Str.: 1, ... 8, 9, 10, 11, 12, ... 17 Psát příspěvky můžete po přihlášení
Poslední příspěvek z předchozí strany:
Poota
S tou vodou na Zeměkouli mám pořád takový malý problém
Když si odmyslíme veškerou vodu, tak...
Adam 29.09.2018 19:34 Bydliště: Praha
5794
563
5842
P.A.Semi napsal(a):Přesně jako kyvadlo zdánlivě nic nenutí, aby pokračovalo z nejnižšího bodu zpátky nahoru... Přesněji řečeno, je to setrvačnost. ...
Je mi líto, ale analogie s kyvadlem a zmínka o setrvačnosti s tím nesouvisí. Snažil jsem se vysvětlit,
že při dosažení rovnovážného stavu srovnáním oběžné dráhy s celkovou ekliptikou soustavy už žádná další síla nepůsobí, která by náklon přemrštila na druhou stranu a vedla k nekonečným oscilacím.
Pokud za každou cenu analogie s kyvadlem, tak aby to analogicky opravdu platilo, muselo by se rozpohybované kyvadlo v dolní mezi okamžitě zastavit, nebo by v té dolní úvrati musel být nějaký opravdu mocný útlum kmitů, který by tím kyvadlem jen mírně zakinklal (v mírné oscilaci) a kyvadlo by pak hned stálo. Takto ano, ale stejně to není moc dobrá analogie. Ve změně náklonu roviny oběžné dráhy zkrátka žádná znatelná setrvačnost není. Protože jak rovina oběžné dráhy stále více splývá s rovinou celkové ekliptiky, tak síly, které toto velmi pomalu vynucují, postupně výrazně slábnou. Případné přemrštění náklonu na druhou stranu je tak malé, že je zcela zanedbatelné a opět se pak o něj starají opačně orientované síly, které ho rovnají zase nazpátek. Jenže to už mluvíme v úplně nesmyslném měřítku zanedbatelných hodnot.
Jak to bylo s protoplanetárním diskem, na tom v souvislosti s tímto moc nezáleží. Něco se zkrátka stalo, díky čemuž jsou dráhy mírně nakřivo, ale tak jako tak jsou síly pozvolna rovnající náklon oběžných drah jasně dané - bez ohledu na původní důvod náklonů.
A současná situace skutečně není žádným (ani nepřímým) důkazem toho, že se náklony již rovnat nebudou. To mi připadá jen jako víra v jiné přesvědčení + neschopnost/nechuť si to správně představit. Jenže fyzika je fyzika a zrovna v těchto věcech se moc ošulit nedá.
Nevím, co přesně v tomto tvrdí NASA, protože od nich nesleduji napůl předžvýkané informace a závěry. Vycházím z fyzikálních zákonitostí, ze základní astronomie a ze složitějších procesů, které jsou na tom všem postavené. Mnoho let rozvíjím v oblasti dynamiky vesmírných těles svojí vlastní práci, odvozuji si vlastní vztahy, programuji si vlastní analytický software pro výpočty a simulace různých záležitostí v tomto oboru
a velmi důsledně se držím souvisejících fyzikálních vztahů. Výhodou mi je to, že si spoustu věcí v tomto dovedu i promítnout ve vlastní představivosti (a následně si to pochopitelně ověřuji).
0
1
P.A.Semi 29.09.2018 21:13 Bydliště: Česká republika
77
14
36
Poota napsal(a):Když si odmyslíme veškerou vodu, tak nám zbyde z toho původně kulaťoučkého "jablíčka" dost ošklivě a asymetricky ohlodaný patvar, jehož těžiště zcela určitě nebude přesně v polovině zemské osy a nejspíš...
Na začátku stránky http://semi.gurroa.cz/Chandler/Chandler.html
mám úvod s tvarem zeměkoule, "rock equivalent" co přečnívá přes ideální kouli. Staženo od nějakých australanů, je tam i link, jenže oni to dodávají ve taru spherical harmonics a ty neumím použít, takže jsem si vyčistil (myší) jejich jpeg a odečetl ty barvy z toho, a mám model 648 bodů po obvodu koule...
(pod odkazem "geoid model" se tam dá stáhnout Geoid_Torque_150417.zip, v němž soubor Geoid_10d_6351_bins.json jsou ta data...)
