Bude tu toho časem určitě víc, zatím jenom narychlo jeden "citát" z Akakorské kroniky, dle mého názoru docela zajímavý.
"Aby jejich maso uchovali, nařežou kořist na kusy, její maso obalí medem divokých včel a zakopou ho hluboko do země. Takto zůstane maso čerstvé až do příští doby sucha."
0
2
Poota 22.09.2015 11:55 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Konzervace obecně
Napřed něco obecně o konzervaci a o co se vlastně jedná.
Jde o to, že ne vždycky máme možnost potraviny spotřebovat rovnou a tedy čerstvé a nezávadné, takže si je chceme schovat "na pak".
Jenomže potíž je v tom, že jsou zde i jiní "strávníci", kteří se nás snaží předběhnout a spotřebovat tu "naši" potravinu dřív, než se k ní dostaneme my.
Ty "strávníky" si můžeme rozdělit na vnitřní a vnější podle toho, jestli už v potravině rovnou bydlí a nebo se do ní chtějí dát z vnějšku.
Pokud si jako příklad vezmeme maso, tak už za života dotyčného zvířete se v jeho mase vyskytují různé mikroorganizmy, které jsou pro život toho zvířete nutné a prospěšné, tedy dokud zvíře žije. Jakmile zvíře zemře, změní se prostředí v jeho svalovině fyzicky i chemicky, což donutí ty zmíněné mikroorganizmy změnit svůj metabolizmus a místo spolupráce a "budování" zahájit "rozklad".
Lehce odbočím zmínkou, že pokud se třeba ještě za života změní "správné" parametry prostředí těla na "špatné", tak jej začnou ty mikroorganizmy považovat za "mrtvé" a budou jej rozkládat ještě zaživa - i to je příčina mnoha "nemocí".
Tyhle vnitřní "strávníky" se snažíme pokud možno zabít a to nejčastěji zvýšenou teplotou. Další možností je jim to maso učinit pro ně nepoživatelným, a to nějakým způsobem, který by nám vadil přece jen míň než jim - třeba nasolováním nebo uzením.
Tenhle způsob konzervace je sice velice oblíbený, ale je dobré si uvědomit, že čím je která potravina trvanlivější, tím hůř je stravitelná, a to i pro nás.
Před vnějšími "strávníky" potraviny chráníme nejčastěji tím, že je uzavíráme do těsných obalů, ze kterých je ještě odsát vzduch a nebo jsou plněné nějakým plynem, ve kterém se "strávníkům" nedaří přežívat.
Velice oblíbeným a také rozšířeným způsobem je chlazení a zmrazování potravin.
A konečně v poslední době se rozšířilo ještě "znepoživatelňování" potravin různými chemikáliemi, obecně by se dalo říci více či méně prudkými jedy, kterým se kulantně říká konzervanty. Jejich výhodou je to, že chrání potravinu před vnitřními i vnějšími "strávníky" i za přístupu vzduchu a za normální teploty, ovšem nevýhodou je to, že snižují poživatelnost i pro nás, tedy lidi.
Tohle jsou věci sice běžně a všeobecně známé, nicméně mám dojem, že jen málokdo o těch souvislostech nějak přemýšlí
0
1
Píďalka 22.09.2015 16:39 Bydliště: ČR
1379
446
1788
Chybí Ti tam sušení, kteréžto lze považovat za plnohodnotné konzervování a celkem beze ztrát a bez rizika, že po zvodnění to bude nestravitelné. Mražení vidím jako jedničku, až na to, že vyžaduje neustálý příkon energie. Pak samozřejmě máme ještě jakoby konzervaci kvašením, a zde je jedinnou nevýhodou její relativní krátkodobost, i když jak u čeho, a někdy taky chuť, ale u té jde spíše o mentální problém, než skutečný.
0
0
Poota 22.09.2015 17:03 Bydliště: Praha
9068
603
7583
Můj letmý výčet si pochopitelně nedělá žádný nárok na komplexnost - měl to být spíš takový lehký úvod
Dál si můžeme probrat různé způsoby konzervace podrobněji nejen z hlediska jejich "úspěšnosti", ale třeba i energetické náročnosti a vlivu na zažívání a probrat i další kritéria.
Podpořte chod fóra 