Str.: 1, ... 3, 4, 5, 6, 7, ... 17 Psát příspěvky můžete po přihlášení
Poslední příspěvek z předchozí strany:
Poota
No vidíš, a já mám pořád dojem, že "váhu" atomu určuje jeho jádro počtem protonů a neut...
Píďalka 24.01.2016 16:06 Bydliště: ČR
1379
446
1788
Brbla napsal(a):.... pak by mi prislo, ze nekde blizko Zeme musi byt nejakej jinej objekt, nejspis planeta, ktera nam ten kyslik svym vlastnim polem "krade"....
Ale vůbec ne. Urychlování částic stálým elektrickým polem je velice dobře probádanou částí elektrotechiky a využívá jí spousta nejen laboratorní technologie, ale i praktické. Například staré TV obrazovky a monitory byly ty nejběžnější electrostatické urychlovače částic, jmenovitě elektronů, a to i s magnetickou manipulací paprsku, i když o tomto jejich aspektu má málo kdo tušení. Dalším takovým zařízením jsou výbojky, včetně zářivek.
On je zakopaný pes v tom, že současná kosmologie se tomuto principu zuby nehty brání, protože až to jednou rupne, a o tom, že ledy praští, není pochyb, bude to hodně lidem velice nepříjemné. Pokud se podíváš na přílohu komety v tomhle příspěvku http://www.omforum.cz/p.php?idx=5397 uvidíš, že druhý (bližší) ocas komety směřující ku Slunci nemůže být ničím jiným, než právě elektrickým jevem, a není to žádná anomálie, tedy vyjímka. Prakticky všechny komety maj "fousy", i když v tomto případě jde o vous přímo faraónský. Gravitačně to vůbec nedává smysl, stejně jako nedává smysl "anomální" zrychlování komet v blízkosti slunce.
0
3
E_man 24.01.2016 17:07 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
Nemo napsal(a):..... Možná nějaký atom bez elektronu existuje já nevím ale v drtivé většině elektron obíhá kolem jádra. ......
Jasně že existuje. V plasmě, kde kde kvůli vysoké teplotě atom není schpen udržet elektron. A když je ten atom bez elektronu(ů) = iont vystřelen do vesmíru, tak je bez elektronu(ů) dokud nějaký(é) nepotká.
Ono už v tom "obíhání" je nepřesnost. Kdyby obíhal, musel by vyzařovat podle "nějakých" vlnových rovnic a "spadl" by do jádra.
Qvantovka to řeší božským výskytem elektronu současně tu i onde, ale tahle teorie zdá se, že je děravější než ementál. S touhle teorii jsou však schopni empiricky určit poměrně přesně jakési konstanty, které jim pasujou do rovic ale jen pro nejjednodušší atom - vodík. Už od hélia nejsou schopni vypočítat ionizační energie a nahrazujou to stále divočejšíma rovnicema. Jen pro hélium jsou dvě metody přibližného výpočtu s empiricky naměřenýma konstantama, pasující do těch rovnic.
Naproti tomu teorie GUT-CP R.Millse s jeho Hydrinem řeší elektron jakousí "slupkou"(orbitsphere), ve které tečou proudy. Má na to poměrně jednoduché rovnice, opírá se o Newtonový zákony a Maxwelovy rovnice.
Podstatné je, že výpočtem určuje ionizační energie prakticky všech prvků jednoduchým výpočtem, který parádně "sedí" s empiricky naměřenýma hodnotama.
Píďalka napsal(a):Ale vůbec ne. Urychlování částic stálým elektrickým polem je velice dobře probádanou částí elektrotechiky a využívá jí spousta nejen laboratorní technologie, ale i praktické. Například staré TV obrazovky a monitory byly ty nejběžn
aaaaa....promiň ale toho si nelze nevšimnout. Možná jde zase o vnímání reality. Každý človék to má nastavený asi trošku jinak, ale ohon komety i ten druhý je vždy od slunce. I když ten druhý má opravdu jiný sklon tak nemíří přímo ke slunci.Za prvé mél jsem možnost pozorovat průlet komety kolem slunce na vlastní oči a za druhé je to dohladetelné v různých publikací, takže nemám pochybnosti.
