Import od Pramene z 15.11.2011
Dokoncil jsem jeden z pokusu, ktere mi nedali spat. A to ze pro odtrh magnetu kolmo na magnetizaci je treba
mnohem mensi sila nez pro odtrh ve smeru magnetizace.
Mereni bylo slozite, ale nakonec se to povedlo i kdyz jsem to
musel delat na CNC masine, vzhledem k posuvum po 0.1 mm
Meril jsem silu magnetu potrebnou pro pritazeni a potom pro odtrzeni
Odtrzeni nebylo ve smeru magnetizace, ale ve smeru kolmem.
Upinaci pripravek byl ze silonu a vzdalen od kovovych casti stroje 25 cm
aby se eliminoval vliv oceli. Z mereni vypliva, ze ve vzdalenosti cca 90mm od magnetu je jiz
vliv nulovy.
Pouzite magnety 10x10x10mm N52
Z testu vysly zajimave vysledky.
Na prvnim grafu je proveden soucet. Zaporna prace je ruzova plocha pod carou, kladna prace je vse nad carou.
Na druhem grafu jsou sily znazornene solo
Zajimavost je, ze pri odtahu se zhruba od 18,3 mm objevuje kladna prace. Uplatni se opacny pol horniho magnet a zacne odtahovany odpuzovat.
Pokus potvrdil uvahu o mensi sile pro odtrh, ale bylo to na delsi draze.
Z grafiky neni zcela jasne, jestli je celkova prace kladna, zaporna nebo nulova.
Tady bych chtel poprosit, jestli by se nekdo dal ukecat k tomu to spocitat pres nejake integraly, neni to moje parketa
soubor s daty prikladam.
Mam dalsi dilci vysledky, docela me to soklo:
Data dam na vyzadani, ale do techto prubehu uz se snad ani neda jit matematicky.
Inspiroval me k tomu text, ktery prikladam v zipu strana 35 stanoveni pridzrzne sily.
Magnety stejne 10x10x10mm N52
Pouzdro Trafoplechy profrezovana drazka pro magnet Sila steny 3mm. Stena je
zleva, zprava a zespodu magnetu( je ti ucko)
Otocil jsem smery pritahu a odtrhu, co vyslo vidite na grafech.
Poznatek:
Stazeni silocar na jednu stranu skutecne zvysilo silu pritahu 2.8x nikoliv 5.4x, jak uvadi text, ale i tak je to
pomerne velke zvyseni ucinnosti, kdyz jinak rozptylene silocary prinutime pracovat v nas prospech.
Je zajimave, jak se da z magnetu co ma tabulkove silu okolo 5Kg udelat magnet se 14Kg.
Absolutni sila pro odtrh je sice mnohem vetsi ale se vzdalenosti prudce klesa.
Jehly v grafu v ose X zpusobene pusobenim na zelezo jsou zajimave.
Z pomeru ploch uz je patrno, ze v teto konfiguraci magnetu je prebytek kladne prace. Je to vubec mozne?
Diskuze kolem tvaru magnetů Citace:
Proč si každý myslí, že natočený magnet funguje nějak jinak, než nenatočený? Copak magnet je stříkací pistole?
Dobře si prohlédněte přiložený obrázek a odpovězte mi, proč by měl natočený magnet fungovat nějak jinak, než nenatočený.
Ruznym natocenim se nic nemeni, ale zcela jina situace nastava pri zmene tvaru polu magnetu.
Zde jsou studie vlivu siloveho pusobeni polu magnetu v zavislosti na tvaru.
Vzdy se jedna o stejnou modelovou situaci. Mereny magnet se otaci kolem testovaneho tvaru dokola o 360° a meri se sila ve smeru
magnetizace tvarovaneho magnetu.
Pouzite tvary jsou Valec, Trojuhelnik, Kruh
Z tvaru prubehu sil jsou zcela zrejme rozdily, ktere mohou byt za urcitych okolnosti
pri pokusech o ruzne tvarovani prubehu toku pole dulezite a vyuzitelne.
Citace:
zdravím...a ke grafům výše....
tyto grafy na mě působí značně neseriozně...a to zejména ten prostřední / 3úhelníkový magnet/ vidím 2 cykly ...jak je možné , že u grafu s tímto magnetem je křivka na začátku grafu , dole jinde než křivka upristřed grafu....stejný problem je na konci grafu vpravo dole...křivka je níže, nežli uprostřed.....nevím , jak různé křivky vysvětlit matematicky, ale z pohledu karkulky / amaterky/ mě je jasné, že průběh MUSÍ být jiný...jiná křivka...protože ve stejném bodu měření je jiná hmotnost, / množství/ materialu magnetu to snad vidí každej, že kvádr , oblouk a trojuhelník je vuči tomu statoru jinak velký....takže jak...??...ty grafy nic nedokazují......si myslím...ale jsou hezké....tak pro Ondřeje Aubrechta aVysoké učení technické v Brně... :idea: ...zdraví kč :oops: & m11 :lol:
Presto je to tak. Magnet se otaci po dvou stupnich kolem a pol neustale smeruje do centra kruznice.
