O zkusenostech s beznymi potravinami kolem nas, ktere dokazi lecit a pomahat.
Str.: 1, 2, 3, 4, 5, ... 9 Psát příspěvky můžete po přihlášení
Poslední příspěvek z předchozí strany:
farkas
Z trpícího těla zdravého ducha nevydoluješ
Poota 27.01.2016 18:57 Bydliště: Praha
9069
603
7583
farkas napsal(a):Tělo má chuť na květák...
Vidíš to jinak, než to je.
Tělo nemá chuť (na nic!), chuť máš Ty, a to je někdo jiný než tělo. Ty tomu tělu dáš dejme tomu ten květák - buď mu chutná a nebo ne. Když ano, tak mu ho můžeš dávat dál, ale klidně se Ti stane, že některý (asi ten chemicky zmršený) mu chutnat nebude. Takže bystře usoudíš, že květák jako takový sice ano, ale jenom ten "zdravý".
A tak to může být se vším.
0
1
farkas 27.01.2016 19:41 Bydliště: Střední Čechy
2929
344
3995
Poota napsal(a):Tělo nemá chuť (na nic!), chuť máš Ty, a to je někdo jiný než tělo.
Chutě jsou žádosti těla.
Nebo snad chceš tvrdit, že kočka žere trávu proto, že lahodí jejímu oku?
Proč nemá člověk po ránu chuť na kyselé každý den, ale jenom po opici?
Proč se odnaučení kuřáci přejídají uzeným a milují grilovačky?
Každá chuť je jasným signálem těla, které se mám snaží sdělit svoje potřeby
1
3
Poota 27.01.2016 20:10 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Jak myslíš.
Některé věci jsou zřejmě nesdělitelné, škoda.
0
1
čučo 27.01.2016 21:56
306
3
44
farkas napsal(a):Každá chuť je jasným signálem těla, které se mám snaží sdělit svoje potřeby
Presne tak... +1
0
0
Adam 28.01.2016 00:44 Bydliště: Praha
5794
563
5843
Taky jsem kdysi sdílel ten názor, že tělo si skrze chuť prostě samo řekne, co potřebuje. Časem jsem však dospěl k tomu, že jsem se šeredně mýlil. Nechci tvrdit, že naše tělo vůbec nemá tendenci sdělit, co by zrovna potřebovalo, ale ten finálně vnímaný pocit, kterému říkáme chuť, může být od skutečné potřeby organizmu velmi, velmi vzdálený. Troufám si tipnout, že dokonce ve většině případnů se jedná o jakýsi "chuťový podvod", než o vnitřní sdělení skutečné potřeby těla.
Praktické příklady by se mohly rozvést třeba ohledně mnohdy nezvladatelné a zároveň nekončící chuti na sladké, nebo naopak na věci slané, na věci tučné, nebo nejlépe třeba na něco, co je slané i tučné zároveň. Špetku soli a špetku (vhodného) tuku tělo samozřejmě potřebuje, ale ta chuť na tohle bývá skutečně mohutná a pokračuje dál, i když už se tím člověk (přes míru) futruje. Chuť na tohle pak často končí až ve chvíli, kdy je tím člověk vyloženě přežrán, takže zároveň ve chvíli, kdy několikanásobně (nebo možná i o 1 - 2 číselné řády) překročil skutečnou potřebu organizmu.
Netvrdím, že to takhle má každý (trochu se do toho míchá i stav a vyspělost duše) a stejně tak nechci opírat své dojmy o "chuťovém podvodu" jen na základě uvedeného příkladu se slaným, sladkým a tučným. Vnímám jaksi celkově, v širších souvislostech, že chuti se dá věřit jen skutečně v malém množství případů.
0
1
Brbla 28.01.2016 04:30 Bydliště: Kambodza
777
128
824
Každá chuť je jasným signálem těla, které se mám snaží sdělit svoje potřeby
No tak jo, pak se nediv, ze jsou zastupy zoufalcu, kteri se rozkladaji zaziva...
0
0
Brbla 28.01.2016 04:46 Bydliště: Kambodza
777
128
824
Pooto, mas pravdu... a je to skoda, ale kazdej at ma, co si preje...
