Generátor volné energie inspirovaný C. Figuerou; obecné povídání (koncepční detaily se odborně řeší ve vedlejším vláknu)
Str.: 1, ... 30, 31, 32, 33, 34, 35 Psát příspěvky můžete po přihlášení
Poslední příspěvek z předchozí strany:
Energy1
Zajímavé, že v tomto příspěvku si uvědomuješ složitost a uběhne pár měsíců a je všechno jinak. A ...
Antena 04.09.2025 20:17
290
9
134
Já myslel, že špičky vznikají v důsledku zkratu cívky na externí indukčnosti pomocí uhlíku, který propojí 2-3 lamely a pak následně vznikne napěťová špička, když uhlík sjede z lamely.
Takže cca 5000-10000 špiček na periodu sinusovky.
Ale pak mě není jasné jak může mít vliv jev o frekvenci 5-10kHz na jádro co má 100Hz.
Jak může dojít ke kompresi magnetického toku primáru, když ty špičky (frekvence špiček) jsou vysoko nad frekvencí jádra.
Ale asi to zase špatně chápu, že ?
A nebo se posune střední hodnota sinusovky na primáru... nevím
A také nechápu, proč na turbíně v elektrárně (což je magnet a cívka), když stator generátoru jde do cívky primáru trafa 10,5kV, tak napěťové, případně proudové špičky nevznikají. asi to zase nechápu.
A.
0
0
Energy1 04.09.2025 21:40
1780
106
1898
Antena napsal(a):Já myslel, že špičky vznikají v důsledku zkratu cívky na externí indukčnosti pomocí uhlíku, který propojí 2-3 lamely a pak následně vznikne napěťová špička, když uhlík sjede z lamely.
Takže cca 5000-10000 špiček na...
Ty mi dáváš, tak ještě jednou.
Překmitem na budícím průběhu napětí je myšlena špička neboli peak pracovní sinusoidy. A tento peak je cca 10x vyšší než napájecí DC trvalé buzení. Jisté rušení při přepínání tam je také přítomno, ale to zde nehraje roli a zvlášť u mechaniky. Tvrdým zkracováním jedné odbočky uhlíkem se vytvoří ztrátový výkon pouze v jednotkách wattů, který se rozptýlí do okolí a do masivu komutátorových lamel. A když tento uhlík obíhá neustále dokola, tak ztrátový výkon se udržuje pořád na stejné hodnotě v rámci jednotek wattů, tudíž minimální ztráty při modulaci vstupního dc proudu a přeměny na dynamický proud.
K druhé otázce, nějak jsi to pomotal, bavíme se tu o budícím průběhu budičů, nikoliv sekundárním výstupu. Konvence má budiče v podobě vybuzených pólů nebo permanentních magnetů, uvědom si, že u Figuery ten budič vytváříš proměnnou magnetizací dipólů a aby ti takový proměnný budič dokázal odrážet indukci do sekundáru, tak jeho průchozí proud musí mít specifický průběh.
Další věcí je geometrie mag. obvodu a uspořádání vinutí. Jestli jsi někdy viděl rozdělaný generátor tak indukční póly překrývají několik statorových drážek s vinutím, tohle překrytí způsobuje plynulé generování sinusoidy tím, jak mag. pole obou polarit postupuje úseky statoru. Tohle překrytí Figuera postrádá, a tak logicky sinusoida není čistá, ale deformovaná
0
1
Omior 04.09.2025 22:37 Bydliště: Praha
363
3
69
Takze prerusovac vygeneruje plynulou, cistou sinusoidu ale magneticky obvod deformovanou ? Ja mam chut neco rict, tady se neco rekne...
0
0
fana 05.09.2025 07:05 Bydliště: uprostřed
274
13
171
V příloze soubor, který otevřete ve falstad.com , nechejte jej chvíli běžet, je to takové no, už tak mě to dalo moc klikání a jako ukázka to stačí. Netvrdím, že to simuluje či prezentuje figueru. Hledám i podobnosti, tak jsem si zkoušel něco spínat v simulaci s indukčnostma. A zaujalo mě tam to, že napájení je 50V DC a napětí na levé a pravé indukčnosti se ustálí v řádu několika stovek voltů.
