká sloučením uvolněného vodíku s tím uhlíkem.
Zlatá slova
Na totéž jsem upozorňoval i v https://www.omforum.cz/p.php?idx=569 u příležitosti zlepšení poměrů v topeništi při topení mokrým nebo čerstvým dřívím. Přidáváním uhlíku se část přebytku vody zužitkuje převedením na uhlovodík.
0
1
kutil 29.01.2023 11:37 Bydliště: Prostějov
148
38
243
ourel napsal(a):Podle tabulek je teplota tání litiny 1500 °C a ty píšeš, že teplota se dostane až k těm 1500 °C. Nemůže ten výměník prasknout, nebo se jinak poškodit ?
Ahojky,
zbytečně si děláš starosti, Ta teplota byla přímo v centru žároviště, Pokud si viděl to ruský video, tak tam navýšil teplotu spalin na cca 700 st.C z 550 st. Ten výměník tyto teploty bez problémů snáší ....
0
3
Adam 29.01.2023 12:30 Bydliště: Praha
5794
563
5843
ourel napsal(a):Podle tabulek je teplota tání litiny 1500 °C a ty píšeš, že teplota se dostane až k těm 1500 °C. Nemůže ten výměník prasknout, nebo se jinak poškodit ?
kutil napsal(a):Ahojky,
zbytečně si děláš starosti, Ta teplota byla přímo v centru žároviště, Pokud si viděl to ruský video, tak tam navýšil teplotu spalin na cca 700 st.C z 550 st. Ten výměník tyto teploty bez problémů snáší ....
U toho Ourelova dotazu budou asi spíš jiné praktické problémy?
Například, pokud dá mlhovátko s ventilátorkem k hořáku, pro dlouhodobý provoz
to bude znamenat, že mu tam bude někam dolů (?) odkapávat ve výsledku spousta
zbytkové (nespálené) vody? A udělá mu to tam za nějaký čas asi pěknou louži...
Je nějaký tip, jak tohle trochu vyřešit? Spíše to k hořáku posílat nějakou tenkou tryskou?
0
0
kutil 29.01.2023 16:07 Bydliště: Prostějov
148
38
243
Adam napsal(a):Je nějaký tip, jak tohle trochu vyřešit? Spíše to k hořáku posílat nějakou tenkou tryskou?
Adame tak teď si uhodil hřebíček na hlavičku
Toto je ten největší problém pro praktické využití.
Já tu mlhu vyloučil hned na začátku a snažil se vyřešit odpaření a předehřev mimo žároviště. Hned sem si neuvědomil jak malé je to potřebné teplo a vyrobil sem několik odpařovačů a dokonce sem uvažoval s přetlakem.
Nakonec zvítězila jako odpařovač jen přívodní trubka v ohništi a konec trubky slouží jako velká tryska. Vytváří se tam mírný přetlak změnou objemu vody na páru ale ten je žádoucí aby pára překonala případný popel a uhlíky u trysky. Aby ten přetlak neunikal kolem hrdla kapání tak to budu řešit jehlou, ale zatím se mě do laborování nějak nechce (časem dodám foto)
Nevím jak se dá regulovat množství vody u toho mlhovače. Volně foukaná mlha jako u toho videa to jde, ale pokud to uzavřeš do trubky tak to bude tvořit kapky. V tom lepším případě se to odpaří v té trubičce nad hořákem a ten mlhovač by vlastně nahradil to kapátko.
Tady se opravdu fantazii meze nekladou ....
0
3
kutil 29.01.2023 20:06 Bydliště: Prostějov
148
38
243
kutil napsal(a):.... Pokud si viděl to ruský video, tak tam navýšil teplotu spalin na cca 700 st.C z 550 st. Ten výměník tyto teploty bez problémů snáší ....
Ještě doplněk k tomu přenosu tepla:
Pokud budeš mít v trubce vodu, můžeš se snažit trubku propálit autogenem 3000 st.C a nepodaří se ti to. Teplo je vodou odváděno z místa ohřevu, tedy výměníkem na kotli.
Podobný je i případ svařování na potrubí s plynem. Pokud se k plynu se nedostane kyslík, tak se plyn nezapálí i při nažhaveném potrubí na cca 1000 st.C. Přitom zápalná teplota plynu je cca 500 st.C.
V příloze máte pár fotek krbu jak hoří ostrým plamenem v celém prostoru ohniště.
