Generátor volné energie inspirovaný C. Figuerou; obecné povídání (koncepční detaily se odborně řeší ve vedlejším vláknu)
Str.: 1, ... 32, 33, 34, 35, 36 Psát příspěvky můžete po přihlášení
Poslední příspěvek z předchozí strany:
Energy1
Určitě. Dnešní moderní ocelokřemík je na tom úplně někde jinde než za dob Křižíka. Nejen, že má v...
Antena 23.09.2025 21:11
291
9
134
Energy1 napsal(a):No konečně pořádná slova. A jak jsi na to přišel, že elektronika nestačí? Provedl jsi domácí testy a měření? Já se tohle tady snažím říct od samého začátku, ale nikdo mi nevěnuje pozornost a každý si to dělá po svém....
Ze začátku to vypadalo, že jde pouze o 2 sinusovky, to elektronicky EFG jde. Na to jsem, relativně, vybaven, to si udělám sám...Ale teď se objevily nové skutečnosti, jakože, napájecí napětí je několik desítek voltů, amplituda sinusu je desetinásobná, pak to jiskření na komutátoru. Je rozdíl mezi elektronickým spínáním a jiskřištěm ve strmích pulzech. To elektronickou člověk neudělá. A pak jiskření, je možná branou do "dimenze nulového bodu". To se elektronicky napodobit nedá. V neposlední řadě jsem se bavil s Teslou a on říkal, že elektronicky to stejně nejde.
Takže mechanická verze MFG, komutátor z 3d tiskárny s aktivním chlazením, externí indukčnost a primárosekundáry...
Ale jestli je ještě nějaká další finta co se týče komutátoru, uhlíků, externí indukčnosti, co není nakreslena na obrázku 3-3 ve Figuera_cs.pdf tak skončím i s MFG a budu nahraný...
A.
0
1
Energy1 24.09.2025 09:24
1786
106
1904
Antena napsal(a):Ze začátku to vypadalo, že jde pouze o 2 sinusovky, to elektronicky EFG jde. Na to jsem, relativně, vybaven, to si udělám sám...Ale teď se objevily nové skutečnosti, jakože, napájecí napětí je několik desítek voltů,...
Rozhodně nejde jen o dvě fázově posunuté sinusovky, to by byla samozřejmě brnkačka, kterou by zvládl udělat kdejaký garážový kutil. Tady jde o dynamické strmé změny proudu, které jsou schopny udržet sekundární tlak při generování emf. Když to rozdělím na pracovní takt tak na jedné indukční straně se nachází stovky voltů a na druhé desítky pocházející z příkonu/buzení, což v derivaci vytváří strmou změnu mag. toku přes sekundár a zároveň udržuje vysoký siločárový tlak. Pokud vezmeš elektroniku a budeš přesně řídit dvě budící amplitudy, tak se zavedeným offsetem sice udržíš siločárový tlak, ale co nevytvoříš je dostatečná strmost mag. toku pro generování emf. A pokud nemáš dostatečnou strmost dt, pak tvoje sekundární emf je nulové nebo blízké nule. Vem si takový generátor s permanentními magnety, tam také emf =db/dt, síla mag. indukce B je konstantní a mění se pouze rychlost její změny ve statorových úsecích, tedy záleží pouze na otáčkách. Když budeš např. místo 1500ot/min točit 50, taky nebudeš mít emf, tak stejně je to u Figuery, rychlost změny dt mag. toku simuluje rychlost otáčení. Takže pro výměnu energií a odrážení strmé derivace mag. pole mezi dvěma elektromagnety potřebuješ prostředník a to je externí indukčnost. Ta změnou indukčnosti mění poměr mag. toku k proudu, odděluje budící průběhy a zároveň vytváří přesnou fázovou shodu. Jiskření, či bordel, chaos nebo jak bylo nazváno v případě použití komutátoru podílející se na efektu overunity je hloupost. K malému jiskření na komutátoru dochází, ale je to běžný provozní jev na základě tekoucího proudu přes pohyblivý kontakt. V případě přepínání odboček externí indukčnosti elektronikou žádné jiskření a "chaos" nevzniká a funguje to úplně stejně. Tohle zařízení není principem Tesly a neprodukuje zářivou energii strmostí dc proudu. Mechanický regulátor proudu s externí indukčností mění resp. přerozděluje míru indukčnosti mezi primáry. Pohyblivý uhlík umožňuje obousměrný tok proudu k přelévání potenciálu v indukčním obvodu. V případě použití elektroniky přepínající odbočky musí také existovat obousměrný tok proudu, tudíž už tak vysoký počet polovodičů je ještě vynásoben dvěma. Proto ty stovky polovodičů.
