 | martin11 24.11.2016 16:54 Bydliště: ...v garáži s Trabantem P 50 R
|
| Ahoj,
Jmenuju se Honza. Sem žákem 5. třídy. Chtěl bych vás
seznámit s našý školou a taky vám vyprávjet, co sme se
dnes učili. Naše škola je velmy moderní a pokroková,
protože je inkluzivní. Inkluze je, když se všichni učí
spolu v normální škole. Romové, bílý, cizinci a
postižené děti, všychni spolu v jedné třídě. Není tu
žádná disgryminace.
V naši třídě je nás celkem 12 žáků a kromě učitele tu s
námi sou ještě 3 paní asitentky a jedna pani
psicholožka. Ted vám všechny moje spolužáki představim.
V první lavici u okna sou dvě holki – Lucka a Rebeka.
Ve druhé lavici sedí Milan Tancoš a Jozef Žigo. Jsou to
Romové. Nebaví je moc sedět v lavici, tak většinou běhaj
po třídě, nebo si s paní asistentkou hrajou vzadu a
zpývaj romské písně. Dříve pořád s dalšími Romy čekali
před školou a od ostatních si něco půjčovali, hlavně
mobili a peníze. Mě jednou odtáhly do křoví a půjčili si
moje peníze a bundu. Ale o tom nám paní ředitelka
zakázala mluvit a dnes už nesmíme do školi nosit nic
drahého. Jejich rodiče to prí maji těžké kvůli
disgriminaci a rasizmu. Naše škola pro romské žáky každý
rok koupí nové mobili a tablety a taky jim dává kapesné.
Jinak sou všichni hrozně nadaný a chytrý, hlavně na
hudební a výtvarnou výchovu. Mají samé dobré známki.
Ve třetí lavici sedí Štefan. Je mentálně postižený.
Vedle něj sedí jeho speciální asistentka Renata, která
mu se všým pomáhá a utírá mu nudle a sliny. Mluvit
nedokáže, jen vydává různé zvuky, ale všichni víme, že
je úžasně chytrý. Dostává totiž samé jedničky. Učitelky
říkají, že je pro naši třídu velkým obohacením.
Vprvní lavici u dveří sou Monika a David.
Ve druhé lavici u dveří sedím já a vedle mě Mustafa.
Jeho rodiče přišly z Afgánystánu.
Ve třetí lavici je Alžběta. Je postižená s daunovým
syndromem, ale je hrozně chytrá. Má nejlepší známky z
celé naší třídy. Vedle ní sedí její asistentka Martina.
Ve čtvrté lavici sedí Lukáš a vedle něj Manu. Manu je
tunový. Přišel k nám před 2 měsíci a jeho rodiče sou z
Afriki. Pamatuju si na jeho první den u nás. S naší
třídní sme uspořádali uvítací párty. Všichni sme se s
ním museli obejmout a poděkovat mu, že se přistěhoval do
naší země, protože naše země i naše škola patří všem.
V poslední lavici sedí naše třídní psicholožka. Pomáhá
nám a řeší různé problémi. Minulý týden Lucka z první
lavice nechtěla dát napít MilanuTancošovi, tak jí paní
psycholožka musela vyšetřovat pro podezření z
podvjedomého rasizmu. Lucka se pak musela Milanovy omluvit.
A co sme se dnes učili ?
První hodinu byl zeměpis. Pani učitelka nám vyprávěla o
islámské kultuře. Na koncy hodiny nás vizkoušela z toho,
co sme si zapamatovali. Všichni dostali jedničku.
Druhá hodina byla matematyka. Učili sme se malou
násobilku. Až se naučíme malou, tak v 6, nebo 7. třídě
začneme s velkou násobilkou. Už se moc těším.
Také mě si pan učitel vizkoušel u tabule. Zadal mi deset
příkladů. Správně sem spočítal tři. Dostal sem dvojku.
Po mě šel k tabuli Oláh. Pomáhala mu pani asistentka a
dostal jedničku. Je fakt dobrej.
Třetí hodinu sme měli Občanskou výchovu. Přišli k nám
studenti z Člověka v Tísni a měli sme přednášku o
lidských právech a disgriminaci lidí s odlišnou
orientací. Na konci hodiny nám paní učitelka pustila
pohádku. Bylo to o dvou gayích, co se zamilovali a
narodil se jim malí černoušek. Moc se mi pohádka líbyla.
Čtvrtá hodina byla Čeština. Učili sme se romskou
básničku. Na konci hodiny sme jí společně recitovali a
všychni dostali jedničku.
Poslední hodinu byla hudební výchova. Učili sme se
zpívat romské písně. Nejlepší byli Milan Tancoš a
Oláhovic. Dostali jedničku a pochvalu.
Tak to je moje třída.
Naše třídní říká, že inkluzivní škola je nejmodernější a
nejlepší. V normálních školách, kde sou jen normální
běloši, tam prej má hodně lidí čtyřky a pětky. Ale v
naší inkluzivní škole máme všichni jenom jedničky a dvojky.
Dysgriminace u nás prostě neekzistuje. Každý má právo na
úspěch a vsdělání !
Tak ahoj. Honza. |
|