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
1
2
kutil 30.01.2023 13:52 Bydliště: Prostějov
148
38
243
Adam napsal(a):.... pro dlouhodobý provoz to bude znamenat, že mu tam bude někam dolů (?) odkapávat ve výsledku spousta zbytkové (nespálené) vody?
Je nějaký tip, jak tohle trochu vyřešit?
Jak říkával herec Menšík
"přeméšleli sme hlavama" a došel sem k závěru že ideální je to kapání vody.
Odzkoušeno že méně znamená více tak stačí 2 kapky za sec, max. 3 kapky, pak se to již dusí a ochlazuje.
Pokud by se nad hořákem vedla ocelová trubka ( dověděl sem se že Cu snese lépe žár jako žáruvzdorná ocel), nebo Cu trubička s navrtanými dírkami, tak ta trubka bude současně odpařovat vodu, předehřívat páru a pokud bude utěsněn vstup, tak i přetlakem foukat páru nad plameny hořáku.
Jaký zvolit tvar a otvory aby pára byla rovnoměrně rozmístěna nad hořákem si musí každý vyzkoušet sám systémem pokus - omyl.
krb s výměníkem na kouřovodu (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
kapátko (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
4
4
Adam 30.01.2023 15:40 Bydliště: Praha
5794
563
5843
kutil napsal(a):... V příloze je foto krbu v ZZ a detail kapátka
Perfektní!
Jak bych tak rád pomohl najít nějaké řešení pro toho Ourela, když přišel s tím kotlem...
On má viditelně klasický kotel, kde jeho dno je zvenčí olizováno plamenem z plynového hořáku...
Ale tahle myšlenka by se musela ještě rozpracovat, vychytat... Co kdyby se přivedla
nějaká dlouhá jehla až vlastně přímo k těm plamenům a nádržka by se dala tak vysoko,
aby to samo odkapávalo, plus asi přidat ventil, aby rychlost kapání se příliš neměnila tím,
jaká bude zrovna hladina v nádržce..
Ale ta jehla by zkrátka vlastně ústila až jakoby do plamene,
aby sotva se začne na jejím konci objevovat kapka, už by s ní plamen pracoval...
Ona už by se teda možná na konci jehly začala voda přeměňovat na páru,
což by nebylo na škodu, ale to teď asi nebude to hlavní...
K tomuto mě napadá několik navazujících asi podstatnějších bodů...
1) Bude tedy voda opravdu alespoň trochu pomáhat, i při teplotách plamene
z vyloženě plynového hořáku?
2) Ona ta "jehla" asi bude muset být vyřešena tak, že to bude třeba delší železná trubka
se zavařeným (ucpaným) koncem, ale v tom konci bude třeba dírka od vrtáčku
s velmi malým průměrem. Celý ten konec trubky bude velmi horký,
což by ale vůbec nemělo vadit - vodu to alespoň předehřeje.
A bod 3) jsem už neudržel v hlavě..
0
2
kutil 30.01.2023 18:09 Bydliště: Prostějov
148
38
243
Adam napsal(a):A bod 3) jsem už neudržel v hlavě..
Nesmíš tolik chlastat
Jinak tvá úvaha s tou jehlou je dobrá, ale to kapání musí být vně kotle a Cu trubičkou to vytáhnout nad plameny. Odpařovat kapku vody až v ohništi je blbost, my potřebujeme tu páru rozptýlit na co největší plochu plynového hořáku. K té jehle se vrátím, zkusím jako příklad výpočet a nějak to popíšu .....
ad 1) Viděl si někdy plamen autogenu? Určitě ano, tak si uvědom jakou má teplotu na špici? Je to kolem 3000 st.C. U plynových kotlů je to samozřejmě méně, ale kolem dvou tisíc st. bychom asi naměřili. A na tom videu naměřil teplotu spalin cca 550 st až nahoře pod výměníkem. Pokud padne pára níže až k plamenům, tak nemá jinou šanci než se rozložit a molekuly reagovat s uhlíkem.
Proto je potřeba vyzkoušet tu Cu trubičku zda ji obtáhnout kolem stěny ohniště, nebo středem, nebo středem tam a zpět atd. Cílem je, rozptýlit tu páru co nejvíce to pude.
0
0
Adam 30.01.2023 19:50 Bydliště: Praha
5794
563
5843
kutil napsal(a):... Cílem je, rozptýlit tu páru co nejvíce to pude.