V grafu je vynesena pouze slozka X sily a ma znazornovat pouze rozdilny tvar a prave trojuhelnikovy magnet ma na zacatku jinou silu v X( spodni plocha magnetu) nez uprostred grafu (horni hrot magnetu)
jj je to tak zkus si to zmerit sam, magnet trojuhelnik se presne takto chova.
Magneticky obvod si hleda cestu nejmensiho odporu, takze vice silocar vyjde u spodniho hrotu a uzavre se pod magnetem,
mene vystoupi u horniho hrotu a uzavre se nad hornim hrotem, proto se trojuhelnik z hlediska sily chova nesymetricky. Dole pod magnetem je vetsi silove pusobeni nez nad hrotem nahore.
Proto jsem zde daval, ze tvar magnetu muze byt velmi dulezity.
A jeste nejde vubec o velikost magnetu, ale o tvar prubehu, proto jsem tam nedal hodnoty X, netoci se magnet uprostred ale magnet kolem nej.
Pro lepsi pochopeni davam obrazek s rozfazovanym pohybem 0°, 90°, 180°, 270°
Obrazky v grafech tech puvodnich jsou pro ilustraci otaceni magnetu po kruznici neznazornuji konkreni polohu v bode 180°.
Nedávno jsem přemýšlel o stovkách nezdařených pokusů na videích a některých zdánlivě úspěšných. Ty zdánlivě úspěšné se lišily od těch neúspěšných použitím feritových magnetů. Napadlo mě, že hlavní rozdíl není v rozdílné síle magnetu feritového a neodymového, ale v tom, že feritový není nikdy ovlivněn magnetickými poli vznikajícími při každém pohybu niklovaného neodymu v magnetickém poli.
Ať chceme či ne vířivé proudy do to můžou kecat. Vždycky jdou totiž "proti proudu". Nedávno jsem si nechal dělat na supermagnete.de kroužkové magnety na vodovodní trubky a neměly v nabídce niklované, ale s černou pryskyřicí. Vypadají úplně jako ferity. To mě inspirovalo k tomu, že si nechám poslat stejné magnety s niklem a s černé a zkusím udělat pár měření, jestli se to bude lišit.
Adam píše: (jiné vlákno) Mnoho konceptů se také potýká s problémem překonat během pohybu rotoru tzv. kritický bod. Řada magnetů bývá nějakým způsobem zacyklována do smyčky (někdy třeba přímo do kruhu nebo do spirály) a často se daný motor chová tak, že se vykoná téměř celá otáčka, ale v jednom určitém místě panují brzdné síly, které motor zastaví. Tento kritický bod je potřeba nějak ošetřit, aby jeho negativní účinek byl zmírněn, aby otáčka byla vykonána a aby navazovala v otáčku další. Jinými slovy, kinetická energie, kterou rotor získal na skoro celé otáčce, nesmí být zcela spotřebována v kritickém místě stroje. Negativní účinek kritického bodu musí být oslaben. Pokud vám bude tvrzeno, že vždy musí dojít nutně ke spotřebování celé kinetické energie rotoru, a to i s korekcí kritického místa, je to velice unáhlené a nezodpovědné tvrzení, které vůbec nemusí být paušálně pravdivé. Způsob, jakým brzdný účinek kritického místa dostatečně oslabit, hledat lze.
Různé SMOTy V-Gate .... a podobné i tento do kruhu https://www.youtube.com/watch?v=Rk_Q_G5OsF0
mají úžasnou vlastnost. Pokud totiž překonáme začátek(a konec) těchto polí, jede to suprovně. Byla-li by taková dráha nekonečná, nikdy by se to nezastavilo. Problém je i v okamžiku, kdy to spojíme. Tedy záčátek přiložíme ke konci. Pole najednou zcela ztratí tu posuvovou sílu. Vlastně se celá koncepce rozpadne. Proč to písu? Pokusy,které jsem před lety dělal s různými směry mě přivedli na myšlenku přivádět do toho pole pohyblivou část nikoliv ve směru pohybu ale kolmo. Protože však změna směru je komplikovaná ne-li nemožná napadlo mě pozměnit dráhu pole magnetů. Pokud totiž magnety přibližujete kolmo na pole je síla potřebná k jeho překonání řádově menší než při pohybu ve směru pole. Příklad je odtržení dvou magnetů od sebe. Ty větší od sebe rukou nedostanete, ale když je odtlačíte do boku, tedy je po sobě sesmeknete, jde to celkem snadno. Moje úvaha je tedy taková, že dráha SMOTu začíná pod kolejnicí např na radiusu a dále již jde rovně.Kolejnice je sice rovná,ale vstoupí do SMOTu po tečně. Kulička tedy zcela mine počáteční bod dráhy. Pokud se snažíte vsunout kuličku do SMOTu počátkem nejde to, ale když ji vložíte shora doprostřed SMOTu rozjede se taky a odpor dráhy teměř není cítit.
