Na sdělení moderátora není povoleno reagovat prostřednictvím příspěvku v tematickém vlákně. Považujete-li za nutné zabývat se tímto moderátorským zákrokem, kontaktujte administrátora fóra prostřednictvím e-mailu admin@omforum.cz.
Pafixa 24.09.2024 19:58 Bydliště: Masada
2392
138
2230
Crabat napsal(a):Já ale hovořil o druhém břehu. O tom, co se děje po naší smrti z hlediska Barda, ne tady. Tady jemnohmotná éterická těla vůbec nepouštíme ze řetězu, ba mnohdy o nich ani nevíme. Většinou jen psychologové mají ponětí,...
Aby toto někdo dokázal, musí se vědomě obrátit k "Vědomí" Boha jako Hospodina, Stvořitele, Otce. Inteligentního architekta či Velkého Mistra......
Tady jen ukázka kolik různých slov vzniklo k vyjádření "Toho" co Lao Tze nazývá "Tao".
Je zajímavé to "pojmenování" Vědomí. Ještě jsem se s tím nesetkal. Na Facebook nechodím, ale jsem nadšen s kolegy Crabata, neb jsem se cítil za posledních několik let jako "nepochopitelný vyvrhel". Zjevně jen proto, že jsem se posunul na své osobní duchovní cestě velmi rychle dále k nabytí jednoty, navýšení či rozvoji svého "vědomí" a dosáhl "přesvědčení" o tom, jak to tu v "Tom" "Onom" opravdu funguje.
K té zajímavé otázce "Kdo to ale skutečně ve svém srdci dokáže?" bych dle své zkušenosti mohl říci že "Každý". Tedy každý, kdo se skutečně chce odvrátit od temného světa "chtonické energie" která na Zemi vybujela. Ale sám je člověk velmi slabý. Sám už toho není schopen.
Nicméně žijeme v době kdy to staré paradigma "židokkřesťanské ideologie" (jak to nyzývá pan Kozák) je již poměrně dlouhou dobu nahrazováno paradigmatem novým.
Tedy nikoli paradigmatem tak úplně novým, spíše paradigmatem "pradávným" nebo "lidstvu přirozeným". Paradigmatem "spojení v Jednotě", nebo opětovného "spojení s Oním" (podle svého citu Vědomím, Hospodinem, Univerzem, Stvořitelem, Taem, Bohem.....Vesmírem, Matkou přírodou.....).
Toto paradigma krystalizuje v různých v pravdě duchovních komunitách, neboť cest k "Tomu", cest k "Vědomí" je více. Některé jsou rychlé jiné pomalé, ale vedou všechny jen do jednoho - "Ke Zdroji".
Zastavit se to nedá. Evoluce se neřídí přáním, chtěním nebo vynucováním......Život nejde zastavit. Nelze nijak změnit "pravý životní cyklus" lidských bytostí, cyklus jejich života v různých dimenzích, energetických hladinách, hmotných úrovních.
Je utopií přenést "vědomí" jedince do nějaké "technologie", aby po smrti fyzického těla mohl se vymanit z tohoto "Oním" stvořeného životního cyklu.
Člověk tak dalece sešel s té přirozené, přírodní, duchovně vyvážené cesty, že už ani neví kým je. Ke komu patří. Kdo jej stvořil. Ani netuší jaký je vlastně jeho přirozený "životní cyklus". Položili jste si někdy sami sobě otázku "Kdo vlastně jsem a proč tu vlastně jsem?"
Jaký je "smysl a tajemství života?" nebo jaké je vlastně "tajemství smrti?" Běžte se na to podívat do kin, v Čechách, v srdci Evropy, o tom našinci točí filmy.
A jaká má být moje Cesta? (The Way) Zda "střední" nebo "do přirozené náruče Boží", zda do "Vědomí" a zpět ke svému "SVědomí", nebo nabytí "Povědomí" o ztracených "Vědomostech"?