Žádné další části generátoru skryté nejsou, uděláš to a bude to šlapat. Jedinné, co je na výkresu skryté je počet odboček externí indukčnosti, která byla vyobrazena elementárním způsobem, ve skutečnosti je potřeba přepínat vyšší desítky případně stovky odboček. A dále byla skryta geometrie mag. obvodu, která není otevřená, ale uzavřená. Mag. obvod musí být bezpodmínečně uzavřen kvůli snížení úniku mag. pole a také kvůli výraznému zvýšení permeability a snížení budících požadavků
0
2
Energy1 24.09.2025 09:36
1786
106
1904
Antena napsal(a):Ze začátku to vypadalo, že jde pouze o 2 sinusovky, to elektronicky EFG jde. Na to jsem, relativně, vybaven, to si udělám sám...Ale teď se objevily nové skutečnosti, jakože, napájecí napětí je několik desítek voltů,...
Může tě napadnout, dobře, tak když záleží na db/dt zvýším frekvenci budících signálů a tím vytvořím vyšší strmost pro generování emf, omyl. V cestě stojí indukční reaktance 2π.f.l, která brání toku proudu v čase. Jinými slovy rychlejší změnou proudu v budičích nedosáhneš rychlejší derivace mag. pole. A o tom to celé je, ty musíš vytvořit vysokou strmost proudu budících signálů na frekvenci 50hz a to dělá externí indukčnost, jinak to neuděláš ani kdyby ses na hlavu postavil.
0
1
Energy1 24.09.2025 09:47
1786
106
1904
Z toho je zřejmé, že na elektromagnetech za provozu není sinus. Je tam průběh s vysokou strmostí a amplitudou řádově ve stovkách voltů vzdáleně připomínající sinus. Sinusové signály vytváří regulátor proudu pouze s odporovou fantomovou zátěží, s elektromagnety to už sinus není, takže tak.
0
1
Energy1 24.09.2025 10:02
1786
106
1904
Helcomb tuto strmost vytváří mrtvým off časem mezi indukčními póly obou polarit. Nechává mag. tok zcela zkolabovat v předem stanovené úhlové výseči statoru. A to způsobí výrazné zvýšení emf generované ve statorových cívkách. Nestačí pouze pohybovat póly obou polarit statorem, mrtvý čas je velmi důležitý. U konvence je tohle vyřešeno mezerou mezi indukčními póly a nejde o nic jiného než dosáhnout vyšší strmosti mag. toku a tím úměrně vyššího emf v sekundární části
0
2
Antena 25.09.2025 13:57
291
9
134
Energy1 napsal(a):Rozhodně nejde jen o dvě fázově posunuté sinusovky, to by byla samozřejmě brnkačka, kterou by zvládl udělat kdejaký garážový kutil. Tady jde o dynamické strmé změny proudu, které jsou schopny udržet sekundární tlak při...
Reaguji na poslední odstavec konkrétně:
Mag. obvod musí být bezpodmínečně uzavřen kvůli snížení úniku mag. pole a také kvůli výraznému zvýšení permeability a snížení budících požadavků
Jak tomu mám rozumět ? Externí indukčnost je snad už jasná uzavřený toroid bez vzduchové mezery.
Nebo primáry se sekundárem mají být magneticky uzavřeny ?.
Bylo přece řečeno, že zde má být magneticky otevřený obvod aby nebyla příliž vysoká indukčnost a určitě i další hlediska.
Elektromagnety mají být tedy navrženy s magneticky uzavřeným nebo otevřeným obvodem ?
A.
0
0
Energy1 25.09.2025 21:08
1786
106
1904
Antena napsal(a):Reaguji na poslední odstavec konkrétně:
Mag. obvod musí být bezpodmínečně uzavřen kvůli snížení úniku mag. pole a také kvůli výraznému zvýšení permeability a snížení budících požadavků
Jak tomu mám rozumět...