Já si to směrem k figuerovi vysvětluji tak, že nízké DC napětí určuje "směr a vlnu a také velikost nabití", ovlivňuje maximum proudu v primáru a doplňuje ztráty, nějakým způsobem do dílčích indukčností jednotlivých kroků spínání, a pracovní napětí v primárním okruhu určuje zejména vybíjecí napětí klesajícího elektromagnetu do zátěže (externí indukčnosti). Nezapomínejme, že levé a pravé primáry a externí indukčnost jsou sériový obvod a kartáč je něco jako jezdec na autotrafu (jako blbě přirovnáno, berte to s rezervou). Velikost externí indukčnosti určuje asi pokles budícího proudu a v tomto případě to ještě ovlivní frekvence otáčení. Takže ono to není tak snadné si něco "zvolit". Pokud se pokusník na začátku smíří s tím, že bude předělávat, tak se do toho možná pustí.
A jinak, nemám komutátor a odbočkovanou externí indukčnost. Používám třetí indukčnost (nastavitelnou), umístěnou mezi levý a pravý primár. Vstup do modulačního primárního obvodu je AC napětí nastavitelné velikosti. Bez té společné indukčnosti bych nedokázal 160mH elektromagnet s časovou konstantou cca 150ms vybíjet v 50hz, to je snad jasné? A když klesá elmagnetem proud, tak vycházím z toho, že přímo úměrně i „magnetická síla“. Figuera má externí indukčnost také proto, že podle mě nelze vytvořit tak rychlý elmagnet, který by měl parametry budiče, a tak se musí nuceně vybíjet do zátěže = externí indukčnosti.
I takováto elektrická simulační blbost ukazuje minimálně 2 efekty popisované ve „figuerovi“, vstupní DC versus AC oscilující obvodem, jak velikosti napětí, tak to, že proud teče stále dopředu, a napětí je AC.
Mějme tedy sinusový průběh (napájení jednoho primáru) v souřadnicovém systému, osa y je Hodnota tj. napětí a osa x je čas - úhel.
Normálně by sinus kmital při amplitudě 30, a počátečním bodu 0,60 (offset sinusu je 60) mezi Hodnotami (napětím) 90 a 30
... systém s komutátorem Ti generuje takové průběhy sinusu viz příloha ?
počáteční bod je v 0,60 (dejme tomu, že máš u mechanické verze napájecí napětí 90VDC)
od 0-180 má sinus (v příloze) amplitudu vyšší tady symbolicky kolem 250V ačkoliv 10x více je 900V (= peak pracovní sinusovky) a od 180-360 je amplituda 30V.
Externí indukčnost + komutátor způsobuje, že sinus od 0-180 má 10x vyšší amplitudu, než od 180-360 kdy je amplituda 30V
Chápu to dobře ? V oblasti 180-360 nemůže být vyšší amplituda sinusovky jinak by hrozilo, že se špička dostane až pod nulu a to by pak došlo k přepólování magnetů tj. primáru
...očekával bych, že se prodlouží obě amplitudy, že se nějak posune počáteční bod....
Elektronicky lze taková sinusovka vytvořit, takové zařízení asi nebude mít charakter přebytku, ale ověří se jakýsi princip.
Ještě jedna věc, AI v případě half bridge s rekuperací naznačovala, že by mělo docházet ke zvyšování napětí na vstupním napájecím napětí, ale do určité míry (tím by se o něco zvýšilo napětí na budící sinusovce pro primár ale ne 10x). To je podobné jako když v případě komutátoru a externí indukčnosti dojde ke zvýšení amplitudy budící sinusovky pro primár.
0
0
Energy1 05.09.2025 11:47
1780
106
1898
fana napsal(a):V příloze soubor, který otevřete ve falstad.com , nechejte jej chvíli běžet, je to takové no, už tak mě to dalo moc klikání a jako ukázka to stačí. Netvrdím, že to simuluje či prezentuje figueru. Hledám i podobnosti,...
Tomuto říkám konstruktivní příspěvek. Naprosto správně a máš ode mne pochvalu, teď ještě záleží na tom, jestli si uvědomuješ to, co jsi napsal. Protože uvědomovat si není jedno a totéž jako se něco naučit..