No bude to chtít čas. Asi až v zimě. A toš asi tak.
0
0
E_man 11.10.2015 15:39 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
Jarin's napsal(a):......že hlavní rozdíl není v rozdílné síle magnetu feritového a neodymového, ale v tom, že feritový není nikdy ovlivněn ....... ....Ať chceme či ne vířivé proudy do to můžou kecat. Vždycky jdou totiž "proti proudu". Ned
Si piš, že vířivé proudy do toho kecají a že se ty magnety budou svým projevem lišít (názor z vlastního měření)!
Dík za ten odkaz http://www.supermagnete.de. Zrovna nedávno jsem u několika naších "dodavatelů" vznesl dotaz na silné neodymové magnety "balené v pryskyřicí". Vůbec neodpovědělí!
Jarin's napsal(a):Pokud totiž překonáme začátek(a konec) těchto polí, jede to suprovně.
Jajajaj. Ten konec vynech. Když je to nalajnované na přímce, na konci ti dráha ničemu nebrání a vyhodí ti jezdec jak z praku alespoň u magnetických drah. Nevím jak u Smotu, ale i to je možné. Pokud má kule dost otáček, naindukuje si na konci dost protikladného pole, aby se ke dráze nestačila v konci přitahovat a naopak ji to i zde pohánělo. Bez tohodle pole by Smot kule nemohla nikdy fachat ani v kolejišti mezi magnety. Problém je, že kule, či magnet jezdce, podle konstrukce, musí nutně opustit magnetické pole dráhy. Proto je problém se zacyklováním, jak to většina lidí provádí. To lze nejlépe docílit nakalibrovaným železným přemostěním vstupu, ne málo a ne moc. Pokud má dráha dostatečný obvod, není to zas takový problém.
0
0
chiq 12.02.2016 23:41 Bydliště: Piešťany
215
35
322
E_man napsal(a):dotaz na silné neodymové magnety "balené v pryskyřicí".
Podle textové zmínky pod videem do toho pouští frekvenci 13 Hz a jestli to chápu správně, proud v jednom vinutí je oproti druhému vinutí opačný. Uprostřed v dutině očekávám nejintenzivněšjší pole a kvůli tomu, že se tam pere nastřídačku jeden směr proudu s opačným a navíc je to proud střídavý, dalo by se docela očekávat, že to něco magnetického uprostřed buďto rozkmitá nebo roztočí. Přesněji, ať už se ta vinutí mezi sebou perou nebo ne, bohatě může stačit to, že je do toho pouštěna nějaká frekvence.
Píďalka napsal(a):Proto je problém se zacyklováním, jak to většina lidí provádí.
Pokud ale SMOTnebo jiný lineár nějakou práci dává, co takhle to naklonit a postupně zvedat výš a výš a následně to poslat kolejema dolů na vstup. To by se zacyklilo a po cestě dolů by se mohlo něco málo získat z gravitace, jen tak aby to zase dojelo na start a ještě to mělo dost energie na vstup, ale např lineár postavený ze tří tyčových magnetů v trojůhelníku, nemá žádný odpor na vstupu ani na výstupu. Takže v tomto rozložení by se mohla gravitace přeměnit skoro celá.
cimirek napsal(a):"Magneťáci", umí to někdo vysvětlit?
Je to Rodinova cívka. Ví se, že vytváří magnetický vír (zvláštní forma točivého mag. pole). Železná koule se stane magnetem a vrtí se v tom víru, jako rotor v el.motoru.
Více o principu najdeš tady, bohužel jen EN http://rense.com/rodinaerodynamics.htm
Nevím, jestli to tady už někde není, ale musím se podělit o další námět k diskuzi.
Při svých pokusech s MM jsem přišel na zvláštní chování. Vždycky jsem si myslel, že orientace magnetu k železu je fuk. Prostě se to chová stejně. Pro názornost vkládám graf z pokusu. Ještě jsem pro znázornění udělal ve FEMMu model pro znázornění čar.