Země má logické osy těch asymetrií posunuté o 21° východně. Nad kouli přečnívá Afrika, Himaláje a Andy, ale v Pacifiku ta čtvrtá osa chybí...
Pak planety přitahují to, co přečnívá z koule (protože ten vnitřek, symetrická koule, je přitahován zleva i zprava stejně a nemá žádný vliv), a teoreticky to třeba zleva přitahují a zrychlují rotaci, a o půl dne později to zprava přitahují a zpomalují rotaci, takže ve výsledku se to vyrovná - jenže třeba Měsíc a trochu i Slunce je mezitím třeba o kousek dál, takže to není zcela symetrické, takže to postupně tu osu posouvá...
Vyšlo mi, že to tu vnitřní rotační osu posouvá zhruba opačně, než by z těch povrchových nerovností vyplývalo... A ovšem když to tahá za nerovnosti, měla by se posouvat především vnější rotační osa - průsečík zemské rotační osy na obloze, a ne vnitřní rotační osa, průsečík zemské rotační osy na zemském povrchu.
Jako vysvětlení jsem z toho vyvodil, že pod Pacifikem je symetricky něco těžkého, co vyrovnává opačnou asymetrii na povrchu, a proto je ta vnitřní rotační osa posouvána opačně... A i to vypadá logicky, protože je nepravděpodobné, že by se Země točila kolem asymetrické osy...
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
0
P.A.Semi 29.09.2018 22:19 Bydliště: Česká republika
77
14
36
Adam napsal(a):Případné přemrštění náklonu na druhou stranu je tak malé, že je zcela zanedbatelné a opět se pak o něj starají opačně orientované síly, které ho rovnají zase nazpátek. Jenže to už mluvíme v úplně nesmyslném měřítku...
Prostě jsem přesvědčen, že to tak není. Opravdu oscilují neustále kolem dokola té invariable plane a žádné damping v tom není. Přečetl jste si alespoň tu stránku https://en.wikipedia.org/wiki/Invariable_plane ?
(Tam vpravo je vidět, že zatímco Jupiter a Neptun se v průběhu statisíců let přibližuje k Invariable plane, Saturn a Uranus se od ní vzdalují...)
K tomu dál ještě https://en.wikipedia.org/wiki/Laplace_plane
"mean or reference plane about whose axis the instantaneous orbital plane of a satellite precesses." Precese je analogické tomu, co dělá roztočená káča, nebo i co dělá vnější rotační osa Země po obloze (jeden kruh za 26,000 let). I oběžné roviny takhle precesí postupně oscilují...
V podstatě analogicky, že zatímco gravitace tahá nakloněný setrvačník dolů, výsledné Torque (změna v jeho úhlovém momentu) vede směrem do strany, což ten vektor úhlového momentu postupně otáčí v precesi, ale nebýt tření, nijak ho nezastaví a nestáhne dolů gravitací...
Já také zas tolik nečtu "předžvýkané" informace z NASA pro laickou veřejnost. Zpracovávám jejich data s pozicemi planet (mají je zakódované pomocí Chebyshev polynomials, v podstatě je funkce, která dostane planetu a čas, a vrátí 6-vektor s pozicí a rychlostí relativně k barycentru... Z tohoto analyzuji, nemám vlastní integraci gravitačních sil, takže jsem do toho nemohl vnést vlastní chybu, na druhou stranu jsem ale omezený na cca 5-10 tisíc let kolem současnosti...
Nebo trochu ano - třeba angular momentum Země jim nejen osciluje, ale neustále stoupá, ale řekl bych, že to je součást nějakého cca 100,000-letého Milankovitch cyklu, a analogicky u ostatních planet, nebo to je kumulace zaokrouhlovacích chyb...?
(v té mojí práci Orbital_Resonance_and_Solar_Cycles.pdf , na Figure 35 na straně 27 dole, a Figure 39 na straně 29, a dál pro ostatní planety...)
Teď ještě jsem tedy zpracoval postupné změny úhlu oběhu planet k té Invariable plane...