0
1
Energy1 05.09.2025 13:11
1780
106
1898
fana napsal(a):pracovní napětí v primárním okruhu určuje zejména vybíjecí napětí klesajícího elektromagnetu do zátěže.....nelze vytvořit tak rychlý elmagnet, který by měl parametry budiče, a tak se musí nuceně vybíjet do zátěže...
No vidíš jak to jde, když se chce. Tady bych vypíchl tyto věty v citaci, velmi dobře. Napětí a průběh na elektromagnetech určuje dynamická změna indukčnosti (externí indukčnosti) společně s dynamikou indukčnosti dipólů, protože všechny indukčnosti jsou v sérii a navzájem se ovlivňují. Hodnoty jako 50v vstup a pracovní napětí ve stovkách voltů je reálné. Podobné parametry mám i já. Malé budící napětí o velkém proudu (vstup) není pracovním, slouží k doplňování ztrát I2R, pracovní napětí si generátor vyrobí sám, dynamickou změnou vlastní indukčnosti.
Ano, proměnný budič provozovaný na dc proudu má problém s časovou konstantou db/dt, v cestě stojí indukční reaktance, která brání toku proudu v čase. Takový dipól potřebuje externí vybíjení, bez něj nelze dipól provozovat v roli budiče. A to dělá právě externí indukčnost, 0-180st se chová jako zdroj a 180-360st jako zátěž. Polovinu cyklu teče budící proud zdroje do externí indukčností a v dalším půlcyklu se energie vrací zpět a současně napájí protilehlou stranu.
0
1
Energy1 05.09.2025 14:32
1780
106
1898
Antena napsal(a):Ještě jedna věc, AI v případě half bridge s rekuperací naznačovala, že by mělo docházet ke zvyšování napětí na vstupním napájecím napětí, ale do určité míry (tím by se o něco zvýšilo napětí na budící sinusovce pro...
Ne, v případě half bridge teče zpětné emf z indukční zátěže zpět do tvrdého zdroje, napětí na indukční zátěži je tak kontrolováno a nevzroste, nebo jen nepatrně. Naproti tomu na elektromagnetech zapojené na externí indukčnost při redukci proudu vzrůstá svorkové napětí až na stovky voltů. Takže úplně jiný průběh. A je to přirozené. V dc obvodu s indukčností pokud dojde ke snížení proudu tak indukčnost se brání proti změně mag. pole, čímž zvýší svorkové napětí, aby se pole kompenzovalo, to jsou principy klasické fyziky. V AC obvodu s indukčností žádné napětí nevzrůstá a zátěž kopíruje zdroj, ke zvýšení napětí v podstatě nedojde, protože proud prochází nulou a zpětné emf je okamžitě odvedeno do zdroje. Dc obvod má však výhodu v tom, že existují takové způsoby řízení proudu, při kterém dochází k nárůstu emf na indukčnosti, to ac proud nedokáže, proto ani ac proud nemůže u Figuery nikdy fungovat.
0
1
fana 05.09.2025 19:08 Bydliště: uprostřed
274
13
171
Antena napsal(a):Ještě jedna věc, AI v případě half bridge s rekuperací naznačovala, že by mělo docházet ke zvyšování napětí na vstupním napájecím napětí,,,,,
Když jsi u té spínané elektroniky, tak mi to připomíná čerpadla s asynchronními motory na frekvenčních měničích. Snižujeme otáčky čerpadla po rampě, která vytvoří jen takové zvýšení napětí v meziobvodu, aby to nevylítalo, no napřed začnou řvát chybové hlášky a ochrany. Nepoužíváme několik měničů na jednom meziobvodu ani rekuperaci do sítě. Spojené měniče mohou prý vyflákat sebe navzájem. A na rekuperaci tam není tolik energie, tak se ta troška chytne do kondenzátorů meziobvodu, které to během pár sekund vrátí zase tomu motoru. Čerpadlo si v tomto případě můžu představit jako nabitý elektromagnet. Když bych jej chtěl elektricky brzdit rychleji (obdoba vybíjení elmagnetu), tak bez brzdného odporu (nepoužíváme ho) by to rozervalo ty kondenzátory v meziobvodu. (kdyby se nějak obešly všechny ochrany)
Chápat to, toť netuším sám. I když bych něčemu rozuměl dobře, tak klidně budu v železe dělat hlouposti, které možná napravím. Někdy to zjednodušování je už moc, a odhalit, kdy?
