Jsou známé i pod jinými názvy, jako třeba gruntocementy a nebo nepálená keramika.
Jedná se o napodobení přírodního vzniku hornin, kdy je celý proces podstatně zrychlen.
Informací je k dispozici celkem dostatek, většinou buď na úrovni chemických a strukturálních vzorců, nebo na úrovni mediálně popularizační, přičemž různé články s nepatrnými obměnami opakují zhruba totéž.
Vzhledem k tomu, že obdobným procesem vznikly prakticky všechny horniny, lze s jen nepatrnou nadsázkou říci, že "jakékoli látky v jakémkoli poměru dokážou za dostatečného tlaku a dostatečnou dobu vytvořit nějakou horninu". Pro praktické využití ovšem potřebujeme, aby se vytvořila námi žádaná hornina co nejrychleji, takže musíme výchozí složky přece jen poněkud optimalizovat. Zkusím letmo nahodit řečí prostou a nevázanou, co jsem o tom zatím vyčetl.
Jedná se vždy o o jakési "lepidlo", kterým je vlastní polymer. Tímto "lepidlem" jsou k sobě přilepeny částice plniva, kterým může být v podstatě cokoli, nejlépe ve formě drobných krystalků nebo zrnek. Plniva může být nanejvýš 85%.
Vlastní polymer "lepí" na základě aktivace hlinitanů silnými louhy za přítomnosti částic křemíku. Popisuji to pro nás "jednodušší" tak, abychom to mohli chápat - chemicky zdatní jedinci nechť si to přečtou jinde. Jedním z mnoha zdrojů aktivních hlinitanů je kaolín, který obsahuje malou část hlinitanů aktivních, které jsou ve formě tetraedrů, a větší část ve formě neaktivních oktaedrů. Oktaedry se dají žíháním kolem 550 stupňů Celsia převést také na tetraedry, čímž se kaolin změní na metakaolinit, který se aktivuje alkalickým aktivátorem.
Alkalický aktivátor je vodní sklo, kterého by mělo být kolem 35ti% polymeru, takže řekněme zhruba polovina množství kaolinitu. Ve vodním skle se rozpustí, za značného vývinu tepla, jisté, ale mně neznámé, množství hydroxidu sodného, načež se za stálého míchání přisypává metakaolinit. Po důkladném promíchání se přidá "přiměřeně" vody, to je tolik, aby vznikla netekoucí kaše. Tím je hotový polymer a začíná startovat polymerace. Ta se nechá nějakou dobu probíhat a potom se přisype a vmíchá plnivo. Tím je hotová směs, která se plní do formy, ve které se udusá. Po několika hodinách je možné odformování, asi tří čtvrtin pevnosti (= pevnost zralého betonu!) směs dosáhne během měsíce a pak již pevnost jenom pomalu stoupá k maximu.
Toto složení není jediné, a také nemusí být nejlepší. Místo metakaolinitu se dá použít i jiný zdroj aktivovatelných hlinitanů, uvádí se s oblibou struska nebo popílek. Hydroxid může být kterýkoli jiný a zdrojem křemíku nemusí být jenom vodní sklo. Jenže potom asi i ten recepis vypadá úplně jinak.
Další možností k vyzkoušení je použití hotových geopolymerních směsí - například České lupkové závody Nové Strašecí nabízejí Baucis. Podobným produktem by měl být i POPbeton, u kterého jsem výrobce nenašel.
Geopolymery by měly umožňovat výrobu celkem libovolně tvarovaných a libovolně velkých bloků kamene, jehož fyzikální vlastnosti je možné přizpůsobovat, např. i přimícháváním kovových částic. Celý blok má údajně tuhnout v celé hmotě současně, a navíc nemá vadit ani ponoření ve vodě.
1
1
Poota 19.09.2015 22:27 Bydliště: Praha
9079
603
7584
Orientaci zrníček křemene lze nechat přírodě a náhodě, při tlaku a chvění to bude stejně něco dělat, ať už budou zrníčka srovnaná a nebo ne. Materiál na vzorek už mám, jenom nevím, jestli je ten kaolín už přepálený, nebo ne - ve Zlatnické o tom vědí taky houby. Ale kilo za 5,- Káčat, no neber to. Asi by bylo lepší to pro jistotu ještě upéct, ale - elektrická trouba má maximum 250 stupňů a tohle by chtělo tak 400 až 550.
Ještě mi tak brnká, že když tímhle postupem vznikly všechny horniny, tak musel tak nějak vzniknout i křemen - většinou se vyskytuje v nějaké jiné hornině jako žíla, a bývá v něm často i kov, najmě pak zlato. Asi to bude to samé, jen jiné suroviny a jiný postup, snad jako jakési "zbytky", které se nehodily na vytvoření té okolní horniny. Myslím, že to bude ještě docela zajímavé.
0
1
Poota 19.09.2015 22:29 Bydliště: Praha
9079
603
7584
Metall Geopolymer
Tak se mi ještě rozležela v hlavě jedna docela zajímavá informace: geopolymer lze použít i jako nátěr na kovový plech, přičemž dojde k chemickému spojení s kovem - geopolymer do jisté hloubky "vroste" do plechu.
