Generátor volné energie inspirovaný C. Figuerou; pouze odborná diskuze nad různými koncepčními detaily
Str.: 1, ... 54, 55, 56 Psát příspěvky můžete po přihlášení
Poslední příspěvek z předchozí strany:
Energy1
Jako inspirace ok, bohužel tyto obecné popisy vůbec nevysvětlují problematiku co a jak udělat, ab...
pdob 10.09.2024 11:46 Bydliště: Liptov
205
15
256
Ahááá, tak to preto si rozbíjajú s rusmi vedenia, rozvodne a elektrárne, lebo už maju v pivniciach generátor figuera!
SLÁVA UKRAJINĚ! SLÁVA HRDINŮM!
Serge Rakarsky.
===== OmBot automatický překlad ===== Ahááá, tak proto si rozbíjejí s Rusy vedení, rozvodny a elektrárny, protože už mají v suterénech Figuera generátor!
SLÁVA UKRAJINĚ! SLÁVA HRDINŮM!
Serge Rakarsky.
0
0
Energy1 10.09.2024 11:47
1294
89
1453
Různých webů ohledně staveb Figuery je spousta a jen s údivem sleduji, co někteří dokážou vypotit za nesmysly. To odkazuje právě na neznalost principu generátoru a replikující pak třeba generátor budí střídavým proudem, nebo pulzním proudem jak je psáno v patentu. Výsledek těchto pokusů nemůže skončit jinak než neúspěchem, v lepším případě to končí transformačním efektem, kdy vzniká indukce, ale nepřesahuje index 1. A v čele těchto dezinformací stojí i Marathonnan, který neustále šíří po celém světě klamné informace, sice ne vědomě, ale přecejen, tak pozor na to.
0
1
Energy1 10.09.2024 14:29
1294
89
1453
Není vůbec od věci vzít na stůl do laboratoře konvenční generátor a přesně analyzovat pomocí měřicích přístrojů jednotlivé indukční procesy. Tam uvidíte, jakým způsobem se promítá derivace primárních polí do statorové části, jak interaguje lenz v případě odběru proudu z cívky a to jak mechanicky tak elektricky, v případě simulačního vizualizačního programu jde ještě vidět komprese siločar a protahování mag. toku podélně statorem. Také lze vidět odkud kam teče mag. tok a jak jsou jednotlivé statorové úseky podrobené střídavé polarizaci střídáním rotorových pólů, což má za následek obracení směru proudu ve vinutí statoru. Tato analýza mnoho napoví, protože Figuera je sestaven tak, aby napodoboval konvenční rotační generátor. Musí se vycházet z indukčního procesu konvence, protože ta je po všech stránkách ideální až na ty strašné brzdné síly zastavující jakýkoliv zisk. V nehybných jádrech je potřeba navodit ty samé provozní podmínky jako by existoval pohyb. Takže tak, jako se píše Figuera v patentu, měnit intenzitu mag. toku od nuly do maxima což je právě ta analogie ke skutečnému pohybu, když vybuzené rotorové póly míjí statorové centra.
0
2
Energy1 10.09.2024 14:42
1294
89
1453
Mnoho lidí vidí výhodu nehybných jader v tom, že není nutné zavádět mezeru mezi jádry, protože se nic neotáčí. Omyl. Jádra Figuery vyžadují mezeru kvůli zamezení přenosu vířivých proudů ze sekundáru na primár. Ac složka sekundáru nesmí ovlivnit dc složku primáru, jinak dojde k velkým ztrátám. U konvence je to dáno přirozeně mezerou mezi rotorem a statorem kvůli otáčení. U Figuery se musí mezera vytvořit uměle, dobrou zprávou je, že může být menší jak u konvence tj. menší jak 0,5mm, což poměrně výrazně zvyšuje efektivitu indukce, protože mag. pole klesá se čtvercem vzdálenosti a každý 0,1mm jde znát.
0
1
Energy1 10.09.2024 15:57
1294
89
1453
Při stavbě jsem byl samozřejmě velmi často v rozporu s inženýry v oboru elektro. Jejich tvrzení spočívalo v tom, že lenz interaguje u konvence s primárem v podobě brzdných sil a pokud by se pohyb zastavil, tak vzroste elektrická interakce. Omyl jako vrata. Tohle jsou typicky naučené bláboly ze školy. Lenz v případě zastavení pohybu a zachování generačního efektu pohybového pole b.v.l interaguje elektricky s primárem minimálně, což je dáno fázovým posuvem proudu vlivem procesu indukce. U konvence jsou budící pole na 10-15% sekundární indukce při plné zátěži, u Figuery je interakce zhruba na 1/4. Únik lenzu je tak velmi výrazný, což umožňuje čerpat energii z mag. polí, které jinak běžně čerpat nejdou. Kámen úrazu jsou samotné školy a systém ve kterém žijem, kde jsou cenzurované určité fyzikální procesy získávání proudu. Samozřejmě že se to ví, pořád se jedná o konvenční indukci Faradaye, ale školské učivo je záměrně nastavené tak, aby nevytvářelo lidi nezávislé na tomto systému. Takže pokud se člověk v životě sám nevzdělává a nevyjde z davu, umře hloupý.