Ono když si představíš klasickej plynovej kotel, dole hořák(y) a nad nimi velká železná nádrž,
není to tam moc jak kapat z vrchu... A sice chápu to rozptylování páry, ale zase u takového kotle
právě hrozí, že čím víc budeme rozptylovat, tím to bude špatně celkově korigovatelné (on to není
u toho hořáku až tak dobře uzavřený - ohněm planoucí - prostor, oproti třeba kamnům)
a obávám se pak (kvůli rozptylování) těch loužiček, což by byl asi největší kámen úrazu...
Takže by si rozžhavený konec trubky hezky dělal hodně ohřáté kapky vody, nebo dokonce právě i páru,
nebo alespoň při menším průtoku páru určitě... ...a jsme-li mimo případ klasických chalupářských kamen,
šlo by tam třeba jen o menší efekt té přidané vody, v takovýchto skoro "bytových" podmínkách.
Ale asi pořád lepší alespoň trochu efekt a trochu úspora plynu, peněz...
Z pohledu ročních výdajů by to mohlo být zajímavé...
P.S. Já (s výjimkou srazů fóra) prakticky vůbec alkohol nepiju. Čímž je to celé ještě horší.
0
0
kutil 31.01.2023 10:30 Bydliště: Prostějov
148
38
243
Adam napsal(a):Ono když si představíš klasickej plynovej kotel, není to tam moc jak kapat z vrchu...
Vážení přátelé,
koukám že jsem se možná špatně vyjádřil k dodávce vody a jejímu rozkladu.
Všimli jste si že hovořím o několika kapkách vody vložené do procesu spalování a proto nemohou vznikat přebytky ve formě loužiček apod. Právě že se jedná o tak malé množství, tak je to konstrukčně jednodušší.
Shodli jsme se na tom, že do žároviště nebo do plamenů vodu nelijeme, ale dodáváme ji tam nejlépe ve formě páry. Jistě je mnoho způsobů jak ji tam dopravit, ale ta předehřátá pára je po mnoha pokusech tím ideálním řešením.
Jak na to? Začneme od kapání vody.
Mlhovače vytváří určité množství jemně rozptýlené vody, ale pořád je to moc na to, abychom ochladily zdroj tepla. My potřebujeme co nejvyšší teplotu na termický rozklad. Na těch videích je vidět že se nad plameny dostává jen část mlhy, zbytek jde mimo a po čase se opravdu začnou pod hořákem tvořit loužičky.
Vidím že je zde větší zájem o využití poznatku u plynových kotlů. Protože to kapání mám v praxi vyzkoušeno, tak se pokusím popsat variantu jak by to bylo možné realizovat. To je jen pro inspiraci, každý si to může udělat podle svého.
Na pokusy stačí z lékárny ta infuze na „kapačky“ v nemocnicích. Sáček pověsíte někde nad kotel a hadičku svedete k ústí trubky vyvedené z kotle.
To oddělení kapek od prostoru kotle je důležité, u té infuze je to zabudované a konec hadičky můžete napojit přímo na tu trubku.
V jednom článku od ing. Měchurky sem četl, že z 10 litrů vody se v žáru okamžitě uvolní 17 m3 páry. To je veliká změna objemu. V té trubičce nad hořákem tak zákonitě vznikne přetlak páry. Aby nám ten přetlak neunikal ven do prostoru ale do kotle, tak musíme vnější ústí té trubičky utěsnit a vodu dodávat „injekční jehlou“. Ta jehla musí být tak dlouhá, aby přetlak páry nepřefoukl sloupec vody v „jehle“. Tou jehlou může být např. Cu trubička o průměru 4 mm cca 3 cm dlouhá. Protože průřez otvorů na vypuštění páry je stejný nebo větší jak průřez trubky, tak ten přetlak je opravdu malý. Pokud by byl větší a pára přetlačila sloupec vody v jehle, tak stačí prodloužit tu jehlu. Poznáte to tak že kapka z kapátka neproteče jehlou.
Co se děje dál?
Takovým jednoduchým řešením se jeví kousek Cu trubky např. 6-8 mm prostrčený stěnou kotle nad plameny hořáku. To znamená podívat se jak je kotel konstrukčně vyroben, ale obyčejně ve stěnách není voda a jedná se o krycí plechy s nějakou tepelnou izolací.
Budu vycházet z toho že tu Cu trubku jen prostrčíme stěnou kotle.
