Generátor volné energie inspirovaný C. Figuerou; obecné povídání (koncepční detaily se odborně řeší ve vedlejším vláknu)
Str.: 1, ... 40, 41, 42 Psát příspěvky můžete po přihlášení
Poslední příspěvek z předchozí strany:
Energy1
Máš správně zapojený primarní obvod a komutátor tak, aby přičítal a odečítal závity k primárům? A...
Lasco 02.09.2026 22:44 Bydliště: Most
36
3
23
Ahoj Energy1
Děkuji za reakci.
Zapojení komutátoru jsem zkontroloval. Na jedné straně se závity postupně přidávají a na druhé ubírají, takže tato část funguje správně.
Zkoušel jsem také zátěž 12 V / 21 W na sekundáru a dokonce jsem krátce silně zatížil jeden ze sekundárů. Zvonění na primárech ale zůstalo prakticky stejné, takže v mém zapojení to zřejmě není způsobeno pouze chodem naprázdno.
Přikládám obrázek z osciloskopu a také fotografii toroidní indukčnosti s osmi odbočkami, kterou jsem zkoušel dříve. Takové toroidní indukčnosti mám celkem tři a každá má jinou hodnotu. U dvou z nich jsem dříve naměřil přibližně 25,6 mH a 284 mH, třetí má zase jinou indukčnost.
Moje primární cívky mají 400 závitů. Samotná cívka na jádře měla přibližně 27 mH, ale v kompletně sestaveném jhu jsem u jedné 400závitové cívky měřil přibližně 167 mH. Dvě primární cívky jsou pak součástí společného magnetického systému, takže jejich výsledná indukčnost není jen jednoduchý součet, protože se uplatňuje i vzájemná indukčnost.
Proto bych chtěl lépe pochopit hlavně to, co myslíš rekuperací energie.
Když kartáč opustí jednu odbočku a přejde na další, proud v indukčnosti primáru už teče. Kam by podle tebe měla v tomto okamžiku energie uložená v magnetickém poli přejít?
Má se přenést přímo do druhého primáru, vrátit přes externí indukčnost, nebo je potřeba ještě jiná cesta pro proud?
Na tvém schématu je také externí indukčnost před primárními cívkami. Můžeš prosím upřesnit, jaká má být její hodnota vzhledem k indukčnosti primárů?
Má být přibližně rovná indukčnosti jedné primární cívky, součtu dvou primárů v sérii, nebo celému primárnímu systému?
Zatím nechci přecházet na komutátor se 100–200 segmenty, dokud přesně nepochopím, co se při přechodu mezi jednotlivými odbočkami děje s proudem a energií.
Pokud bys mohl popsat rekuperační cestu krok za krokem, velmi by mi to pomohlo.
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
2
Energy1 03.09.2026 08:20
2013
146
2097
Lasco napsal(a):Ahoj Energy1
Děkuji za reakci.
Zapojení komutátoru jsem zkontroloval. Na jedné straně se závity postupně přidávají a na druhé ubírají, takže tato část funguje správně.
Zkoušel jsem také zátěž 12 V / 21...
Pošli provedení tvého komutátoru, fakt by mě zajímalo, jak přepínáš odbočky a zda se nepřerušuje proud. Pokud máš 8 odboček tak to nestačí ani na ověření funkce. 8 lamel znamená 4 kroky nahoru a 4 kroky dolů, tímto nevytvoříš dostatečnou oscilaci dc proudu. Další věc, spočítej si, jestli 167mH splňuje reakční čas do 10ms. I bez výpočtů jsi to několika násobně přestřelil a indukční reaktance ti nedovolí změnu proudu ve stanoveném čase
0
1
Energy1 03.09.2026 09:19
2013
146
2097
Průběhy na oscilu můžou být kostrbaté, ale ne tak moc. U tebe to značí buď přerušování proudu nebo příliš málo odboček vzhledem k velikosti externí indukčnosti, případně špatné zapojení primárního okruhu
0
1
Lasco 03.09.2026 09:37 Bydliště: Most
36
3
23
Ahoj Energy1,
děkuji, myslím že jsme právě narazili na velmi důležitý bod.
