Mě to připadá, že dochází k podobnému efektu jako tady (vyzkoušeno, funguje, jen baterie má krátk...
martin11 23.01.2019 08:29 Bydliště: ...v garáži s Trabantem P 50 R
6832
109
3636
martin11 napsal(a):...tak toto mě hlava nebere.... ....co na to říkají zájemci o laborování s magnety???
https://www.youtube.com/watch?v=au4hbUm4mMo
...no jo, jenže ono se to roztočilo až po vložení magnetu???....dokud nebyl magnet vložen tak rtuť byla nehybná....
...z toho vyplývá, že by se mohl točit i nějaký plovoucí kovový prvek- kroužek umístěný na plováku v tom mezikruží...viz video...
0
0
E_man 23.01.2019 10:28 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
martin11 napsal(a):...no jo, jenže ono se to roztočilo až po vložení magnetu???....dokud nebyl magnet vložen tak rtuť byla nehybná....
...z toho vyplývá, že by se mohl točit i nějaký plovoucí kovový prvek- kroužek umístěný na plováku...
To je princip elektromagnetické pumpy.
Vodivá kapalina (třeba i rozžhavený kov) je v určité části vystaven jak příčnému elektrickému proudu tak i na něj kolmému magnetickému poli. Vzniklá Lorenzova síla je kolmá k oběma složkám jak elektrického proudu tak i magnetickému poli a pohání kapalinu ve třetím směru kolmém k oběma složkám. To se používá třeba k chlazení atomových reaktorů tekutým sodíkem nebo to třeba používá i R.Mills ve svém hydrinovém reaktoru, kde vytváří pohyb tekutého galia (již od teploty |30°C) pro své elektrody tvořené proti sobě vstřikovaných paprsků galia.
0
2
Adam 23.01.2019 10:30 Bydliště: Praha
5803
563
5846
martin11 napsal(a):...no jo, jenže ono se to roztočilo až po vložení magnetu???....dokud nebyl magnet vložen tak rtuť byla nehybná....
Jistě, pro silovou interakci potřebuješ dvě samostatná pole.
V tomto případě pole magnetu + pole vznikající z elektrického proudu, který protéká rtutí.
0
1
martin11 23.01.2019 16:16 Bydliště: ...v garáži s Trabantem P 50 R
6832
109
3636
E_man napsal(a):To je princip elektromagnetické pumpy.
Vodivá kapalina (třeba i rozžhavený kov) je v určité části vystaven jak příčnému elektrickému proudu tak i na něj kolmému magnetickému poli. Vzniklá Lorenzova síla je kolmá...
...kluci díík za info, tyto vědomosti jsou úžasné, možná je považujete za banální základ, ale kde se to má obyčejný fotograf naučit....
0
1
martin11 26.01.2019 17:53 Bydliště: ...v garáži s Trabantem P 50 R
6832
109
3636
...pro pokročilé...stojí to za úvahu ... Halbachovo uspořádání magnetů...ale trochu jinak
Že těmi do prstence rozmístěnými magnety dokáže roztáčet "káču na kuličce" když ji honí po stole - bohužel ještě neznamená, že se mu v tom prstenci bude točit seriozně mechanicky řešený rotor.
0
0
martin11 02.03.2019 13:43 Bydliště: ...v garáži s Trabantem P 50 R
6832
109
3636
Poota napsal(a):Že těmi do prstence rozmístěnými magnety dokáže roztáčet "káču na kuličce" když ji honí po stole - bohužel ještě neznamená, že se mu v tom prstenci bude točit seriozně mechanicky řešený rotor.
...mno, spíše bych se raději dozvěděl, zda-li je mag. pole vířivé jako votex tedy tornádo nebo tak něco....video to naznačuje....chce to vyzkoušet....
0
0
Had 02.03.2019 14:21 Bydliště: Tam kde hřmí stihačky
1309
87
1384
martin11 napsal(a):...mno, spíše bych se raději dozvěděl, zda-li je mag. pole vířivé jako votex tedy tornádo nebo tak něco....video to naznačuje....chce to vyzkoušet....
No mohu-li řící. Tak magnetické pole samo o sobě se v našem prostředí takto chovat nemůže. Musí být k tomu podmět. Nebo-li zdroj tohoto mag, pole to musí umět vytvořit, nebo působením vnějších sil.
Samozřejmě mag. pole má svoje "dinamické složky", není statické, ale navenek se pro nás tak tváří staticky.
Využití jeho vnitřních dynamických účinků, to je již vyšší dívčí. To by musel někdo znalejší.
0
0
Poota 02.03.2019 15:15 Bydliště: Praha
9081
603
7584
martin11 napsal(a):... zda-li je mag. pole vířivé jako votex tedy tornádo nebo tak něco....video to naznačuje....
Můj názor je ten, že "káču" neroztáčí nějaké kroužení magnetického pole, ale mechanický pohyb statického/stabilního pole toho prstence - ten pohyb vzniká tím, jak ten prstenec rejdí za tou "káčou".
Když tam bude něco, co bude ten rotor/káču držet v ose toho prstence, tak se káča točit nebude.
