Möbiova smyčka je zatím stále spíš jenom taková hračka, okouzlující hlavně matematiky. Taková jakási spíše hříčka, se kterou si jaksi nevědí, co počít. Ostatně stejně jsou na tom i ostatní vědátoři.
Toho, co o ní zatím víme, je žalostně málo.
- Vznikne z proužku materiálu, jehož konce slepíme po přetočení o 180 stupňů.
- Méně známé, či spíše téměř neuváděné je, že smyčka těch samých vlastností vznikne vždycky, když bude těch přetočení o 180 stupňů lichý počet, tedy 3, 5, 7, 9, 11, 13 atd.
- Smyčka má jeden jediný povrch, takže malujeme-li na ni prostředkem čáru, končí tato na svém začátku.
- Rozstřihneme-li smyčku po této čáře, dostaneme smyčku dvojnásobné délky třikrát přetočenou (doufám,. že jsem to nezvoral), raději ocituji Wikipedii:
-Pokud je Möbiova páska uprostřed podélně rozstřižena, vznikne jeden dlouhý, několikrát protočený proužek.
-Pokud není Möbiův proužek rozstřižen uprostřed, ale u okraje, vzniknou dva do sebe vpletené proužky, jeden dvakrát delší než původní proužek bez vlastností Möbiova proužku, druhý s jeho vlastnostmi. Pokud se bude v rozstříhávání pokračovat, vzniknuvší proužky budou propleteny se všemi předcházejícími.
Praktické využití jsem našel uváděné jen jedno, a to pro dvojnásobnou dobu nahrávání na oboustranné médium.
Ofiko věda tento fenomén povýšeně nechává bez povšimnutí, nebo to povšimnutí přede mnou utajila.
Obrátil jsem se tedy na citlivce, kteří mi nezávisle na sobě potvrdili, že se jedná předmět energeticky velice zajímavých vlastností, ovlivňující chování snad všech polí v jeho dosahu.
Zajímavé jsou i optimální rozměry této smyčky z hlediska energií.
Průměr kruhu smyčkou opsaného by měl být 18 cm, neměl by přesahovat 20 cm. To odpovídá obvodu 56,7 cm, dá se říci do 60 cm. Šířka optimálního proužku je 5 mm, což se mi zdá překvapivě málo, čekal bych víc. Tloušťka není příliš kritická, obecně čím slabší, tím lepší, ale měla by zajistit mechanickou pevnost. Materiál je nejvhodnější magnetické železo nebo měď, v některých případech PVC. Spojování konců bude zřejmě problém - nejsem si jist, jestli jiný materiál ve spoji (cín, mosaz, stříbro, lepidlo atp.) nebude vadit.
Energeticky aktivní jsou obě protilehlé hrany na krajích plochy. Tato aktivita nevznikne bez přetočení, tedy u pásky se dvěma protilehlými plochami.
Další zajímavostí je to, že množství energie mezi oběma okraji se periodicky mění tak, že se střídají minima s maximy, což je rovnoměrně rozdělené na celou smyčku. Počet maxim nejspíš není pro každé pole nebo druh energie stejný. V maximech by bylo možné umístit kolmo na plochu drátěné vyzařující antény ve tvaru obráceného L nebo J, vysoké asi 3 až 4 cm, které jsou schopné energii smyčky vyzářit.
0
0
Poota 19.09.2015 18:39 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Vzhled prostých smyček v uvedených rozměrech je na přiloženém obrázku, délka i šířka odpovídají. Jak je patrné, smyčka přetočená jednou zachovává zhruba tvar kruhu, přetočením jen málo deformovaného.
Smyčka třikrát přetočená se sama vytvaruje do osmičky, a smyčka pětkrát přetočená do jakýchsi brýlí.
Je to sice zajímavé, ale pro nějaké praktické využití těchto smyček předpokládám, že bude nutné je nějak prostorově "přizpůsobit".