0
1
Energy1 12.09.2024 14:07
1294
89
1453
Barbucha napsal(a):Patent Figuery a komentářem
Ještě k tomu komentáři. Při důkladném pročtení se řada věcí neshoduje s realitou, zejména pak vysvětlení principu ze strany Figuery v patentu. Je to záměr, aby stroj nebyl snadno replikovatelný. Např. budící proud je přerušovaný nebo střídavý. Ani jedno v praxi nelze aplikovat. Pulzní proud vytváří zpětné emf, střídavý proud zase vířivé proudy a nedokáže udržet potenciál. Obě metody jsou velmi neefektivní a nejdou v generátoru použít. Dále pak popisuje, že stroj se uvádí do chodu z externího zdroje a po rozběhu je část sekundárního výkonu přivedena na vstup k samobuzení. Tohle je hodně zjednodušeně řečeno, aby se mohla zavést zpětná vazba k samobuzení, je potřeba nejprve srovnat fázový posuv proudu a teprve pak přes regulační člen je možno zavést zpětnou vazbu. Dále pak označuje konfiguraci pólů NyS, což je severojižní mag. tok a to samozřejmě není možné, protože mag. tok je potřeba obracet aby proud tekl jedním a později druhým směrem. A k obrácení indukce by byl zapotřebí střídavý proud, což jak jsem již psal je špatně. V neposlední řadě je špatně vysvětleno i elektrické zapojení od zdroje přes odpor (indukčnost), kartáče až po elektromagnety. Je to všechno špatně a matoucí. Takže ten, kdo se bude řídit patentem a stavbu provede detailně podle něj, skončí jako hubkař. Jedna věta se mi přecejen líbila, protože je 100% pravdivá a výstižná: ,,lineární změna budícího proudu se provádí pomocí speciální techniky" Ano, tak pod tento výraz se mohu podepsat a je to v podstatě celé know-how celého generátoru, protože tato technika moduluje čistý sinus nad nulou, což je proud v dc oblasti a při tomto režimu pracují budící elektromagnety vysoce efektivně bez hystereze a vířivých proudů.
0
1
Energy1 12.09.2024 15:05
1294
89
1453
Široké veřejnosti je známý princip i budící parametry, ale téměř nikdo neví, jak těchto parametrů dosáhnout. Celkem dobře se již ví napříč světem, že konfigurace jader není NyS, ale NyN a SyS, pouze tato varianta dokáže pracovat s oscilovaným dc proudem a může si to každý snadno ověřit. NyS vyžaduje buzení střídavým proudem, protože severojižní tok obrátí směr jedinně obrácením polarity buzení. Střídavý proud v budících členech však nefunguje a nikdy fungovat nebude, nesmí se to plést s transformátorem a asynchronním motorem které bezproblému běží na střídavém proudu, tyto stroje pracují v zcela odlišném principu, kde střídavý proud je naopak žádoucí. U generátoru musí být dipóly vždy striktně provozované s dc proudem, jinak jde účinnost a efektivita do háje. Také se dobře ví, že budící průběh musí tvořit dva signály fázově posunuté o 180st, přičemž průběhy pracují společně a opačně a to v kontinuitě. Jak ale dosáhnout těchto dvou dc sinusových signálů určených k buzení je tím oříškem a vlastně celou složitostí generátoru, když tedy někdo postaví funkční regulátor proudu, pak už navinout cívky je brnkačka a i zbytek generátoru je rutina. Všechno je o regulátoru proudu, který moduluje přesné fázové signály k buzení protilehlých elektromagnetů. Tento regulátor má schopnost nejen amplitudové modulace ale především přes indukčnost přesouvá potenciál z jedné sady do druhé a děje se tak přirozeně pohybem kartáče kolem komutátoru.
0
1
Kafalovac 17.09.2024 12:34
193
6
61
Mám takovou zvláštní myšlenku ohledně komutátoru.
Co kdyby se použily komutátory dva a byly by použity tak, že lamely by se překrývaly o polovinu lamely viz obrázek.