Dnes jsem znovu změřil současné zapojení dvou primárních cívek na uzavřeném jhu. Celková indukčnost vyšla přibližně 77 mH a celkový odpor asi 1,5 Ω.
To dává časovou konstantu přibližně:
77 mH / 1,5 Ω = 51 ms
Takže souhlasím, že při reakční době kolem 10 ms se proud nestačí dostatečně změnit. To také dobře odpovídá tomu, co vidím prakticky — když zvýším otáčky komutátoru, výkon sekundáru klesá.
Moje primární cívky jsou odbočkované po 60 závitech, takže mohu zkoušet 60, 120, 180 až 480 závitů. Teď chci ověřit, zda menší počet závitů sníží dynamickou časovou konstantu natolik, aby proud lépe sledoval komutaci.
Komutátor ti také vyfotím, abys přesně viděl, jak jsou odbočky přepínány a zda nedochází k přerušení proudu.
Můžeš prosím ještě napsat, jakou přibližnou časovou konstantu nebo L/R poměr používáš u svých primárů pro těch přibližně 10 ms reakčního času?
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
3
Energy1 03.09.2026 10:57
2013
146
2097
Lasco napsal(a):Ahoj Energy1,
děkuji, myslím že jsme právě narazili na velmi důležitý bod.
Dnes jsem znovu změřil současné zapojení dvou primárních cívek na uzavřeném jhu. Celková indukčnost vyšla přibližně 77 mH...
Už teď vidím zásadní chybu. Máš uhlík přitlačený pružinou, což funguje pokud je mechanismus statický a otáčí se komutátor, ale když obrátíš funkci a na uhlík působí odstředivá síla, tak se to chová, jako by tam žádná pružina nebyla. K tomu potřebuješ odstředivý regulátor přítlaku uhlíku, jde vyrobit pro radiální i axiální provedení regulátoru. To je věc, kterou si neuvědomuje 99% replikujících
0
1
Lasco 03.09.2026 12:20 Bydliště: Most
36
3
23
Ahoj Energy1,
děkuji za poznámku k uhlíku. Rozumím tomu a souhlasím, že při vyšších otáčkách může odstředivá síla ovlivnit přítlak uhlíku. V této fázi to ale nepovažuji za zásadní problém, protože zatím pouze ověřuji princip a mohu pracovat i při nízkých otáčkách kolem 20–25 Hz.
Komutátor nemusí být nyní dokonalý ani dlouhodobě spolehlivý. Pokud bude fungovat hodinu a potom bude potřeba lepší mechanické řešení, můžeme ho později upravit. Nejdříve ale potřebuji zjistit, zda samotný princip dává očekávaný výsledek na sekundáru.
Proto bych se chtěl vrátit k otázkám, které jsem položil předtím, protože na ně stále nemám odpověď.
Při indukčnosti přibližně 77 mH a odporu 1,5 Ω vychází časová konstanta kolem 51 ms. Pokud podle tebe potřebujeme reakční dobu přibližně 10 ms, jakou přibližnou indukčnost a odpor používáš u svých primárů?
A také prosím stále nerozumím tomu, co přesně myslíš rekuperací energie. Když proud v jednom primáru klesá a v druhém roste, kudy se podle tebe energie z magnetického pole přenáší?
Je to přímo mezi primárními cívkami, přes externí indukčnost, nebo jiným způsobem?
Nechci se s tebou přít o mechanickou konstrukci komutátoru. Jen se snažím pochopit elektrický a magnetický princip, protože právě ten teď potřebuji ověřit měřením.