U jednou přetočené mě napadlo udělat "přehnutí", které jaksi soustředí přehyb do jediného místa a současně smyčku prostorově zjednoduší. Do místa přehybu se současně umístí jedno z maxim a přehyb energii smyčky vyzařuje. Ostatní maxima se zřejmě tímto poněkud oslabí, ale mohou se volně rozmístit v závislosti na svém počtu. Předpokládám různý počet maxim pro různé kmitočty s tím, že v místě přehybu je maximum, společné pro všechny kmitočty.
U třikrát přetočené smyčky vycházejí pochopitelně celkem tři přehyby. Tady už ovšem bude situace daleko zajímavější. Každý přehyb má snahu do sebe umístit nějaké maximum, z kterého potom může vyzařovat energii mimo smyčku. Dejme tomu, že budou přehyby pravidelně vzdálené, tedy po 120ti stupních. V přehybech pak budou všechna maxima energie, která má na celém obvodu smyčky pouze tři maxima. Tato energie bude vyzařována nejsilněji. Následovat bude energie se šesti maximy, která bude vyzařována s poloviční intenzitou, protože pouze polovinou svých maxim. Energie s devíti maximy jenom třetinou a tak dál. Energie, které budou mít na smyčce počet maxim nedělitelný třemi, budou vyzařovány pravděpodobně mnohem méně, nejspíš jen jedním přehybem.
Zdá se, že je tady možnost takovouto smyčku "ladit" její délkou. Další možnost, která se zde naskýtá, je "ladění" na jiný, než základní (třetinový) kmitočet změnou "trojúhelníku" na obvodu smyčky, tedy jiným rozmístěním přehybů.
Další možností je tvarování smyčky prostorově - tím myslím nenechat ji ležet pouze v rovině, ale prohnout její ramena tak, aby přehyby mířily jedním směrem a jejich vyzařování se sčítalo.
Jednou z původních myšlenek bylo použít dva tyto jednopovrchové útvary jako polepy kondenzátoru, ovšem k mému překvapení je není možné k sobě přiložit! Takže jednoduchý kondenzátor zatím nelze - možná s využitím přehybů.
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
0
Poota 19.09.2015 18:52 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Aby zklamání nebylo tak málo, pokusil jsem se před spojením konců vinout od přehybu se rozcházející ramena tak, že jedno tvoří levotočivou spirálu a přes něj druhé pravotočivou. Po spojení konců vzniklo něco jako křížově vinutá cívka ze dvou plochých pásků ve dvou vrstvách nad sebou, z čehož už by se zdvojením dal kondenzátor vytvořit. Ovšem citlivci k mému zármutku shodně potvrdili, že tento útvar se nijak energeticky navenek neprojevuje.
Z obrázku dole se dá vysledovat, že jedno rameno proužku se vine do spirály jedním směrem. Přes něj by měla být (snad?) izolační vrstva, a na ní druhé rameno vinuté do spirály druhým směrem. Na opačném konci, kde se oba proužky opět setkávají, je spoj, který je obdobou počátečního přehybu.
Jaké as vlastnosti by měla tahle magořina mít?
Geometricky tytéž, co kterákoli jiná Möbiova smyčka, to znamená pouze jeden jediný povrch. ovšem takto poskládaná se již dá vrstvit. Vzhledem k tomu, že vzniká rourovitý tvar, pochopitelně se rovnou nabízí využití jako vinuté trubky Joe Cell - průměr se dá vytvořit libovolný, délka taky.
Další využití je jako polepy kondezátoru s koncentrickými deskami, tedy ve stylu Leydenských láhví.
V obou naznačených případech mi není příliš jasné, jak si mám představit, že třeba jediná plocha uprostřed sousedí zároveň s vnitřní i vnější sousední plochou. Jsem z toho "volajaký zmätený" a doufám, že podobný pocit z toho budou mít i pole a částice.
U vícepolepových kondenzátorů se pochopitelně nabízí možnost připojit jenom "krajní" polepy a zbytek jich mít do série, a nebo je pozapojovat obkročmo. Nějak se bude projevovat jejich koncentricita, a nějak také to křížové vinutí - samozřejmě nemám potuchy, jak.