Národy "Ubuntu", přírodní národy, které své vědomosti sdílí jen ústně z generace na generaci, a žijí tak v pradávném "vědomí" svých předků - ti jsou také nazýváni "Wizdom keepers" - Držitelé moudrosti. Mají své "učení" a to předávají poctivě a přesně svým dětem. Není sepsáno, nikdo jim ho "neukradl" ani "nepozměnil" i když by Chtěl.
Nepochopení je v prostém faktu, totiž člověk nemá vyžadovat, má dosahovat.
Nemůžete si vyžádat Spasení či Osvícení, toho můžete jen dosáhnout. Stejně jako moudrosti, štěstí, spokojenosti a vyrovnanosti v životě.
Mají jedno společné - pokud mohou zažívat svou svobodu tak žijí "udržitelným" způsobem života. Pokud je nezahubí "chtonická civilizace" uzurpující si celou planetu.
Omlouvám se za poněkud dlouhý příspěvek, ale nemusíte ho číst, nemusíte mi to ani věřit. Nesmíte mi to vlastně vůbec věřit, musíte se o tom sami "přesvědčit".
Ale hlavně musíte mít k tomu svou Vůli. Ta je totiž nedotknutelná.
Jaká vůle, takový osud.
1
1
Pafixa 24.09.2024 22:36 Bydliště: Masada
2392
138
2230
Děkuji Adame za vlákno.
Slovo Bůh se užívá asi jako překlad z německého Gott. Zajímavé je že v angličtině se užívá slova God a mají také slovo velmi podobné hláskově, ale s jinou výslovností: Good.
V staročeštině se užívalo slovo Hospodin. Zní podobně jako Hospodář. Je i v ruštině jako Gospodin a tam má blízko ke slovu "gospodin" (господи což je dnes užívané oslovení "pane".
Známá je staročeská píseň:
"Hospodine, pomiluj ny."
Učili jsme se jí ve škole, byť bylo toho času u moci materialistů. Bylo to v dějepise nebo později na SŠ v českém jazyce.
Zde více o ní: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hospodine,_pomiluj_ny
Zajímavé je, že jako Slované, tedy "Lidé slova" jsme patrně byli Lidmi slova díky moudrosti předávané slovy. Z generace na generaci. Slované byli "Ubuntu".
Z hlediska filosofického se řeší otázka prvotnosti. Co bylo dříve, Duch nebo Hmota.
Z náboženství pak zda první bylo Slovo či to druhé. Nejsem křesťan natož katolík, nevím co je to to druhé.
Podle pana Kozáka v Brahmanismu vznikl vesmír ze "slova" což v sanskrtu bylo první spojení souhlásek samohláskou do jednoho slova ve smyslu "vtrhnutí"? možná vzniku nebo "prvotní exploze či expanze". Zajímavé v kontextu západní teorie Big-Bangu jako vzniku vesmíru.
Tedy víra v jediného Boha jde podle mne vyložit jako víra v prvotní jediný "vtrh", prvotní "slovo". Z hlediska binomického výrazu pak jako prvotní sekvence bitů 101 či v negaci 010. Tedy jako vzniku "čehosi" z "ničeho".
0
0
Pafixa 25.09.2024 06:05 Bydliště: Masada
2392
138
2230
Panteismus, polyteismus a monoteismus
Z hlediska víry v jediného Boha je dobré si uvědomit dělení známých "věrouk" a náboženství do tří kategorií.
První je "Panteismus" (Všebožství)
Citace z wiki: "Panteismus nebo pantheismus (řec. πάν (pan) = vše a θεός (theos) = bůh) je filosofický či světový názor, založený na přesvědčení, že všechno, co jest, tvoří jeden celek, který je božské povahy. Podle toho, jak se tato povaha chápe, může být panteismus blízký spíše náboženství, anebo naopak ateismu.[zdroj?!] .......
Zajímavá je následující úvodní pasáž: "Výraz pantheismus patrně poprvé použil irský osvícenec John Toland roku 1720 v polemice se Spinozou, jako teoretický či světový názor je však mnohem starší. Panteistické myšlenky se vyskytují už v nejstarší řecké filosofii, v křesťanské i ve východních tradicích a u mnoha novověkých filosofů. .............