Vezmeme kousek trubky, na konci zmáčkneme (zatemujeme kladivem) a dle šířky hořáku navrtáme řadu dírek třeba i napříč trubky takže vzniknou dvě trysky. Je úplně jedno kolik těch dírek bude.
Z boku kotle vyvrtáme díru dle průměru trubky aby byla asi 1 cm nad špičkami modrých plamenů. Strčíme do kotle a vně opláštění ji ohneme do pravého úhlu nahoru a nějak upevníme ke stěně kotle (třeba objímkou a samopřezným šroubkem do plechu).
Do volného konce trubky pak kapeme vodu.
Protože Cu dobře vede teplo tak bude trubka i vně velice horká, možná i 300 st.C Kapka se okamžitě odpaří než doteče do ohybu, případně až v tom ohybu ale dál se určitě nedostane. Vzniklá pára se dále ohřívá a opouští trubku nad plameny hořáku pořádně předehřátá možná i na těch 300 st.C.
No a vo tom to gou. V žáru horkých spalin se teplem rozloží a uvolněné molekuly kyslíku a vodíku se váží na uhlík ve spalinách a dále hoří…..
Tolik má úvaha.
0
4
Ilem 31.01.2023 17:10 Bydliště: Hradec Králové
451
67
523
Ahoj přátelé, Kutil mi poslal odkaz na toto vlákno, abych se na to mrknul. A protože s danou problematikou také dost laboruji a protože jsem něco na pomezí mezi vědátorem a kutilem, myslím, že bych se k tomu mohl vyjádřit. Nejdříve k teplotě a teplu. Je pravda, že přidáváním vodní páry do uhlíkového plamene se zlepší spalování. Vzroste teplota a prodlouží se plameny. Ale nezvýší se vzniklé teplo.
K termickému rozkladu vody dochází už od 600 °C což znají hasiči.. Nicméně domnívám se, že energie potřebná k termickému rozkladu molekul vody je stejná, jak ta která vznikne jejich sloučením (spálením).
Proč tedy Kutil se stejným množstvím paliva vytopí dům rychleji?
I na to mám odpověď. Kdo měl někdy možnost porovnat suchou a parní saunu, okamžitě pochopí, o čem píšu. V suché sauně vydržíte bez problémů teploty přes 100°C, V parní sauně nevydržíte ani 50°C.
Důvody jsou dva:
Jednak mokrý vzduch je mnohem lepším vodičem tepla, než vzduch suchý. Takže na vaši kůži přenese mnohem víc energie i při nižší teplotě
Druhak když se teplý mokrý vzduch dotkne vaši relativně studené kůže, dojde ke kondenzaci vodních par obsažených ve vzduchu. Při tomto procesu se uvolňuje skupenské teplo varu. (Také jsem léta žil v omylu, že skupenské teplo se uvolňuje nebo dodává pouze při varu, ale není to tak. Je to kdykoli, když dochází ke kondenzaci, nebo odparu vody.)
Mám ještě jeden příklad, který zná i tem, kdo do sauny nechodí. Každý ví, že největší pocitová zima je těsně nad 0°C. Podobná pocitová zima je až někde kolem -7 až -8 °C. Zase za to může vlhkost vzduchu. Při teplotách pod 0°C vlhkost ze vzduchu vymrzne a je suchý. Neodvádí tedy tak dobře teplo z naší kůže. Někteří možná namítnou, že podle předchozích řádků by nás mělo při teplotách nad 0°C zahřát kondenzační teplo. Není to tak. V tomto případě je kůže teplejší, než vzduch, tak ke kondenzaci na kůži nedochází.
A teď, proč to sem píšu, a jak to vše souvisí s přidáváním vody do ohně? Jednoduše. Voda zvýší vlhkost spalin a kotel "vnímá" horké vlhké spaliny podobně, jako naše kůže pobyt v sauně. Jednoduše méně tepla uteče do komína
Toho, kdo s tím chce experimentovat, musím upozornit i na jedno negativum. Kondenzace vody na stěnách kotle (teplovodní výměník nikdy nebude teplejší než 100°C) samozřejmě má svoje následky v podobě zvýšené koroze a potažmo zkrácení životnosti kotle. Zatím nemám data, o kolik se tímto topením životnost kotle zkrátí a pravděpodobně to bude kus od kusu jiné. Takže každý musí zvážit, zda se mu vyplatí šetřit palivo přidáváním vody a rychleji odepsat kotel. Při drahém palivu a levném kotli je to asi jednoznačné. Při drahém kotli a možnosti levného paliva už to tak jednoznačné není.