0
1
Píďalka 29.01.2016 21:58 Bydliště: ČR
1379
446
1788
Jojo Nemo, tvrdí.
A taky SE všude tvrdí, že komety jsou špinavé sněhové koule s celkovou hustotou menší než 0.45, takže pod polovinou hustoty vody. Jenže NASA projekty počínaje projektem "Deep Impact" (Hluboká zásah) datující od 2005, https://en.wikipedia.org/wiki/Deep_Impact_%28spacecraft%29 z nichž tento první v sérii do komety 67P (Churyumov-Gerasimenko) střelil 375 kg měděnou střelu rychlostí (~10.2 km/s) zmátly většinu astronomerů suchou empirikou, anžto s nimi tento projektil a celý projekt odmítl spolupracovat a na rozdíl od ortodoxních předpovědí nejen že se mu nepodařilo zplodit gejzír vody, ale ani se mu nepodařilo udělat do komety předpokládaný hluboký kráter. Po střele zbyl jen velice široký, sotva patrný, nedokroužený, povrchový útvar (150m průměr a 30m hloubka), nemluvě o tom, že 3 vteřiny před dopadem, sledovaným kamerou na střele, se akosi pozoruhodně zablýsklo a přerušilo se spojení s kamerou. V kráteru pak byla další sondou nalezena jakási velikánská hromada, o které nám odbnorníci tvrdí, že jde o prach vymrštěný nárazem projektilu, který si prý kometa s únikovou gravitační rychlostí velmi unaveného turisty přitáhla zpět a rovnou zpět do kráteru, takže se sám prakticky pohřbil.
Tyto jevy však byly kupodivu předpovězeny panem Wallacem Thornhillem, jedním ze zastánců elektrické podstaty vesmíru. Co se týče kometových antichvostů, první a velice pozoruhodný byl zaznamenán již v roce 1957 u komety Arend-Rolland. Ano, věda ovládaná šťavnatou teorií se snaží všem nahovořit, že jde o iluzi, stejně jako nám předkládá za fakt svou iluzi, že komety jsou zaprášené sněhové koule, pocházející z nějakých nedoložených kometárních mraků, jakým je například vymyšlený Oortův mrak, který na to však nestačil, tak si vymysleli ještě Kuiperův pás, a že ani na to vysvětlování původu komet nestačí, vymejšlejí další, pokud možno opět neviditelný a černý, zatímco jsou komety evidentně stejně kamenné jako asteroidy.
To doložily i rozbory běžného kometího chvostu, sesbíraného z ocasu nějaké jiné komety, ve kterém se vyskytují "neočekávaně" veliká zrna kdejakého nerostu, které jsou k nalezení na Zemi a snad i na dalších planetách, jak vyvřelin, tak oceánských krystalátů, které mohou vzniknout jedině ve vodě což korunují krystalky olivínu. Establišment se však zuby nehty empirice brání a mlží jak Niagára.
Poslední dva příspěvky by asi bylo vhodné přesunout do vlákna Elektrická podstata vesmíru.
martin11 11.02.2016 19:14 Bydliště: ...v garáži s Trabantem P 50 R
6832
109
3636
...pro Poota +1 , četl jsem to již dříve, ale váhal jsem jak se k infu postavit....každopádně zajímavé...i s porovnáním....to právě hodnotím...myslím, že toto je "cesta" martin11
0
0
martin11 16.02.2016 07:59 Bydliště: ...v garáži s Trabantem P 50 R
Trochu ještě vyčkávám, jestli to třeba nebude nějak zpochybněno, ale pokud je představa gravitačních vln více či méně správná, pak je to skutečně objev podobné váhy třeba jako objev elektromagnetického vlnění. A moc se mi líbí, že před nějakou dobou, ještě než s tím vědecká obec takhle natvrdo přišla, jsme se tu myšlenkově ubírali právě tímto směrem, že gravitace může mít svou podstatu v nějaké zvláštní formě "záření"...