Pochopitelně nás všechny napadne, že by to byl výborný nátěr na výfukový systém.
Dál bude vhodné prověřit, jak dalece je to ochotné prorůstat skrz kysličníky kovů - on by to mohl být i docela dobrý "antirezin".
Při vmíchání křemenného písku a kovových pilin nebo špon - orgonit.
Z různých plechů, prokládaných geopolymerem by mělo být možné vyrábět "překližky" nebo "pišingry" zřejmě docela zajímavých mechanicko-elektrických vlastností.
0
1
Poota 19.09.2015 22:30 Bydliště: Praha
9079
603
7584
Chemie není "moje parketa", ale mám dojem, že zásaditá reakce s kovy a kysličníky je odlišná od kyselé - z toho vyvozuji, že geopolymer se k nim bude chovat jinak než beton.
V té letmé zmínce o geopolymerovém "laku" to bylo formulované v tom smyslu, že o propojení laku s plechem se blíž začali zajímat až poté, co je překvapilo, že je to křehké daleko míň, než předpokládali - ale to si konečně časem vyzkoušíme sami. Je docela možné, že "pružnější" je třeba jenom ta mezivrstva a pružnost bude závislá na tloušťce "nátěru" - to by asi potom bylo vhodnější mluvit o "moření" kovu geopolymerovým mořidlem.
0
1
Poota 19.09.2015 22:37 Bydliště: Praha
9079
603
7584
Něco málo z praxe
Jak jsem zmínil, zakoupil jsem kaolin - protože prodavač netušil, co je metakaolinit a inteligentnější výraz nenasadil ani při dotazu, jestli je ten kaolin pálený, tak jsem ho raději "přepálil", tedy část a na pánvičce, protože trouba je jenom do 250ti stupňů. Na kolik jsem se dostal, netuším, ale pro klid svědomí mi to stačí. Nepřipaluje se to, a smrdí to mnohem míň, než jsem čekal, a mnohem víc, než bylo mé drahé polovici milé.
V další fázi jsem se jal rozpouštět hydroxid sodný v sodném vodním skle. Čekal jsem, že se to bude výrazně zahřívat, ale hřeje to jenom velmi málo. Toho hydroxidu objemově asi tak 1/3 vodního skla, pak už se to rozpoštělo dost neochotně. Přidal jsem kaolinitu tolik, aby vzniklo dost těžko míchatelné těsto a nechal asi 6 hodin v klidu. Část jsem oddělil na vyzkoušení, jak to bude vypadat samotné, přilil jsem vodu a rozmíchal na řídkou kaši. Od té doby to tuhne v kelímku.
Zbytek jsem nalil do formy, dosypal asi trojnásobným množstvím kvalitního jemného křemenného písečku, a nalil vody asi tolik, aby se to dalo rozmíchat na trochu hustší kaši. Po zhruba osmi hodinách, kdy byl povrch ještě vláčný, ale vypadalo to, že už něco unese, jsem vložil mosaznou plochou dvojitou spirálu a trochu zapracoval pod povrch. Že by to mohlo fungovat posléze i jako orgonit. Současný stav je zachycen na fotodokumentaci, kterou přikládám.
Teorie praví, že po 24 hodinách možno odformovávat. Zatím to vypadá, že by snad i bylo lze, ale asi pro jistotu počkám déle. O tom, že by to šlo z forem vyklopit, si nedělám žádné iluze, spíš počítám, že to bude "odlévání do zmršené formy"
O dalším průběhu budu informovat.
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
0
Poota 19.09.2015 22:39 Bydliště: Praha
9079
603
7584
Pokračování "něco mála"
Snad že suroviny nebyly čisté tak, jak by měly být, snad že jejich poměr nebyl správně dodržen, snad že planety nejsou v té správné konjunkci - daří se, daří, ale málo.
Tedy ne že by se nedařilo vůbec, ale tvrdnutí neprobíhá zdaleka tak rychle, jak by dle teorie mělo. Mimo jiné na to pomalé tvrdnutí může mít vliv i menší než optimální množství vody (má být 15%), které ovlivňuje i nejvyšší dosažitelnou pevnost a dobu jejího dosažení.
Takže:
- po 36ti hodinách od vmísení vody je hmota konzistence spíše rosolovité a povrch "lepí", neboli na dotek se k prstu radostně přichytí
- po 48mi hodinách se "rosolovitost" již projevuje jen nepatrně a povrch nelepí, je jakoby suchý, leč přece jen měkký
Prostým neozbrojeným zrakem se od posledního zaznamenaného vzezření žádného rozdílu uznamenat nedaří, pročež jsem od optického záznamu aktuálního vzhledu sledovaných objektů prozatím upustil.
0
0
Poota 19.09.2015 22:42 Bydliště: Praha
9079
603
7584
Nějak jinak?
