 | Adam 
22.05.2017 10:06
Bydliště: Praha
|
| (7) Stopy v hlubinách a rozlehlé země, které kdysi zaplavilo moře
Pokud pátráme po nějaké dávné vyspělé civilizaci, která později zmizela, postupně nás to stále více vede k závěru, že ji zřejmě z nějakého důvodu pohltilo moře či oceán. Jiná vysvětlení by musela zabíhat do úvah, že tato kultura nevytvářela žádné stavby či předměty dochovatelné do současné doby, nebo že existovala v dosud neobjevených podzemních prostorách, nebo že je zcela zasypána pod saharským pískem, nebo že jsme stopy po ní již ve skutečnosti nalezli u některých známých kultur. Určitě by bylo možné rozvíjet další a další myšlenkové směry řešící zmizení „suchou cestou“. Ať už některé zmíněné náměty působí jakkoli výstředně, ve snaze nechat si oči otevřené bychom neměli žádný z nich nepodloženě vylučovat. Nakonec může vyplynout, že výsledek našeho hledání bude určitou kombinací hned několika takových myšlenkových směrů (úvah o zaplavení civilizace nevyjímaje).
Pojďme však ještě chvíli setrvat pouze u otázky, zda by se hlavní centra ztracené pracivilizace mohla momentálně vyskytovat na dně nějakého moře či oceánu. V minulém díle nás poměrně dost vodítek směrovalo do Tichého oceánu. Dělá mi však starosti, že by se zde musela pevnina propadnout až několik kilometrů pod hladinu. Na druhou stanu, Tichý oceán pokrývá prakticky celou polokouli, a tak je k zamyšlení, jak dalekosáhlé důsledky může mít při takovém měřítku třeba jen drobná geologická změna. Navíc, v předchozím díle mi chybí zajímavá zmínka, že podle rapa-nuiských legend první jméno Velikonočního ostrova znělo Te pito o te kainga a Hau Maka, což v překladu znamená „Malý kus země Hau Maka“, tedy pouze část daleko větší rozlohy.
U pobřeží Itálie, Řecka, Egypta a dalších zemí, již archeologové osvobodili z vodního sevření několik artefaktů, které pocházejí od známých starověkých kultur a většinou nepředstavují žádné zásadní vodítko k prapůvodní civilizaci, kterou hledáme. V hlubinách byla však objevena také místa, která představují gigantickou fascinující stopu po velmi dávných a neznámých kulturách. Jedním z těchto míst je pobřeží u jižní části japonského ostrova Yonaguni. Přibližně v hloubce 20-30 metrů se tam nachází mohutný kamenný monument, dlouhý více jak 150 metrů. Jeho tvar je velmi vydatně opracován do mnoha různých hran, obdélníkových plošin, jakýchsi schodů a dalších útvarů. Jeho stáří bylo odhadnuto přibližně na 10.000 let.
Druhá důležitá podmořská stopa po ztracené civilizaci dřímá ve zcela jiné destinaci, a sice u východního cípu Kuby, na dně zálivu Golfo de Guanahacabibes. V roce 2001 tam objevili dva kanadští vědci Paul Weinzweig a Pauline Zalitzki město s pyramidami, které jsou údajně ještě větší než pyramidy egyptské. Stáří staveb bylo hrubě odhadnuto na 50.000 let. V roce 2012 byl nález potvrzen na základě podrobnějšího průzkumu místa robotem. Z nějakého důvodu je však pozornost od tohoto velice zásadního objevu odkláněna a s žádnými novějšími informacemi či poznatky jsem se zatím nesetkal. Přitom se jedná o nesmírně důležitý objev, který by mohl rozproudit výzkumy, jejich výsledkem by mohlo být kompletní přepracování prehistorie lidstva a člověk by konečně daleko lépe věděl, z čeho, nebo odkud, vlastně pochází. Což je možná sám o sobě důvod k té odtažitosti.