Mohlo by to být nápomocné v případě, že nelze sehnat komutátor s 200lamelami, takže by byly dva a každý 100 lamel. Nebo druhá možnost by byly dva každý 200 lamel a ostáčky by mohly být poloviční.
Problém trochu nastává s uhlíky. Pokud by jsme chtěli překrývat současně max jen tři lamely tak uhlíky by musely být neúměrně tenké a široké a nebo by musely být větší mezery na komutátoru mezi lamelami. ROzměr uhlíku by souvisel s šířkou izolační mezery mezi lamelami.
Dále toto neřeší nijak velikost protékajícího proudu, ten by musel být pořád stejný.
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
0
Energy1 17.09.2024 14:17
1294
89
1453
Kafalovac napsal(a):Mám takovou zvláštní myšlenku ohledně komutátoru.
Co kdyby se použily komutátory dva a byly by použity tak, že lamely by se překrývaly o polovinu lamely viz obrázek.
Mohlo by to být nápomocné v případě, že nelze...
Ale tento návrh/myšlenka tu byla přece už dávno s odpovědí, že to nelze. Nemůžeš použít paralelní zapojení menších komutátorů na jedné hřídeli. Tedy ano, ale ne k nahrazení mnoha lamel velkého komutátoru, ale pouze ke zvýšení proudového přenosu. Uvědom si, že jedna otáčka uhlíku kolem komutátoru udělá jeden Hz. Pro 50hz potřebuješ, aby uhlík točil 3000ot/min. A na jednu otáčku/ 1hz potřebuješ min. 200 lamel. Sinusoida se namoduluje přejetím uhlíku přes těchto 200 lamel. Takže pokud by jsi měl komutátory dva s polovičním počtem lamel, jak by jsi chtěl dosáhnout toho, aby proud pokračoval dál z jednoho komutátoru do druhého? Musel by tam být nějaký bezkontaktní spínací mechanismus. Jestli víš, jak je komutátor zapojený, tak ti to musí být jasný.
0
1
Barbucha 17.09.2024 14:40 Bydliště: Pod mostem v Praze
396
22
334
Kafalovac napsal(a):Mám takovou zvláštní myšlenku ohledně komutátoru.....
To mě připomíná jedno pořekadlo o cizím pěří. Přesně tento princip jsem viděl nedávko, včetně té malůvky, u Karla124. Odborník se diví a laik žasne, jaká že to schoda myšlenkové paralely.
0
0
Energy1 17.09.2024 14:52
1294
89
1453
Kafalovac napsal(a):Mám takovou zvláštní myšlenku ohledně komutátoru.
Co kdyby se použily komutátory dva a byly by použity tak, že lamely by se překrývaly o polovinu lamely viz obrázek.
Mohlo by to být nápomocné v případě, že nelze...
Ještě něco, můžeš mi říct proč uvažuješ tak velké mezery? Bohatě stačí 1mm dobrého izolantu - mikanit apod. Stejně tak lamela stačí 3mm a nebudou ti vycházet takové strašné průměry komutátoru. Ale jak jsem řekl, paralelní koncepce komutátorů je nesmysl a to z elektrického i mechanického hlediska. Je to podobná utopie jako 200 uhlíků a jedna lamela. Prostě v reálu neproveditelné.
0
1
Adam 17.09.2024 16:35 Bydliště: Praha
6082
574
5966
Barbucha napsal(a):To mě připomíná jedno pořekadlo o cizím pěří. Přesně tento princip jsem viděl nedávko, ...
Já nevím, jestli má cenu slyšet trávu růst, protože pokud se tu čerpá z nápověd jednoho zdroje (Energy1),
pak je vysoce pravděpodobné, že klidně více lidí napadne jedna podobná cesta řešení.
0
0
Kafalovac 17.09.2024 16:51
193
6
61
Energy1 napsal(a):Ještě něco, můžeš mi říct proč uvažuješ tak velké mezery? Bohatě stačí 1mm dobrého izolantu - mikanit apod. Stejně tak lamela stačí 3mm a nebudou ti vycházet takové strašné průměry komutátoru. Ale jak jsem řekl,...
OK, nebudu to raději pitvat myšlenka nebyla plně pochopena, ale stejně by to nikam nevedlo.
Vyvstala mi ještě jedna myšlenka.
Budu-li mít klasický komutátor 200 lamel a uhlík bude plně obsedat dvě lamely v mezipoloze tři.
Uvažuju-li proud protékající komutátorem přes uhlík (teď plácnu) třeba 50A tak lamelu si myslím, že nemusím dimenzovat na plných 50A ale bylo by teoreticky možné ji dimenzovat tak na 25A splus nějaká rezerva.