Adame, ona ta chut hraje jakousi roli. Diky ni vime, co by nase telo rado... tedy vedeli bychom, kdybychom nemeli tolik chuti (a nechuti) "naucenych", zkratka kdybychom meli prirodnejsi instinkty. Ja treba nemam moc rada sladky, ale po bouracce (maly, nic moc) jsem spraskala celou velkou tabulku cokolady. Takze tam je jasne videt reakce tela, nebo spis nervovyho systemu. I kdyz ono je to vsechno propojeny...
Praktické příklady by se mohly rozvést třeba ohledně mnohdy nezvladatelné a zároveň nekončící chuti... To je peknej priklad; telo si rekne napr. o trosku soli, ale my mu ji dame rovnou kilo. To uz je prave ta nekomunikace s nasim systemem.
Neposlouchame nase telo a pak se divime, ze se mu zadiraj ventily. A tak jdeme do valky za kvalitnejsi stravu, misto abychom si dali praci a naucili se treba jenom kazdy rano telu podekovat... nebo ve sprse ci v mori poprosit vodu, aby z nas vzala to spatny a dala to dobry (divili byste se, co tohle dela!). A kdyz uz to s necim prezeneme, omluvit se telu...
Zkratka svet je plnej zazraku, ale vetsina lidi chce boj a pak se divi, ze jsou nemocny.
0
2
farkas 28.01.2016 06:57 Bydliště: Střední Čechy
2929
344
3995
Adam napsal(a):Troufám si tipnout, že dokonce ve většině případů se jedná o jakýsi "chuťový podvod", než o vnitřní sdělení skutečné potřeby těla.
Průmyslově zpracované jídlo neobsahuje jen neškodné přísady, ale i rafinované chutě a návykové látky, které metabolismus dokonale rozhodí.
Nejen McDonald. V rámci konkurenčního boje se snaží ovlivnit chuťové návky spotřebitelů většina výrobců potravinářského zboží a ovlivnit tak jejich volbu kýženým směrem. Považovat vlastní tělo za "dobré prase všechno spase"? To teda
0
1
Adam 28.01.2016 09:02 Bydliště: Praha
5794
563
5843
Brbla napsal(a):... Adame, ona ta chut hraje jakousi roli. Diky ni vime, co by nase telo rado...
Určitě hraje "jakousi" roli. Ona je potíž ještě v tom, že v našem těle se často odehrává taková hádka, kdy některé buňky třeba křičí po cukru a jiné buňky křičí, že cukr ne, že už je ho dost. A tohle platí o mnoha informacích uvnitř našeho těla. Jedno křičí přes druhého a pak je to asi o tom, kdo z těch dvou je větší hromtrdlo a dokáže se více prosadit.
0
2
Adam 28.01.2016 09:05 Bydliště: Praha
5794
563
5843
farkas napsal(a):... Považovat vlastní tělo za "dobré prase všechno spase"? To teda
Jasně, to ani náhodou.
Jinak dobře připomínáš, že jsou do jídel přidávány pseudonávykové látky. Typickým příkladem takové látky je klasický bílý cukr. Korporace mají štígro, že mnohdy ty nejlevnější přidané látky bývají pro tělo tím "chutným" sajrajtem a mnohdy ještě v člověku vytvářejí určitou formu závislosti. To se pak v potravinách obchoduje jedna radost.
0
2
Píďalka 28.01.2016 09:33 Bydliště: ČR
1379
446
1788
Brbla napsal(a):Adame, ona ta chut hraje jakousi roli. Diky ni vime, co by nase telo rado... tedy vedeli bychom, kdybychom nemeli tolik chuti (a nechuti) "naucenych", zkratka kdybychom meli prirodnejsi instinkty.
Obávám se, že ty chutě nejsou zdaleka jen naše. Stejně tak, jako si člověk našel cestu jak si poldmanit a zneužít třeba slona, najdou si různé mikroorganismy cestu jak si podmanit a zneužít nás. Příkladů by i pár bylo. Proto je nutno převzít velení zpět do svých "rukou" a pak je jedinným dobrým rádcem podvědomí ..... naše podvědomí, protože zatímco těch pět ofiko smyslů včetně chuti patří tělu a jeho silně ovlivnitelným pudům, podvědomí patří duši a ta se s tělem dokáže domluvit docela dobře na všech úrovních. Kdyby ne, nehneme ani prstem.