0
1
P.A.Semi 18.02.2016 11:00 Bydliště: Česká republika
77
14
36
Omluva...
Omlouvam se za delsi odmlceni, ale nechtel jsem po reakcich psat dalsi: "buď A nebo B nebo C a nevím", kdyz by se to melo dat overit. Zacal jsem overovat - a dobre ze tak, ale jaksi se to zkomplikovalo, zjistil jsem, ze ty rovnice zakriveni, ktere se uvadeji n*√(R^3 c^2/GM), nejsou spravne (hvezdy videne kolem Slunce by byly zakrivene mnohem vic, nez jsou...). Ted tedy zvazuji varianty D,E,F , a pripadam si jako v pohadce o slepicce a kohoutkovi, kdy na to, aby prinesla vodu ze studanky, musela nejdriv prines strevicky svadlence... (na nejlepsich fotkach zatmeni Slunce jsou ty hvezdy o cca 0.1 - 1 pixel (0.4 - 4 arcsec) posunute po odecteni geometrickeho flat-field, protoze ty fotoaparaty ponekud zkresluji geometrii... bez odcitani zkresleni, zjisteneho na jinych fotkach z tehoz fotaku, jsou posunute o 1 - 2 pixely... s puvodnimi vzorecky by bylo zakriveni az o arcminutu, coz treba na SOHO/LASCO vypada, ale tam zkresluje optika teleskopu az o nekolik arcminut... je to podstatne, nakolik je prostor opravdu zakriveny, protoze nektera varianta by vysla pekne jednoducha a nektera by vyzadovala urcite komplikace... Zatim to vypada n*R^2*c^2/GM a to "n" budto 1 nebo 2 nebo 0.5 a pujde zmerit...) Je to snad na dobre ceste.
Tedy zatim jen k diskusi na okraj - gravitacni vlny rozhodne neznamenaji, ze by gravitaci sirily nejake castice. Gravitacni vlny jsou v podstate jako "vlny" na zakriveni prostoru, asi jako vlny na rybniku, presne tak se to pak meri: o kolik jim to prodlouzi drahy laserovych paprsku. (Pokud to tedy neni jako s Higgsovym bossonem, ktery tak dlouho hledali, az jednoho dne museli rict, ze ho konecne nasli, aby nevypadali trapne. Nasli "něco" a prohlasili, ze toto je ten bosson, ktery jsme padesat let hledali. Hmotnost teles, ktera je velmi stabilni a velmi vsudypritomna, je pry vytvarena castici, ktera je velmi velmi vzacna, naprosto nestabilni - rozpadne se v radech microsekund, a vytvori se pouze velmi silnym energetickym vybojem v urychlovaci... Tak za to pro jistotu nezvykle rychle dostali Nobelovu cenu za fyziku, aby o tom nikdo prilis nepochyboval... To jen tak naokraj.)
Zajimalo by me, jak v roce 1939 u Antarktidy, kdyz prý vyfotili hvezdy pri zatmeni Slunce a potvrdili tak Einsteinovy teorie, jak to s tehdejsi technikou dokazali, kdyz dnes 9 z 10 fotografu zatmeni Slunce ty hvezdy nevyfoti, protoze pres tu koronu nejsou videt. Chce to udelat 150 fotek behem tech 3-4 minut a v pocitaci je asi dost komplikovane rozpocitat, aby se dosahlo takove ostrosti, aby bylo neco videt... Navic - nekdo se tu ptal, ze atmosfera taky zkresluje uhly - to ano, a v Antarktide pod nizkym uhlem nad obzorem obzvlast... Spis bych se klonil k nazoru, ze kdyz uz dojeli az do Antarktidy a nepodarilo se jim nafotit hvezdy pri zatmeni, tak je nejak nasvindlovali, aby nemuseli priznat, ze se to nepodarilo??? Nevim.
