Str.: 1, ... 7, 8, 9, 10, 11, ... 17 Psát příspěvky můžete po přihlášení
Poslední příspěvek z předchozí strany:
Adam
Moc hezký experiment a myslím, že s docela očekávatelným výsledkem.
Ultrazvuk v podsta...
ourel 24.09.2018 23:54 Bydliště: Praha
627
79
1078
ourel napsal(a):... včera jsem vyzkoušel tu ultrazvukovou (anti)gravitaci.
Překvapivě to opravdu funguje. Malý kousek polystyrenu se opravdu vznáší.
...
Adam napsal(a):...myslím, že s docela očekávatelným výsledkem.
Kéž by tyto experimenty mohly nějak podpořit vznik skutečných (a v praxi využitelných) levitátorů třeba coby dopravních prostředků. Asi to právě i hodně lidí...
Ano, očekávaným. Správně to mělo být takhle: ..."(anti)gravitaci" a "Překvapivě".
Ale možná se časem nějaké praktické vznášení větších objektů najde...
ourel napsal(a):... Ale možná se časem nějaké praktické vznášení větších objektů najde ...
V tom svém předchozím příspěvku jsem se snažil mimo jiné nastínit, že při dostatečném výkonu generátorů zvuku (a s dodržením dalších věcí) můžeme nechat levitovat třeba i větší kus nějakého lehkého materiálu - větší kus polystyrenu atp. Není to však technologie rozvinutelná do tak mocné levitace, kterou bychom si přáli. (Dopravní levitace) Princip té čistě jen akustické levitace to neumožní. Na to se bude muset jít jinak. Třeba to bude (nebo dávno je) technologie, jejíž součástí jsou také zvukové vlny, ale samy samotné na to stačit nikdy nebudou.
0
0
cimirek 25.09.2018 08:04 Bydliště: Střední Čechy
833
78
1045
ourel napsal(a):Na výpočty moc nejsem, ale včera jsem vyzkoušel tu ultrazvukovou (anti)gravitaci.
Překvapivě to opravdu funguje. Malý kousek polystyrenu se opravdu vznáší.
Přinesu to ukázat k Jeffovi.
...
Tak to je pěkný pokus.
Možná by mohlo být zajímavé, přiklopit to celé sklenicí s možností odčerpávání vzduchu a sledovat, jak se to bude chovat při odčerpávání vzduchu.
0
0
E_man 25.09.2018 10:10 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
Až na to, že to má mnoho společného s létáním ale pramálo s antigravitaci.
0
2
Poota 26.09.2018 10:16 Bydliště: Praha
9079
603
7584
Zajímavé video o práci s mnohatunovými bloky silou jediného člověka
Had 28.09.2018 21:56 Bydliště: Tam kde hřmí stihačky
1309
87
1384
Vyjádřil jsem se asi nepřesně.
Měl jsem na mysli jak Saturn pozná, že má například rovnat s Marsem.
Proč roztočená káča (děteská hračka) vý, k jaké ose se má srovnat? (vždy je kolmo k zemi)
0
0
P.A.Semi 28.09.2018 22:22 Bydliště: Česká republika
77
14
36
Had napsal(a):Měl jsem na mysli jak Saturn pozná, že má například rovnat s Marsem.
Proč roztočená káča (děteská hračka) vý, k jaké ose se má srovnat? (vždy je kolmo k zemi)
Úhlový moment planet v celku je konstantní (není dodávána žádná externí síla), všechny přitahují všechny další, ale ty, co jsou zrovna blíž, tak se přitahují silněji a víc energie si tak vzájemně vymění. Ta rychlejší, co se blíží do místa nejbližšího setkání, je přitahována a zrychluje a ta druhá pomalejší je tím bržděna, od místa setkávání ta rychlejší je bržděna (přitahována zpátky) a ta pomalejší je tím zrychlována... Vektor hybnosti = hmotnost krát rychlost, takže lehčí planeta je stejnou silou zrychlena nebo zpomalena víc, než těžší planeta, taky ta těžší má při stejné úhlové rychlosti větší úhlový moment (i hybnost)... Teoreticky - ale nemůžou být obě stejně rychlé a tedy stejně vzdálené od Slunce... (rychlost oběhu planet závisí na vzdálenosti od Slunce a tíze Slunce, nezávisí na tíze planety, takže stejnou úhlovou rychlost můžou mít při oběhu jedině ve stejné vzdálenosti)
Takže jak pozná s kým si vyměňovat energii? Se všemi, ale nejlépe s tou, co je zrovna nejblíž...