Každý cylindroid, použitý "indukčně" tvoří vlastně závit nakrátko, přičemž zároveň je vlastně zkratovanou křížově vinutou dvouvrstvou cívkou.
Další využití, jak už u mne nemůže ani jinak být, je na UFko s tím, že by se jeden směr vinutí realizoval jako vnitřní spirála a druhý jako spirála vnější. Přehyb i spoj by tak vycházely do prostoru mezi těmito dvěma spirálami. Do vnitřní spirály, protože musí být vinuta kolem nějakého průměru, by mě lákalo umístit nějakou tenkou zářivku nebo nízkotlakou rtuťovou výbojku, jejíž obsah by mohl být UFkem snad i jaksi iritován.
Zatím vytvářím variace Möbiovy smyčky z mědi, ale mám pocit, že pokud by byly ze železa, mohl by se zapojovat do hry i magnetizmus. Možná by bylo zajímavé porovnat vlastnosti dvou běžných cívek protékaných stejným proudem a o stejném počtu závitů, ovšem jednou z mědi a podruhé ze železa.
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
0
Poota 19.09.2015 18:55 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Trigon
Zmiňoval jsem se už o něm kdesi výše - je to Möbiova smyčka 3x přetočená, která má každé přetočení realizováno jako přehyb. Každý přehyb vyzařuje, takže je možné nechat plochý trigon vyzařovat do okolí po 120ti stupních. Případně jeho vyzařování soustředit na jedinou stranu prostorovým tvarováním, jak je vidět z přiloženého obrázku.
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
0
Poota 19.09.2015 18:58 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Trigramit
Původně jsem se domníval, i když teď mi už není jasné proč, že trigram jako takový nemůže existovat. Praktickou realizací jsem zjistil, že jej vytvořiti lze, ovšem bez násilných deformací proužku pouze jako trigramit.
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
0
Poota 19.09.2015 19:15 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Pentagon a pentagram
Jak se ostatně dalo předpokládat, další na řadě je Möbiova smyčka 5x přetočená, která dává dvě možnosti realizace.
Jednou jako prostý pentagon, tedy jenom logické pokračování trigonu. Dá se o něm předpokládat, že bude "naladěn" na jinou frekvenci, než trigon, ale fungovat bude zřejmě naprosto analogicky - tedy jak jako plošný útvar, komunikující nějakým způsobem s polem, jehož je momentálně středem, případně s přehyby směrovanými jedním směrem, kdy "svoje" pole, s nímž komunikuje, nějakým způsobem deformuje.
Druhou možností je pentagram, který se jeví jako daleko zajímavější či význačnější variantou. Tento tvar je v esoterice považován za jeden z nejsilnějších harmonizátorů pole, a zřejmě nikoli bezdůvodně. Ovšem tak, jak se běžně kreslí, tedy jako prostá pěticípá hvězda kreslená jedním tahem, není podle mého názoru "plně funkční".
Domnívám se, že je to tak zcela úmyslně, podle zásady, že nejlepším způsobem utajení je zveřejnění, nejlépe pod záminkou, že se jedná o něco jiného. Případně navíc vypustit některé pro funkci důležité detaily, které znají pouze zasvěcenci.
V tomto případě se domnívám, že na běžném zobrazení záměrně schází informace, že má být pentagram tvořen z plochého pásku pětkrát přehnutého, tedy Möbiovy smyčky. Rozdíl bude nejlépe patrný z přiložených obrázků.
Ještě zmíním, že následující útvar ze 7x přetočeného pásku již může existovat ve třech verzích, tedy jako heptagon, malý heptagram (propojení do hvězdy s překročením jednoho vrcholu) a velký heptagram s překračováním přes dva vrcholy.
S přidáváním počtu vrcholů lze samozřejmě ještě pokračovat, ale nejspíš to již není příliš přínosné, i když tyto útvary skýtají vždy větší a větší množství variant téhož útvaru.