Dalsi z tohoto soudku - Shapiro delay - o kolik se zpozdi radarovy signal, odrazeny od sondy u planety - Mercur nebo Venus, kdyz jsou pri pohledu ze Zeme tesne vedle Slunce ... Najdete desitky praci, kde se pise, jak bude skvele, az budeme moci merit na centimetry tu vzdalenost radarem, jak nam to potvrdi teorie... Da se stahnout detailni radarova mapa Mercuru, ale opravdova cisla toho spozdeni Z-M-Z jsou zrejme tajna a ve wikipedii je jenom spatny vzorecek. Jedine, kde jsem nasel praci s realnymi cisly, je nejaka prezentace, ze po provedeni nespecifikovanych korekci dvou ruznych mereni jim vysel rozdil 300 microsec jeden den a -140 microsec o ctyri dny pozdeji. (melo by to byt radove 80 microsec, tedy cca 20km, nicmene rozptyl predpokladu od mereni maji radove 130km. Hlavne, ze básní o centrimetrovych presnostech, kdyz i kilometrova presnost by byla velmi dobra.) ... Tedy neuvadeji skutecna cisla, ale jen o kolik se mereni lisilo od teoretickeho predpokladu, ktery ale neuvadeji, na cem presne byl zalozen (jake odecitali zpozdeni v atmosfere, jake pocitali spozdeni cestou, atd...). Takhle se tedy dnes dela věda...
1
2
P.A.Semi 18.02.2016 21:03 Bydliště: Česká republika
77
14
36
A jeden odkaz na kochání ...
Svetove nejlepsi fotograf zatmeni Slunce z Brnenske vysoke skoly, ktery to (zrejme) nekdy dela i jako zakazku pro NASA...
Tady to přečíst a vyplodit něco konstruktivního, to je na dlouho. Už víckrát jsem měl něco na jazyku, ale radši jsem to spolkl. Dnes mě napadla vtipná cimrmanovská myšlenka, že pohyb způsobuje gravitaci, ne naopak. Koneckonců, všechny "velké" zdroje gravitace jsou teplé a rotující. Ale hádám že to nakonec dopadne stejně jako filozofie externismu...
0
0
janko 10.04.2016 17:35 Bydliště: Vlašim
20
25
29
ad mindsc:
..to není nic Cimrmanovského - ono tvrzení, že vše začalo až po vzniku POHYBU.
problémem vznikání se věda zabývá až od určitého stupně "kvality pohybů", báchorka o Velkém Bácu také postrádá impuls k té akci - a impuls je vždy pohybovou záležitostí, startovacím prostředkem.
..nevím, kdy se někdo začne zabývat jiným popisem fyziky, kterým se zabývám už přes 25 let. Bohužel je nutné takový popis začít o vznikání a účinků tzv. přírodních sil - z nichž pohyb je tou první, pohyb obsahuje směr a rychlost, obojí má své následky.
...a větička o tom, že to co se udrželo nejdéle - mohlo být i na počátku všecho - tedy PULS v podobě zákona AKCEreAKCE.
K chápání vesmíru je matematika velmi nedostatečný poznávcí systém, pracuje a měří jen kvalitu sil, nepracuje s logikou, která nutně musí vyjít z neexistence čehokoliv. A tím prvním, co je třeba ke vzniku čehokoliv - je POHBYB (impuls, změna z "nic" na "něco").
...takže ař někomu toto "dojde", tak může navštívit http://www.nejsmeovce.cz, kde je alespoň hrubá kostra nezbytných změn, které nás čekají v chápání spojité informační a hmotné existence všeho.
...protože pohyb z bodu do všech směrů a zpět obsahuje dvě formy PROTISMĚRU. Už v pohybu "z bodu ven" - vede na obě strany - a při pohybu zpět se "strany prohodí" na opačnou. Takže nehmotná i hmotná složka je vyvážená, není třeba hledat rovnice, aby Nassim Harramein nebo někdo další dodal "protonu hmotnost"...