---
Druhý termín "Polyteismus" (Mnohobožství)
Citace z wiki: "Polyteismus, též polytheismus (ze starořeckého πολύ poly „mnoho“ a θεός theos „bůh“) či mnohobožství, je víra ve více božstev či jejich uctívání, jehož opakem je monoteismus – víra v jednoho Boha a jeho uctívání. Často používán na odlišení abrahámovských náboženství – judaismu, křesťanství a islámu, od náboženství ostatních. Termín pochází až z počátku 17. století[1] a měl původně negativní a pejorativní význam a odkazoval na uctívání „falešných bohů“,[2] tím se podobá starším pojmům jako modloslužebnictví, pohanství, židovskému gój „(pro)národ“ nebo muslimskému káfir „jinověrec“........[3]"
Třetí termín "Monoteismus" (Jednobožství)
Je již zmíňován v předchozích termínech, přesto je i samostatně uveden - logicky jako "zjevně asi nejdůležitější" - a nejrozšířenější.
Citace z wiki: "Monoteismus (možno též psát i jako monotheismus či monoteizmus) neboli jednobožství je forma náboženství, podle níž existuje a má být lidmi uctíván pouze jediný Bůh, který je (s jistými výhradami) stvořitelem světa, je vševědoucím, všudypřítomným a všemocným. Monoteismus vyhrazuje slovo Bůh, monopolizuje ho a odmítá pluralitu božských bytostí a jejich případnou hierarchii typickou pro náboženství polyteistická a zpravidla proti nim stojí v záměrné aktivní opozici (někdy až fundamentalistické). Složitější společnosti jsou pak příčinou vzniku větších a moralističtějších bohů.[1] ......."
Dále pak zejména: "Nejvýznamnějšími monoteistickými náboženstvími jsou dnes judaismus, křesťanství, islám a bahaismus (navazující na bábismus). Všechna pocházejí ze stejného základu, z kázání proroků v rámci judaismu, někdy jsou proto nazývána abrahámovská náboženství. Judaismus má kořeny možná už ve 20. století př. n. l. K jeho klíčovým postavám patřili Abrahám, Jákob a Mojžíš. Na přelomu letopočtu vzniklo křesťanství kázáním Ježíše Nazaretského (Kristus znamená "pomazaný") a jeho pozdějších následovníků. První křesťané byli židé přesvědčení o tom, že Ježíš je prorokem, nebo že je synem Božím, nebo částí Boha. V 7. století vznikl podle kázání proroka Mohameda Korán, který hlásá pokračování prorocké řady přes Abraháma, Ježíše a další až k Mohamedovi, přičemž základem je informace, že všichni proroci hlásali stejnou myšlenku o jedinečnosti Boha. Baháismus založil v 19. století, v lůně muslimského světa, Bahá'u'lláh, s cílem spojit všechny abrahámovské tradice a vůbec celý svět. Vedle toho existují různé další sekty vycházející z abrahámovských náboženství (Drúzové, mandejství, rastafariánství, jezídismus)......... "
Suma sumárum nyní si můžete udělat více jasno o názvu tohoto vlákna i o tom, jaké pojetí Boha je v mým úvahách spirituální povahy "nejbližší".
0
0
Crabat 25.09.2024 18:53 Bydliště: Krušné hory
70
10
48
Především bych chtěl říci, že se závěry pana Kozáka (jež daly odstartovat tomuto tématu) prostě nesouhlasím. Jan Kozák je možná vynikající specialista na Indologii a historii vůbec, ale křesťanským mysteriím naprosto nerozumí. Nejde o to, jestli nějaká událost byla přesně definována, ale kam poukazuje. Církevní koncily od počátku mohly pozměnit fakta a nahradit jedno druhým, aby se jim to lépe hodilo do jejich výkladu a tím pádem zmanipulování světa, ale to nic nemění na skutečnosti, že za původní naukou Joshuy Nazaretského je skryto hluboké mysterium prozření.
