 | Poota 
21.09.2016 16:11
Bydliště: Praha
|
|  Brbla napsal(a): ... vidis veci tak ukrutne jednostranne... |
Možná to bude tím, že život mě naučil přizpůsobovat svoje jednání tomu, čeho chci docílit. A taky mě naučil, že když člověk jedná podle svých momentálních pocitů, tak vždycky docílí něčeho úplně jiného, než by chtěl.
Pokud vezme manželka mužovu nevěru jako svou osobní urážku (i když na té nevěře mívá většinou taky svůj podíl) a současně touží po rozvodu, tak za cenu dost drastických změn ve svém životě se toho "hajzla nevěrnýho" klidně zbaví - stačí jednat podle své momentální nálady. A klidně si najde někoho jiného a mnohem lepšího, tedy na určitou dobu, protože dřív nebo později se k ní bude chovat stejně a spíš ještě hůř, než ten předešlý.
Určitá, byť dost cynická rada je střídat muže vždycky, když začíná být "úplně stejný".
Nebo je druhá možnost - smířit se s tím, že je "za krávu" a mít všechno prakticky pořád stejné. Jediný rozdíl je v tom, že dřív o mužově nevěře nevěděla a teď o ní ví. Takových, co si myslí, že je jim muž pořád ještě věrný, je spousta. A taky je spousta těch, co se o jeho nevěře dozvěděly - a ty chytřejší toho dokážou i využít ve svůj prospěch a nebo dokonce prospěch celé rodiny.
A platí to samozřejmě i v obráceném gardu.
Nějaké větší obavy z manželovy milenky nejsou dle mého názoru vůbec na místě. Z mužovy strany jde většinou opravdu jenom o to "si užít" a přitom si kvůli tomu nekomplikovat život. Což letmé "jednorázové" avantýry dokonale splňují a manželství nevěrníkovo nijak vážně neohrožují.
Pokud se ten extramatremoniální vztah, jak se taková obyčejná nevěra odborně nazývá, začne protahovat, tak čím dál tím víc vyplouvá na povrch, že milence nejde jenom o to "si užít", ale že z toho chce taky "něco mít", pod čímž si představuje většinou nějaké materiální výhody a popřípadě i manželství. Tím ovšem stále razantněji komplikuje nevěrníkovi život, a většinou až do té míry, že se onen vztah snaží nějak nenásilně ukončit. Podle mého názoru taková nevěra ohrožuje manželství tím méně, čím déle trvá, protože na jednu stranu ztrácí kouzlo novosti a změny, přičemž je stále více jasné, že milenčiny přednosti jsou přece jenom poněkud jiné, než si nevěrník pro svou případnou manželku představuje.
Pokud se tedy příliš nemýlím, není nutné z nevěry jednoho či druhého dělat nějaké drámo, protože se jedná jenom o osobní deziluzi, uraženou ješitnost, zklamání a strach o vlastní budoucnost. Čím dřív a čím razantněji se to bude "řešit", tím větší je naděje na to, že se dosavadní manželství rozpadne aniž by to prospělo komukoli z obou manželů. |
|
Podpořte chod fóra 