0
0
fana 05.09.2025 19:36 Bydliště: uprostřed
274
13
171
Dělal jsem ještě jedenu simulaci s 36 kontakty místo 16. Taky jsem dumal jestli ta externí indukčnost musí být nějak škálovaná (po 1 závitu třeba na kraji a třeba po 5 uprostřed nebo obráceně), ale potom jsem si všiml, že i těch 36 kontaktů se cca ustálí na křivce proudu na primárech podobné z těch 16 kontaktů. Takže extrapoluji i na víc. Prostě se indukčnost rozdělí na stejné dílky.
A vo co jde?
Napřed jsem si myslel , že je to jako chyba v simulaci, prakticky až do teď, kdy jsem koukal na průběhy na primárech vytvořené z „diodového modulátoru“. A ona to nemusí být chyba vytvořené simulace, ale může to být právě záměr. ? ??
A co tedy?
Ten průjezd kartáče krajem, když 2x sepne nulovou indukčnost. To vytvoří to co jsem si myslel „chyba“. Ale tohle namoduluje křivku proudu jinak než diodový modulátor. Nejsou to čisté sinusy proti sobě, ale jakoby výdrž nahoře a rychlý pokles, průchod minimem je kratší než maximem a zase rychlejší náběh než sinus. A tohle je proti sobě.
Chtěl jsem se nějak dopátrat teoreticky nebo staticky posunem NN po sekundáru ze dvou zdrojů, kdybych nějak poznal to NN místo. A udělat si tak statickou křivku proudů. Protože mag.pole někam sahá, a já furt zapomínám jakou funkcí slábne a navíc to jádro. :)
Našel jsem tohle https://radio.ok1cjb.cz/15_knihy/a9_SP2-3.pdf a zjistil, že ten obrázek ze strany 8 je dost podobný tomu, co jsem vygómal při hrátkách ve falstadu.
Když si představím tu cívku na obrázku jako jeden z primárů, mezi primáry přidám společnou laditelnou indukčnost (rekuperace, zátěž pro klesající stranu), kterou přetáhnu kapacitou, ta slouží zejména jako kompenzační, a „vyhlazuje“ spodní oblouk offsetnutého proudu. Tak spolu s nastavitelným vstupním AC napětím mám něco podobného offsetnutému sinusu proudů na primárech.
Aspoň popíši, můžu tedy dát obrázky z oscila, kdyby byl zájem. Křivky proudů primáry si cca odpovídají, realita vs simulace ve falstadu tohoto zapojení, včetně deformace v minimu. Čím menší pokles tím horší. Jen pro názornost, 5A až -1A = snad sinusy, 5A až 1A jsou vlny „plynulé“, 5A až 2,5A viditelná deformace v minimu a při 5A až 4A se ze spodního oblouku stává rovina. Takže jakoby spíše sinusy až obrácené místo prodlevy než u „komutátorové simulace“.
Tak a teď proti sobě stojí dva průběhy, jeden můžete nějak vidět v tom falstadu a druhý jsou cca sinusy posunuté o PI, také offsetnuté.
To mé provedení statečně transformátoruje. I přes 1 mm mezery. Sekundární napětí je poměrem závitů jednoho primáru ku sekundáru. Ale co bych chtěl od jedné humpolácké sady. :)
0
1
Antena 05.09.2025 21:08
290
9
134
No já tomu nerozumím jako Fana.
Mě jenom napadlo dát do zdroje za usměrnění a kondenzátory nějakou pomocnou indukčnost o větší indukčnosti, následně by byl halfbridge... aby tato indukčnost oddělila half bridge a umožnila lepší rekuperaci od primárů a umožnila růst napětí. ... dát i nějaký hlídací obvod aby nedošlo k nadměrnému nárůstu napětí... Jenom střílím od boku nepromyslel jsem to...
A.
0
0
Energy1 05.09.2025 21:34
1780
106
1898
fana napsal(a):Dělal jsem ještě jedenu simulaci s 36 kontakty místo 16. Taky jsem dumal jestli ta externí indukčnost musí být nějak škálovaná (po 1 závitu třeba na kraji a třeba po 5 uprostřed nebo obráceně), ale potom jsem si všiml,...