Podívej, psal jsem jasně - uzavřený mag. obvod. O toroidu samozřejmě nemluvím, ten je zvlášť. Asi nerozumíš tomu, proč uzavírat mag. obvod. Uzavřením mag. obvodu vzroste permeabilita a indukčnost, což umožní používat na jádru mnohem méně vinutí a mnohem menší el. příkon ke stejné úrovni magnetizace. Dám příklad, potřebuješ, aby elektromagnety měli nízkou samoindukci třeba 50mH, aby jsi splnil časovou konstantu při provozní frekvenci 50hz a můžeš toho dosáhnout jak otevřeným tak uzavřeným mag. obvodem. Rozdíl bude v tom, že v uzavřeným mag. obvodu dosáhneš této indukčnosti s čtvrtinou vinutí, co na otevřené konfiguraci. Tzn. že uzavřený mag. obvod má 4x nižší ztráty I2R při stejném přeneseném výkonu. A pokud děláš zařízení overunity, kde naháníš každé procento účinnosti, tak je tohle naprosto zásadní věc
0
1
fana 30.09.2025 17:53 Bydliště: uprostřed
277
13
173
Energy1 napsal(a):Kdysi v minulosti jestli jsi vzpomínám dobře, tak Píďalka psal, že generování proudu na základě protichůdných polí NN je bezvýznamné. Ano i ne, jak se to vezme. Jedna otevřená sada generuje skutečně bezvýznamné proudy,...
Také souvisí ten příspěvek hned nad tímto.
Já si dlouho myslel a dovedl představit, že uzavřený magnetický obvod je pouze jako ten toroid. V celém žele NS jedním směrem. Při AC cyklicky tam a zpět. :)
Takže obecně se magnetismu nechce ze železa ven ani, když ten magnetismus není "v uzavřené smyčce". Jednoduše NN či SS musí zůstat, ale při přetažení dalším jádrem sady třeba do UU tvaru, se mě jakoby laicky skoro zdvojnásobí závity a můžu s tím různě pracovat? Nemá smysl asi připomínat, že geometrické proporce z důvodu dosahu mag.pole do sekundáru musí zůstat dodrženy.
0
0
Energy1 30.09.2025 19:23
1786
106
1904
fana napsal(a):Nemá smysl asi připomínat, že geometrické proporce z důvodu dosahu mag.pole do sekundáru musí zůstat dodrženy.
Ano, přesně tak. Figuera generuje proud specifickým principem odlišující se od standartní konvence SN toku. To vyžaduje správné geometrické proporce primárů a sekundárů vůči sobě. Musí se dodržovat poměr kolem 2:1 pro elektromagnety. Ne výrazně více, ne výrazně méně, tento poměr dává nejvyšší indukovaný výkon při nejmenších ztrátách- vyzkoušeno. Píďalka nedomyslel, že Figuera může generovat proud NN/SS polem i v uzavřeném obvodu a stane se tak, když se použijí dvě U jádra proti sobě tzn. 4 budiče a 2 sekundáry. Tato konfigurace už nemá bezvýznamné proudy jak bylo prohlášeno, může generovat klidně stovky Kw v případě použití distribučního trafa jako mag. obvodu
0
1
Antena 30.09.2025 21:40
291
9
134
Ahoj,
...Někde jsem četl (asi na foru), že nejlepší tvar primárů je kulatý... hledám levný materiál, ne permendur, nebo FeNi50 za 30k jeden primár. Ale třeba ocel 11373. Co se týče materiálového složení mělo by tam být kolem 98 procent Fe, zbytek C P S...
Našel jsem https://www.kondor.cz/ocel-kruhova-50mm-tazena/ a dokonce dělí.
Tak jestli by to nebyla vhodná varianta.
Bohužel AI nemilosrdně píše, že sice nebudou ztráty hysterezí, ale vířivými proudy, nízká permeabilita.
ideální je skutečně čisté železo, ale to by asi opět byla cena 300E za kilo https://cz.pureironmetal.com/furnace-material-pure-iron/iron-round-bar/electrical-pure-iron-grade-dt4c-manufacturer.html
čisté železo má saturaci 2,1T to je super...
Pokud použiji trafoplechy tak nebudu mít kulaté jádro ale hranaté.
Chtělo by to firmu, co by vyskládali skoro kulatý průřez z různých šířek plechů, pak by se to zabrousilo, s tímto mě thermafm poslali do háje.
Když by bylo hranaté jádro musely by se plechy obrousit do kulata s tím by se pojila značná ztráta materiálu při broušení.
Případně osmiůhelníkový průřez by možná byl také relativně dobrý.
Primáry do tvaru hrábí, kdy "prsty" hrábí by byly vlastní primáry. Společně se sekundárními cívkamy by 2 "hrábě" vytvořily uzavřený magnetický obvod.
Skutečně 2 procenta nečistot udělají tolik s vlastnostmi ideálního železa ?
Ještě by třeba šlo koupit plech z 11373 natřít je něčím izolačním, slepit k sobě (jenomže doma to nikdy neudělá člověk tak jako ve fabrice), tím by se mohlo omezit vířivé proudy nevím...
To je pech...