V tom programu EphView, jednotlivé series toho grafu mají funkci
deg(VAngle(VAngMomentSum(),VAngMoment(Jup,Ssb)))
Na rozsahu roků -1900 .. +2900 , Jupiter jde z 0.359° na 0.319°, Saturn jde z 0.904° na 0.940°, Uranus jde z 1.023° na 1.029°, Neptune z 0.729° na 0.726° , a EMB z 1.787° na 1.520°
A třeba ten Jupiter, když se vyhladí gaussiánem, tak je vidět, že to jde velmi mírně do oblouku, resp. že zrychluje přibližování k té invariant rovině...
Kdyby to takhle šlo lineárně, tak by Jupiter byl na té rovině za 43,080 let... Jestli tam i po 4 miliardách let ještě není, tak to evidentně lineárně nejde...
Když nad tím přemýšlím ještě víc - NASA/JPL pokud si pamatuji nepočítá s oblateness (zploštěním) tvaru planet, který podle toho článku wiki/Laplace_plane způsobuje tu precesi oběžných rovin, tak vlastně ani nevím, proč jim oscilují (precesují) ? Ještě dle toho článku wiki/Laplace_plane, nebýt oblateness tvaru planety, není žádný důvod, aby byla postupně tlačena k té Invariable plane ...?
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
0
P.A.Semi 29.09.2018 22:24 Bydliště: Česká republika
77
14
36
Poota napsal(a):Další "zajímavostí" je grafický model Zeměkoule podle úrovně gravitace
Ten mi přijde špatný...
(Viz ten, co jsem nahrál já (od těch Australanů), to je také grafický model Zeměkoule podle úrovně gravitace... )
Na tom vašem je nepravděpodobné, že by byla ve východní Africe deprese, nebo na severním pólu přebytek... A ovšem mají to zveličené, o tolik se to zase od rotational ellipsoid neliší...
0
0
P.A.Semi 29.09.2018 22:46 Bydliště: Česká republika
77
14
36
Poota napsal(a):Další "zajímavostí" je grafický model Zeměkoule podle úrovně gravitace
z toho jsem použil zřejmě "Earth’s rock-equivalent topography as shape model"
Tak nevím, co jsem to vlastně stáhnul...?
0
0
Adam 30.09.2018 23:26 Bydliště: Praha
5794
563
5842
P.A.Semi napsal(a):... Přečetl jste si alespoň tu stránku https://en.wikipedia.org/wiki/Invariable_plane ?
(Tam vpravo je vidět, že zatímco Jupiter a Neptun se v průběhu statisíců let přibližuje k Invariable plane, Saturn a Uranus se...
Může existovat "chvilkový" nárůst náklonu roviny dráhy nějaké planety třeba v souvislosti s (momentálním) vlivem gravitace od jiné planety vzhledem k jejich vzájemné pozici, což může být třeba i momentálně měřeno astronomy, ale z hlediska celé délky věku sluneční soustavy trvám na tom, že náklony postupně inklinují
(byť někdy i třeba s malým a krátkodobým zaoscilováním) k nule, a tedy ke stále lepšímu splynutí s celkovou rovinou celé soustavy. K setrvačnosti ústící v nekonečné oscilace náklonu rovin drah není žádný fyzikální důvod. Vzhledem k tomu zpochybňuji predikce o budoucím rostoucím (nebo stabilně oscilujícím) náklonu rovin, ať už jsou tyto předpovědi zmíněné na Wiki stránce o invariable plane, nebo ať už vycházejí z výpočtů onoho zmíněného softwaru. Evidentně je to do nějaké míry rozšířená teorie. Podle mého však lichá a je bez správného fyzikálního opodstatnění.
0
0
P.A.Semi 01.10.2018 09:46 Bydliště: Česká republika
77
14
36
Adam napsal(a):... z hlediska celé délky věku sluneční soustavy trvám na tom, že náklony postupně inklinují (byť někdy i třeba s malým a krátkodobým zaoscilováním) k nule, a tedy ke stále lepšímu splynutí s celkovou rovinou celé...
To je jen dojem...
Můžete pak nějak vysvětlit, proč tam ještě nejsou?