Velký počet odboček externí indukčnosti je pouze a jen z důvodu ztrát při přepínání - modulaci proudu. Když máš potenciál např. 1kw tak se rozdělí rovnoměrně mezi všechny odbočky a pokud jich je třeba 100, jako používám já, tak jeden zavitový zkrat uhlíkem není ani 10w a teď si vem, kdyby jsi řídil stejný potenciál pomocí 16ti odboček nebo dokonce 8mi jako je v patentu, to by uhlíky i s komutátorem shořeli na prach. Čím více odboček tím menší ztráty při přepínání, na druhou stranu s počtem odboček připojené na lamely roste průměr komutátoru a rotující uhlíky kolem komutátoru vyvíjí velikost brzdné síly na základě průměru komutátoru resp. vzdáleností od osy rotace. V praxi se tedy musí zvolit kompromis a komutátor vhodně zvolit k zamýšlenému výkonu generátoru.
0
2
fana 06.09.2025 16:35 Bydliště: uprostřed
274
13
171
Energy1 napsal(a):Velký počet odboček externí indukčnosti je pouze a jen z důvodu ztrát při přepínání - modulaci proudu. Když máš potenciál např. 1kw tak se rozdělí rovnoměrně mezi všechny odbočky ....
Tak nad tím budu přemýšlet. Mě až teď došlo co myslíš „citace“, já za tím hledal kdovíco.
To skoro vypadá, že si externí indukčnost žije přeléváním energie mezi primáry vlastním životem, i když to celé řídí DC PROUD z kartáče, který říká budičům co mají dělat. A příčinné napětí tohoto příčinného proudu je konstantní stejně jako ten proud! Jedno je dělič napětí (indukční, ale skoro jako odporový), kterému výsledkem je budící proud, a druhé je vinutí externí indukčnosti, které přesouvá magnetickou energie semtam. Tady je ten proud z kartáče příčina, a až následek je to vybíjecí napětí primárního obvodu, nabíjecí se veze s vybíjecím. Prostě dvě oddělené věci prováděné společně. Jedním způsobem se tam dostává proud z nízkého DC buzení a druhým způsobem osciluje „přelévací napětí“. Uuuž se zamotávám ve slovech.
To je ten fígl, kdy v případě indukčního obvodu a figuerova principu nelze oscilovat třeba způsobem jak zkouší Antena nebo já? Prostě specifikum dané technologie? Pokud nechceme transformátor?
To se potom podobá víc buzení rotačního generátoru než moje diodová modulace, kde se asi vstupní sinus přelévá všudemožně?
I když si zatím myslím, že jakýmkoli oscilačním či spínaným způsobem udělané „sinusy“ proudů posunuté o PI, by měli fungovat opticky stejně, nemusí to tak v skutku být.
0
0
fana 06.09.2025 16:39 Bydliště: uprostřed
274
13
171
Každá změna magnetického toku, je přímo úměrná změně proudu, a naindukuje do sekundáru "svoji změnu", ale jak tedy bude vypadat indukované napětí z vlny v kladném kvadrantu? Co se stane, když jsou takto dvě proti sobě? Mají dostatečnou sílu se projevit? Utlumí to málo závitů silným drátem na sekundáru? Všechny magnetické toky (i od lenze) se na sekundáru posčítají a poodečítají a to je výsledek? Výsledek v podobě celkového fázového posunu měřeného proudu a napětí? Nemůžeme naměřit (snadno) ty dílčí kousky, co se děje v sekundáru?
Na tohle by mohl mít něco, aspoň trochu laikům vysvětlujícího, Adam, pokud vyšťourá "co jsem tím chtěl říci" a bude mít náladu a čas na pár vět. Třeba tam zase hledám nesmysly. Děkuji.
0
0
Energy1 07.09.2025 11:05
1780
106
1898
fana napsal(a):To je ten fígl, kdy v případě indukčního obvodu a figuerova principu nelze oscilovat třeba způsobem jak zkouší Antena nebo já? Prostě specifikum dané technologie? Pokud nechceme transformátor?
Přesně tak, jedná se o specifickou dynamickou oscilaci, kterou žádným elektronickým udělátkem nenapodobíš. Vždy vytvoříš pouze transformátor a to ještě v lepším případě.
