Časy se mění a tak už ani pájka není pájkou co jsme kdysi měli. Protože je olovo jedovaté, tak aby se olizováním pájky nikdo neotrávil, tak zasáhla odpovědná autorita a dala na trh "bezolovnatý pájecí cín"
Psát příspěvky můžete po přihlášení
Pafixa 08.03.2023 15:54 Bydliště: Masada
2309
134
2180
Již jsme se o tom bavili s přáteli, že nám z pájky, tedy pájecího drátu slitiny cínu a olova (Sn60 Pb40) zakázali jako občanům EU jedovaté olovo.
V EU se do 1. 7. 2006 používala převážně slitina cínu a olova Sn63Pb37, která obsahovala 37% olova, popřípadě Sn60Pb40 s 40% olova. Tato pájka taje už při teplotě 183°C.
Dne 1. března 2018 vešlo v platnost nařízení o zákazu prodeje olova a jeho slitin široké veřejnosti, proto pájky s obsahem olova dodáváme pouze profesionálním uživatelům, kteří mají pro manipulaci s olovem příslušné oprávnění, např. živnostenský list (IČO).
Otázka pro vlákno je tedy jaké máte zkušenosti s prací s bezolovnatou pájkou? Jde to vůbec a jak tedy?
Odkazy asi budou fungovat jen aktuální měsíce a časem v nich pak
bude zboží "nedostupné" a bude možné (snad?) to na AliEx hledat jinde.
Než EU najde způsob, jak nám to znepřístupnit úplně...
0
2
Pafixa 12.03.2023 14:54 Bydliště: Masada
2309
134
2180
Tak já mám nějaké zděděné zásoby (viz foto).
Poprvé jsem si koupil tu bezolovnatou pájku a zatím se mi s ní daří.Nicméně už jsem měl i první problém s jedním nebo dvěma spoji.
Jinaak ono se to dá koupit jako na ÍČO. Tak to v podstatě koupit mohu.
Ale zásoby jsou dobré řešení.
Eutekticke pajky, nejlevnejsi byly vymysleny dobre, ale stali se nepritelem komerce, zejmena diky dlouhe zivotnosti.
Cinovy mor, nehrozi pri vhodne namichane eutekticke smesi. https://cs.wikipedia.org/wiki/Eutektikum
nehrozi vyznamne ani "fousy".. https://en.wikipedia.org/wiki/Whisker_(metallurgy)
..............
Pokud chcete nahradit levne olovo v eutekticke smesi a zachovat smacivost (difuzni schopnost mekke pajky) musite najit nahradu eutektika, kterou tvorilo levne olovo.
V nasem pripade to muze byt obycejne indium.
Problem je, ze je to jenom o hodne drazssi.
Lze najit kvalitni bezolovnate eutekticke smesi, jeste lepsi, jako klasicke smesi Sn/Pb ( plus primesy Ag, Cu...)
Vyrabi je treba Stannol, nebo Kester
Tezko se hledaji, zejmena trubickove, ktere maji v sobe tavidla. https://www.americanelements.com/indium-tin-alloy-51312-98-2
...........
Je to podobne, jako sehnat v EU kvalitni lepici pasky, treba 3M, nebo nitto.
Problem je, ze diky Reach, nelze dovazet pasky, ktere maji kvalitni plastifikacni prisady (v plastu nosice, ale i gelu lepicim) protoze stabilizatory a plastifikatory, ktere jsou odolne UV, zvetrani, starnuti, nejsou ekologicke.
.....
V podstate vyrobek, treba mobilni telefon, nebo pocitac, ode dne, kdyz byl vyroben, spajen technologii RoHS, tedy bez olova, se da pocitat cas dle ulozeni, do poruchy kvuli pajce na cca max 10 let.
je to vyhodne a pro spotrebu dulezite.,
V domaci pajeci praxi mame smulu, nejsme pravdepodobne vyrobci medicinske a ani automobilove techniky, as uz vubec ne vojenske techniky, ktera ma vyjimku, takze musime pajet tim co mame a nebo tim co si muzeme dovolit koupit.