Fyzikální vysvětlení je jednoduché: když gravitační síla působí na gyroskop dolů (zde do společné roviny), vyvolává Torque jako změnu úhlového momentu do strany v pravém úhlu, takže osa té rotace opisuje kužel (precese, dobře je vidět u té káčy, ale dělá to i Země s 26,000-letou precesí - neboť taky Měsíc, Slunce a planety tahají equatorial bulge (tu nejširší část zemského elipsoidu) neustále do roviny ekliptiky, a stejně tak i roviny oběhu planet precesují...)
ale to jsou jen některé cykly, například cyklem sklonu ekliptiky k Invariable plane se zřejmě nezabýval - ale pokud všechno osciluje, přestože ty síly jsou celkem konstantní v dlouhodobém průměru, není důvod si myslet, že zrovna něco oscilovat nebude...
Ostatně, kdyby byly lépe aligned (srovnané) s tou rovinou, musely by zpomalit, tedy by se musely vzdálit, jmenovitě ty až za Jupiterem (protože prý 98% angular momentum mají velké planety, Jupiter už je dost dobře na té rovině, když ji ze 60% určuje)... Co by vytáhlo Saturn, Uranus, Neptune dál ven ze sluneční soustavy? (Třeba Zemi mohou vytahovat ven ty velké planety, Jupiter zejména, ale nás zase hlídá "dole" Venuše, která pomáhá vyrovnávat odchylky v oběhu Země)
Viděl jsem zajímavý postup výpočtu těch gravitačních vlivů, že např. Měsíc kolem Země je statisticky tedy v průměru všude kolem dokola jako torus a tedy celou dobu přitahuje to, co je na Zemi asymetrické, především "rovníkovou bouli" (to už mi equatorial bulge přijde lepší termín), do roviny ekliptiky... A evidentně ji tam ještě nepřitáhl, a je i evidence, že a o kolik osciluje...
0
0
P.A.Semi 01.10.2018 10:05 Bydliště: Česká republika
77
14
36
Podobně Slunce neustále tahá Měsíc do roviny ekliptiky, ten má neustálý náklon cca 5°, a jeho cca 18-letá precese je dobře známá... A taky ho tam ještě nestáhlo, a tady by to vzhledem k rychlejšímu oběhu mělo jít rychleji, a přesto za ty 4-miliardy let tam ještě není...
0
0
P.A.Semi 01.10.2018 10:24 Bydliště: Česká republika
77
14
36
Tady ještě ten Měsíc
deg(VAngle(VAngMoment(Emb,Sun),VAngMoment(Moon,Ear
sklon oběžné roviny Měsíce vzhledem oběžné rovině Země kolem Slunce, v rozmezí 4.980° .. 5.306° , dle NASA/JPL ephemerid DE422
Analogicky k tomu, jak se planety navzájem přitahují do Invariable plane, právě tak Slunce (především) přitahuje Měsíc do roviny ekliptiky... (Vliv ostatních planet na oběh Měsíce ve srovnání s vlivem Slunce je zanedbatelný...) A evidentně tam k té rovině nijak necestuje...
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
0
Adam 01.10.2018 11:13 Bydliště: Praha
5794
563
5842
P.A.Semi napsal(a):... Můžete pak nějak vysvětlit, proč tam ještě nejsou?
Fyzikální vysvětlení je jednoduché: ...
Náklony rovin drah ještě nejsou znulovány, protože je to zdlouhavý proces - vektory sil, které to zapřičiňují, mívají velmi malou hodnotu a sluneční soustavě to může trvat mnohem delší dobu, než abychom mohli být
v současném jejím věku překvapeni, že to ještě není srovnané do nulových náklonů.
Uvedené fyzikální vysvětlení buďto nelze napasovat na problém, o kterém diskutujeme, nebo je pro mě nesrozumitelné.
Abychom se někam posunuli a mohli to už uzavřít,
pokud je skutečně reálně měřeno, že náklony rovin drah dlouhodobě oscilují a pokud je skutečně reálně měřeno, že třeba momentálně narůstá náklon roviny dráhy i u některé těžké planety přesto, že Jupiter má sklon v současné době už opravdu velmi malý, a to 0,32°, pak je čestné uznat,
že mi tady něco uniká - ale jen částečně a nikoliv v celé podstatě věci.