0
0
Energy1 07.09.2025 11:15
1780
106
1898
fana napsal(a):Každá změna magnetického toku, je přímo úměrná změně proudu, a naindukuje do sekundáru "svoji změnu", ale jak tedy bude vypadat indukované napětí z vlny v kladném kvadrantu? Co se stane, když jsou takto dvě...
Pokud si uděláš náčrt jedné indukční sady se směry toku proudů a to i sekundárního tak zjistíš že NN pole vytváří v sekundáru takovou polarizaci, že dominantní pole N vytvoří v sekundáru taky N, takže jsou proti sobě a redukční N pole vytvoří v sekundáru umělý jižní pól S. Při generování proudu tak není plně tvrdá vazba jako u transformátoru a dominantní pole odděluje pole lenzu (zátěž). Magnetická vazba však zůstává na straně redukce kde dochází ke spojování redukční strany N pole se sekundárem. Zde je potřeba obejít lenz indukční zátěží a fázovým posuvem proudu.
0
0
Antena 07.09.2025 12:52
290
9
134
Já se nechci s nikým přít, já jenom prosím o vysvětlení.
Fana říká, že "Prostě dvě oddělené věci prováděné společně. Jedním způsobem se tam dostává proud z nízkého DC buzení a druhým způsobem osciluje „přelévací napětí“
Je to jak klasická houpačka, nejprve rozhoupat a jak se houpe, už stačí jenom trocha energie na udržení houpání.
Na mechanickém figuerovy s rozhoupává plynule, na elektronickém je během jednoho kmitu houpačky 200 mikrostrků tam a zpět...
Dejme tomu, že to pořád chci dělat elektronicky. Přece energie je jenom jedna. A pokud nabudím jeden primár, nejprve se musí nabudit samotný primár jako takový ale pak, po odečtení ztrát I2R se zbytek energie třeba 90 procent vrátí do zdroje.
U mechanického figuery stoupne napětí v amplitudě 10x, ale to se jenom vrátilo 90 procent demagnetizační energie. Ale samotné napětí není energie nebo výkon, když napětí stoupně 10x, proud se 10x zmenšil, výkon PxI je pořád platný. 100 procent energie jsem dal do cívky a vrátilo se mě 90 procent energie. V mechanickém figuerovi se to projevuje zvýšením napětí 10x.
Stejně přece funguje ve spínaných zdrojích rekuperace, v případě polovičního mostu, energie cívek, po odečtení ztrát I2R s vrací zpět do zdroje. Když energie nebude v napětí tak to bude v proudu, demagnetizační energie z primáru přece nemůže zaniknout nemůže se ztratit, musí se někam vrátit i v případě polovičního mostu - vrátí se do zdroje...
Energy1 napsal: případě half bridge teče zpětné emf z indukční zátěže zpět do tvrdého zdroje, napětí na indukční zátěži je tak kontrolováno a nevzroste, nebo jen nepatrně. Naproti tomu na elektromagnetech zapojené na externí indukčnost při redukci proudu vzrůstá svorkové napětí až na stovky voltů. Takže úplně jiný průběh. A je to přirozené. V dc obvodu s indukčností pokud dojde ke snížení proudu tak indukčnost se brání proti změně mag. pole, čímž zvýší svorkové napětí, aby se pole kompenzovalo, to jsou principy klasické fyziky. V AC obvodu s indukčností žádné napětí nevzrůstá a zátěž kopíruje zdroj, ke zvýšení napětí v podstatě nedojde, protože proud prochází nulou a zpětné emf je okamžitě odvedeno do zdroje. Dc obvod má však výhodu v tom, že existují takové způsoby řízení proudu, při kterém dochází k nárůstu emf na indukčnosti...
Snažím se princip spínaných zdrojů aplikovat na Figueru. Netvrdím, že to musí fungovat, jenom říkám, že to chce nějak zajistit tok energie (mezi primáry) v rámci spínaného Figuery. ... do zdroje za kondenzátory ve zdroji dát nějakou pomocnou indukčnost, na které by také v případě demagnetizace docházelo k nárůstu napětí na 10-ti násobek napájecího napětí aby nedocházelo k odvedení energie do kondenzátorů zdroje. Třeba to nejde, netuším...