0
0
Energy1 01.10.2025 09:08
1786
106
1904
Antena napsal(a):Ahoj,
...Někde jsem četl (asi na foru), že nejlepší tvar primárů je kulatý... hledám levný materiál, ne permendur, nebo FeNi50 za 30k jeden primár. Ale třeba ocel 11373. Co se týče materiálového složení mělo by tam...
Jestli jsi pročítal tohle vlákno, případně koncepční detaily, tak jsi musel také narazit na nutnost použití ocelokřemíku nebo lepších slitin. Úmyslné použití konstrukční oceli na elektrotechnické účely je čisté šílenství, to se na mě nezlob. Jakákoliv příměs uhlíku i stopové množství výrazně rozšíří hysterezní smyčku a drasticky sníží permeabilitu! Co to znamená? Ocel je pro mag. obvody nepoužitelná. Proč by výrobci transformátorů investovali obrovské částky do čistého železa legovaného křemíkem, když by stačila běžná konstrukční ocel za pár kaček. Myslíš si, že přemůžeš fyziku, ale nepřemůžeš, fyzika nad tebou vždy zvítězí. Tím tě nechci nabádat k investicím, ale bez investic se žádný vývoj na světě ještě nepodařil, zvlášť, pokud se jedná spíše o výzkum než vývoj, což je oblast volné energie. P.S. o kruhový profil se nezajímej, protože potřebuješ sekundární jádra bezpodmínečně laminované a ty jiné než čtvercové nebo obdélníkové neuděláš. Takže se musíš nutně přizpůsobit profilu sekundáru
0
1
Energy1 01.10.2025 11:23
1786
106
1904
Co se investic týče, tak já investoval mnoho, dalo by se říct, že maximum. Nemám rodinu a celoživotní úspory šly do vývoje. Nedokážu si představit, že bych pracoval na vývoji resp. výzkumu a měl rodinu, to se časově ani finančně neslučuje. Takže opačně, kdo tu rodinu má a žije běžným životem a zároveň se snaží o volnou energii tak je vyloučeno se někam výrazně posunout. A tohoto si je Kabala vědomá, systém je nastavený tak, aby celý život člověk řešil pouze existenční problémy, pracoval jako otrok a nezbyl žádný čas na seberozvoj. Takže i když se najdou jedinci, kteří by rádi na tomto pracovali, tak systém jim to povětšinou nedovolí
0
0
Adam 01.10.2025 16:02 Bydliště: Praha
6305
581
6075
Energy1 napsal(a):... Takže opačně, kdo tu rodinu má a žije běžným životem a zároveň se snaží o volnou energii tak je vyloučeno se někam výrazně posunout. ...
"Zcela vyloučeno" ne, ale jinak ano, slučuje se opravdu hodně obtížně.
Ony pak časem i tak nějak docházejí síly, přestává to člověku za to stát.
(Což je to, o čem píšeš, co "systému" vyhovuje)
Ale že je něco zcela vyloučeno nebo se něco zcela neslučuje, může to tak
jen vypadat, nedá se věřit, že by to šlo skloubit. Ale to ještě neznamená,
že to opravdu nijak skloubit nejde.
0
0
fana 01.10.2025 17:55 Bydliště: uprostřed
277
13
173
Antena napsal(a):Ahoj,
...Někde jsem četl (asi na foru), že nejlepší tvar primárů je kulatý... hledám levný materiál, ne permendur, nebo FeNi50 za 30k jeden primár. Ale třeba ocel 11373. Co se týče materiálového složení mělo by tam...
Kdybys chtěl na primáry nelaminaci, kulatý profil, třeba zakončený expanzí do většího čtveratého sekundáru. Všechno jde, jen to jsou další náklady a dokud nevím co dělám, tak raději ne, a až budu vědět, tak budu děsně fousatej. I hranaté jádro z laminace jde hodně zaoblit na mašině, když se pořádně upne, kdyby sis to šolíchal sám s přístupem ke stroji, tak jde hodně :). Klidně R10, srazit na 8 hran lze vodním paprskem. Ale je to potřeba? Jak píšeš, pro nás je to spíše škoda drahocenného materiálu. Flexou jsem ojel cca R3 a i 2 mm drát se na to dá namotat. Tím netvrdím, že to je dobrá volba (ten drát), spíš ne.
Když jsme se k tomu vrátili:
12014 = RFe100 , to se používá celkem běžně dle internetu, je i válený materiál (kulatina), bez dodatečného tepelného zpracování nevím jestli bych to použil.