Je docela možné, že vhodnějším postupem by bylo smísit metakaolinit s rozdrceným hydroxidem sodným, poté vmísit vodní sodné sklo, nechat "uzrát" a potom přidat plnivo, třeba křemenný písek, aktivovat vodou a nalít do formy?
Tenhle postup by se mi líbil víc, než rozpouštět ten hydroxid ve vodním skle - jde to dost blbě.
Taky se ještě nabízí použít to "vodní sklo" taky rovnou v prášku, místo roztoku s vodou, tedy jestli to jde. To by bylo potom docela fajnové - směs a čistá voda.
A ještě - to vodní sklo je vlastně pálený či tavený křemenný písek, který se pak rozpouští ve vodě - možná by se to dalo ještě nějak zjednodušit.
0
1
Poota 19.09.2015 22:45 Bydliště: Praha
9079
603
7584
Antikon
Z informací na internetu se mi zdálo být možné koupit Antikon i u prodejce nátěrových hmot "Framar" a také v tomto smyslu jsem přispěl.
Všem, které jsem tímto uvedl v omyl, se hluboce omlouvám, neboť se jedná pouze o neaktualizovanou webovou stránku se silně zastaralými údaji.
V žádné prodejně Framaru Antikon již několik let nemají, neodebírají ho a zřejmě ani nikdy nebudou!
Nicméně na stránkách výrobce je možné si mailem Antikon objednat v balení po 2kg a 40kg, v barvě šedé či poněkud dražší bílé (188,- Kč/2 kg + 125,- Kč poštovné). Dodávají takořka obratem.
0
0
Poota 19.09.2015 22:50 Bydliště: Praha
9079
603
7584
Opět geopolymer v praxi
Zmíněný geopolymer, mnou pracně ukuchtěný, tvrdnout odmítající jsem nevyhodil, jak by se snad z delšího odmlčení mohlo soudit, ale trpělivě jsem čekal, zda přece jenom časem neztvrdne. Šlo to sice podstatně pomaleji, než jsem očekával, nicméně usoudil jsem, že doba dozrála a kdysi v květnu počatý kus jsem se rozhodl odformovat. To se ukázalo být sice proveditelné, nicméně vzhledem k nedostatečně pečlivému separování formy přece jen poněkud předčasné. Soudržnost geopolymeru se ukázala býti nižší, než přilnavost ku formě, pročež vzniklý orgonit postrádá dokonalých tvarů.
I přesto dokládá jak možnost zalévání předmětů do kamene, tak i snadného vytváření reliéfů, najmě pak negativních.
Těsně po odformování byl geopolymer na původně skrytých plochách jakoby vlhký a připomínal spíše formířský písek, také jeho barva byla více do okrova. Po vyschnutí během asi dvou dnů již dosáhl fotografií zachyceného vzhledu. Na omak vzbuzuje pocit někde mezi betonem a kamenem, pevnost se mi nechce zkoušet, ale nedrolí se.
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
2
Sysel 19.01.2017 15:23 Bydliště: Stredni Cechy
176
26
255
Geopolymery jsou zatim velkou neznamou, ale tema velice vzrusujici :-)
Mozna do toho primichat trosek peroxidu vodiku....jestli by to netuhlo lepe.
I na obrazku je geopolymer z Bosny.....funkce orgonitu, i tam to zminili.
S kovem jiste lepsi....
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
1
Sysel 19.01.2017 16:07 Bydliště: Stredni Cechy
176
26
255
Jen si vzpominam, jak jsem jednou renovoval stenu z luxfer( sklenene cihly).....
Nechtel jsem cekat a pridal jsem do cementove kaše i trochu sádry aby vše rychleji tuhlo.
Zvladl jsem za den slušnou stenu....ale co...
V noci nas probudilo bombardovani. Jak to tuhlo, pri tom pnutí vystrelovaly ze steny a letaly ven slusne daleko....A to byly vlastne jen spáry....
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
2
Sysel 19.01.2017 16:10 Bydliště: Stredni Cechy
176
26
255
Mám kousek dlaždičky z bosenske pyramidy....odlitek se vzorkem, myslite, že by stalo zato udelat rozbor vzorku?...
0
2
Poota 19.01.2017 17:37 Bydliště: Praha
9079
603
7584
Při tom málu, co o geopolymerech vím, mám pocit že by ten rozbor nebyl příliš platný. Nanejvýš by odhalil, jestli se to podobá spíš betonu a nebo spíš hornině, ale nejspíš by neprozradil nic určitějšího o tom, jestli to vzniklo cestou přirozenou a přírodní, nebo uměle.
0
0
farkas 19.01.2017 19:27 Bydliště: Střední Čechy
2929
344
3995
Tohle jsou desky vylovené z řeky nedaleko římského mostu v Cordobě jedním místním klukem. Bývalá tanečnice flamenca je prodávala v bazaru za 17,-EUR kus.
Jsou na nich římské znaky a co kus, to originál.
Nemám důvod považovat je za falzifikát.
Podpořte chod fóra 