Z našeho momentálního pohledu, tedy Möbiovy smyčky může být zajímavý ještě hexagram, ovšem jen jako průnik dvou trigonů. Existuje sice také "jednotahová" varianta hexagonu, ale při sudém počtu přehybů má nutně dvě plochy.
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
0
Poota 19.09.2015 19:21 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Pentagram
Jak výše naznačeno, opět Möbiova smyčka, tentokrát ovšem přeložená 5x a navíc s vrcholy "obkročmo".
Pokud by vrcholy "sousedily", jednalo by se o pentagon, tedy pouze obdobu trigonu.
Není nad to, když si člověk principy může ověřit i praktickým provedením. Na přiloženém obrázku je poměrně dobře vidět, jaký je rozdíl mezi, dalo by se říci idealizovaným, schematickým nákresem a jeho skutečným provedením.
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
04.02.2018 19:53 Editace moderátorem.
0
0
Poota 19.09.2015 19:30 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Pentagonit
Praktickou realizaci pentagonu vřele doporučuji jako docela zajímavou zkušenost s rozdílem mezi teorií a praxí.
Ploché provedení je zřejmě jenom obdobou trigonu, ovšem s jinými vlastnostmi.
Daleko zajímavější je prostorové provedení, které směruje pole jedním směrem, dalo by se říci, že způsobuje jeho rotaci.
Zesílení vlivu se dá nejspíš docílit kaskádou z několika těchto pentagonů, které budu pro odlišení raději nazývat pentagonity. Vyzařující hroty spodního pentagonitu jsou směrovány proti obloukům pentagonitu horního, navzájem jsou oddělovány "slepými" CDčky, jak naznačuji na obrázku.
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
1
Poota 19.09.2015 19:35 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Úvaha
V Möbiově smyčce se energie zřejmě dělí do jakýchsi dvou navzájem opozičních proudů, které se díky "jedinému" povrchu posléze vynulují či vyzkratují, možná že s nějakým fázovým posunem. Právě toto "krátké spojení" je zřejmě příčinou aktivity této smyčky.
U prostého kruhu nebo mezikruží se dvěma plochami k podobnému jevu nedochází, nejspíš proto, že sice dojde ke vzájemnému oddělení obou pólů, ale schází jejich opětné spojení.
Zatím jsem nedospěl k jednoznačnému závěru, ale vyslovuji se v tom smyslu, že tento princip, tedy opětné spojení navzájem protichůdných energií, může být případně všeobecně nutnou podmínkou podobného fungování i jiných zařízení.
0
0
Poota 19.09.2015 19:37 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Oprava
Před nějakým časem jsem tu, ba i onde, tvrdil, že Möbiova smyčka nemá většího praktického významu.
Zdá se, že je na čase toto tvrzení poopravit či ještě lépěji úplně odvolat - a to na základě několika málo videí, která se zdají dokazovat pravý opak mého poněkud neuváženého původního tvrzení. http://www.youtube.com/watch?v=632OPQGYQIw http://www.youtube.com/watch?v=Gb_0T3-lv4Y
0
0
Poota 19.09.2015 19:41 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Taky Möbiova, ovšem tentokrát cívka
Möbiova cívka je záležitost, která se objevuje nejčastěji v souvislosti s orgonity.
Její název sice evokuje souvislost s Möbiovou smyčkou či páskou, ale jedná se spíš o vnější podobu vinutí, než o stejnou funkci.
Postup její výroby je zhruba následující. Dostatečně dlouhý izolovaný drát se v polovině přeloží a nejsnáze pomocí vrtačky dost drasticky zkroutí. K ovíjenému předmětu, kterým bývá nejčastěji krystal, se přiloží "otevřený" konec dvojdrátu a vytvoří se "podložený" závit, jednoduše řečeno se ten drát kolem krystalu "zaváže". Tím delším koncem (s přeložením) se vzniklý závit "oběhne", ale tak, aby se k provlečení dostal po vnější straně prvního závitu. To znamená, že někde cestou musí ten první závit překročit - proč to tak je, upřímně řečeno nechápu, stejně jako nechápu, proč by nemohl kopírovat ten první závit stále po stejné straně. Ale třeba to tak musí být - ostatně věcí, které nechápu, je mnohem víc, takže se tím netrápím. Ve vinutí se pokračuje tak dlouho, dokud dvojdrát stačí, zbylý konec se prostě jenom zastrčí pod zpátky pod závity.