Prakticky pro Zemi - úhlový moment se vlní především podle toho, jak potkává Jupiter a Venuši (ty ostatní jsou buď dál, nebo lehčí...), do místa nejbližšího setkání se zvětšuje, od místa setkání se zpátky zmenšuje...
Roztočená káča se točí v té ose, ve které ji roztočíte. Kdybyste ji ale roztočil po zemi, odvalí se pryč nebo třením rychlost ztratí a žádná sranda... Takže točí se kolmo k zemi proto, že právě tak ji vždy roztáčíte...
0
0
Adam 29.09.2018 03:42 Bydliště: Praha
5803
563
5846
Had napsal(a):... Měl jsem na mysli jak Saturn pozná, že má například rovnat s Marsem. ...
Já to zkusím říct tak, že všechna tělesa sluneční soustavy mají tendenci se časem rovnat do jedné
roviny - do tzv. ekliptiky. Je to dáno vzájemnými gravitačními silami, které působí mezi všemi tělesy soustavy. Výsledný disk sluneční soustavy, ve kterém mají jednotlivá tělesa buďto malý nebo téměř žádný "odchylný" sklon dráhy, to je cílový rovnovážný stav.
V naší soustavě to nejvíce trvá srovnat se s ekliptikou Merkuru a mnoha velmi malým tělesům - například
tzv. kentaurům. Z dob, kdy jsme ještě počítali Pluto mezi planety, si můžeme vybavit obrázek sluneční soustavy, ve kterém jsou oběžné dráhy planet více méně v jedné rovině s výjimkou Pluta, které bylo dost nakřivo. Tomu srovnání s rovinou celé soustavy také ještě trochu trvá.
P.A.Semi 29.09.2018 09:11 Bydliště: Česká republika
77
14
36
Adam napsal(a):Já to zkusím říct tak, že všechna tělesa sluneční soustavy mají tendenci se časem rovnat do jedné roviny - do tzv. ekliptiky. Je to dáno vzájemnými gravitačními silami, které působí mezi všemi tělesy soustavy. Výsledný...
To si nemyslím. Všechny planety oscilují tam a zpátky. Kdyby se srovnaly do jedné roviny, musely by zpomalit a mírně se tak vzdálit od Slunce... (conservation of angular momentum a Keplerovy zákony)
Planety jsou v přibližně stejné rovině a všechny obíhají i točí se stejným směrem (s vyjímkou Venuše, která se velmi pomalu točí v protisměru) pravděpodobně proto, že to kdysi vzniklo z nějaké mlhoviny, která takhle rotovala, protože vznikla po výbuchu nějaké supernovy, která původně také takhle rotovala, zachování úhlového momentu (momentu hybnosti - fuj)...
All planetary orbital planes wobble around the invariable plane ...
(A zase čeština, "wobble" bych musel hledat ve slovníku... "Kymácet, viklat", jenže to není jakékoliv kymácení, je to wobble...)
(Asi jako když upustíte rotující minci na stůl, tak se takhle wobble kymácí, jenže ta postupně třením ztratí energii a přestane, ale planety žádné tření nemají)
Když se nad tím zamyslíte (s tou novou a mlhovinou), tak je spíš divné, proč se Země a třeba Saturn točí o 23° otočeně... Řekl bych, že takto byla otočena záměrně, protože to je výhodné pro život, když to dělá roční období...
(S tou češtinou - asi to bude tím, že jsem fyziku u nás nestudoval, ale z wikipedie, z NASA a z dalších zdrojů sám... jen si vzpomínám na střední škole fyzikářka řečená "mastná škeble" tvrdila a ještě se o to hádala, že zrychlení předmětu hozeného obloukem do výšky se v nejvyšším bodě otočí a směřuje dolu... zrychlení celou dobu a pořád stejně směřuje dolu ve směru gravitace, to jen vertikální složka vektoru rychlosti se v nejvyšším bodě obrací...)
