| Ilem 05.12.2017 19:45 Bydliště: Hradec Králové
|
| To jo, ten přístroj by to měl umět, ale nebude sranda to z něj dostat.Tak pak už to může být jedině rukama, které ho neuměly správně použít. Promiň, to nemá být znevažování, asi bych to taky neuměl.
Pokusím se ti vysvětlit, co se tam vlastně děje. V tomto případě se jedná o zátěž, kde jalová složka těce převládá nad reálnou. Každý zná větu, že: "Cívka je jako dívka - nejdřív napětí, potom proud." Málo kdo však rozumí tomu, co vlastně tato věta popisuje.
Cívka se chová v podstatě jako jakýsi stejnosměrný motor se setrvačníkem. Představme si velmi pomalou frekvenci sítě - třeba 0,1 Hz. Jedna půlvlna sinusovky motor se setrvačníkem roztáčí jedním směrem, druhá půlvlna opačným. Při změně polarity chvíli trvá, než se setrvačník dotočí a začne se točit na druhou stranu. V tu chvíli se motor chová jako generátor a naakumulovanou energii ze setrvačníku tlačí zpět do elektrárny. Pokud budete mít hodně dobrá ložiska ( u cívky je to ta reálná část zátěže), celková práce, tím i příkon celého zařízení bude ve výsledku velmi nízký. A to i přes to, že vždy po změně polarity tam tečou poměrně vysoké proudy. Jenomže ty proudy tečou chvíli z elektrárny a chvíli zase do elektrárny. Takže šul-nul.
A úplně přesně stejně se chová cívka na běžných frekvencích. Celkový naměřený proud žádný a přesto mohou být dráty rozpálené do červena.
Teď ještě vysvětlím, jak funguje takový chytrý měřák. Nastaví si rozsah podle maximálního proudu (jalového - to je ten, který kmitá mezi cívkou a elektrárnou). Ani jinak nemůže, protože by si spálil vstupní obvody. Pak se snaží změřit něco ( reálný proud - což je skutečná spotřeba), co je o mnoho řádů menší, než to, na co si nastavil rozsah. Pochopitelně nic nezměří.
Přečti si to pomalu, je opravdu málo lidí, kteří toto pochopili, a to i mezi elektroinženýry. Pokud toto pochopíš, dostaneš se ve svých indukčních pokusech o několik úrovní výše. Lépe to vysvětlit neumím. |
|