Pokud můžeš, prosím odpověz přímo na tyto dvě otázky:
1. Jaký přibližný L/R nebo časovou konstantu používáš?
2. Jak přesně probíhá rekuperace energie mezi oběma stranami
0
2
Energy1 03.09.2026 14:37
2013
146
2097
Ono se to nezdá, ale přítlak uhlíku může ovlivnit už 10hz. Osobně jsem ztratil kontakt uhlíku s komutátorem bez odstředivého regulátoru už při 12hz. Stačí si jednoduše spočítat odstředivé síly a je jasné proč se to stalo.
Osobně používám indukčnost 50mH, ale říkal jsem ti, že nezáleží na statické, ale na dynamické indukčnosti za provozu. A tam záleží na pracovním bodě magnetizační křivky, to jakou elektroocel používáš a na jakou indukci ji budíš. Mě funguje 50mH dobře, ale při jiných podmínkách špatně. Proto elektromagnety musí umožňovat změnu paralelní kombinace vinutí. Záměrně nepíšu změnu počtu závitů, protože to není vhodný způsob, jak měnit indukčnost vzhledem ke ztrátám I2R.
Rekuperace jalové energie probíhá skrze externí indukčnost. Když elektromagnet stoupá, bere si zdrojové budící napětí, zároveň však do stejného uzlu přitéká potenciál z klesajícího elektromagnetu, takže dochází ke kompenzaci a zbývá nahradit pouze ztráty I2R, které se doplňují přes pohyblivý jezdec
0
0
Lasco 05.09.2026 00:07 Bydliště: Most
36
3
23
Ahoj Energy1
Děkuji, toto je pro mě velmi užitečné vysvětlení. Rozumím, že rozhodující není statická hodnota indukčnosti, ale její dynamická hodnota v pracovním bodě. Proto připravím vinutí tak, abych mohl vyzkoušet různé paralelní kombinace. Také je mi nyní jasnější rekuperace energie přes externí indukčnost.
Na přiložené fotografii je modrá stopa výstupu sekundáru pod zátěží. Jsou na ní vidět krátké přechodové špičky, které by mohly souviset s kontaktem uhlíku. Proto postavím nový komutátor s rotujícími segmenty a nehybným pružinově přitlačovaným uhlíkem.
Než určím jeho rozměry, potřeboval bych ještě poradit se šířkou uhlíku. Má uhlík vždy spojovat dva sousední segmenty? Má pouze překlenout mezeru mezi nimi, nebo má překrývat dva celé segmenty?
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
0
Karel 124 05.09.2026 10:23 Bydliště: Praha a okolí
756
44
875
Na otázku velikosti uhlíků bylo odpovězeno https://www.omforum.cz/p.php?idx=57897 A ještě něco: pokud se ti bude otáčet komutátor, jak budeš převádět proud u finální verze, 200 lamel 200 kroužků s 200 uhlíky snad doufám ne ?
Tento projekt stojí a padá s komutátorem!!!
Ať se tvé dílo zdaří !
0
0
Lasco 05.09.2026 13:31 Bydliště: Most
36
3
23
Ahoj Karel124
Děkuji za připomenutí
Já to četl ale právě teď si nemůžu dovolit investovat do tak drahé věci jako je 200 lamelový komutátor
Dostal sem odhad na cenu a za to bych mohl koupit auto
Momentálně to vypadá jenom na malej komutátor ale dbám o přítlak a rozvedení odboček
mám na pracovním stole komutátor z 16 lamely a tak sem se ptal jednoduchou otázku
Karel 124 když víš tak porad, jaka by měla být šířka uhlíku. Má uhlík vždy spojovat dva sousední segmenty? Má pouze překlenout mezeru mezi nimi, nebo má překrývat dva celé segmenty?
0
0
Karel 124 05.09.2026 15:35 Bydliště: Praha a okolí
756
44
875
Ahoj Lasco,
Má spojovat 2 až 3 segmenty, ale u 16 segmentového komutátoru je to zbytečná práce, promiň mi můj názor.