První dva případy jsou 1 magnet proti železu v orientaci J a potom S proti železu a zajímá nás síla ve směru X při vstupu nad železo v průběhu pohybu a při opuštění.
viz "Magnet proti železu J.gif "
viz "Magnet proti železu S.gif "
Oba případy jsou shodné, což jsem výše předpokládal. Tedy nic nového. Max síla je zde +-20N
Zajímavé to začne být v případu 2 magnetů proti sobě stejnou polaritou, tady jsou odpuzovány.
viz "Magnet proti železu JJ .gif "
Vidíme, že průběh síly je stejný, ale síla není 2x větší, jak by se dalo předpokládat, ale 3x, tedy +-60N
Ještě zajímavější to je, když dáme magnety tak, aby se přitahovali. Také jsem si myslel, že to bude stejné, ale zásadně se liší průběh i velikost síly.
viz "Magnet proti železu SJ.gif "
Hlavně v tomto uspořádání není pod celou destičkou žádný odpor v X, jak jsem předpokládal, na rozdíl od opačného uspořádání, kde to magnety táhne do středu destičky.
Magnety nás prostě budou stále překvapovat, že není vše tak, jak to vypadá na první pohled. Chová se to prostě jinak, než by člověk předpokládal.
Jarin's napsal(a):jejich význam v té konstrukci mi zcela uniká
Přemýšlím, co může být v těch alkalických článcích za materiál, který zcela pohltí pole na té straně. Plech, co je okolo, je podle videa ccá 0.5mm a magnet těch rozměrů a síly přes něj přejde bez povšivmnutí, takže ten plech to stínění zcela jistě nedělá.
Na WEBu http://www.magnetic.webege.com/jrs.php
je odkaz na tyto magnety http://www.kjmagnetics.com/proddetail.asp?prod=BY0X04-N52
což je NdFeB 50x25x6mm N52 a to je fakt kláda se silou 20Kg k železu, ten plíšek by ani nevěděl, že je na tom magnetu.
0
0
Adam 24.04.2016 22:43 Bydliště: Praha
5793
563
5842
Zajímavá věc. Tyhle baterie mívají ocelové pouzdro a tuším, že někde je tam ještě nanesena vrstva niklu. Uvnitř je ještě zinek a pokud jde vyloženě o alkalické baterie, místo uhlíku je tam oxid manganičitý.
Možná by nás překvapilo, jaké zvláštní (třeba i "stínící") efekty by byly ohledně magnetizmu pozorovány, pokud bychom testovali různé kovové kompozitní materiály. Tím konkrétně myslím třeba nějaké destičky, které jsou složené z několika vrstev. Například z vrstev kovů: železo, nikl, chrom, mangan, měď a jiných. A skutečně do toho nechci zahrnout pouhé slitiny různých kovů. Jde vyloženě o navrstvené materiály...
0
0
martin11 25.04.2016 07:39 Bydliště: ...v garáži s Trabantem P 50 R
6832
109
3636
Jarin's napsal(a):http://www.kjmagnetics.com/proddetail.asp?prod=BY0X04-N52
což je NdFeB 50x25x6mm N52 a to je fakt kláda se silou 20Kg k železu, ten plíšek by ani nevěděl, že je na tom magnetu.
...trochu odbočím od tématu....takové to magnety jsou v rukou "amatérů" manipulátorů dost nebezpečné...nevím kdo z nás tady už měl tu čest mít takový kousek v ruce...navíc v každé ruce jeden a zkoušet jak že se přitahují...přátelé NIKDY nedělat tento pokus...zde popsaný magnet vám ucvakne prst jak nic...viz vlastní zkušenosti při stavbě mého MM / mám "jen" 10x20x40 a tekla krev a lítaly štěpiny ostré jako sklo/..pracovat v ochranných brýlích.
na fotce jsou vyfoceny ve "štosu" všiměte si že jsou proloženy !!! když jsou na sobě přicuclé tak je neoddělíte ani párem volů...za tímto účelem jsem si udělal pro vlastní potřebu "oddělovač magnetů" /dřevěný přípravek na smykové oddělení/ martin11
napadlo mě pozměnit dráhu pole magnetů. Pokud totiž magnety přibližujete kolmo na pole je síla potřebná k jeho překonání řádově menší než při pohybu ve směru pole. Příklad je odtržení dvou magnetů od sebe. Ty větší od sebe rukou nedostanete, ale když je odtlačíte do boku, tedy je po sobě sesmeknete, jde to celkem snadno. Moje úvaha je tedy taková, že dráha SMOTu začíná pod kolejnicí např na radiusu a dále již jde rovně.Kolejnice je sice rovná,ale vstoupí do SMOTu po tečně. Kulička tedy zcela mine počáteční bod dráhy. Pokud se snažíte vsunout kuličku do SMOTu počátkem nejde to, ale když ji vložíte shora doprostřed SMOTu rozjede se taky a odpor dráhy teměř není cítit. 
Tyhle baterie mívají ocelové pouzdro a tuším, že někde je tam ještě nanesena vrstva niklu. Uvnitř je ještě zinek a pokud jde vyloženě o alkalické baterie, místo uhlíku je tam oxid manganičitý. 
martin11 
Podpořte chod fóra 