Podobně (jako s tím postupným srovnáním planet do jedné roviny), jako kdybyste řekl, že všechny planety postupně padají ke Slunci... A ovšem kupodivu je to tak, jen ne postupně, ale neustále: při oběhu, planeta má nějakou lineární hybnost po přímce, a neustále zrychluje (padá) směrem do Slunce, což ji otáčí do oběhu po kružnici... (kde zrychlení je změna (derivace) vektoru rychlosti, neustále se přičítá k vektoru rovně tečnou k oběhu vektor zrychlení směrem do Slunce, což vytváří kruhový pohyb... a ovšem planety při tom do Slunce nespadnou (4G roků je toho důkazem), i když tam v podstatě neustále padají)
0
1
P.A.Semi 29.09.2018 09:17 Bydliště: Česká republika
77
14
36
I když v podstatě máte pravdu, snaží se srovnat do jedné roviny, ale když se do té roviny dostanou, nemají žádný důvod tam zůstat a postupně se jako kyvadlo vykývnou zase do opačného směru, a proto takhle oscilují... (asi jako to kyvadlo ale bez tření, to také padá dolu, ale pak nemá důvod dole zůstat a kývne se na druhou stranu a tak pořád dokola...)
0
0
E_man 29.09.2018 09:24 Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
2217
84
1820
P.A.Semi napsal(a):To si nemyslím. Všechny planety oscilují tam a zpátky. Kdyby se srovnaly do jedné roviny, musely by zpomalit a mírně se tak vzdálit od Slunce... (conservation of angular momentum a Keplerovy zákony)
Planety jsou...
Za ideálního stavu snad ano. Ale můžeme nazvat ideálním stavem situaci, kdy slunce mění (vyzařuje ) hmotu, kdy v soustavě působí slapové síly a kdoví jaký vliv mají okolní hvězdné soustavy?
0
0
P.A.Semi 29.09.2018 09:38 Bydliště: Česká republika
77
14
36
P.A.Semi napsal(a):třeba tachocline nebo směry meridional a zonal bych z hlavy nevěděl...
Mno, ani v jednom ze dvou slovníků, co používám, tachocline není, ale wikipedie alespoň ví, že ""česky"" to je "Tachoklina", a i jen letmým srovnáním toho českého a anglického článku je evidentní, proč říkám, že anglická wikipedie je řádově lepší...
Ve slovníku "meridional" je "jižní, poledníkový", což první je nesmysl a druhé je v případě Slunce zavádějící...
"zonal" v jednom slovníku chybí a v druhém je "zónový" a zase se poněkud ztrácí význam...
("meridional" je směr k pólu, "zonal" je ve směru rotace...)
Prostě fyzika a zejména Solar physics se dělá především anglicky...
Viz třeba http://www.zam.fme.vutbr.cz/~druck/eclipse/
je český profesor (Druckmuller), který dělá světově nejlepší fotografie zatmění Slunce (a že jsem jich porovnával desítky možná stovku), a ovšem stránku má v angličtině...
0
0
P.A.Semi 29.09.2018 09:48 Bydliště: Česká republika
77
14
36
P.A.Semi napsal(a):To si nemyslím. Všechny planety oscilují tam a zpátky. Kdyby se srovnaly do jedné roviny, musely by zpomalit a mírně se tak vzdálit od Slunce... (conservation of angular momentum a Keplerovy zákony)
Planety jsou...
E_man napsal(a):Za ideálního stavu snad ano. Ale můžeme nazvat ideálním stavem situaci, kdy slunce mění (vyzařuje ) hmotu, kdy v soustavě působí slapové síly a kdoví jaký vliv mají okolní hvězdné soustavy?
Zářením Slunce příliš hmoty neztratí, to je opravdu zanedbatelné... Na druhou stranu, sluneční vítr (plasma) vyvrhuje neustále, tam té hmoty ztrácí víc, ale vzhledem k celkové hmotnosti Slunce to je i tak zanedbatelné...