Je to takový nástřel pro náhled do problematiky. Kdybych chtěl udělat kompletní rozbor toho, co se v kotli děje, asi by z toho byla menší kniha. A ,možná bych i některé své výroky ještě poupravil
2
2
ourel 31.01.2023 17:43 Bydliště: Praha
627
79
1078
Ilem napsal(a):Toho, kdo s tím chce experimentovat, musím upozornit i na jedno negativum. Kondenzace vody na stěnách kotle (teplovodní výměník nikdy nebude teplejší než 100°C) samozřejmě má svoje následky v podobě zvýšené koroze...
To by se dalo podle uvedeného vysvětlení v podstatě říct, že se přidáním kapátka udělám z "obyčejného" kotle kotel kondenzační, který má také vyšší účinnost. Výměníky kondenzačních kotlů také více zarůstají a jsou potřeba častěji čistit..
0
0
kutil 31.01.2023 19:17 Bydliště: Prostějov
148
38
243
Ilem napsal(a):Nejdříve k teplotě a teplu. Je pravda, že přidáváním vodní páry do uhlíkového plamene se zlepší spalování. Vzroste teplota a prodlouží se plameny. Ale nezvýší se vzniklé teplo.
K termickému rozkladu vody dochází už...
Ahoj Ileme,
su rád že si se stavil a ujasnil si některé vztahy mezi pociťovou teplotou v praxi.
Ale nemohu s tebou souhlasit ohledně té teploty. Oni jsou totiž dvě a va pořád laborujete s tou jednou a to že se nezvýší vzniklé teplo.
S E_manem jsme si ujasnili definici tepla následovně:
Teplota je charakteristika tepelného stavu hmoty. V obecném významu je to vlastnost předmětů a okolí, kterou je člověk schopen vnímat a přiřadit jí pocity studeného, teplého či horkého.
Co tedy znamená pojem teplota? To je v podstatě nic neříkající ale velice důležitá veličina.
Příklad:
Vezmeš cihlu a naměřil si že má teplotu 20 st.C a co jsi zjistil dál?
O teple nic. Ze zjištěné hodnoty nevíš jestli ta cihla chládne nebo vyzařuje teplo a kolik? Prostě jenom si poznal energetickou hodnotu stavu hmoty.
Teprve až se začneš zajímat o obsah tepla v té cihle, tak ten zjištěný údaj můžeš použít pro další výpočty třeba jak ta cihla rychle chládne, kolik obsahuje energie atd..... Ale sám o sobě ten údaj neříká nic řekl by laik.
E_man to upřesnil:
Ale ano říká přesně to, co říká. Je to velikost stavové veličiny teplota, která je nutná pro určení velikostí tepelné energie výpočtem (spolu s dalšími parametry). Teplota říká, jak moc jsou rozdováděné (rozkmitané) atomy v té cihle. Říkám výpočtem, protože v případě cihly bychom ji mohli určit i kalorimetrickým měřením.
Musím to ještě rozšířit o pohled laika:
Nejčastějším argumentem je, že z jakékoliv naměřené vyšší teploty nemůžeme odebírat teplo, že tato hodnota není zdrojem tepla a můžeme odebrat jen tolik tepla které hmota obsahuje.
Uvedu příklad:
V kotelně jsem na tělese hořáku naměřil teplotu 1000 st.C ale z tohoto údaje nevím kolik obsahuje energie?
Pokud jsem tuto hodnotu naměřil ihned po vypnutí zdroje tepla, tak je pravdou že i při tak vysoké teplotě vodu neuvařím a odebráním tepla hořák ochladím na nižší teplotu.
Ale !
Pokud jsem tuto hodnotu naměřil po zapnutí zdroje tepla, tak vodu do varu uvedu a hořák neochladím.
Máme tedy dvě stejné naměřené teploty 1000 stC a přitom je každá jiná!
Jak tedy mohu pouze z naměřeného údaje zjistit zda jeho vnitřní energie je kryta zdrojem tepla nebo není?
Důvodem mého snažení byl právě zjištěný údaj o nárůstu teploty v tom plynovém kotli při stejně velkém zdroji tepla. Kde se vzalo to teplo které zvýšilo obsah energie v té zvýšené teplotě?
Jsem kutil a už mě to věčné dokazování něčeho unavuje. Mě vůbec nezajímá proč k tomuto jevu dochází právě dodáním vody, pro mne je důležité že to funguje.