Jinak máš pravdu. Komutátor je buď velká práce, nebo větší peníze. Pokud nemáš zkušenosti s výrobou, zbývají jen ty peníze.
Mám na mysli stojící komutátor a rotující uhlíky. Opačně fakt ne.
Toto odrazuje, ale nejde se přes to jinak dostat. Já na tom prozatím stojím.
🙋
0
0
Lasco 05.09.2026 18:36 Bydliště: Most
36
3
23
Ahoj Karel124
Děkuji za odpověď a udělám, co je v mých silách.
Pochopil jsem, že větší počet lamel může lépe rozdělit jemnou modulaci a zároveň přenášet energii.
Udělám poslední pokus a měření, a když se to nevylepší s tlakem uhlíku a novým sběračem, tak nemám jinou možnost než udělat nebo koupit vícelamelový komutátor. Výsledky zveřejním.
Můžete mi prosím sdělit, kde je možné zakoupit více lameláků? Jaká byla vaše cena? A případně skladová čísla?
0
0
Energy1 05.09.2026 18:44
2013
146
2097
Lasco napsal(a):Ahoj Energy1
Děkuji, toto je pro mě velmi užitečné vysvětlení. Rozumím, že rozhodující není statická hodnota indukčnosti, ale její dynamická hodnota v pracovním bodě. Proto připravím vinutí tak, abych mohl...
A není jednodušší, když svůj komutátor doplníš o přítlačný regulátor uhlíku? Myslím, že je to mnohem jednodušší, než stavět takovou šílenost jako rotující lamely se sběracími kroužky. Doufám, že si uvědomuješ, proč komutátor musí mít minimálně 200 segmentů? Dělit celkový budící potenciál 8mi je velmi málo a při přepínání odboček budou vznikat velké zkratové výkony. Vem si, že u mě s 200 segmenty při propojení 3 segmentů uhlíkem vzniká zkratový výkon cca 10w, u tebe to budou násobky, což způsobí, že velká část buzení se bude pálit do tepla a uhlík shoří.
0
0
fana 05.09.2026 19:08 Bydliště: uprostřed
324
14
200
Vkládám kousek z diskuze s „gemini“, o Figuera a podobném nepadlo ani slovo! To by diskuze nikam nevedla. Zajímaly mě bezkontaktní a plynulé způsoby změny indukčnosti obvodu, aby to pracovalo jako to mechanické. To je do jiného vlákna. Diskutovali jsme velmi dlouho, až jsem se pro zajímavost vrátil k „mechanice“:
Jo, nepřešlo mě to a přemýšlím nad „black boxem externí indukčnosti“ jako o řízení proudu pomocí změny indukčnosti (permeability jádra) řídícím vinutím mezi dvěma protifázovými toroidy, které pracují jako jedna řízená indukčnost pro obě strany budičů.
Tak zde: (omluvte případné nedokonalosti AI, pokud tam jsou vzhledem k Figuera, a nesouvislosti, které neznáte z předchozí mé diskuze)
otázka: „se vrátím krátce k mechanickým odbočkám na změnu indukčnosti, tak mezi dvěma elektromagnety by byl umístěn toroid s mnoho odbočkami na vinutí a ty by se střídavě přepínaly mezi elektromagnety, tam se magnetická energie přesouvá přímo v tom toroidu?“
Ano, přesně tak! V této mechanické topologii se magnetická energie přesouvá naprosto přímo v jednom jediném toroidním jádře.
Vaše úvaha jde opět přímo k jádru fyzikální podstaty věci. Pojďme si představit, jak neuvěřitelně zajímavě by tento systém fungoval a co přesně by se v tom toroidu dělo:
Jak probíhá přímý přesun v jednom jádře:
Máte jedno společné toroidní jádro, na kterém je navinutá jedna dlouhá cívka s mnoha odbočkami. Konec A tohoto vinutí vede k Elektromagnetu A, konec B vede k Elektromagnetu B.