Zatím jediné solidní rozrotování magnetického pole našel Tesla v třífázovém motoru, ale i tam je to jenom "po drátech" přenesená a zreprodukovaná mechanická rotace rotoru generátoru v elektrárně.
0
1
martin11 06.03.2019 15:25 Bydliště: ...v garáži s Trabantem P 50 R
Tento jev (jak píše Zephir) je obvykle vysvětlován jako důsledek magnetické remanence navzdory tomu, že je demonstrován na magneticky měkkých materiálech, které magnetickou remanenci vůbec nevykazují a to ani po jejích oddělení(jak ukazuje video). Jev nemůže být vysvětlen ani vířivými proudy anžto může být demonstrován na nevodivých (ale rovněž magneticky měkkých) feritech.
Tady bych se přimlouval na vysvětlení jevu tím, že na rozhraní (v těsné blízkostí styčných ploch) vzniknou společné domény (že by E_manovy domény? ), které vzniknou velmi silným (pulsním) proudem, a které po vzájemném oddělení obou feromagnetik opět zaniknou.
0
2
impuls 06.04.2019 05:34
681
12
323
Efektivní užití pro rozběh nebo brzdu MM(s vnějším zdrojem -odpuz)
Na obrázku máme 3 různá magnety osázená kola (symetricky ) a to tak aby se tato odpuzovala v jednotlivých patrech a na ložisku (trubička + osička ) plavaly (točily se nezávisle .
1)První (spodní ) je osazeno s magnetickým mostem a nahoře magnetickým usměrňovačem
2)Druhý spodní část nic a horní má magnetický most
3)Třetí má magnetický most dole a horní nic
Je jedno jaké póly zvolíme (tyto jsou vždy dle černých nebo světlých )kol ve sloupci .
Na počtu magnetů nezáleží .vždy jde pouze o to aby osázení bylo souměrné .
Roztočením 3 se tento otáčí plynule (2 magnetické mosty ) ostatní stojí .
Roztočením 2 dojde k skákání (pro zvýraznění použitý usměrnˇovač ) a následnému zastavení .
Zmáčkneme -li (přiblížíme )3 kolo pak můžeme roztočit 2 bez skákání ,jelikož 2 mosty svojí silou vyruší působení magnetického usměrňovače a zastavení nebude tak výrazné .
Jak který most nebo usměrňovač vytvoříme je možné mnoha způsoby ,ale jejich vyzkoušení je právě možné na tomto jednoduchém přípravku .
Kdyby bylo možné urychlit video do pomalého internetu poslal bych ukázku .
Někdo možná namítne BLBOST k čemu ,ale vězte ,že obojí je malým krůčkem k vytvoření následných pohybů bez vnějšího zdroje (při použití několika vhodně sestavenými patry ) což je dalším úkolem pro....
U tohoto (s vnějším zdrojem ) uspořádání můžeme regulovat sílu ,výkon ,otáčky a též vyzařovanou (dříve popsanou léčivou )energii .
Užil jsem zatím nejvhodnější z tohoto přípravku a dočkal se nečekaných výsledků -jak pro pohyb tak i chod větších zátěží (kol a nástavců)na unašeči plus ložisko se stalo vodicím elementem a nevyžaduje opětovná mazání i těsnost )vše klouže na vytvořeném oboustranně uzavřeném (magnetickém mostu ) -zatím první 2 patra s použitím 35 cm kola .
Ps .není u tohoto přípravku použit později využívaný oboustranný magnetický most -tento umožňuje zvyšující se akceleraci bez překonávání jednotlivých dříve popsaných stupňů otáček (tyto někdy omezovaly vyšší )a při vypnutí nedobíhalo kolo klouzavě jak tomu je zde.
Pokusné (různé )magnetické unašeče (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Pokusné (různé )magnetické unašeče (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
1
martin11 06.04.2019 19:12 Bydliště: ...v garáži s Trabantem P 50 R
6832
109
3636
...vážení přátelé magnetáři...řeším problém, který se zdá velmi jednoduchý ale:
jaká je přítažná síla magnetu k Fe na rozdíl od přítažné síly dvou týchž magnetů k sobě navzájem.? Jest přítah 2x větší nežli solo magnet k Fe ploše./ hmotnost Fe plochy je mnohokráte větší nežli hmotnost magnetu/....nebo je síla přítahu na magnetu vždy stejná a síla se dělí rovným dílem mezi oba se přitahující magnety...vysvětlím problém...
pevně zakotvené Fe a magnet...síla přítahu x gramů. pevně zakotvený magnet a druhý magnet volný, přitahovaný...jest přítažná síla 2x větší či je stejná na volném magnetu jako v případě s Fe?
...pokud vám to nenaruší časový plán, zamyslete se prosím a napište...jsem z tohoto celkem zmatený...výsledky mých pokusů zatím nezveřejním, abych vás tím neovlivnil...
...a prosím...názor typu..."myslím si" ...je sice také názor, ale prosím odůvodnění...dííík martin11
p.s. ...jde o zásadní poznatek při konstrukci magnetického motoru.../zase mě něco napadlo /...myslím, že jsem tímto naznačil mnohé....