Takže přátelé, vše podstatné jsem již na sklo dal, kdo chce může zkoušet a hrát si s vodou jak je libo.
Přeji hodně úspěchů
0
4
Adam 31.01.2023 21:27 Bydliště: Praha
5794
563
5843
kutil napsal(a):.... nevíš jestli ta cihla chládne nebo vyzařuje teplo a kolik? Prostě jenom si poznal energetickou hodnotu stavu hmoty.
Teprve až se začneš zajímat o obsah tepla v té cihle, ... ... ...
Jsem kutil a už mě to věčné...
Tohle už píšu pro ostatní, abych Tě, kutile, neunavoval. Tenhle příspěvek klidně úplně vynech.
Škoda, že se snažíš něco "dokazovat", protože jak jsem Ti psal, my nic dokazovat nepotřebujeme.
Jen jsme zvyklí, že chceme znát podstatu dané věci pokud možno do hloubky. Ta pro nás ostatní
prostě podstatná bývá. Avšak nikoliv proto, abychom Ti "uvěřili", ale spíš jde o upřímný zájem
a snahu o porozumění dané věci ve své podstatě.
Protože je znát, že kutila teoretická rovina moc nebaví, což mu nemůže mít nikdo za zlé,
obávám se, že se tu ale udělal v té teorii trochu guláš. Nyní se vynasnažím, aby celá má reakce
byla jen suchá, bodová a pokud možno stručná.
1) Ileme, já doufám, že sis tímto svým vysvětlením fakt jistý, že dle Tebe ve skutečnosti nejde
o energetický příspěvek tepla navíc a že v této hypotéze fakt na nic nezapomínáš... ...
Na první dobrou se mi to nějak nelíbí, ale to je jen můj fyzikální instinkt
a nestojím si za ním nutně a nebudu se v tom víc babrat. Takže zkusím důvěřovat... ... ...
2) Vyzařování tělesa (cihly) je dané prakticky jedině právě teplotou (I = εσT4),
ale kutil tím chtěl říct něco jiného... (viz č. 3)
3) Jde-li nám o vytápění, úsporu, energii, samotná teplota opravdu nemá žádný význam,
jak jsme už my všichni, E_man, kutil, já, různým způsobem psali nebo naznačovali.
Řešíme-li nějakou realitu a praxi kolem vytápění, potřebujeme znát teplotu nutně v souhře
s tepelnou energií, s tepelným tokem. Jedině skrze zohlednění přesunů tepelné energie
z cihly nebo do cihly má pak význam i ta její teplota. Kalorimetrická rovnice atd.
To se tu snažil kutil rukama-nohama nějak vyjádřit. Jinými slovy, když teplota cihly,
tak taky vědět, jestli její okolí jí nějaké teplo (tepelnou energii) dodávalo/dodává či z ní
teplo odebíralo/odebírá. Tohle už asi není nutné rozebírat dál, ale raději jsem to zkusil
intepretovat takhle po svém, aby se tu polovina fóra po čtení těch teoretických rovin
nastala alkoholikama.
Na závěr ťuk:
Pro jakékoli další diskuze na toto téma chci pro vás vyzdvihnout, že může být velmi klíčové,
že kutil naměřuje s vodou vyšší teplotu oproti situaci, kdy vodu nepoužívá.
Asi u toho lze vycházet z předpokladu, že jiné okolnosti než voda, které by mohly
s tou teplotou pohnout, máme brát jako konstantní. Teda pardon - máte - brát...
0
3
kutil 01.02.2023 10:20 Bydliště: Prostějov
148
38
243
Adam napsal(a):Škoda, že se snažíš něco "dokazovat", protože jak jsem Ti psal, my nic dokazovat nepotřebujeme. Jen jsme zvyklí, že chceme znát podstatu dané věci pokud možno do hloubky- a snahu o porozumění dané věci ve své...
Adame, Adame,
o co myslíš že se tu celou dobu snažím? Chcete znát podstatu dané věci do hloubky ,,,
Tak ta podstat je v tom, že "vědátoři" jsou naučeni ze školy že teplota je prázdný pojem vůči teplu a že teplo neobsahuje. Možná se vyjadřuji jinak než ostatní, ale oni si že nepřipouští dvě stejné a přitom různé teploty tak jak sem napsal.