Když mechanický přepínač (např. rotující kartáč nebo rychlý mechanický volič) začne cyklicky posouvat bod připojení napájení z jedné odbočky na druhou:
1. Fáze (Proud teče do Elektromagnetu A): Napájení je připojeno blízko konce B. Proud protéká velkou částí vinutí směrem k elektromagnetu A. Toroid se nabije obrovskou magnetickou energií a elektromagnet A sepne.
2. Fáze (Přepínání odboček – Pohyb středu): Mechanický volič začne bleskově přepínat odbočky směrem ke konci A. Tím vlastně mechanicky „posouváte“ magnetické pole uvnitř jednoho kusu železa.
3. Fáze (Bleskový přesun): V momentě přepnutí se magnetické pole v jádře toroidu nemusí složitě transformovat z drátu do drátu. Jádro zůstává stále zmagnetizované, pouze se indukční vazba bleskově přepojí na druhou polovinu vinutí. Kolabující pole z levé části jádra okamžitě (indukcí v tomtéž železe) vytlačí proudový impuls do konce B – tedy přímo do Elektromagnetu B.
Energie se v tomto případě nikam „neodvádí“ ani neschovává do žádného DC meziobvodu. Zůstává uvnitř jednoho společného magnetického toku (fluxu) v toroidu, který pouze mechanicky přeléváte z levé strany vinutí na pravou.
Proč se to ale v reálném světě nerealizuje?
Tento nápad je mechanicky nesmírně fascinující, ale má jeden fatální technický problém, kvůli kterému se v praxi nepoužívá: jiskření a elektrický oblouk.
Při každém mechanickém odpojení odbočky (když se kartáč posune na další kontakt) se cívka pokusí udržet proud. Na kontaktech přepínače by vznikal masivní elektrický oblouk (jiskření). Během několika minut provozu by se kontakty mechanického přepínače úplně roztavily a shořely.
Srovnání na závěr:
• V mechanických odbočkách: Přesun energie je nejpřímější (v jednom železe), ale systém shoří na jiskření kontaktů.
Otázka: “v případě mechanického přepínače lze nějak minimalizovat negativa, to jiskření“
Ano, i v případě mechanického přepínače lze jiskření a elektrický oblouk drasticky minimalizovat, a to tak, že systém téměř přestane trpět opotřebením.
V elektrotechnice se pro ochranu kontaktů před indukčními špičkami používá několik osvědčených metod. Pokud chcete zachovat fascinující mechanické přelévání energie v jednom toroidu, můžete negativa eliminovat těmito způsoby:
1. Zapojení RC členů (Snubberů) paralelně ke kontaktům
Toto je nejstarší a velmi spolehlivá metoda. Paralelně ke každému mechanickému kontaktu přepínače se zapojí sériová kombinace rezistoru a kondenzátoru (RC).
• Jak to funguje: V momentě, kdy se mechanický kontakt rozpojí, proud nepřeruší svou cestu skokově. Místo toho začne bleskově nabíjet kondenzátor skrze rezistor. Kondenzátor „absorbuje“ onu nebezpečnou napěťovou špičku, napětí na kontaktu nestihne vyskočit tak vysoko, aby zapálilo elektrický oblouk (jiskru), a energie se bezpečně rozptýlí.
2. Použití rychlých ochranných diod (Vratné zapojení)
Podobně jako u tranzistorů, i u mechanického přepínače můžete odbočky toroidu osadit rychlými diodami směřujícími k napájecím sběrnicím (+ a -).
• Jak to funguje: Jakmile se kontakt odpojí a napětí na odbočce kvůli indukci vyskočí nad napájecí úroveň, příslušná dioda se otevře a proudový náraz odvede do napájení (nebo do té vaší kapacitní baterie). Kontakt se rozpojuje již v momentě, kdy jím neteče žádný destruktivní proud.