V prvé řadě si zde potřebujeme vysvětlit rozdíl mezi církví a křesťanstvím. To není totéž a nikdy nebylo! Jen v zjednodušujícím pojetí lidí, kteří už dneska nechápou, o co tehdy vůbec šlo, to mohlo splynout v jedno. Dnes existují dohady, jestli Ježíš vůbec existoval a někteří historici o tom pochybují. Ale my si potřebujeme položit otázku, mohl-li nebýt?.. Je vůbec možné vycucat si z prstu takovou nauku, která na dva tisíce let změní tvářnost planety?.. Když někdo někomu podá nepravou informaci a on díky ní změní svůj přístup k životu, jak dlouho tomu bude věřit, než se pravda objeví ve své nahotě?.. Možná dvacet, třicet let, ale ne dva tisíce let, aby vychoval své následující generace v této víře a byl jim takovým příkladem, že oni budou zase těm svým dětem v celé linii, generaci za generací. To prostě není možné. Pravda má tendenci se vždy odhalit a pokud by na počátku stála lež, pak by celá nauka zanikla nejpozději v prvním století. Jak to, že tedy nezanikla?.. Jak to, že ji nikdo jako lež nerozkryl a všichni se od ní s odporem neodvrátili?.. Neexistuje žádné jiné možné vysvětlení, než že to lež nebyla.
A jsme tam. Učinili jsme první krok. Máme historické záznamy, že křesťanství nebylo možné zlikvidovat, šířilo se jako požár a ti, kteří dnes křesťany popravovali se v následujících dnech sami stávali věřícími a hlásali božství Kristovo. Byli ochotni za svou víru zemřít. I napadlo všímavé lidi, že tady je moc, moc, po které vládnoucí lidé touží a nemohou ji běžnými způsoby dosíci, ba ani válkou, porobením národů to není snadné, a hle, tady je samotný zdroj Moci, tak nesmírné, tak obrovské, že kdo se tudy vydá a uchopí ji do svých rukou, ten bude vládnout světu. A tak někteří z nich doslova infiltrovali věřící, kteří šli za svými apoštoly. A pomalu, pozvolna přenášením těžiště významů se stávali pro ostatní nepostradatelní, neboť je učili doktríně, učili je vytvářet myšlenku, podstatu církve.
Šlo o to: Když někdo udělá chybu, ti ostatní mu odpustí, neboť to vyvěrá přímo z Kristova pojetí přístupu k životu a tudíž i jeho nositelů, apoštolů. Ale tito noví je učili neodpuštění, jelikož z hlediska církve by se nemělo tak snadno odpouštět, nejprve ať prokáží lítost, pokoru a vnitřní obrácení, teprve pak jim společenství projeví milost. Církev je přeci nad jedince, tudíž má vážnost a nemůže si s ní jen tak někdo zahrávat, už z hlediska církevní obce, tedy těch ostatních věřících, je to nepřípustné. Všimněme si, jak pozvolna ego začíná převládat nad láskou, laskavostí a soucitem, protože někdo měl v sobě tu neomalenost a začal ho cpát do popředí nad všechny zákony srdce, jež hlásal jejich učitel Joshua.
A takhle postupně so do popředí původního apoštolského křesťanství dostali lidé bažící po moci. Uchopili vládu do svých rukou tak, že začali trestat ty nevinné, čímž v nich vytvořili respekt před jejich vlivem, a učinili z nich stádo poslušných oveček. Pak na prvním koncilu LP 379 v Konstantinopoli si již biskupové natvrdo odsouhlasili znění a tvářnost Písma, prohlásili ho za Kánon, tj. od těch dob už nikdy nikdo nebude vykládat jinak, pod trestem smrti za rouhání proti Bohu, a bylo vymalováno.
