 | Poota 14.03.2017 12:39 Bydliště: Praha
|
| Od Stirlinga a přes Kolina k ... Dosavadní představa Stirlinga je zhruba ta, že pokud se nejedná o roztomilou hračku bez nějakého dalšího významu, tak je to veliké, těžké a nemotorné monstrum o výkonu asi tak zahradní sekačky.
Trpím přesvědčením, že tomu nemusí být vždycky jenom tak, tedy pokud se k jeho konstrukci přistoupí "moderněji", čímž myslím využitím jeho výhod a potlačením jeho nevýhod.
Těžká litinová monstra vznikají díky použití válců a pístů, přičemž pro dosahované tlaky nejsou vůbec nutná a dají se nahradit sice stejně velkými, ale lehkými díly, které se dají snadno vyrobit i v "domácích" podmínkách.
Pro praktické použití je jasné, že bude potřeba zvýšit účinnost - a pokud se povede snížit i nárok na velikost teplotního rozdílu, začne se nabízet využití i jiných zdrojů tepla či chladu.
Ono se snadno řekne "snížit nárok na velikost teplotního rozdílu", ale jak na to?
. Stirling pracuje na základě přestupu tepla, pro který je nutná určitá doba. To znamená, že cesta za výkonem nepovede zvyšováním počtu otáček, ale zvětšováním "zdvihového" objemu stroje a také zvětšováním teplosměnných ploch, čehož výborným příkladem je Kolinova konstrukce, ze které můžeme vycházet.
. Každé těsnění představuje ztráty - buď propouštěním a nebo třením, nejčastěji obojím současně. Takže těsnění jakýchkoli hřídelí nebo táhel se budeme důsledně vyhýbat, což nám opět Kolinova koncepce umožňuje, tedy pokud si ji upravíme do dvou oddělených komor se společnou stěnou, kterou bude přeháněč.
. Skutečnou funkcí "regenerátoru" či "ekonomizéru" je zamezení vyrovnávání tlaku mezi oběma prostory během fáze ohřívání média v teplém a jeho chlazení ve studeném prostoru - a umožnění průtoku média mezi oběma prostory, což splňuje jenom částečně a velice nedokonale. Pro nás to znamená použití ventilů, které jsou schopné tuto funkci plnit mnohem dokonaleji.
Jak je obvyklé, konečné řešení je závislé na vyřešení jednotlivých detailů, které hodlám probrat postupně. |
|