 | Píďalka 
17.10.2015 12:40
Bydliště: ČR
|
| Že jsem o tom s Farkasovou mluvil, vím jaksi o co jde. Hlavní problémem je, že od povrchu k vodní hladině to máme cca 7m a tím pádem je tu jen cca 2.5m na to, aby pumpa, umístěná svým čerpacím zařízením na studni, netrhala v sací rouře vakum po odčerpání těch 2.5m sloupce vody. Tudíž, je třeba mít pumpovací mechanismus dole ve studni.
Větrná kola konstrukcí používaných na "divokém kanadském východě", ale jinak po celé farmářské Severní Americe, a mohou být i dřevěná, nejsou vůbec hlučná do té doby, dokud se věžička s kolem nepřekotí ve vichřici, nebo hnilobou. Celý mechanismus pod vrtulí lze utopit až na dno studny za předpokladu dostatečně dlouhého táhla. Tyhle pumpy toho kór moc nenapumpují a dost často jsou doplňované záchytnými nádržemi, protože na straně druhé pumpují prakticky neustále. Jejich vrtule totiž ta laická pakáž nevědomá namyslela tak, aby fachaly i při velmi mírném větru, na rozdíl od dnešních větrných vrtulí prý na výrobu elektriky , namyšlených výkvětem vědeckého inženýrství tak, aby pokud možno prakticky a účinně fachaly jen ve vichřici.
Savonius styl turbín by asi věc zjednodušil a poněkud zefektivněl, ale každá situace si vyžaduje poněkud unikátní řešení vyhovující mnoha, a to i ekonomickým kritériím, stejně jako kritériu vlastní spotřeby. Pokud by byla nádrž umístěna na půdě domu, kde nemrzene, byl by tento systém použitelný i na samospádové krmení vodovodní instalace v domě, pokud by byly použity vhodné průměry rozvodových trubek kvůli nedostatečnému tlaku, ale dal by se z toho udělat i jakási "darling", což by však předpokládalo poněkud tlakově odolnou nádrž(e).
|
|
Podpořte chod fóra 