K tomu je vhodné si uvědomit, kdo byli oni lidé, kteří nakonec uchopili církevní moc?.. Byli to Římané, proto se ona prvotní církev jmenuje Římskokatolická. Nyní je nám snad jasný dostatečný rozdíl mezi apoštolským křesťanstvím a Římskokatolickou církví samotnou. Této církvi nikdy nešlo o nic jiného než o Moc. Všechna její nařízení a uzákonění vedou jediným směrem: Zvýšit svou moc a postavit lidi do latě. Této instituci vůbec nejde o víru, jen jí využívá k manipulaci těch druhých, obohacení se o jejich majetek ve smyslu získání vlády nad světem.
Je díky těmto jejím činům snad zpochybněno učení samotného Joshuy?.. Pozbylo snad kvůli těmto hanebným skutkům církve snad svoji platnost?.. Ne, nikdy se tak nestalo, toto učení je nadčasové, je nade vší pochybností světa čisté, ryzí, též poskvrněnou myslí nedotknutelné. A tohle pan Kozák nevidí. Klidně vylije se špinavou vodou z vaničky i dítě samotné. A je mu to úplně jedno.
Hana napsal(a):Sdílím odkaz na pana Jaromíra Kozáka (nikoli Jana Kozáka)
Aha, v tom případě se omlouvám, měl jsem špatný link. Hned zítra se na to mrknu. Nicméně co jsem psal o křesťanství kontra církvi, za tím si stojím.
0
1
Crabat 26.09.2024 11:28 Bydliště: Krušné hory
70
10
48
Hana napsal(a):Sdílím odkaz na pana Jaromíra Kozáka (nikoli Jana Kozáka)
No, tak to je o něčem úplně jiném. Ještě jednou se omlouvám, že jsem kliknul na nesprávný link, kde byla vyjádřena vlastně obrácená hodnota. Jan Kozák k tomuto tématu přistupuje poněkud s despektem a z každé jeho věty čiší právě ono nepochopení podstaty křesťanských mysterií. Jeho text díky tomu na první pohled působí dojmem předpojatosti. Zatímco Jaromír Kozák tomu věnoval 40 let studia a skutečně cílené vědecké práce, což je z jeho slov patrné. Zatím jsem jen nahlédl, ale každopádně mě zaujal svými rozsáhlými znalostmi. Rozhodně se těším, jak si jeho přednášky poslechnu a dám si tyto poznatky do hlubších souvislostí.
0
0
Pafixa 30.09.2024 17:59 Bydliště: Masada
2392
138
2230
Monoteismus a Polyteismus --- je to v podstatě totéž
Jen na dokončení teorie kolem tématu vlákna. Tady je citace z wiki o srovnání Monoteismu a Polyteismu:
"Ve srovnání protichůdných náboženských doktrín – polyteismu a monoteismu – se vyskytuje mnoho podobností až shod, které zmírňují antagonismus přísného oddělování těchto ideologií. Křesťanství jako příklad monoteismu (obdobně je tomu i u ostatních monoteismů) zná celý systém bytostí kromě Boha a lidí: ďábel (Satan apod.), andělé a čerti, obecně "mocnosti nebeské" a "mocnosti pekelné", o jejichž počtech mnoho nevíme.
Také lidé se podle křesťanské nauky vnitřně dělí na tělo a ducha resp. duši, která je nesmrtelná. Kdesi "na věčnosti" je mnohem víc bytostí (duší), než lidí na zemi. I mezi nimi se pak rozlišuje, některé jsou mocnější, než jiné. Křesťané je pak považují za "svaté". Tyto zbožštělé duše konají zázraky a také mají vliv na Boha a křesťané je uctívají stejně, jako pohané své bohy a bůžky nebo duchy a duše zemřelých předků. Oproti polyteismu se ovšem tyto nadpřirozené schopnosti spojují či přímo odvozují právě od jediného Boha.
Je tak možné pojímat rozdíl mezi monoteismem a polyteismem jako rozdíl v míře povýšení jediného Boha, kde hlavní součástí tohoto povýšení je monopolizace znaku – slova Bůh."