Vyhodu ma ten, kdo je blizko kovohuti (Pribram) lze tam snad jeste nejakou obcanskou cestou nakoupit bezne trubickove eutekticke pajky, ktere obsahuji kvalitni tavidla, podle nasi potreby.
0
2
Adam 12.03.2023 17:27 Bydliště: Praha
5803
563
5846
Merlin napsal(a):Problem pajeni bezolovnatou pajkou, je trochu problem, ktery se nazyva "Cinovy mor".. ...
O něčem takovém mi před časem vyprávěl Ourel. On dlouhodobě dost pracuje
s PC hardwarem (nejčastěji asi notebooků) a všiml si v praxi brutální změny,
když se do cínu používaného na plošné spoje zakázalo dávat olovo.
Notebooky a různá další elektronika pak prostě přestávají fungovat už po x letech,
přitom spousta takových plošňáků by klidně mohla přežít i člověka a servis nebo výměny
by se musely řešit jen tam, kde jsou i nějaké jiné komponenty více náchylné vady
(grafické karty, mechanické části harddisků atp.)
A protože některá zařízení jsou prostě jen o plošňáku a není tam nic jiného náchylnějšího,
co by se mohlo snadněji pokazit, ani nebudu myslet na to, jestli nastolení doby
"bezolovnatého moru", nebylo náhodou tak trochu záměrem...
0
3
Merlin 12.03.2023 19:26 Bydliště: Blava
42
6
68
Ja si nechcu stezovat, ani se chlubit (nemam cim) ale postupny zakaz pouzivani levnych pajek eutektickych na basi SnPb, me pripravilo 2x o praci a take o pozici v praci.
Jelikoz je to problem ne novy, bojoval sem stimto dost dlouho.
Nakonec reseni sem napsal, neni to nic tajne. Skratka dodnes existuji aplikace, kde se porad musi pajet draty do konektoru, nelze krimpovat a take aplikace, kde zivotnost a spolehlivost je dulezita.
Kuprikladu treba takovy ultrazvukovy pristroj, nebo spousta dalsi elektroniky, kde je relativne veliky podil i rucni prace a hodne rucni osazovaci technologie.
Treba u mobilnich telefonu je dnes zbytecne resit zivotnost pajeni, ponevac telefon umira dnes obvykle na baterii, ktera se neda menit, a take je to zbytecne, ponevac naroky na aplikace se zvysuji a starsi TF maji problem sami se sebou a mechanicke opotrebeni displaye dotekoveho atp.
Problem je, ze treba v jinych aplikacich, kuprikladu v PC, nebo notebooku, na tepelne velmi zatezovanych komponentech, ktere nejsou v patici, kuprikladu grafika, nebo powermanagement, je obvykle pajeno BGA, nebo u vykonovych soucastek QFN, ktere nelze jednoduse pri pouziti bezolovnatych pajek rucne a polorucne odpajet, rebalovat BGA, nebo ocistit a prepajet na novo.
Pritom ta trocha olova je prd.
V nedavnem case stredoveku, se zasralo nelokalne, ale vice mene celoplosne cele uzemi Cech, Moravy a Slovensko nevyjimaje, kovy jako je Pb, Hg, Sb, As...
a toto zamoreni je patrne az do dnesnich dnu, neslo o zadnou ekologickou katastrofu, ale o lidskou cinnost, spojenou z tezbou Ag, Au..
Olovo sme sem dovazeli a to i z vetsich dalek, toto se pak odparovalo kvuli procesum metalurgickym, ale nestacilo pouze to olovo, ktere bylo soucasti rud. Na spracovani Ag, bylo potreba zhruba 3x vice olova, nez byla vaha rafinovaneho cisteho Ag. Ve skutecnosti to bylo vic, asi az 10x vic, ale olovo se vracelo do procesu z klejtu a jinych oxidu, vznikajicich pri shaneni a celkove vicestupnove rafinaci. Nazyva se to kupelace, dalsi proces sagrovani, shaneni, tribeni..
A zbytek sel do atmosfery a na haldy.. http://www.velebil.net/clanky/hutnictvi-stribra/
Podpořte chod fóra 