 | Jarin's 
07.10.2016 09:04
Bydliště: Zádveřice-Raková
|
|  Had napsal(a): elektrický proud je tok elektronů, který teče od zdroje ke spotřebiči a nazpět. |
E_man:
Podobně jako při nabíjení kondenzátoru. Dovnitř sice jdou elektrony ze zdroje (tam se opravdu "ukládají"), ale jiné elektrony na druhé straně vycházejí,
Tohle moc hezky popsal Píďa zde:
http://www.omforum.cz/p.php?idx=1741
moc doporučuji k přečtení,tady jen citace:
Elekrický proud
Elektrický proud se prý pohybuje rychlostí blízkou rychlosti světla. Pokud to tak je, jedna možnost by byla, že elektrony putují drátem touto rychlostí. To však se nelíbí nikomu menšímu než panu Ajnštajnovi a jeho následníkům s jejich relativní teorií. Podle ná by ty elektrony musely být nesmírně masivní na tudíž i těžké, a to by byl drát plný takových těžkých elektronů k neuzvednutí.
Proto nám je nabídnuto vysvětlení ještě daleko pitomější, a to, že prý se elektrony drátem postrkují daleko pomaleji, než je rychlost elektrického proudu. Prý to vypadá, jako když se šíbují vagóny na dráze. Mašina strčí do prvního vagónu, ten do druhého, ten do třetího atd., a rychlost vlny tohoto hrkání a postrkování procházejícího vlakem je daleko vyšší, než rychlost samých vagónů, tedy elektronů. No a tenhle princip prý uděluje elektrickému proudu jeho těsně podsvětelnou rychlost.
Jenže, ony ty elektrony jsou podle pana Bohra a kvantové teorie zatraceně malé. On takový elektron je prý vůči atomovému jádru poměrně asi tak veliký a vzdálený, jako je poměr velikosti a vzdálenosti Země ke Slunci. Navíc pak ty elektrony musí ještě a docela fofrem obíhat jádra, jako obíhá Země Slunce. Takže takový elektron nejen že musí urazit relativně až nepředstavitelnou vzdálenost, než má šanci postrčit další elektron, ale ještě musí mít velice přesné časování a cílení, aby se vůbec do nějakého dalšího elektronu trefil, a to tak, aby následný elektron postrčil přesně stejným směrem, a navíc, aby nám taky nevylítl z drátu. Je to podobné, jako by mašina řízená a časovaná jakousi plánovací komisí, postrčila vagón na Masaryčce a ten se trefil a postrčil vagón na odvrácené straně Měsíce (atéomového jádra). No a už jste někdy hráli kulečník s koulema, které se všechny navzájem odpuzují svým shodným elektrickým nábojem? No a přesto téhle monstrozitě věří mně naprosto nepochopitelné množství lidí, kteří připustili, aby do nich někdo tento katechismus nadrněl.
Co to je elektrický proud sice stejně, jako ofic. fyzika, nevím, i když všem jejím, fyzikou empiricky, zjištěným projevům rozumím a umím s nimi pracovat, ale toto zdůvodnění, proč to nemohou být putující elektrony je mi více logické a bližší. |
|
Podpořte chod fóra 