| Poota 22.06.2017 16:03 Bydliště: Praha
|
| Česká republika je rozvodím Evropy, což znamená že k nám žádná voda ať už povrchová nebo spodní odnikud nepřitéká. To znamená, že jsme naprosto odkázáni na to kolik vody nám naprší nebo nasněží a jak dlouho se u nás zdrží než odteče k sousedům.
Naší prvořadou snahou by mělo být to, aby veškerá dešťová prosákla pod povrch a co nejméně jí odteklo po povrchu. Jediným typem krajiny, který tohle spolehlivě dokáže, je hustý smíšený les. Většina lidí se domnívá, že stejně dobře jsou na tom i všechny zatravněné plochy, ale to je hluboký omyl. Mám v praxi ověřené, že když se i po několikadenních vytrvalých deštích na téměř vodorovné travnaté ploše vytrhne drn, tak je pod ním dokonale suchý prach. Ne nadarmo se používala kdysi zelená rostoucí tráva jako výtečná střešní krytina na jenom mírně skloněných střechách.
Proč tomu tak je vysvětluje Viktor Schauberger - dopadající dešťová voda dokáže prosáknout do půdy jenom tehdy, když je její povrch chladnější, než ta dopadající voda. Pokud není rozdíl těch teplot dostatečný, voda se nevsákne a stéká po povrchu. Tuto teplotní podmínku splňuje jenom půda, která je celodenně ve stínu dostatečně vysokých stromů.
Evropská politika dotací na pastviny nás připravuje hlavně o spodní vodu, zrovna tak jako každá zatravněná plocha místo lesa. Přitom z trávy, která se nepoužije jako krmivo není vůbec žádný užitek a jsou pouze starosti s jejím udržováním. A to jsem se zatím nezmínil ani o systematickém betonování a asfaltování dalších a dalších ploch původně zemědělské půdy.
Při tom našem hospodaření můžeme očekávat, že v dohledné době začneme vodu dovážet z ciziny. |
|