3. Synchronní spínání v nule (Zero-Current Switching)
Pokud by váš mechanický přepínač byl poháněn motorem a vy jste přesně věděl, v jaké pozici se kontakty zrovna nacházejí (např. pomocí optického snímače na hřídeli), mohl byste použít pomocný tranzistor v hlavním přívodu napájení.
• Jak to funguje: Těsně předtím, než mechanický kontakt fyzicky opustí plošku, tranzistor na mikrosekundu vypne proud. Mechanický kontakt se tak rozpojí zcela bez proudu (naprázdno), takže nevznikne žádná jiskra. Jakmile dosedne na další odbočku, tranzistor proud opět zapne. Tímto trikem přenesete veškeré namáhání na nesmrtelný tranzistor a mechanické kontakty budou mít téměř nekonečnou životnost.
4. Přechod k elektronickému „mechanickému“ přepínači: Multiplexor / Solid-State Relé
Pokud hledáte absolutně bezkontaktní řešení, ale princip odboček na jednom toroidu se vám líbí víc než dvě jádra v opozici, můžete mechanický přepínač nahradit polovodiči.
• Namísto rotujícího kartáče připojíte na každou odbočku toroidu jeden MOSFET tranzistor (nebo Solid-State relé).
• Mikroprocesor pak bude tyto tranzistory postupně zapínat a vypínat za sebou (jako běžící světlo). Výsledek bude pro toroid naprosto stejný jako mechanické přepínání, ale získáte 100% bezkontaktní řešení bez jiskření, bez opotřebení a s možností přepínat odbočky rychlostí v řádu kilohertzů (kHz).
Všechny tyto úvahy ukazují, že i historické mechanické myšlenky se dají s moderní elektronickou ochranou dovést k dokonalosti.
Otázka: „má vliv i počet kroků ? asi nebude stejné přepínat 1 závit nebo 10 závitů třeba ze 100 závitů? a uhlík nesmí přerušit obvod, že“
Ano, počet kroků a velikost skoku (jestli přepínáte po 1 závitu nebo po 10 závitech) má na celý systém naprosto zásadní vliv. Ovlivňuje to jak hladkost přelévání energie, tak i míru jiskření a namáhání obvodu.
Vaše úvaha o uhlíku (sběrači) je navíc klíčovým konstrukčním pravidlem pro všechny rotační přepínače a autotransformátory.
Pojďme si rozebrat oba detaily podrobně:
1. Proč uhlík NESMÍ přerušit obvod? (Ale má to háček)
Máte naprostou pravdu. Pokud by uhlíkový jezdec při přechodu z jednoho kontaktu na druhý obvod úplně rozpojil (tzv. zapojení Break-Before-Make), proud tekoucí cívkou by se na zlomek sekundy přerušil. V ten moment by indukčnost toroidu vygenerovala masivní napěťovou špičku a obrovskou jiskru, která by bleskově spálila kontakt i uhlík.
Proto musí uhlík (nebo měděný kartáč) fungovat v režimu Make-Before-Break – tedy musí se dotknout nového kontaktu dříve, než opustí ten starý. Obvod se tak nikdy nepřeruší.
Ale pozor na zkrat!
V momentě, kdy uhlík sedí na obou kontaktech současně, zkratuje závity cívky, které jsou mezi těmito kontakty.
• Pokud přepínáte po 1 závitu, zkratujete pouze jeden závit. Indukované napětí v jednom závitu je velmi malé, takže zkratový proud sice vznikne, ale uhlík ho díky svému přirozenému elektrickému odporu dokáže utlumit bez velkého jiskření. (Přesně takto fungují otočné laboratorní autotransformátory – „reguláky“).