Informační bod prostoru (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
0
2
ZephirAWT 02.09.2016 12:49
155
39
157
Podle velmi staré teorie přítele Izáka Newtona, francouzského matematika a geometra Fatio deDuilliera je gravitace projev stínění podélných vln vakua. Ty doprovázejí normální příčné vlny světla a podobně jako zvuk pod vodou se šíří rychleji než vlny na hladině, i podélné vlny se šíří nadsvětelnou rychlostí, jako tzv. skalární vlny. Neměly by se však zaměňovat s gravitačními vlnami, které se šíří rychlostí světla a odpovídají vlastně tsunami vlnám na hladině vody.
Oficiální fyzika ji ráda nemá, ale lepší vysvětlení gravitace jako takové nemáme. Ani obecná teorie relativity gravitaci nevysvětluje - jen popisuje, jak gravitace zakřivuje časoprostor. Tento popis však vede k dalším kontroverzím, kvůli kterým se fyzici k leSageho teorii vracejí.
0
3
janko 04.11.2016 13:41 Bydliště: Vlašim
20
25
29
..takže vlastně trochu jinými pojmy opakuju to, co už věděl Newton. To jsem rád, srovnat si slovníky sice bude asi chvíli trvat - a hned potom bude veseleji...
Věda se nerada zabývá vznikáním základních sil, jen s nimi pracuje tak, jak umí.
..takže vidím za užitečné ten příběh o fyzice slepit jen z pojmů a archetypu trojice, uvidíme, jestli se to podaří...
0
1
ourel 26.01.2017 00:38 Bydliště: Praha
627
79
1078
Velmi zajimavou prezentaci, "Jak funguje gravitace" vytvořil Maurice Cotterell. Podle něj atomy vodíku vytvářejí spirálovité polarizované elektromagnetické vlnění. Elektron, jak obíhá kolem jádra je část oběžného cyklu elektrická částice, potom elektromagnetická, pak magnetická, elektromagnetická a pak zase elektrická. A takhle stále dokola. Spiralovité vlnění by odpovídalo obrazům galaxií z vesmiru.
Prezentace je vyjmuta z jeho knihy FutureScience: Forbidden Science of the 21st-century a je podrobně graficky znázorněna. Celá kniha se zabívá dalšími dosud zcela neobjasněnými jevy, jako je elektřina, nebo magnetizmus. Je plná grafických znázornění. V papírovém obalu je velmi drahá, ale při troše štěstí a delším hledání se dá celá najít na netu (Torrent).
Galileo v 15. století, předpokládal , že jakýkoli objekt, který padá k zemi ve vzduchoprázdnu padá stejnou rychlostí. Zmínil použít dělovou kouli a peří, když spadnou ze stejné výšky, budou se dotýkat země ve stejnou dobu za předpokladu, že není žádný odpor vzduchu. Měl potíže to dokázat. O čtyři století později se současnou technologií to bylo experimentálně potvrzeno.Otevři přílohu, a dívej se na celou obrazovku.
milda napsal(a):Galileo v 15. století, předpokládal , ... ... O čtyři století později se současnou technologií to bylo experimentálně potvrzeno.Otevři přílohu, a dívej se na celou obrazovku.
Ano, hrát si v každém věku a nešetřit ani vakuové silo.
A kdo nemá vakuum, nemusí to tlačit skrze peří. Postačí třeba dvě různě těžké koule.
Gravitační zrychlení je konstanta (≈ 9,81 m.s-2) a platí pro všechny padající předměty bez ohledu na jejich vlastní hmotnost.
Podobně, jako u planet nezáleží na jejich vlastní hmotnosti, pokud řešíme jejich oběžnou rychlost kolem centrální hvězdy.
Jen dát pozor na to, že gravitační zrychlení není totéž jako gravitační síla (tíhová síla). Tam je samotné zrychlení obohaceno již o tu vlastní hmotnost padajícího předmětu a tak je citelný rozdíl, jestli mi šlápne na nohu Goliáš, nebo mravenec.
, četl jsem to již dříve, ale váhal jsem jak se k infu postavit....každopádně zajímavé...i s porovnáním....to právě hodnotím...myslím, že toto je "cesta" 
martin11 
martin11 
Podpořte chod fóra 