 | wudp 
10.10.2017 19:02
|
| Otázka volby horizontální nebo vertikální větrné turbíny
Dnes je docela větrno, a snad tak bude až do jara, tak mě napadlo pro změnu uvést velmi stručně něco základního o horizontální a vertikální větrné turbíně (pro výrobu elektřiny, nikoliv pro pohon pumpy, čerpadla apod.). A stručně jen proto, že jejich problematika je po mnoha letech jejich výzkumů a vývojů příliš rozsáhlá a složitá.
Vertikální větrná turbína
Nejčastěji se vyrábí ve tvaru Savoniové turbíny nebo její obdoby. Domnívám se však, že i když má určité využití, přesto má zásadní nedostatek - malou účinnost https://cs.wikipedia.org/wiki/Savoniova_turb%C3%ADna. Mnozí výrobci se ji sice snaží prosazovat všemožnými argumenty a technickými doplňky, ovšem právě malá účinnost by měla být tím klíčovým pro rozumné uvažování každého zájemce. Neměl by se proto nechat ovlivnit tvrzením např. o jejím nadčasovém dizajnu, že nepotřebuje mechanizmus pro natáčení proti větru, že byla navrhnuta na jakési slovutné univerzitě a že je o ni velký zájem. Hlavním důvodem jejich výrobců může být totiž jen ten jediný - je jednoduchá na výrobu, lze ji vyrábět bez licence a zájemce o její pořízení není zpravidla schopen zjistit to, zda mohou být uváděné parametry pravdivé nebo že některý parametr v popisu chybí. A všechno to obdobně platí i pro jiné druhy vertikálních turbín, třeba pro takové ty všelijaké šroubovice.
Horizontální větrná turbína
Myslím tím klasickou, takovou tu vrtulovou turbínu. Domnívám se, že je to jediný druh turbíny, který může dosahovat nejvyšší možné účinnosti. Je to dáno zásadně tím, že tlak vzduchu působí na celou plochu, v níž se otáčí rotor s listy, každý list mění v každém okamžiku kinetickou energii větru na otáčivý pohyb hřídele a kolem této plochy nebývá další překážka, která by způsobila turbolence a pokles tlaku. Dosažitelná účinnost je dána nejen fyzikálními zákonitostmi, ale i tzv. Betzovým pravidlem https://cs.wikipedia.org/wiki/Betzovo_pravidlo, tj. cca 60 %. Pochopitelně listy musí mít správný tvar a počet, a to je velmi často příčina, že většina z nich mají účinnost odhadem 30 %. Někdy i méně, protože jsou listy vyrobeny z nevhodného materiálu a mají malý počet. Někdy se dokonce pokouší využít leteckou vrtuli, to je ale to nejhorší řešení. Kdysi u nás dokonce někdo vyrobil turbínu jen s jedním listem, a to byl pochopitelně taky omyl. Pro stanovení tvaru listu a jeho počtu na rotoru totiž slouží určité speciální výpočetní konstrukční vzorce, jejich základem je určité fyzikální pravidlo. A protože je znám, tak to bylo vlastně důvodem mého uvažování o tom, že zveřejním návod na co nejednoduší vyrobení takové turbíny (resp. malé větrné elektrárny), jak se o tom zmiňuji v dřívějších příspěvcích. |
|
Podpořte chod fóra 