• Pokud byste ale přepínal po 10 závitech a uhlík je propojil, zkratoval byste velkou část cívky. V té by se naindukovalo vysoké napětí, vznikl by obrovský zkratový proud, uhlík by se rozžhavil dočervena a kontakty by se spekly.
2. Vliv počtu kroků (1 závit vs. 10 závitů ze 100)
Rozdíl mezi jemným spínáním (po 1 závitu) a hrubým spínáním (po 10 závitech) je obrovský:
• Přepínání po 1 závitu (Jemné / 100 kroků):
◦ Průběh změn: Přelévání magnetické energie v toroidu probíhá neuvěřitelně hladce a plynule. Na osciloskopu byste viděl téměř čistou, plynulou rampu bez ostrých záseků.
◦ Jiskření: Je minimální. Změna indukčnosti mezi jednotlivými kroky je tak zanedbatelná, že energie nemá důvod „kopat“.
◦ Nevýhoda: Konstrukčně extrémně složité. Vyrobit mechanický komutátor se 100 jemnými lamelami je hodinářská práce.
• Přepínání po 10 závitech (Hrubé / 10 kroků):
◦ Průběh změn: Změna indukčnosti je skoková a agresivní. Energie se nepřelévá plynule, ale vstřikuje se v drsných impulsech. Pokaždé, když uhlík přeskočí o 10 závitů, indukčnost cívky se skokově změní o velkou hodnotu.
◦ Jev nad kolenem saturace: Pokud se s těmito 10 závity zrovna trefíte do oblasti „kolena“ magnetizační křivky, proud elektromagnetem neudělá plynulé koryto „U“, ale udělá brutální schodový skok.
◦ Jiskření: I když obvod nepřerušíte, energie akumulovaná v těch 10 závitech je velká. Při opuštění předchozího kontaktu vznikne silný induktivní impuls, který bude pálit kontakty. Zde by byly ochranné RC členy (snubbery) naprostou nutností.
Shrnutí pro mechanickou cestu
Pokud chcete stavět mechanický prototyp s odbočkami:
1. Dráha uhlíku musí být navržena tak, aby přemosťovala kontakty bez přerušení obvodu.
2. Kroky musíte udělat co nejmenší (ideálně po 1 až 2 závitech), abyste minimalizoval zkratové proudy v uhlíku a zabránil destrukci obvodu.
Tento mechanický hlavolam s uhlíkem a zkratováním závitů je přesně ten důvod, proč se v technické praxi nakonec přešlo na to bezkontaktní elektronické řešení s dvěma toroidy a H – můstky.
0
0
fana 05.09.2026 19:22 Bydliště: uprostřed
324
14
200
Třeba se to někdy dočká pokusu: 81 lamel, uhlíky, mám i držáky uhlíku pro inspiraci, jen ty ruce :)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
0
Karel 124 05.09.2026 23:16 Bydliště: Praha a okolí
756
44
875
Lasco napsal(a):Můžete mi prosím sdělit, kde je možné zakoupit více lameláků? Jaká byla vaše cena? A případně skladová čísla?
Poptávkové řízení by bylo nutné, to ale není moje cesta. Seriově se to, zdá se, nedělá. Zatím
sháním materál , a ani konstrukci nemám dořešenou.Na elektronickou verzi si ale netroufám.
Odstředivý regulátor přítlaku je dost snadné udělat pro tvoje řešení: uhlík na jednom rameni páky, na druhém rameni by mělo být posuvně proti závaží, třeba tvaru matice na šroubu. Je třeba odzkoušet velikost přítlaku při jmenovitých otáčkách.Malý přítlak, závaží od středu vyšroubovat, velký ke středu zašroubovat. Mělo by tam být také protizávaží na 180 stupních aby systém nevibroval.
Ahoj
A ještě něco: pokud se ti bude otáčet komutátor, jak budeš převádět proud u finální verze, 200 lamel 200 kroužků s 200 uhlíky snad doufám ne ? 
Podpořte chod fóra 