Slapové síly prý pomáhají přenášet orbitální angular momentum na spin planety (resp. prý opačně, ze spinu na orbit), to se trochu píše v tom článku wiki/Invariable_plane. Zákon zachování úhlového momentu platí pro systém celkově, tedy součet i orbitálních i spinových momentů zůstává konstantní, pokud se třeba třením neztrácí nebo nepřevádí na teplo... Třeba tření oceánů o dno část té energie převádí na teplo, ale je to opravdu velmi málo... Třeba slapové síly prý přenáší úhlový moment ze Země na Měsíc, který se vzdaluje o milimetry ročně a Země zpomaluje rotaci, nevím o kolik ale nebudou to ani milisekundy za den ročně, to se bude měřit spíš třeba v milisekundách za den za století...? (nevím přesně)
Jaký vliv mají okolní hvězdné soustavy? Velmi velmi malý... (i to v tom článku wiki/Invariable_plane zmiňují) To už má větší vliv jádro galaxie a mezi-hvězdný prach... (který má zřejmě větší gravitační vliv, než to vzdálené jádro galaxie)
0
0
Adam 29.09.2018 12:16 Bydliště: Praha
5803
563
5846
P.A.Semi napsal(a):... Prostě fyzika a zejména Solar physics se dělá především anglicky...
Viz třeba ... ... a ovšem stránku má v angličtině...
To je trochu zavádějící. V dnešní praxi se věda skutečně dělá anglicky, ale je to hlavně kvůli tomu,
že se angličtina celkově používá jako mezinárodní dorozumívací jazyk v mnohem větším měřítku než kterékoliv jiné jazyky. Jakmile jsme však doma, jsem toho názoru, že je škoda lámat si pusu cizím jazykem. Angličtina bývá navíc oproti češtině dost omezená. Čeština dovede (díky své složitosti) vystihnout všechny možné jemné interpretace, když řešíme nějaký problém do velké hloubky. Když máme nějakou vědeckou práci hotovou a chceme jí přednést světu, nezbude nám nic jiného než překlad do angličtiny. Ale do té doby můžeme využívat výřečný potenciál jazyka českého.
Tu tendenci do angličtiny chápu, když se hodně čerpá ze zdrojů, které jsou zahraničního původu. Přesto jsem ale zastáncem toho pěstovat tady u nás doma především fyziku (a využívat výhody našeho jazyka) a ne physicsku...
1
1
Adam 29.09.2018 12:49 Bydliště: Praha
5803
563
5846
P.A.Semi napsal(a):I když v podstatě máte pravdu, snaží se srovnat do jedné roviny, ale když se do té roviny dostanou, nemají žádný důvod tam zůstat a postupně se jako kyvadlo vykývnou zase do opačného směru, a proto takhle oscilují...
Spíš právě není žádný důvod k tomu, aby to pokračovalo do opačného směru sklonu a tím do dlouhodobých oscilací náklonů oběžných drah.
Zkusím to vysvětlit na příkladu, že ve sluneční soustavě, jejíž planety mají oběžné dráhy absolutně v jedné společné rovině (žádná oběžná dráha nemá odchylný skon oproti ekliptice), pak na sebe jednotlivé planety vzájemně působí těmi malými silami tak, že vektory těchto vzájemných planetárních sil leží v té rovině celé soustavy - není tam žádný vektor síly, který by trčel šikmo z roviny oběžné dráhy ven. (Ano, vliv okolních slunečních soustav do toho nepočítám, to je opravdu zanedbatelné.)
Jenže jakmile máme třeba tu naší sluneční soustavu v jejím současném věku, oběžné dráhy některých planet mají malý nebo o něco výraznější sklon dráhy, a tam už existují ty šikmé vzájemné meziplanetární gravitační síly, které se snaží velmi pomalinku planetu posunout k celkové "zprůměrované" rovině celé soustavy. Chvilku nějaká oscilace sklonu drah může působit, pokud třeba více planet vykazuje výraznější sklon dráhy, ale jakmile všechny planety postupem času stále lépe sklopí sklon drah vůči rovině celé soustavy (do nulového odchýlení), šikmé vektory meziplanetárních gravitačních sil vymizí - přesněji se sklopí do roviny celé soustavy - důvod k vytváření nového (odchýleného) sklonu oběžných drah pak už vymizí.
