Generátor volné energie inspirovaný C. Figuerou; pouze odborná diskuze nad různými koncepčními detaily
Str.: 1, ... 40, 41, 42 Psát příspěvky můžete po přihlášení
Poslední příspěvek z předchozí strany:
Jim68
Četl jsi Fausta, energy? Protože tohle je opravdu ďábelské.
Energy1 11.04.2024 11:19
1042
79
1229
Jim68 napsal(a):Četl jsi Fausta, energy? Protože tohle je opravdu ďábelské.
Co je ďábelské, Figuera? Tak to buď rád, že nereplikuješ Stan Meyera, tam by jsi teprve viděl, co je to pekelná složitost. Figuera je proti Meyerovi dětská hračka..
0
1
Jim68 12.04.2024 22:38 Bydliště: Praha
131
10
95
Energy1 napsal(a):Co je ďábelské, Figuera? Tak to buď rád, že nereplikuješ Stan Meyera, tam by jsi teprve viděl, co je to pekelná složitost. Figuera je proti Meyerovi dětská hračka..
Zdá se, že vše je jednoduché a může to lákat pouceneho odborníka k replikacei. Ale Tvé termíny technicus a lehce nahozeny "sinus bez kolísání příkonu i výkonu a stabilizovaný odběr proudu generátorem, syticim primární stranu" je tak utopický ideální stav, že, i když vím že to funguje, nikdy bych se do toho nepustil. Bůh pomahej tomu, kdo to zkusí, protože podstatu vzniku tohoto stavu nepopisuješ. A to je základ všeho.
0
0
Kafalovac 13.04.2024 08:49
170
6
54
Energy, můžu mít jeden dotaz ohledně proudu elektromagnetů?
Dá se zhruba ze zkušenosti prozradit kolik procent proudu mezi primárem a regulátorem je činný proud (dodávaný např. externím zdrojem pro pokrytí ztrát) a kolik procent tvoří magnetizační/jalový proud, který je prostřednictvím výměny energie mezi elektromagnety a regulátorem?
0
1
Energy1 13.04.2024 10:13
1042
79
1229
Kafalovac napsal(a):Energy, můžu mít jeden dotaz ohledně proudu elektromagnetů?
Dá se zhruba ze zkušenosti prozradit kolik procent proudu mezi primárem a regulátorem je činný proud (dodávaný např. externím zdrojem pro pokrytí ztrát)...
Ale tohle jsem tu již několikrát zmínil, i konkrétní příkony mých systémů. Ztráty I2R, které se musí doplňovat se pohybují podobně, jako u konvenčního generátoru tj. 10% z celkového výkonu a jalový výkon - energie přelitá mezi elektromagnety dělá 1/3 sekundárního výkonu. V případě figuery 1 generace jsou proporce 800W/2kw, u 2 generace 2,15kw/7,2kw
0
2
Energy1 20.04.2024 11:09
1042
79
1229
Uvedený jalový výkon se přelévá mezi elektromagnety a tato energie prochází přes pohyblivý kontakt/kontakty. Přes uhlíky tedy neteče pouze budící proud v podobě ztrát I2R, ale také potenciál uložený v železných jádrech primárních elektromagnetů. Proti konvenci je tedy potřeba přes uhlíky přenášet násobky výkonu, což výrazně stěžuje stavbu a proveditelnost, zvlášť pokud se má udržet kontakt při přepínání bez přerušení proudu při 3000ot/min. Ne nadarmo regulátor Figuery je část generátoru, kde drtivá většina replikujících končí, ne li všichni. Osobně k tomu používám soustavu trakčních uhlíků, robustní komutátor a robustní kovové obrobky a sběrací kroužky. To je samozřejmě drahá záležitost, ale jinak to nejde. Bastlení v případě figuery a nejen jeho prostě úspěšné nebude.
0
1
Energy1 20.04.2024 11:22
1042
79
1229
A pokud někdo dává přednost elektronické verzi před mechanikou, tak bez použití stovek výkonných polovodičů, dokonale navržených v rámci SOA a provozních ochran bude jen pozorovat záblesky a kouřové efekty. Elektronickou verzi na začínající vývoj nedoporučuji, to si může dovolit až ten, kdo rozchodí mechaniku a odměří si všechny provozní VA parametry. Buzení Figuery představuje indukční zátěž a zpětné emf v případě jakéhokoliv přerušení proudu znamená destrukci drahých polovodičů. U mechaniky při zajiskření se nic nestane, maximálně trochu opalí povrch komutátoru a uhlíků, v tom je ta výhoda mechaniky, je velmi velmi odolná.
0
1
Energy1 20.04.2024 12:08
1042
79
1229
Neříkám, že použít velký robustní komutátor je nutnost, ale tato možnost se přímo nabízí, protože je přímo stavěný na přenášení velkých SS proudů a velkou životnost. Pořád to vychází levněji, než by někdo vyráběl prototyp robustního přepínače s nejistým výsledkem. S regulátorem Figuery jsem se dostal na částku 100tis s tím, že mám známosti a obrobky jsem měl gratis. Ten, kdo známosti nemá musí přičíst dalších cca 30tis. Takže reálně vůbec sestrojit regulátor Figuery se základním výkonem přesahující index 1 je 130tis a teď si to porovnejte s tím, co se vyskytuje volně na YouTube.
0
1
jery1 22.04.2024 09:09
20
1
14
Zatím zde nepadlo moc diskuzí ohledně mechanického rozdělovače, ani já jsem nad ním moc neuvažoval.
