 | Poota 
23.09.2015 12:43
Bydliště: Praha
|
| O vlečné síle a vlečení materiálu a o jejich souvislosti s teplotním spádem se hovořilo v rámci tohoto pojednání již poměrně často. Správně směrovanými přítoky (takříkajíc přívodem hluboce temperované energetické vody) může být udržen potřebný teplotní spád a tím i vlečná síla, přičemž tohoto účelu může být dosaženo přísunem hluboce temperované vody ode dna vodní nádrže. Intenzita jejího účinku bude záviset na poměru mezi dodatečně přivedenou vodou k umdlévající vlečné vodě hlavního toku.
Teplotní spád při vyústění přítoku do hlavního toku musí být správně nastaven, protože za určitých okolností může být jeho vliv na hlavní tok nepříznivý, o čemž svědčí příklady nesprávně provedených regulací ve vedlejších tocích, jež vedly k naprostému zpustošení hlavního toku.
V této souvislosti je nutno poukázat ještě na následující jev, související s vlečnou sílou vody a vyskytující se v řekách s nezdravými poměry. Pokud se dostanou chladné vody řeky – jak jsme se o tom zmiňovali v případě Torrente – náhle do teplého údolí, vznikne při existujícím nastavení negativního teplotního spádu spodní podélný profil. Od A do B je teplotní spád negativní, přičemž se začnou silně navršovat usazeniny v B, v tomto místě silného ochabnutí vlečné síly (viz obrázek 10).
Voda v tomto místě dosáhla své nejvyšší teploty. Díky nádrži u B, která vznikla naplavením usazenin, se dole po proudu za místem B vytvoří peřej s tvorbou válců valivých vln a výmolů, v nichž se vytvoří měřitelně nižší teploty (kapsy specificky těžké vody). Při proudění specificky lehčí vody přes tuto chladnější a specificky těžkou vodu je lehčí voda zespodu ochlazována, teplotní spád je po krátký úsek k místu C pozitivní a zde začíná celá hra nanovo.
Při úspěšně provedené regulaci se musí tato změna teplotního spádu uskutečnit na větší vzdálenosti, čímž se zrovnoměrní i pohyb vlečeného sedimentačního materiálu a přestavba dna koryta se uskuteční v jemnější podobě vlny.
Tam, kde to dovolí vlastnosti terénu a kde to nenarazí na právní vodohospodářské problémy, je možno přikročit k účelové stavbě retenční nádrže v nejhořejší oblasti povodí. Při dostatečné hloubce se voda v této nádrži uspořádá podle své specifické hmotnosti; u dna se usídlí hlouběji temperovaná, u hladiny zase výše temperovaná voda. Hráz této nádrže může být uzpůsobena tak, že je z ní vypouštěna voda o potřebné teplotě, přičemž tato temperovaná voda je získávána automatickým mícháním různě temperovaných vrstev retenční nádrže.
Toho je možno dosáhnout výškově nastavitelnými vraty, které se automaticky pohybují pomocí plováku, ovlivňovaného přímým slunečním zářením a teplotou okolního vzduchu a uvolňujícího automaticky větší či menší průřez vody, odebírané ode dna – podle potřeby – k povrchové vodě. Plovák je zde nastaven jednou provždy, podle toho, jak se podle zkušeností autora ukáže nezbytné na základě přezkoušení klimatických a jiných poměrů, aby voda opouštěla přehradu s takovou teplotou, která by odpovídala momentální teplotě vzduchu.
Při zohlednění tohoto momentu se teplotní spád ve vodním toku na vzdálenost, která je rozhodující pro celkovou regulaci vodního toku (obvykle na celý jeho horní tok), nastaví pozitivně s postupným nezbytným přechodem k negativnímu teplotnímu spádu. Toto přechodové místo a postup této přeměny přitom může být nasměrován do určitého konkrétního místa, které bude zvoleno tak, aby tam mechanické vlivy zůstaly bez vedlejších účinků a zpětného působení.
Ke zvrácení teplotního spádu, které bylo popsáno již v předchozích kapitolách, nedojde v rozmezí krátké vzdálenosti nýbrž v požadované delší vzdálenosti a místo této změny pak není zaneseno vrstvou sedimentu, který je rovnoměrně rozprostřen rovněž na větší vzdálenost. Tímto způsobem dosažená rovnoměrná nivelizace teplotního spádu tedy nedovolí již dříve zmíněné nárazové změny, nýbrž spíše jen mírné změny říčního koryta, přičemž se vytvoří podmínky, jež se velmi blíží průměrnému celoročnímu teplotnímu spádu a tomu odpovídajícímu přírodnímu způsobu vedení vody.
Tam, kde z jakýchkoli důvodů nemohou být zbudovány retenční nádrže, musí být hlavní úsilí nasměrováno na správnou volbu průtočného profilu, který co nejdéle udrží nízkou teplotu vody, rozhodující pro vznik pozitivního teplotního spádu. Horizontální postup vodního proudu (postupná řada na sebe navazujících oblouků) musí být velmi pečlivě ošetřen. Z toho důvodu musí být spodní část dvojitého profilu pečlivě nastavena na stranu a do hloubky, aby osa proudu (hřeben hlavního proudu) a osa výše zmíněného válce valivého proudění byly vždy ve správné poloze.
Je-li rozhodující spodní část profilu zkonstruována správně, udrží se ve svém tvaru a poloze i navzdory usazování říčního štěrku, jak dokazují klínové kunety u řek Torrente.
Bylo to trochu delší a notná dávka nových informací, ale pokud se tím někdo opravdu pečlivě prokouše, mělo by mu již být jasné, že bagrováním dna a stavbou regulovaných nábřeží se jenom zbytečně vyhazují peníze, protože povodním se tímto způsobem nezabrání. Podle Viktora si své koryto nejlevněji tvaruje řeka sama, a při znalosti těchto zákonitostí je možné jí připravit takové podmínky, aby si vybudovala koryto, které bude povodním, a nebo škodám z nich, předcházet.
V jeho životopise je zmínka i o tom, že nabízel projekt na úpravu toku Rýna, který by provedl na vlastní náklady, které by mu i se mzdou byly proplaceny, až pokud se koryto Rýna samo prohloubí. Ani za těchto podmínek nebyl jeho návrh přijat. Místo toho se prosadilo drahé bagrování.
Aby si snad někdo nemyslel, že u nás je situace lepší - ještě za Rakousko-Uherska se uskutečnilo stavění kamenných hrází či jezů na všech do Vltavy ústících potocích, které měly zabránit zanášení Vltavy štěrkem. Současně byly rokle těchto potoků osázeny keři a stromy, ovšem většina těchto porostů byla později smetena expanzí akátů.
Pozdější úpravy řek v podobě přehradních kaskád se v praxi proti povodním osvědčily mnohem méně, než se původně teoreticky předpokládalo. Pro ty, co četli jen zběžně - je to tím, že nestačí přebytečnou vodu někde zadržet. Je potřeba ji nechat odtéct správně tvarovaným korytem, které zaručuje pouze pozitivní teplotní spád. Přehrady nejenže jej nevytvářejí ani jeho působení neprodlužují, ony jej naopak velice účinně ruší a nastolují teplotní spád negativní, který celou situaci ještě zhoršuje.
O zhoubném vlivu vysokoobrátkových turbin na kvalitu protékající vody se Viktor zmiňuje v souvislosti s rudě vyzařujícím elektrickým proudem.
 | 
(Dostupné jen pro přihlášené uživatele fóra)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
|
|
|
Podpořte chod fóra 