0
5
Poota 28.01.2016 09:52 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Brbla napsal(a):... ona ta chut hraje jakousi roli. Diky ni vime, co by nase telo rado...
Tady číhá ještě jedna zrada ve formě koření. Nějaká potravina sama o sobě je třeba chuti zcela fádní a samotnou jíst by nás vůbec nelákalo, ale osolením a "správným" kořením se z ní udělá hotová lahůdka, na kterou se jenom třesem. Takže tím kořením na jednu stranu svoje tělo balamutíme, na druhou stranu to třeba právě to koření dělá stravitelnějším.
Podobná situace je s cukrem, kterým si děláme "dobrými" věci, které by nám bez cukru vůbec nechutnaly.
A stejně si stojím za tím, že chuť "na něco" mám jenom JÁ, tedy ta duševní a duchovní nadstavba, která "bydlí" v tom hmotném těle. Samozřejmě připouštím, že to TĚLO mi může nějak vnuknout, co chce a nebo potřebuje, ale projevit se to může zase jenom přese MĚ.
TĚLO a JÁ můžeme spolupracovat - a nebo JÁ nějak rozhodnu a TĚLO se s mým rozhodnutím pokusí nějak vyrovnat s co nejmenšími škodami.
0
2
farkas 28.01.2016 12:35 Bydliště: Střední Čechy
2929
344
3995
Jednou z dokázaných příčin nižšího věku dožití mužů v porovnání se ženami je domácí příprava denní stravy, Ve standartních rodinách bývá vaření doménou ženy.
Ona podvědomě vybírá takovou skladbu jídelníčku, která vyhovuje jejím potřebám.
Po dlouhých letech společného soužití se rozdíly projeví.
0
2
čučo 28.01.2016 12:59
306
3
44
Poota napsal(a):TĚLO a JÁ můžeme spolupracovat - a nebo JÁ nějak rozhodnu a TĚLO se s mým rozhodnutím pokusí nějak vyrovnat s co nejmenšími škodami.
V tom je práve celý "kameň úrazu". Človek ktorý počúvá svoje telo (nie "mozgom") nemá problém nájsť tú hranicu a dať mu len to a tolko toho kolko v danéj chvýli potrebuje. V tejto veci vypozorované jest mi že ten kto sa riadiací len potrebami svojho tela každé sústo bez výnimky čo do seba vkladá si poctivo požuje, vychutná - nehltá, neobžiera sa. Ľudské telo celkom prirodzene vie že jak energia tak i jeho zdravie nieje v hmote ale v jéj "esencii". Pekným príkladom je porovnanie zvierat z prírody a tých samých (npr.pes) domestikovaných. Tie v prírode kedže nemajú pána ktorý za ních rozmýšla čo je pre ních to najlepšie, najchutnejši, najzdravšie atď atď sa celkom prirodzene riadia potrebami svojho tela a nie náhodou netrpia ani obžerstvom ani chorobami z toho vyplívajúcimi...
0
2
martin11 28.01.2016 14:06 Bydliště: ...v garáži s Trabantem P 50 R
6832
109
3636
Poota napsal:
TĚLO a JÁ můžeme spolupracovat - a nebo JÁ nějak rozhodnu a TĚLO se s mým rozhodnutím pokusí nějak vyrovnat s co nejmenšími škodami.
na to je krásné rčení..."oči by chtěly ale ústa nemohou"...
trochu odbočím od tematu...nenapadlo vás někdy, v souvislosti s Pootovým příspěvkem,
že v tom těle jsou vlastně dvě bytosti.. ...jedna ta, co jsme my (vědomí a tvůrčí činnost..atd) a druhá, ovládaná tímtéž mozkem, ale dělající úplně sama co chce. My mu v tom často bráníme, toho druhého často šikanujeme(kouření, chlast, rychlá jízda v autu...válčení...kořenění jídel a to jen pro "pocit").. Přemýšlel již někdo o tom se svým "hostitelem" dohodnout...vždyť to "tělo" vlastně potřebuje tak málo...no a někdy se raději to tělo naštve...a úplně klidně si umře...bez jakýchkoliv výčitek...a vůbec mu to nevadí...a po našem těle nezbyde vůbec nic....zbydou jen naše myšlenky....třeba v napsané knize, hudební skladbě, vytesané soše...to jsou ti šťastnější...no a po někom nezbyde ani to......... martin11
0
2
Poota 28.01.2016 14:27 Bydliště: Praha
9069
603
7583
martin11 napsal(a):....zbydou jen naše myšlenky....třeba v napsané knize...