Celá soustava by skutečně měla tak jako tak z dlouhodobého hlediska inklinovat k tomu, co tady celou dobu tvrdím - náklony rovin drah by se měly časem srovnat do celkové ekliptiky soustavy. Vzhledem k řečenému je tedy možná problém pouze v měřítku. Jsme schopni dojít ke koncenzu, že se jedná o oscilace náklonu rovin drah, které se třeba v rámci našeho "krátkodobého" pozorování jeví jako stabilní a nekonečné,
ale ve skutečnosti - v průběhu velmi, velmi dlouhé doby třeba desítek nebo stovek miliard let - jsou to oscilace vykazující postupný útlum? Ostatně jako většina oscilací v reálném světě...
Vlastně opět říkám téměř to samé, co celou dobu, ale nyní snad lépe interpretované?
0
0
P.A.Semi 01.10.2018 11:29 Bydliště: Česká republika
77
14
36
Adam napsal(a):Celá soustava by skutečně měla tak jako tak z dlouhodobého hlediska inklinovat k tomu, ... náklony rovin drah by se měly časem srovnat do celkové ekliptiky soustavy. ... jsou to oscilace vykazující postupný útlum?...
Proč útlum? Kam by se ta energie ztrácela? (Úbytek váhy Slunce je zanedbatelný, i ztráta angular momentum když se sluneční vítr dostane mimo soustavu...)
Třeba roztočená káča se po čase zastaví, protože převede rotační energii třením jednak na špičce o zem, jednak celkově o vzduch, na teplo... Ale dokud se točí, tak ji gravitace dolu nestáhne, protože ji torque táhne do pravého úhlu ke gravitaci i k ose rotace...
Jak to mají změřené nevím, řekl bych, že moc ne - na dráhy vzdálených planet a takovou drobnou odchylku jako změna roviny o setiny stupně je ještě přesné pozorování dost krátké, ale 1. vypočítat se to dá, 2. na Měsíci je to velmi analogický jev a tam se to i pozorovat dá, Měsíc je dobře změřen (laserem, možná radary?) a už dost dlouho, a ta precese je známá... Precese zemské rotační osy je také známá pravděpodobně už od řeků a z Babylónu, přinejmenším znamení zvěrokruhu jsou zafixována z doby přelomu letopočtu a dnes už jsou o cca měsíc (jedno znamení) vedle...
Ten sklon Měsíce k ekliptice (a jeho trvalá oscilace bez útlumu) je velmi analogický ke sklonu všech planet k celkové "ekliptice", stejný případ, analogicky stejné síly...
Máte na to (útlum precese planet a jejich přibližování k Invariable plane) nějakou referenci (tedy: myslí si to ještě někdo?), nebo je to jen váš dojem? Máte na to alespoň nějaký výpočet (a tak, aby se dalo vyloučit, že to postupné přitahování není jen postupná akumulace zaokrouhlovací chyby?)...
0
0
Adam 01.10.2018 12:12 Bydliště: Praha
5794
563
5842
P.A.Semi napsal(a):Proč útlum? Kam by se ta energie ztrácela? ... ... Třeba roztočená káča ... ... Precese ... ... myslí si to ještě někdo?), nebo je to jen váš dojem? Máte na to alespoň nějaký výpočet ...
Jde o vlastně nucený útlum náklonu (nebo oscilací náklonu) roviny pohybu rotačního tělesa. Otázka na ztracenou energii mi v tomto přijde mimo mísu. Mám totiž pocit, že i ty Vaše analogie s káčou a s precesí tak, jak to podáváte, s řešeným problémem nesouvisí.
Tohle není o výpočtech, je to o fyzikální logice. Nevím, co si kdo myslí, ale zatím jsem nenarazil na nikoho, kdo by tvrdil to, co Vy. Což samozřejmě nemusí být směrodatné, ale odpovídám tím na Vaší otázku.
Přijde mi, že se asi skutečně nepohneme z místa. Navhuji se tím už nezdržovat a využívat náš čas na něco užitečného.
0
0
P.A.Semi 01.10.2018 13:07 Bydliště: Česká republika
77
14
36
Adam napsal(a):Jde o vlastně nucený útlum náklonu (nebo oscilací náklonu) roviny pohybu rotačního tělesa. Otázka na ztracenou energii mi v tomto přijde mimo mísu.... Tohle není o výpočtech, je to o fyzikální logice. Nevím, co si kdo...
Ta vaše "logika" jsou jen "dojmy".
Když na setrvačník působí síla, změna osy rotace jde v pravém úhlu. Tohle je ta část, která z hlediska selského rozumu nebo logiky je zdánlivě nelogická.
