 | Poota 
06.10.2015 14:42
Bydliště: Praha
|
| Rotace a prostor (ne)prakticky
Abych si ověřil, jestli se rotací dá nějak ovlivnit prostor a nějak tu změnu i objektivně zaznamenat, složil jsem jakýsi poněkud ztřeštěný (jak jinak) pokus.
Pro to tvarování prostoru jsem použil hadičku s vnitřním průměrem 4 mm, stočenou do dvou plochých spirál - vstup je na obvodu první, která je uprostřed propojená se středem té druhé, která stejným směrem otáčení spěje ke konci opět na vnějším obvodu.
Médiem je vzduch hnaný do spirál vzduchovacím motorkem 2,5 W, takže velice něžně.
Ve středu spirál jsou nastojato dvě cívky z 12tivoltových relátek. Tato sestava je umístěna mezi polokoule LaPointova "MaCoru", který mám překřtěný na "MKB magnet", protože nepoužívám jeho originál.
Měřeno přístrojem PU500.
Přes nedokonalost sestavy jsem docílil elektrického proudu, i když popravdě řečeno jen těsně nad hranicí měřitelnosti. Což odpovídá, počítám-li správně, COP = 2-10 slovy dvě na mínus desátou  , tedy slovy jedna dvacetibiliontina vstupního příkonu. O desetinná místa se nehádám, dvě sem nebo tam nic nemění na tom, že je to prokazatelné a taky že je to zatraceně málo - ale jak vidno, moje skromnost je téměř nezměrná 
Pokud to tedy není něčím jiným, tak se dá tedy říct, že zřejmě:
a) rotací lze docílit změn hustoty časoprostoru
b) tyto změny ovlivní magnetické pole
Co dál?
Pro výraznější výkon je možné použít cívky s více závity a pole neovlivňovat "plynulou" změnou, ale cyklicky, čehož by se dalo zřejmě docílit spirálami eliptickými a také většími. Jako médium lze použít vodu, která je podstatně hutnější než vzduch a navíc by ji bylo možné "pohánět" prostou gravitací. Což míním tak, že by si hadice nasávala vodu z výše umístěné nádoby a protažením odtoku směrem dolů by se celkem zadarmo docilovalo vyšší rychlosti průtoku.
Ještě doplním, že celou sestavu beze změny jsem vyzkoušel s průtokem vody 0,4 litru/minutu.
Dosažený "výkon" byl oproti testu se vzduchem zhruba dvojnásobný, čili "téměř nic" dvakrát 
Zajímavým faktem je to, že na výkon nemá vliv propojení cívek paralelně nebo do série. Výkon je také naměřen stejný na střídavém i stejnosměrném rozsahu, na kterém navíc ani nezáleží, kterým směrem se měří - výchylka je vždycky do plusu.
Výsledek je zhruba ten, že "se něco děje", nicméně je asi složité z toho přímo elektrickou energii odebírat. Z chování měřáku mám pocit, že ta elektřina, pokud se opravdu jedná zrovna o ni, je jaksi "vedlejší" projev.
 | 
Moje asistentka mi byla oporou, nicméně přístroj by SNAD bylo možné provozovat i bez jejího přispění
(Dostupné jen pro přihlášené uživatele fóra)
Celý přístroj, ovšem patří k tomu ještě vzduchovací motorek
(Dostupné jen pro přihlášené uživatele fóra)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
|
|
|
Podpořte chod fóra 