Právě ten rozdíl v hodnotách teplot mě přivedl na myšlenku že tam nějaký nárůst tepla je !!! a přemýšlel sem kde se bere? Myslím že jsem to srozumitelně uvedl na začátku vlákna.
Jsou to jen mé domněnky a skutečně nepotřebuji nikomu nic dokazovat.
Nechtěl sem už reagovat, ale na větu že si pletu teplo s teplotou už su alergické.
0
2
Píďalka 01.02.2023 16:06 Bydliště: ČR
1379
446
1788
Mno, Možná by bylo poněkud názornou a neodiskutovatelnou ukázkou i bez matematiky a spekulací si na řekněme ocelové podložce zapálit hromádku hliníkových, nebo ještě lépe hořčíkových pilin, a pak přilít trochu vody. To byste hned nejen názorně viděli, ale i cítli, jak se najednou u toho zahřeje. A pozor na to, i to dost zaprská. Zatímco elektron (hořčík) zalitý vodou, si bere kyslík převážně z rozložené vody (podobně jako potápěčské louče si ho berou jenom z vody), uvolněný vodík si ho pro změnu bere převážně z okolního vduchu. Takže asi tak. Ta voda má z čeho po rozkladu v topeništi hořet, stejně jako při pokusu s tím hořčíkem. Hawk!
Píďalka
0
1
kutil 04.02.2023 08:44 Bydliště: Prostějov
148
38
243
Vážení příznivci fóra,
Vzhledem k tomu že již není žádná odezva, tak předpokládám že již víte že není teplota jako teplota a že není porušován žádný fyzikální zákon.
Na tom videu došlo prokazatelně k navýšení energetického potenciálu té vyšší teploty dodáním tepla.
Posunuli jsme se kousek dál a nyní můžeme uvažovat a zjišťovat co bylo příčinou? Jenom dodaná voda ve formě mlhy v horkých spalinách kotle to nebyla.
Hraje v tom procesu spalování vody ten uhlík?
Jak je to s tou výrobou generátorového plynu?
Jaký je zisk tepla ze spálení „vodního plynu“?
atd ……
Zřejmě toto měl na mysli Adam když psal o tom, že se zde snažíte poznat podstatu dané věci pokud možno do hloubky.
0
2
Píďalka 05.02.2023 16:14 Bydliště: ČR
1379
446
1788
kutil napsal(a):Vážení příznivci fóra,
Vzhledem k tomu že již není žádná odezva, tak předpokládám že již víte že není teplota jako teplota a že není porušován žádný fyzikální zákon.
Nazdar Kutile.
Asi takhle. Podívej se, jak se ohřeješ u Bunsenova hořáku, kterým ženeš zemní plyn v určitém množství, a jak se zahřeješ od plynového teplometu, kterým ženeš to samé množství zemního plynu na keramickou mřížku. Už i to, na jakou mřížku a z jakého materiálu ten hořící plyn pouštíš, má vliv na to, na jakou se dostaneš teplotu, ale hlavně, kolik z toho danného příkonu plynu dostaneš v danném zařízení tepla.
Pokud tedy v kamnech vyvineš vodík, a ten hoří s tím, že dopadá a tepelně reaguje s uhlíky dřeva, nediv se, že to umí topit víc než samotné dřevo, nebo než co tabulkové teoretické výpočty berou v potaz.
Iďa více do hloubky, teplo vzniká teprve rušením (interference). Pokud zapálíš jen vodíko-kyslíkovou směs z klasické elektrolýzy, řekněme ve skleněné nádobě, aniž by byl přítomen vzduch či jiné plyny a látky, moc tepla z ní nedostaneš, prakticky žádné, nemluvě o nějakém výbuchu. Zato dostaneš docela slušnou implozi a kondenzaci vzniklé vody, ale za doprovodu vývoje velice silného elektrického na stěnách nádoby a jeho vyzařování do okolí. Není doporučeno na to sahat a už vůbec ne byvše uzemnění. No a s tou elektrikou nikdo nepočítá, nepočítá s jinými formami uvolněné energie. Dále nikdo nepočítá s tím, že pokud ohříváš elektrický přímotop 1000W na teplotu řekněme 120°, je to úplně jiná záležitost, než když zahříváš elektrický teplomet 1000W s tělesem rozpáleným do ruda cca 700-800°C.