A která síla že působí "překmit" tohoto kyvadla na druhou stranu? Změna oběžné roviny má v podstatě také nějaký úhlový moment, a ten jako setrvačnost způsobí ten překmit do protisměru. Nemá kam se ten úhlový moment ztratit, jeho přenos na rotaci planet je minimální ne-li žádný. Je zase vyrovnán gravitací v opačném výkmitu tohoto kyvadla, a nějaká jiná planeta se kvůli tomu musí zase vychýlit... V podstatě si tu energii předávají navzájem, ale fakt nemá kam se ztratit...
> Otázka na ztracenou energii mi v tomto přijde mimo mísu
Mně zase přijde velmi důležitá. Energie včetně té oběhové ale naprosto celkově se nikam neztrácí, maximálně se převádí na jiný druh energie, až jako tepelné záření někam vyzáří... (tedy nezmizí ale odejde jinam)
Zde ale žádné tření v podstatě není, takže není mechanismus, jak odtamtud tu energii dostat pryč...
0
0
Adam 01.10.2018 14:46 Bydliště: Praha
5794
563
5842
P. A. Semi, dokázal byste vysvětlit, proč má Saturnův prstenec vzhled prakticky dokonalého disku ležícího
v jedné rovině?
0
0
P.A.Semi 01.10.2018 21:02 Bydliště: Česká republika
77
14
36
Adam napsal(a):P. A. Semi, dokázal byste vysvětlit, proč má Saturnův prstenec vzhled prakticky dokonalého disku ležícího v jedné rovině?
Proč? Inu, proto aby lépe zachytával různé "smetí" (asteroidy), které krouží ve sluneční soustavě, dokud do něčeho nenarazí, tak abysme to nebyli my... (Tedy součást "Intelligent design" slunčení soustavy)
Jak k tomu došlo fyzikálně? Nevím... Tam ale není důvod, aby ten prach něco strhávalo do roviny gravitačně? (Planeta uprostřed má téměř stejné působení, nic velkého v té rovině neobíhá?)
Že by magneticky?
Saturn má také na severním pólu krajně nepravděpodobné mraky do šestiúhelníku...
https://en.wikipedia.org/wiki/Rings_of_Saturn#Formation_of_main_rings
Něco píšou o přílivových silách, které snad(?) mohou odvádět energii z těch částic na Saturn (a tam odvádět jako teplo) ? Což jde zblízka ale nepříliš z dálky, přílivové síly klesají s třetí mocninou vzdálenosti... (Jako argument, proč by to snad mohlo fungovat zblízka u měsíců ale ne zdálky u planet)
A ovšem, ty prstence jsou dost v rovině Saturnova rovníku, nejsou v rovině ekliptiky...
A už jsem chtěl psát, že asi magneticky ne, když to je hlavně voda, ale v článku píšou: The water vapor emitted into Saturn's orbit by this activity becomes charged and creates a drag upon Saturn's magnetic field ... Takže něco na tom magnetickém vlivu může být?
Kdyby se tam dostaly postupně gravitací, dostaly by se tam i ty ostatní měsíce...?
Vnitřní měsíce Saturnu jsou téměř na jeho rovníku... Vnější (všechny za Titanem) jsou mimo i od rovníku i od ekliptiky... Ovšem na stránce https://en.wikipedia.org/wiki/Moons_of_Saturn se píše: suggest that the moons inward of Titan may be only 100 million years old. (Což jsou všechny ty na rovníkové rovině)
0
1
Adam 02.10.2018 09:06 Bydliště: Praha
5794
563
5842
P.A.Semi napsal(a):Proč? Inu, proto aby lépe zachytával různé "smetí" (asteroidy), které krouží ve sluneční soustavě, dokud do něčeho nenarazí, tak abysme to nebyli my... (Tedy součást "Intelligent design" slunčení...
Prstenec a jeho diskové rozložení toto přece nijak neovlivní. A sám Saturn může některé asteroidy zachytit, některým dráhu zakřivit, aby neletěly směrem k Zemi a výjimečně ji může zakřivit i tak, aby směrem k Zemi letěly, byť se to asi neděje moc často. Ale to se všechno děje bez podstatnějšího vlivu jeho prstence.