---
Tak tedy z tohoto teoretického základu by bylo možno si uvědomit: Co je vlastně diskuze o víře v jediného Boha? Je vlastně o čem diskutovat? Zdá se, že už jen slovo "víra v cosi přesahující nás" je vlastně vírou v to "jedinné" co nás přesahuje....jen ateisté a existencialisté nevěří v "to přesahující" v to, co je samotné přesahuje, nebo na to ani nemají ještě žádný názor.
0
0
Pafixa 02.10.2024 21:16 Bydliště: Masada
2392
138
2230
Pafixa napsal(a):Co je vlastně diskuze o víře v jediného Boha? Je vlastně o čem diskutovat? Zdá se, že už jen slovo "víra v cosi přesahující nás" je vlastně vírou v to "jedinné" co nás přesahuje....jen ateisté...
Zajímavé je, že pokud diskutuji s někým věřícím, tedy s někým kdo se sám vyznal z víry v to přesahující, vůbec ten věřící nemá problém se slovem "Bůh". Ať už jeho Bůh se jmenuje Kršna, Budha, Josua, Jehova, Alláh.....Tedy věřící věří v "Boha" a praktikují svou víru dle nějakého učení.
I v hnutí New Age jsou povětšinou opravdu věřící lidé a nemají problém se slovem Bůh.
Ale v "ezoterických" kruzích se hledají různá pojmenování, dost možná proto, že jde o lidi stále ještě hledající ve své osobní spiritualitě Boha, definují po svém nějak svůj postoj k tomu "přesahujícímu". Ale k akceptaci, uplnému přijetí "víry" do svého života ještě nedošlo. Ono meditovat je velmi dobré, ale něco uplně jiného než modlit se či napojovat se svou spirituální praxí na univerzální pole Všehomíra a čerpat tím sílu, ochranu, mír a poznání.
Tedy zajímavější diskuze místo o víře v jediného Boha by mohla být diskuze o "víře" jako takové, o paradigmatu obsahujícím víru v to, že "duch ovládá hmotu".
Tedy diskuze těch "věřících" s těmi "nevěřícími" o té zásadní odlišnosti ve vnímání sebe a světa kolem. Věcná, upřímná, otevřená a korektní, tedy obohacující.
Tak tolik jen myšlenka k tomuto vláknu.
0
0
Crabat 03.10.2024 04:41 Bydliště: Krušné hory
70
10
48
Pafixa napsal(a):Zajímavé je, že pokud diskutuji s někým věřícím, tedy s někým kdo se sám vyznal z víry v to přesahující, vůbec ten věřící nemá problém se slovem "Bůh". Ať už jeho Bůh se jmenuje Kršna, Budha, Josua, Jehova,...
To má dost logické vysvětlení: Pojem Bůh byl totiž církví určitým způsobem pojatý (zprofanovaný) a se svými průvodními charakteristikami vtisknut do hlav věřících. Takže jakmile někdo použije slovo Bůh, okamžitě nám tento obraz vytane v mysli. A teď samozřejmě nemyslím bělovousého stařečka sedícího na obláčku, ale všechno to, co je s církevními představami spjaté. Především tedy dualitní vnímání světa, jako je dobro - zlo, světlo - temnota, a s nimi spojený boj proti tomu negativnímu, ať již venku nebo v nás samotných.
Orientální národy oproti tomu ono negativní pojímají spíše jako nevědomost, proto se do jisté míry vyhýbají definování oné unikátní energie jako Bůh. S tímto trendem jde ruku v ruce i esoterická společnost a nahrazuje tento předdefinovaný pojem výrazy jako Vědomí, Universální Pole, Prozřetelnost, Tat a mnoha dalšími synonymy, neboť nechtějí vnášet do mysli druhých onen specifický předobraz Boha církevních nauk.
Nejde tedy o popření Boží existence nebo nepochopení toho, co nás přesahuje, ale o přesnější identifikaci významu. Bohužel, jde to někdy až tak daleko, že i když hovoří s věřícími, trvají si slepě na svém označení a vůbec neberou v potaz jejich pojmosloví. Tak se s nimi ovšem nemohou domluvit a nezřídka to končí úplným odcizením těchto tak podobných sfér.