Hlavní přehled   |   Info a nápověda Přihlásit   |   Registrovat
 
 
Příspěvek umístěný v tematickém vlákně:    Po stopách Adalberta Hanha   (str. 1)
 
Poota   
03.10.2015 13:20
Bydliště: Praha
9069 603 7583 
  Píďalka napsal(a):    Takže samozřejmě zde vyvstává otázka, kde se tam ta voda bere.

Pokud pomineme zcela nepravděpodobnou možnost, že ji tam zcela bezdůvodně někdo nějak čerpá, tak nám zbývá jenom možnost, že se tam dostává sama a dobrovolně.

Podle vědů je to docela jednoduché - někde jinde je kopec ještě vyšší a na něj dopadá dešťová voda, která se do něj vsákne a narazí na nepropustnou vrstvu, po které stéká dolů, jak už je její obyčej. Ovšem stane se jí, že "nateče" pod druhou nepropustnou vrstvu, čímž se dostane do jakési "pasti", protože ty dvě vrstvy jsou jaksi rovnoběžné a pokračují dolů do údolí a pak zase nahoru do kopce, což je zrovna ten vámi zmiňovaný. No a jak každý ví, tak ve spojitých nádobách, což je zrovna tenhle případ (!), vystoupá voda do stejné výše. A je to jasné - hladina v té studni je přesně stejně vysoko, jako okraj té vodu "věznící" horní nepropustné vrstvy. Když se to nakreslí na papír, tak je to úplně jednoduché. Bohužel jsem nikde neviděl trojrozměrný model - určitě by byl mnohem zajímavější.

Podle Pooty je to naopak poněkud složitější - voda prosakuje stále hlouběji, jak už její obyčej, a po nespojitých nepropustných vrstvách kličkuje stále hlouběji. Cestou se ochlazuje, čímž se stává stále méně ochotnou strpět v sobě kdejakou rozpuštěninu, takže se jich postupně zbavuje. Kdesi dole nastane jakýsi tajemný proces, při kterém se vodík i kyslík od sebe oddělí a každý z nich se raději sloučí s uhlíkem, takže místo kapalné směsi dvou plynů vniknou dva samostatné plynné plyny které, jak už jejich obyčej, stoupají pospolu vzhůru za veselého kličkování oněmi nepropustnými pláty, po nichž druhdy ještě jako voda stékaly dolů. Kdyby se těm plynům nedostalo do cesty nic rušivého, tak by se dostaly až skrze povrch zemský a pak už by je nic nebrzdilo v letu až k oblakům či ještě výš. Jenže někdy se přihází, že se v horninách setká uhlovodík s plynným kyslíkem a pokud se k tomu nachomýtnou i nějaké elektrické mikronáboje, tak se vodík rozloučí s uhlíkem a spojí se opět do kapalného skupenství s kyslíkem - a to jakkoli vysoko, kde jsou pro to vhodné podmínky.
Ostatně tomu neunikne ani ten volně v ovzduší se vznášející uklovodík, protože je obklopen vzdušným kyslíkem a tak je jenom otázkou času, kdy se poblíž vyskytnou nějaké elektrické mikronáboje ...
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasyOznačit příspěvek
  Přejít na příspěvek do vlákna      

 
 
Omforum.cz   |   Nápověda   |   Pravidla fóra   |   Podpořte chod fóra   |   Vytvořil: 2015-2024 Adam Benda
 
 
CC BY-NC-ND 3.0 CZ
Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 3.0 Česká republika License