Co se týče vlnění, ať již tepelného nebo jiného, v momentě, kdy dochází k jeho degradaci rušením, (interference) nepostupuje to lineárně. Pokud dostáváš teplo řekněme na teplotě 800°C, ty tepelné vlny se rozpadají napůl a zase na půl a zase napůl geometrickou řadou, to znamená harmonicky. Z toho vyplývá, že než se vlny tepelně vzniklé při 800C rozpadnou na vlnění teploty 120°C, proběhne kaskáda ochlazování a množení vln nižšího řádu. Jinými slovy, čím je vyšší teplota vlnění vydávaného zdrojem tepla, tím víc je v tom vlnění obsažené tepelné energie rozpadající se geometrickou řadou. Takže pokud tě zasahuje tepelné vlnění kvalitativně odpovídající 800°C, rozpadá se na přijatelnou teplotu těla po geometrické řadě a je to energeticky a pocitově o něčem úplně jiném, především pak množstvím dodaného tepla, než když si pořídíš přímotop, který do tebe rube vlnění na hodnotě 120°C. Už proto jsou také nízkoteplotní zářivé přímotopy tak příšerně neúčinné při stejném příkonu, oproti infrazářičům. Při jejich ohřívání je to zase záležitost především stupněm rušení (interference) mezi elektrickým prouděním a materiálem a množstvím výkonného odporu, podobně jako i u samotného spalování zemního plynu ve vzduchu a jeho spalování sice zase se vzduchem, ale zároveň za účasti materiálu mřízky plynového infrazářiče.
Je to prostě úplně jiná věda, než si vzít kalorimeter a teploměr a měřit jak Akord, nebo takové údaje počítat.
No, a kdyby se někdo chtěl o teplotě a dodávaném, či získávaném teplu dohadovat, ať si popřemýšlí už jen o tom, co je to latentní teplo odparu a kondenzace, popřípadě mrznutí a tání. Jak a kam a v jaké formě se při řekněme varu vody latentní energie do odpařené vody ukládá a z čeho se při její kondenzaci uvolňuje, a že ho je. Hlavně se neptej pánů profesorů. Vědí v tomto ohledu prd, vždy jen bez úvahy papouškujou, co se naučili od předešlých papoušků a jediné, na co se vzmůžou, jsou nic nevysvětlující čísla a bláboly.
Ahoj, Píďalka
1
1
kutil 05.02.2023 18:48 Bydliště: Prostějov
148
38
243
Píďalka napsal(a):Asi takhle....
Pokud tedy v kamnech vyvineš vodík, a ten hoří s tím, že dopadá a tepelně reaguje s uhlíky dřeva, nediv se, že to umí topit víc než samotné dřevo, nebo než co tabulkové teoretické výpočty berou v potaz....
UFF,
teď už vím proč se nemám o tom topení dohadovat
Díky za odpověď a vysvětlení ....
PS z praxe - začalo mrznout a je to znát. S tím přidáváním vody mě hoří i mokré dříví se kterým je problém to roztopit. Má to něco do sebe, ale to už si každý musí vyzkoušet sám
Tak ať se všem daří
0
1
Ilem 07.02.2023 17:48 Bydliště: Hradec Králové
451
67
523
Adam napsal(a):1) Ileme, já doufám, že sis tímto svým vysvětlením fakt jistý, že dle Tebe ve skutečnosti nejde
o energetický příspěvek tepla navíc a že v této hypotéze fakt na nic nezapomínáš... ...
Na první dobrou se mi to nějak...
Adame, jisty si fakt nejsem. Proto jsem napsal, že se domnívám. Nejsem chemik. Kdyby to byl čistý rozklad vody a její opětovné spálení znovu na vodu, tam je to jasné. Na rozklad vody potřebuješ stejnou energii, jako vznikne při opětovném spálení. Jenomže v tomto případě vstupují do hry nějaké uhlovodíky a to už je na mě příliš. Zkusím někde dohledat energetické bilance těchto reakcí. Pokud se mi to podaří dohledat, určitě to sem písnu. Ale byly bych radši, kdyby se toho ujal nějaký chemik. Ber to jako hozenou rukavici.
(časem dodám foto) 
Jak a kam a v jaké formě se při řekněme varu vody latentní energie do odpařené vody ukládá a z čeho se při její kondenzaci uvolňuje, a že ho je. Hlavně se neptej pánů profesorů. Vědí v tomto ohledu prd, vždy jen bez úvahy papouškujou, co se naučili od předešlých papoušků a jediné, na co se vzmůžou, jsou nic nevysvětlující čísla a bláboly. 
Podpořte chod fóra 