Proto sluneční soustava vždy postupně inklinuje k nulovým sklonům oběžných drah, tedy k oběžným drahám srovnaným v jedné rovině. Je to skutečně cílový rovnovážný stav.
0
0
P.A.Semi 29.09.2018 17:52 Bydliště: Česká republika
77
14
36
Adam napsal(a):Spíš právě není žádný důvod k tomu, aby to pokračovalo do opačného směru sklonu a tím do dlouhodobých oscilací náklonů oběžných drah.
... Chvilku nějaká oscilace sklonu drah může působit ... ale jakmile všechny...
Přesně jako kyvadlo zdánlivě nic nenutí, aby pokračovalo z nejnižšího bodu zpátky nahoru... Přesněji řečeno, je to setrvačnost.
Vskutku oběžné dráhy planet (jejich náklon) oscilují kolem té společné roviny. To, že má sluneční soustava cca 4 miliardy let, a přesto to není srovnané, je nepřímým důkazem, že se to nesrovná nikdy... (a není důvod si myslet, že to původně bylo mnohem víc rozštelované - ostatně proč by? pokud ty planety vznikly z nějaké původní mlhoviny, tak ta taky zřejmě nějak rotovala a není důvod si myslet, že rotovala chaoticky)
(Resp. jak se chovají oběžné dráhy jsem osobně neměřil (jak taky?), ale pracuji už dlouho s daty z NASA/JPL, jak ty planety spočítali...)
Program EphView (ephemerides), so umí počítat různé funkce a grafy, mám ke stažení zde: http://semi.gurroa.cz/EphView/index.html
(umí to ale jen rozmezí roků 2000BC - 3000AD, když se k tomu stáhnou dost dlouhé ephemeridy, odkaz je na té stránce taky, ve výchozím stavu tam jsou jen krátké cca 1800-2100, ty dlouhé mají přes 500 Mb)
(kdyby k tomu byl dotaz na použití - třeba jak udělat graf sklonů oběžných rovin těch planet, můžu vysvětlovat, ale zatím jsem neměl důvod k tomu psát nějaký manuál nebo help, resp. v každém okně je příkazová řádka a umí i příkaz help, ale je dost stručný...)
0
0
P.A.Semi 29.09.2018 18:11 Bydliště: Česká republika
77
14
36
Adam napsal(a):V dnešní praxi se věda skutečně dělá anglicky, ... jako mezinárodní dorozumívací jazyk ... Angličtina bývá navíc oproti češtině dost omezená. Čeština dovede (díky své složitosti) vystihnout všechny možné jemné...
Čeština je mnohem hezčí jazyk, je lepší na mystiku i filosofii i poezii. (I když někde jsem slyšel, že na filosofii je nejlepší němčina, nevím, německy téměř neumím... Němčina má složitější slovotvorbu svými složeninami, ale čeština má přesnější skloňování a volný slovosled, je ohebnější...)
Ale čeština nemá všechny vědecké termíny, a leckteré jsou přeložené špatně (třeba ten moment hybnosti, co by měl být úhlový moment, i když měl jste původně pravdu, že česky se to tak říká, alespoň wikipedie to tak překládá, ale je to zavádějící termín...)
A ovšem prakticky veškerá vědecká literatura je v angličtině, takže když jdete do hloubky, stejně se to učíte z anglických zdrojů, a pak leda byste to překládal do češtiny, ale pro koho, když ta úroveň do hloubky zajímá především ty, kdo si to radši přečtou v originále a nenechají se mást divnými překlady...
A nejhorší je, když někdo překládá i cizí zkratky a dělá z nich nesrozumitelné akronymy - třeba IAEA prostě není MAAE, pak leckdy nevíte, o čem je vlastně řeč...