Ta procenta nejsou ve 2% nečistot, ale spíš tak v 0,2% nečistot už je moc, a max do 0,04-0,06% uhlíku, a to už je víc k horšímu v magnetických vlastnostech než k 99,98Fe. Tedy ta 12014 má celkem max asi 0,7% nečistot. A běžně se používá na DC mag.obvody. Tyhle magnetické oceli lze hledat i jako AISI 1005 , 1006 nebo max 1010? Nebo DT4 pro obyčejnáře, potom jsou lepší DT8 a tak, pro měřící přístroje, vojenský a kosmický průmysl.
Ta 12014 se asi dál přidává třeba k niklu na to FeNi50 a tak nějak, jako jedna z výchozích složek „běžně“ dostupných i v menších slévárnách na dolegování dle potřeb zákazníka.
Kdybych u té RFe100 do toho zamotal i obrázek, kde měřili B-H dle velikosti zrna (ovlivňuje to tepelné zpracování), tak by to mohlo vypadat, že tomu rozumím, ale opak je pravdou, jen hledám infa. Tak velké zrno má přímku cca do 1T a s menším to jde až k 1,4 až 1,5T, potom už to není zajímavé, "přichází koleno".
Zamyšlení nad "uzavřeným" železným obvodem mě totiž opět rozbořilo představy, směrem k volbě, kterou jsem provedl, když člověk opět projede souvislosti veličin ze vzorečků a geometrie.
0
0
Energy1 02.10.2025 09:02
1786
106
1904
fana napsal(a):Kdybys chtěl na primáry nelaminaci, kulatý profil, třeba zakončený expanzí do většího čtveratého sekundáru. Všechno jde, jen to jsou další náklady a dokud nevím co dělám, tak raději ne, a až budu vědět, tak budu děsně...
To máš pravdu, jestli budeš nad vším takhle špekulovat, tak budeš mít fousy až na zem. Ty se snažíš jít na to technicky, zvládnout dokonale teorii a pak s jednou cílenou investicí udělat prototyp. Takhle to ale nefunguje, pamatuj na jedno známé české pořekadlo - nakonec je vše jinak. A to platí na 100%. Můžeš mít vše dokonale připravené, spočítané, vytipované, ale praxe a fyzika ti ukáže, že je vše jinak. Opusť teoretizování a pusť se raději do reálné práce na lavici. Ve volné energii se připrav na to, že než dosáhneš úspěchu vyrobíš mnoho zmetků, které budeš muset zaplatit a nakonec vyhodit. Proto je to celé o tom čase a penězích. Jedno, bez druhého nejde ale většina lidí nemá oboje
0
0
Antena 02.10.2025 21:07
291
9
134
A já jsem si naivně myslel, že forum slouží k seznámení lidí, co řeší stejný problém, vymyslí se teoretické řešení, pak nastane dělba práce, jeden vyrobí externí indukčnost, další primáry se sekundáry a třetí komutátor a dá se to dohromady...aby to jednoho nebolelo, ale bohužel každý jede solo...
Kdyby někdo chtěl 3f frekvenčmí měnič, 130kW, je už použitý, občas sám vypíná ale v zásadě jede, vyměním za komutátor, externí indukčnost nebo primárosekundáry...
více informací do sz
A.
0
0
Energy1 02.10.2025 21:30
1786
106
1904
Antena napsal(a):A já jsem si naivně myslel, že forum slouží k seznámení lidí, co řeší stejný problém, vymyslí se teoretické řešení, pak nastane dělba práce, jeden vyrobí externí indukčnost, další primáry se sekundáry a třetí komutátor...
Vítej v realitě. Já říkávám, co si člověk neudělá, to nemá. V minulosti jsem vývoj táhl s kámošem, ale neklapalo to, každý měl jiné vize investic a technického postupu, takže od té doby dělám na projektech výhradně sám a jde to.
Antena napsal(a):Ahoj
kamarád mě upozornil na video
https://www.youtube.com/watch?v=HlOGEnKpO-w
borec má mechanický komutátor a ukazuje, že když připojí "sekundár" s LED zátěží bere vstup pořád stejně ...
Zajímavý...
To je teda pořádný paskvil na YouTube. Externí indukčnost mu evidentně nic neříká a k tomu ten nesmyslný mag. obvod k odklánění hlavní dráhy mag. toku. Takhle teda ne, Figuera žádný mag. tok neodklání a indukční obvod je tváří v tvář. Prezentace jedné sotva svítící ledky je nic neříkající, tam úplně s přehledem uděláš chybu měření. Když jsem testoval jednu indukční sadu, měl jsem připojenou žárovku H4 a zapojené obě vlákna současně tedy 100W, to je jiná palba, tady není o čem diskutovat. Oni na YouTube schválně nechávají tyto nic neříkající nesmysly, aby zvědavý kutilové a bastlíři se neměli čeho chytnout.
Podpořte chod fóra 