0
0
Energy1 17.09.2024 18:43
1294
89
1453
Kafalovac napsal(a):OK, nebudu to raději pitvat myšlenka nebyla plně pochopena, ale stejně by to nikam nevedlo.
Vyvstala mi ještě jedna myšlenka.
Budu-li mít klasický komutátor 200 lamel a uhlík bude plně obsedat dvě lamely...
Jasně že ne, když proud rozdělíš mezi 200 lamel, tak střední proud je mnohem menší. Ovšem musíš počítat také s oteplením vlivem tření, proto je komutátor velmi robustní zařízení, musí splňovat nízkou ovalitu i při zahřátí. A tohle udělat v domácích podmínkách je nemožné, pořád chcete vyrábět komutátory ale přijde mi, že si neuvědomujete složitost. Jeden by to dělal ze sádry, druhý 3D tiskem a třetí na fréze. Já jsem takovou výrobu viděl a je to sakra složitý proces. Nejprve se vyrobí kovový obrobek, do něj se udělají zápichy, pak stroj nastříhá lamely, dále izolaci pak se obojí vloží do formy a společně s dvousložkovým tmelem a tenkou izolací nalisuje na obrobek. Po zatvrdnutí jde komutátor do soustruhu a srovná se ovalita. Tak kdo si na tohle troufne doma na kolenu?
0
0
Barbucha 17.09.2024 19:59 Bydliště: Pod mostem v Praze
396
22
334
Aby měli přívrženci Figuery co číst - a třeba to bylo i přínosné při výběru materiálu na primární indukčnosti - magnety, připojuji diskuzi s Ai na toto téma. Protože je to docela dlouhá diskuze, tak to přikládám raději jako .doc soubor.
Ahoj
já si myslím, že použití 2ks 100 lamelových komutátorů posunutých o půl lamely je geniální myšlenka. Máme pak malý průměr soustrojí. Uhlíky jsou 2 vedle sebe jeden na levém komutátoru a druhý na pravém komutátoru, navzájem spojeny. Musí se to zapojit tak, že na první lamelu levého komutátoru se zapojí první odbočka, a na první lamelu pravého komutátoru se zapojí druhá odbočka, třetí odbočka se zapojí na druhou lamelu levou a čtvrtá na druhou lamelu pravou a tak pořád dokola. Tak dostaneme 200 odboček. Tím to vygeneruje nádhernou sinusovku 50Hz, při 3000 otáčkách...
A.
0
2
Energy1 18.09.2024 14:38
1294
89
1453
Antena napsal(a):Ahoj
já si myslím, že použití 2ks 100 lamelových komutátorů posunutých o půl lamely je geniální myšlenka. Máme pak malý průměr soustrojí. Uhlíky jsou 2 vedle sebe jeden na levém komutátoru a druhý na pravém...
Ano, takto teoreticky lze dosáhnout počtu 200 lamel a správné funkce, jenže bude stát v cestě složitá proveditelnost, jak mechanická, tak elektrická. Menší průměr je snad jediná výhoda, tím to končí. Velmi důležité je překrytí lamel, které musí být v rozsahu 2-3 lamely. Při dvou pojížděných komutátorech budeš asi těžko vybírat uhlíky, které překryjí pouze 2-3 lamely a zároveň budou schopné přenášet velké proudy. Nehledě na vyváženost systému, jeden nebo dva protilehlé uhlíky co se do přítlaku a odstředivé síly týče vyvažují mnohem lépe než nějaký paskvil dvou komutátorů za sebou na společné hřídeli. Já vždycky když něco navrhuji, tak to dělám tak, aby to šlo vyrobit a bylo to proveditelné a pokud možno nepřekombinované. Teorie je velmi často vzdálená od praxe, čistě teoreticky na papíře funguje vše, ale pak přijde zhmotnění a je vše jinak. Neříkám, že tento způsob není možný, ale nelíbí se mi.
0
1
Energy1 18.09.2024 16:05
1294
89
1453
Těch kompromisů a variant, jak to mechanicky udělat moc není. Ne, že bych preferoval pouze svoje, ale jeden velký komutátor je zatím to nejlepší možné řešení, kdy na tento komutátor "snadno" navazuje talíř s uhlíky a externí indukčnost připojená na jednotlivé lamely. Dvěma komutátory si akorát přiděláte problémy, přitom sehnat velký komutátor není absolutně problém, pokud není hluboko do kapsy. S odstředivou silou již problém je, ale dá se řešit robustností. Od doby, co jsem vše udělal extrémně pevné, tak není žádný problém a regulátor jede jak větr.
Podpořte chod fóra 