Což je asi tak všechno, co o tom vím.
0
0
Poota 19.09.2015 19:43 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Hrungnirovo srdce
Jak zmiňuji několikrát kdesi výše, podmínkou fungování Möbiovy pásky je lichý počet překrutů, takže vyhovuje i "trojúhelník".
Tři navzájem propletené trojúhelníky, které by se daly realizovat Möbiovými smyčkami, se uvádějí často jako Hrungnirovo srdce, které má být jedním z nejsilnějších esoterických ochranných znamení.
Tady bych chtěl věc poněkud zpřesnit, protože tentýž útvar společně s dalšími obdobnými bývá současně označován jako Odinův uzel či Uzel padlých. S nimi souvisí i útvary zaměstnávající matematiky, tedy Pěst opice a také Borromeánská vazba či kruhy. Přitom je zajímavé, že ani jeden z těchto artefaktů neodpovídá dostatečně přesně popisu Hrungnirova srdce se severských Edd.
Takže to vezmu pěkně postupně a pokusím se to nějak utřídit bez nároku na neomylnost.
0
0
Poota 19.09.2015 19:46 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Odinův uzel
Útvar na obrázku považuji za Odinův uzel, který má znázorňovat svými devíti hroty všech devět severských Světů dokonale navzájem provázaných, které nelze bez zničení jednoho z nich nikdy rozloučit. Lze jej realizovat třemi Möbiovými smyčkami s odpovídajícím propletením.
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
0
Poota 19.09.2015 19:49 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Uzel padlých - Valknut
Tento útvar je velice podobný předchozímu a považuji jej za Uzel padlých v boji neboli Valknut. Má symbolizovat věčnost a nekonečnost posmrtného života ve Valhalle a tvoří ho pouze jedna páska, jejíž konec je spojen se začátkem - ovšem "přehybů" je pouze šest, takže klíčovou vlastnost Möbiovy pásky neobsahuje.
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
0
Poota 19.09.2015 19:52 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Borromeánské prsteny
Borromeánské kruhy či prsteny nebo také vazba - znázorňují jednotu tří prvků, které se navzájem vážou do pevného celku. Toto znamení se znázorňuje v ploše, ale realizovat se ho daří pouze prostorově, protože jeho jednotlivé prvky musí být deformované. Při realizaci třemi Möbiovými páskami s jediným přehybem lze splnit i podmínku třech hrotů Hrungnirova srdce.
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
0
Poota 19.09.2015 19:56 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Pěst opice
Pěst opice je uzel oblíbený a často používaný, jeho základem je sice Borromeánská vazba, ale realizována je pouze jedním pramenem, který obíhá celý uzel zpravidla třikrát, přičemž oba konce se většinou nespojují, ale pouze skrývají.
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
0
Poota 19.09.2015 20:08 Bydliště: Praha
9069
603
7583
Velice zajímavé povídání, osvětlující poněkud severskou mytologii, zde konkrétně i "tři hroty Hrungnirova srdce".
Aby nebylo nutné číst kostrbatý automatický překlad - severští bohové jsou personifikací jednotlivých souhvězdí a Hrungnir je souhvězdí Oriona.
Doznávám, že odděluji svět reality od světa symbolů
Prezentuji to jako Hrungnirovo srdce, ale asi výstižnější definice by byla Boromeánská vazba realizovaná třemi Möbiovými smyčkami.
Energetický projev celkem splnil má očekávání, či spíše je ještě poněkud předčil.
- a to na základě několika málo videí, která se zdají dokazovat pravý opak mého poněkud neuváženého původního tvrzení. 
Podpořte chod fóra 