Zkus mrknout do Čítárny na Roberta Monroe (astrální cestování) - přijdeš na to, že toho zbyde víc
0
2
Brbla 28.01.2016 17:32 Bydliště: Kambodza
777
128
824
Jednou z dokázaných příčin nižšího věku dožití mužů v porovnání se ženami...
Aha, tak potom proc se v Nepalu muzi dozivaji prumerne 58 let, zatimco zeny 55? To jsou zas ty "dokazany priciny" slavnyma zapadnima vedama... Mmch. v Nepalu vari zeny, aby nebyla mylka...
0
0
Poota 28.01.2016 17:37 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Brbla napsal(a):... v Nepalu vari zeny, aby nebyla mylka...
Ovšem, jenže nejspíš nevaří zrovna to, co by jim vyhovovalo nebo chutnalo, ale spíš to, co zrovna mají k dispozici.
0
1
Brbla 29.01.2016 03:50 Bydliště: Kambodza
777
128
824
...jenže nejspíš nevaří zrovna to, co by jim vyhovovalo nebo chutnalo...
Myslim, ze je to prave naopak - uz po generace vari z toho, co muzou lokalne vypestovat. Takze ryby, zelenina, ryze. Kravicky nejedi vubec a ostatni maso je relativne drahy, takze spis jenom o svatcich.
Naucili se to delat opravdu chutne a myslim, ze McDonald a podobny svinstva tam moc sanci nemaji.
Docela me prekvapilo, ze v Kambodzi je nejen McDonald (ale jaka je navstevnost nevim, nechodim tam), ale i bezne hovezi maso. A to se tu k budhismu hlasi 97%! Na kambodzskou kuchyni si asi budu muset chvilku zvykat, na rozdil od thajsky nebo nepalsky mi zatim moc nechutna, snad krome nudlovy polivky...
0
0
farkas 31.01.2016 07:30 Bydliště: Střední Čechy
2929
344
3995
Budhismus není víra, ale jakýsi filosofický směr, který vznikl přibližně ve stejné době jako Islám. (Nemám Budhismus ráda, připadá mi také uměle naočkovaný)
Hinduismus vychází z přírody a uctívá mnoho různých božstev. Peršané celou kulturu za řekou Indus nazývaly pohany - hindu.(zdroj wikipedie)
Pro Hinduisty jsou krávy posvátné.
Pro budhisty nikoliv, ale určitě to v zemích dálného východu je ještě o mnoho složitější.
Obávám se, že ty chutě nejsou zdaleka jen naše. Stejně tak, jako si člověk našel cestu jak si poldmanit a zneužít třeba slona, najdou si různé mikroorganismy cestu jak si podmanit a zneužít nás. Příkladů by i pár bylo. Proto je nutno převzít velení zpět do svých "rukou" a pak je jedinným dobrým rádcem podvědomí ..... naše podvědomí, protože zatímco těch pět ofiko smyslů včetně chuti patří tělu a jeho silně ovlivnitelným pudům, podvědomí patří duši a ta se s tělem dokáže domluvit docela dobře na všech úrovních. Kdyby ne, nehneme ani prstem.
...jedna ta, co jsme my (vědomí a tvůrčí činnost..atd) a druhá, ovládaná tímtéž mozkem, ale dělající úplně sama co chce. My mu v tom často bráníme, toho druhého často šikanujeme(kouření, chlast, rychlá jízda v autu...válčení...kořenění jídel a to jen pro "pocit").. Přemýšlel již někdo o tom se svým "hostitelem" dohodnout...vždyť to "tělo" vlastně potřebuje tak málo...no a někdy se raději to tělo naštve...a úplně klidně si umře...bez jakýchkoliv výčitek...a vůbec mu to nevadí...a po našem těle nezbyde vůbec nic....zbydou jen naše myšlenky....třeba v napsané knize, hudební skladbě, vytesané soše...to jsou ti šťastnější...no a po někom nezbyde ani to......... 
martin11 
Podpořte chod fóra 