Historické zmínky o potopě se vyskytují ve více jak 200 nejrůznějších verzích po celém světě. Takové množství můžeme vnímat jako poměrně přesvědčivý důkaz, že něco takového se skutečně odehrálo. Otázkou je, jak přesně taková potopa vypadala. Pokud se budeme zabývat představou, že přišla velmi náhle a prudce zaplavila pevninu, pak je velmi nepravděpodobné, že by se hladiny moří samy o sobě zvýšily a vytvořily záplavu trvající nějakou delší dobu. To prakticky není možné, pokud se zrovna nejedná o lokální údolí, ve kterém se voda zadrží díky tvaru krajiny. Namísto celkového zvýšení hladiny moří by se mohlo spíše jednat o gigantické vlny, tedy obecně o výraznější „rozlití“ moří a oceánů. Po něm však poměrně rychle nastupuje stékání vody zpět do moře. Při takové potopě je tedy voda neustále v pohybu a nemůže se jednat o klidnou hladinu, která na delší dobu pohltila hříšný svět.
K nějaké prudké a mohutné záplavě pevniny v historii zřejmě došlo (jednalo se tedy pravděpodobně jen o jakési krátkodobé „spláchnutí“, které pochopitelně i tak muselo napáchat spoustu škod), zároveň však mohly některé dávné kultury zažít i trvalé potopy, které však měly naopak dosti pomalý náběh. Výzkumy prokázaly, že při ustupování poslední doby ledové se přibližně kolem roku 13.000 př. n. l. začala poměrně prudce zvyšovat hladina moří, a to zpočátku až o 2,7 metrů za století, následně o cca 1,8 metru za stol. Tento celkově prudký růst hladiny trval zhruba 7,5 tis. let a přibližně od roku 5.500 př. n. l. se výška hladiny poklidně ustalovala až do dnešního stavu. Celkově se během posledních 15 tis. let hladina moří zvýšila zhruba o 109 metrů. V dávných dobách před starověkem tedy na mnoha místech na planetě začalo moře pohlcovat to, co bylo dlouhodobě pevninou.
Se zemětřesením, vlivem „prudké potopy“, nebo jinými vlivy, na Zemi zřejmě proběhly různé lokální geologické změny. Zaměřil jsem se však na samotný trvalý vzrůst hladiny moří, ke kterému došlo s koncem doby ledové a pokusil jsem se o přibližnou rekonstrukci všech (rozsáhlejších) pevnin, které se zřejmě na Zemi zhruba před 15 tis. lety vyskytovaly, než je pohltilo moře. Výsledkem rekonstrukce je, že pevnina nemalé rozlohy zmizela v dnešním Mexickém zálivu (u Floridy a Mexika) a v Karibském moři (u Hondurasu, Nikaraguy a v Batabánském zálivu u Kuby). Dále zmizela poměrně velká plocha pevniny mezi dnešní Čínou a Japonskem (především v oblasti dnešního Žlutého, Pochajského a Východočínského moře) a obrovská pevninská plocha byla zřejmě zatopena v celé západní části Indonésie a mezi Austrálií a Papuou (dnešní Arafurské moře). Tuto přibližnou rekonstrukci si lze prohlédnout na obrázcích níže. Nabízí se, že na jednom z těchto míst mohla kdysi existovat „základna“ pradávné civilizace, kterou nyní považujeme za ztracenou.
 | 
Podmořský Monument u ostrova Yonaguni, Japonsko
(Dostupné jen pro přihlášené uživatele fóra)
Pyramidy v hlubinách zálivu Golfo de Guanahacabibes u Kuby
(Dostupné jen pro přihlášené uživatele fóra)
Rekonstrukce původních pevnin zaplavovaných cca od roku 13.000 př. n. l.
(Dostupné jen pro přihlášené uživatele fóra)
Rekonstrukce původních pevnin zaplavovaných cca od roku 13.000 př. n. l.
(Dostupné jen pro přihlášené uživatele fóra)
Rekonstrukce původních pevnin zaplavovaných cca od roku 13.000 př. n. l.
(Dostupné jen pro přihlášené uživatele fóra)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
|
25.05.2017 08:34 Editace moderátorem. Rekonstrukce Středomoří z příloh odebrána, vyžaduje úpravy |
|
Podpořte chod fóra 