0
0
impuls 07.04.2019 08:52
681
12
323
martin11 napsal(a):...vážení přátelé magnetáři...řeším problém, který se zdá velmi jednoduchý ale:
jaká je přítažná síla magnetu k Fe na rozdíl od přítažné síly dvou týchž magnetů k sobě navzájem.? Jest přítah 2x větší nežli solo...
Je to marný -je to marný
Většina mých pojednání (VAROVÁNÍ i od dodavatele ) OHLEDNĚ Feritů a pod nejsou a nebyla dostatečně plodná proto další rozvádění je zbytečné .Nejnovější jsem omylem nastavil přítahové elementy a ejhle -doměnka větší účinnosti byla ta tam .Co se týká konstrukce a požadovaných přesností (které vyžadují speciální vybavení ) jsou neůměrné a pro laika těžce sehnatelné .Též otázka trvanlivosti Magnetismu byla opakovaně zmiňována (nevydrží) .Většina konstrukcí s Ferity je řešena s opěrkou takže mám dojem ,že u nich při vyšších otáčkách dojde k trhání (odlupování ) materiálu -tento je velmi křehký .Úsilí pro takto zvolený materiál jsem zanechal (měl jsem možnost dostatečného množství na pokusy ),ale závěr byl jednoznačný -tento materiál NE!
Kdosi kdesi psal o znovunanagnetisování ,ale složitost není v procesu impulsu jen jaksi to přesné nasměrování magnetu do předešlého stavu (směru )vyzařování .
Také jsem popsal jak rychle u Feritu odchází .Uvědomte si ,že tyto jsou zvětša použity v uzavřeném magnetickém poli anebo je jím cívkou dodáván jakýs takýs magnetický proud který je udržuje v jejich činnosti .Takto bych mohl pokračovat o ....ničem
Prostě -Ferit a MM -NIIIKDYYYY!!!! A PROČ TAKY ....
0
0
martin11 07.04.2019 09:35 Bydliště: ...v garáži s Trabantem P 50 R
6832
109
3636
impuls napsal(a):Většina mých pojednání (VAROVÁNÍ i od dodavatele ) OHLEDNĚ Feritů a pod nejsou a nebyla dostatečně plodná proto další rozvádění je zbytečné .Nejnovější jsem omylem nastavil přítahové elementy a ejhle -doměnka větší...
...hele Impulz....čteš, nebo mentoruješ....jsem se neptal, a to ani náznakem na to co jsi právě napsal
...tak znova a bez ohledu na to jestli jest můj pokus určen na konstrukci MM.
...Impulzi...právě tvůj názor mě zajímá....zkus zalaborovat...
Dotaz zní:pevně zakotvené Fe a magnet...síla přítahu magnetu x gramů. pevně zakotvený magnet a druhý magnet volný- přitahovaný...jest přítažná síla 2x větší či je stejná na volném magnetu jako v případě s Fe?
0
0
E_man 07.04.2019 09:49 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
martin11 napsal(a):......
Dotaz zní:pevně zakotvené Fe a magnet...síla přítahu magnetu x gramů. pevně zakotvený magnet a druhý magnet volný- přitahovaný...jest přítažná síla 2x větší či je stejná na volném magnetu jako v případě s Fe?
Martine, vždy bude záležet na tom, jak silné bude indukované pole ve feromagnetiku (železe a pod), na jeho permeabilitě a na tom do jaké míry se budeš pohybovat v nelineární oblasti daného feromagnetika.
0
0
ZephirAWT 07.04.2019 23:07
155
39
157
/* Tady bych se přimlouval na vysvětlení jevu tím, že na rozhraní (v těsné blízkostí styčných ploch) vzniknou společné domény (že by E_manovy domény? ), které vzniknou velmi silným (pulsním) proudem, a které po vzájemném oddělení obou feromagnetik opět zaniknou. */
Nemusí to být tak jednoduche. Na YouTube najdes napr. video, kde se pulsem do cívky obklopující dělené jádro jeho části slepí a jejím zkratováním zase rozlepí. Jak ale mají nějaké domény vědět, že kolem nich byl zkratován drát a zrušit se tím?
Na tom videu, které předvádí "lasersaber" je prováděn pokus s cívkou s velmi velikým počtem závitu. Uspořádání pokusu se tedy velmi výrazně liší od pokusu Leedskalnina. Liší se časovými konstantami použitých cívek a přechodovými ději, které vznikají při odpojení baterie. Pravděpodobně nebudou zanedbatelné ani vlastní rezonanční kmity cívek. Zcela jistě se na pokusu projeví i rozdílnost materiálu feritu lisovaného z jemných částic proti homogenní struktuře železa umožňující vytváření nových domén.
Markantně to je vidět v první části, kdy přepólováním cívky dojde díky velké časové konstantě k odpadnutí toho železa. Na YouTu (tuším že Igor Beletskij) předváděl pokus s přepólováním za použití pouze jednoho závitu a tedy nesrovnatelně kratší časové konstanty, kdy těžký kus železa bez problému držel a při přepólování neodpadl.