0
0
Energy1 07.09.2025 16:34
1780
106
1898
Antena napsal(a):Já se nechci s nikým přít, já jenom prosím o vysvětlení.
Fana říká, že "Prostě dvě oddělené věci prováděné společně. Jedním způsobem se tam dostává proud z nízkého DC buzení a druhým způsobem osciluje „přelévací
V konečném důsledku je to zvýšení napětí na elektromagnetech žádoucí, protože na malou chvíli udrží protipole (kompresi siločar) a potom prudce klesne a přitom se vygeneruje emf v sekundárním jádru. Nijak jsem nad tím moc nepřemýšlel, protože jsem se za každou cenu nesnažil o čistě elektronické řízení, ale vždy jsem použil externí indukčnost, která tento problém bezezbytku vyřešila. Když elektronicky nevyřešíte podobný průběh mag. toku, nebudu říkat proudu ale mag. pole, protože zde hraje roli magnetizační křivka, tak nemáte šanci uspět. A to elektronicky ve spínacím režimu neuděláte ani náhodou to vás můžu ujistit.
0
1
fana 07.09.2025 22:24 Bydliště: uprostřed
274
13
171
Jo, dá se říct, že to je jako houpačka, kterou udržuje v netlumeném houpání proud přivedený na kartáč a jeho rotace (nebo přepínání odboček jinak). Každá otáčka tak dobije levý i pravý primár na maximální potenciál, když je kartáč na jejich straně.
Jakmile kartáč začne ujíždět, přidávat závity = indukční zátěž jedné straně, tak plně nabitý primár se stane zdrojem a ext.indukčnost zátěží, a pozor, novinka v toku myšlenek, zátěž je to pouze pro magnetickou energii , tu část , kterou potřebujeme vybít !!! Tak si ji stáhnou závity externí indukčnosti.
Zároveň se budící proud začne po kontaktech/odbočkách přibližovat druhé straně. Proud stoupá , protože se blíží kontakt s budícíma 10A a také zároveň se přesouvá magnetická energie.
Je to proto, že tím jak magnetická energie osciluje, tak jakoby budící proud nevidí odpor ve formě indukčnosti, stále vidí jen „stejnosměrný odpor“, nemusí nic nabíjet, nenabíjí ani externí indukčnost ani rostoucí elmagnet, ten trošičku ano, do těch 10A o ztráty. Energie pro nabití elmagnetu přiteče z klesajícího elmagnetu. Proto přivádíme jenom ztráty, které zároveň určují maximální proud primáry.
Budící proud prvotně zařízení nabije, potom udržuje zařízení nabité, s pohybem kartáče řídí toky potenciálů a doplňuje ztráty. Kartáč přepínáním odboček osciluje magnetickou energii na základě změn indukčnosti v obvodu.
Obrazně, kdybys potřeboval pro své primáry špičku proudu 10A, tak ten proud nastavíš z DC zdroje do kartáče, podle počtu sad, v tomto případě v sérii, nastavíš napětí a to dá ten proud. A počet sad musí být tolik, aby externí indukčnost tak akorát klesala s proudem na požadované minimum. Těch 10A jsou vlastně ztráty a maximum buzení současně. Jako může se to asi při pohybu nějak trošku změnit, ale asi detail.
Já diodo-oscilačně řídím vlastně napětí, aby se projevil proud v budičích. Antena, spínáním taky bude řídit zřejmě napětí, aby se projevil proud přímo v budičích.
Figuera do primárů přivedl nastavený proud, nastavený napětím někde před, mimo pracovní část budičů. A mechanickou změnou indukčnosti obvodu postavil houpačku pro jalovinu. :)
Figuera od primárního obvodu vlastně oddělil budící napětí. A my ne. V rotačním generátoru sekundár taky vůbec neví, že tam někde budící proud má nějaké napětí.
Tak snad už mám jasno a nebudu to muset rozluštit ještě několikrát a jinak. :)
Jo a to napětí stoupne právě podle toho, kolik vybíjíme, oscilujeme, magnetické energie. Při 50 Hz a poklesu o 50% stoupne míň, než při poklesu o 70%.
A jestli to někdo umí bez přepínání, tak se neupejpejte a klidně do SZ, ať to nikdo neví.
Podpořte chod fóra 