0
0
Adam 02.10.2018 09:15 Bydliště: Praha
5794
563
5842
P.A.Semi napsal(a):... Že by magneticky? ... ... asi magneticky ne, když to je hlavně voda, ale v článku píšou: The water vapor emitted into Saturn's orbit by this activity becomes charged and creates a drag upon Saturn's magnetic...
Magneticky bych to bral, kdyby byl celý prstenec tvořen pouze krystalkami vody, jelikož voda je diamagnetická.
Nevím, jak přesně rozumět (a jak i důvěřovat) tomu vysvětlení ,,The water vapor emitted into Saturn's orbit by this activity becomes charged and creates a drag upon Saturn's magnetic field", ale docela by mi stačil jen ten diamagnetizmus vody, který by prstence ledových krystalků udržoval v určité distanci od planety
a i by tam byla logická vazba na to, že takové prstence by byly ve stejné rovině v rovníkem Saturnu.
Jenže on ten prstenec není složen pouze z krystalků vody. Je ve velké míře složen z prachových částic, menších kamenů a balvanů. Takže tam pro mě vysvětlení magnetizmem padá...
0
0
Adam 02.10.2018 09:23 Bydliště: Praha
5794
563
5842
P.A.Semi napsal(a):... jeden z těch prstenců má sklon 27° k těm ostatním a zřejmě pochází z jednoho měsíce...
Phoebein prstenec s náklonem 27° je poměrně dost vzdálený od "základní" oblasti prstenců, je také velmi řídký a jeho oběh je retrográdní, takže jde o velmi specifický prstenec zcela odlišného charakteru a evidentně i zcela odlišného vzniku oproti husté skupině prstenců. Tímto prstencem bych to tedy nechtěl ještě víc komplikovat, ale jinak je to dobré upozornění - vědět o něm.
0
0
Adam 02.10.2018 09:50 Bydliště: Praha
5794
563
5842
Inu, podle Vašeho přesvědčení opravdu není důvod k tomu, aby se prstenec zformoval do tak dokonalého disku gravitačním strháváním. Ale podle mého, za to může právě "vlastní gravitační strhávání" prstence do sebe sama - do roviny dokonalého disku coby do cílového rovnovážného stavu. Žádný kus tého husté sestavy prstenců pak nechce vybočovat - všechny kousky prstence hledají "střední zónu" (střední rovinu, která je výsledkem posčítání všech vektorů gravitačních sil od všech částic prstenců).
Podobně jako v některých případech částice hmoty inklinují do středu svého "hmotného oblaku",
a to opět posčítáním všech dílčích gravitačních sil od všech částic oblaku, díky čemuž vznikají ve vesmíru tělesa ve tvaru koule, podobně i v trochu jiných případech (při oběžném pohybu kolem centrálního tělesa) mají částice hmoty (tělesa) díky posčítání všech dílčích gravitačních sil od okolních částic (těles) tendenci srovnat se do dokonalého disku.
U prstenců Saturnu to zřejmě díky rozměrům a celkovému geometrickému i gravitačnímu charakteru šlo poměrně rychle a máme možnost tento stav rovnováhy sledovat již nyní. V případě sluneční soustavy je ten charakter trochu jiný, asi to tedy bude provázet ještě spousta oscilací, ale podle mého jí nakonec tato tendence čeká také.
Tohle je takový můj poslední pokus, na čem ukázat, proč třeba má tvrzení ohledně postupného nulování náklonu rovin drah planet ještě znovu zvážit.
Pokud jsem podle Vás i tak mimo mísu, nadále nesouhlasíte atd., naprosto upřímně vůči Vašemu času
a energii navrhuji, abyste se se mnou v tomto už nezdržoval. A to i kvůli tomu, že mi Vaše argumenty buďto připadají nenáležité, nebo že jim dostatečně neroumím. Byl to jen můj takový poslední pokus a jinak považuji za mnohem užitečnější, věnovat se pak Vaší teorii o podstatě gravitace. Ostatně, hlavně o gravitaci samotné by toto diskuzní vlákno mělo být. Ta teorie je zajímavá. Podívám se na to podrobněji (z časových důvodů až časem) a rád bych si pak na toto zajímavé téma s Vámi podiskutoval.
Podpořte chod fóra 