Jen mě na internetu zaujaly dva obrázky. První je graf kde je vztah opotřebení uhlíku v závislosti na přítlaku.
Druhý obrázek vystihuje více ulíků paralelně. Paralelně patrně proto, že se díky tomuto řešení podaří uhlík "roztáhnout" pomyslně do šířky a tím zmenšit průměr komutátoru.
A současně by to vyřešilo lépe plynulejší a rovnoměrnější přítlak.
Dle prvotní úvahy vidím asi vnitřní průměr statického komutátoru kolem 70cm.
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
0
Energy1 22.04.2024 14:13
1042
79
1229
jery1 napsal(a):Zatím zde nepadlo moc diskuzí ohledně mechanického rozdělovače, ani já jsem nad ním moc neuvažoval.
Jen mě na internetu zaujaly dva obrázky. První je graf kde je vztah opotřebení uhlíku v závislosti na přítlaku.
...
Až na to co ukazuješ není komutátor, ale sběrací kroužky. Zřejmě se jedná o výkonné dynamo. Na figueru jest potřeba komutátor s počtem lamel 200+, což dělá v reálu minimální průměr 250mm. A tam platí, že uhlík musí překrývat nejvíce 3 lamely, ideálně 2 a to kvůli již tady probíraným mezi závitovým zkratům, jinak uhlíky shoří, jak síra na zápalce. Jinak paralelní řazení uhlíků není kvůli snížení průměru komutátoru, ale kvůli zvýšenému přenosu proudu.
0
1
jery1 23.04.2024 07:17
20
1
14
Energy1 napsal(a):Až na to co ukazuješ není komutátor, ale sběrací kroužky. Zřejmě se jedná o výkonné dynamo. Na figueru jest potřeba komutátor s počtem lamel 200+, což dělá v reálu minimální průměr 250mm. A tam platí, že uhlík musí...
Nejsem si zcela jist jestli jsou to sběrací kroužky... možná to celé je jeden sběrací kroužek, ono ostatně to není vůbec důležité.... Záměr byl ukázat, že uhlík může být tvořen i více uhlíky vedle sebe.
Paralelní uhlík a snížení průměru komutátoru:
Uvažuji tak, že schopnost uhlíku přenést určitý proud bude záviset na jeho průřezu. Tomu proudu bude jedno jestli potřebný průřez uhlíku bude mít čtvercový průřez, nebo ten pruřez bude obdélníkový, popřípadě velice úzký obdélník nahrazený více obdelníky paralelně vedle sebe. A tomuto odpovídá tvar lamely na komutátoru.
Pokud budu mít čtvercový průřez uhlíku musím mít lamelu širokou a pokud budu potřebovat např. 200 lamel musím mít velký průměr komutátoru. Kdežto při úzké lamele (ale delší) si vystačím s menším průměrem komutátoru.
Laická myšlenka je taková, že by asi měl zůstat zachovaný určitý průřez uhlíku i lamely ale tvar by se mohl lišit... Nebo ne?
0
0
Energy1 23.04.2024 09:08
1042
79
1229
jery1 napsal(a):Pokud budu mít čtvercový průřez uhlíku musím mít lamelu širokou a pokud budu potřebovat např. 200 lamel musím mít velký průměr komutátoru. Kdežto při úzké lamele (ale delší) si vystačím s menším průměrem komutátoru.
...
To už ano, s tím souhlasím. Tak to mám provedené já, používám paralelní dvojici trakčních uhlíků nad sebou, abych zvýšil plochu uhlíků a tím i přenos proudu, současně při zachování nízkého překrytí lamel kvůli mezi závitovým zkratům. Avšak je potřeba navrhovat vždy v souladu s proveditelností. Trakční úchyty kartáčů mají určitou danou šířku, stejně tak uhlíky a z toho je nutné vycházet při konstrukci a návrhu.
0
0
Energy1 23.04.2024 10:03
1042
79
1229
Velikost komutátoru není jen kvůli přenosu proudu, ale také kvůli odvodu tepla. To, že se komutátor zahřívá vlivem proudu a tření uhlíků je fakt a ztrátové teplo se musí odvádět. To je další z důvodů, proč nestavět domácí bastl, ale jít do profi sériovky. Stavba komutátoru je taková, že lamely jsou nalisované přes tenkou izolaci na kovovém obrobku s chladicími průduchy a teplo z lamel je tak dobře odváděné pryč. Rotováním uhlíků přímo po vinutí, jak to má Marathonman je kravina jako mraky, která jednak neudrží kontakt při vysokých otáčkách a jednak to shoří jak papírový drak, protože vinutí nemá kam odvést teplo. Sám Figuera musel použít komutátor, nebo náhradu komutátoru na podobný způsob, což vyobrazil i v patentu nákresem externího přepínání odporové dekády (indukčnosti) diametrálně propojeném přepínačem - komutátorem.
0
0
Energy1 23.04.2024 12:23
1042
79
1229
jery1 napsal(a):Nejsem si zcela jist jestli jsou to sběrací kroužky... možná to celé je jeden sběrací kroužek, ono ostatně to není vůbec důležité.... Záměr byl ukázat, že uhlík může být tvořen i více uhlíky vedle sebe.
Paralelní...
Nicméně s použitím komutátoru 200 lamel a více i při malé šířce lamel vychází průměr rotoru velký. Výškou lamel a paralelním řazení uhlíků se sice dá snížit průměr, ale do jistých mezí. Stejně v reálu vychází komutátor jako kráva o váze desítky kil s velkou finanční investicí. Tomu se nevyhneš
Podpořte chod fóra 