Třeba ten můj překlad Bible je podle hebresjko-anglického slovníku (protože hebrejsko-český vytvořili podle ČEP překladu a vnesli tam i leckteré chyby toho překladu, a ovšem nejsou v něm vidět souvislosti slov), ale čeština je pěkná v tom, že pojme leckterý slovosled i ten hebrejský doslova, a ohebnost slov umožňuje lépe pochopit leccos, v angličtině by se to muselo opisovat více slovy a spřeházet... (I když trochu lituji, že jsem to nepřekládal rovnou do angličtiny, protože v ateistických Čechách není příliš o Bibli zájem, a ovšem je odsud o dost kratší konec páky na změnu světa...)
Ale ovšem třeba tu vědeckou práci o topologii vesmíru a o gravitaci jsem psal už původně anglicky a teprve pak ji překládal do češtiny...
0
1
martin11 29.09.2018 18:22 Bydliště: ...v garáži s Trabantem P 50 R
6832
109
3636
...my o vlku ..a vlk za humny...osa země se vychyluje...
P.A.Semi 29.09.2018 18:50 Bydliště: Česká republika
77
14
36
martin11 napsal(a):...my o vlku ..a vlk za humny...osa země se vychyluje...
Jen vidím podtitulek a chce se mi blejt... Propaganda na zakázku...
> Vědci z NASA určili tři příčiny, které můžou za vychýlení zemské osy. Podle studie to z části způsobuje i člověk.
Parádní ukázka, jak použít starou známou věc jako novinku pro klimatickou propagandu... Ten zlý člověk, může za tání ledovců v Grónsku!
A ovšem když to čtu podruhé, sice něco NASA/JPL publikovala (ale v otázkách klimatologie jsou i tihle pod vlivem "velkých peněz"), ale propagandu z toho dělá především Newsweek...
Za $100 miliard ročně uhlíkových daní už se vyplatí najmout si leckterou propagandu...
A ovšem to, že by za tání ledovců mohl člověk, když sluneční aktivita během dvacátého století stoupala, když je k tomu navíc cca 800-letý cyklus, a když dnešní teploty nijak nepřekračují středověké optimum kolem roku 1200, je prostě propaganda... Mimochodem jsem slyšel, že zrovna letos ty ledovce přibývaly neobvyklým tempem, stejně v Arktidě jako v Grónsku... (odkaz zrovna nemám)
Post-glacial rebound sice asi je, ale to je dlouhodobý proces a drobné ubývání ledovců v Grónsku nemá příliš velký vliv... Také případné stoupání hladiny moří (7cm za dekádu) má zřejmě nulový vliv na odchýlení rotační osy - když to moře stoupne všude stejně...?
(třeba narozdíl od téhož hledání v češtině, tady je hned na první stránce i vidět mapa, kde a o kolik díky tomu stoupá půda). Třeba víc v Kanadě a v Evropě než v Grónsku...
-----
(A ještě na okraj k té češtině-angličtině - asi nejvíc to je v programování, kde veškeré manuály jsou anglicky, programovací jazyk je v podstatě primitivní angličtina, a navíc leckteré české termíny jsou odporné, třeba "heap" není žádná "halda"...)
0
0
Poota 29.09.2018 19:05 Bydliště: Praha
9079
603
7584
P.A.Semi napsal(a):Také případné stoupání hladiny moří (7cm za dekádu) má zřejmě nulový vliv na odchýlení rotační osy - když to moře stoupne všude stejně...?
S tou vodou na Zeměkouli mám pořád takový malý problém
Když si odmyslíme veškerou vodu, tak nám zbyde z toho původně kulaťoučkého "jablíčka" dost ošklivě a asymetricky ohlodaný patvar, jehož těžiště zcela určitě nebude přesně v polovině zemské osy a nejspíš dokonce ani na ní.
Takže ta zhruba koule je vlastně vytvořena doplněním té vody, která je ale mnohem lehčí než ten pevný "ohlodát", takže tím pádem nedokáže to těžiště přesunout přesně doprostřed. Pokud se příliš nemýlím, tak je Zeměkoule nevyvážená a zcela upřímně doznávám, že mi není vůbec jasné, jestli je to dobře a nebo špatně
Podpořte chod fóra 