 | Tony-66 
09.01.2018 17:58
Bydliště: BRNO-Líšeň
|
| Dobrá a špatná léčba vysokého krevního tlaku
Vážení, je to až neuvěřitelné, kam vědu a výzkum vedou peníze a farmakokoncerny. Na téma Hypertenze, potažmo vysoký krevní tlak a jeho etiologii i léčbu, byly napsány již tisíce článků v lékařských i nelékařských publikacích a mimo různé biochemické detaily, snažící se přijít na kloub vzniku hypertenze, většina doporučení pak končí u doporučení zdravého životního stylu v lepším případě a u nesprávného způsobu léčby v případě horším.
Důvod, proč doopravdy vzniká systolická hypertenze, týkající se "horního krevního tlaku" a diastolická hypertenze, týkající se "dolního krevního tlaku", však zpravidla nepostihují.
Přitom je to tak prosté.
V mozkové tkáni jsou detektory hladiny kyslíku a glukózy, pracující tak, že v případě snížení přívodu těchto, pro mozkové buňky nezbytných látek, signalizují jiným detektorům, sledujícím systolický krevní tlak (v oblouku aorty a na větvení krčních tepen), potřebu zvýšení tohoto "horního" krevního tlaku. Během věku se pružnost tepen a kapilár v mozku (i jinde v těle) snižuje, u někoho rychleji a u někoho pomaleji. Tím dochází k postupnému snižování dodávky glukózy a kyslíku do mozku (i jinam) postupně u každého. Detekční systém pak dá pokyn srdci na zvýšení razance stahu srdečního svalu a tím i zvýšení "horního" tlaku krve. Tím se situace v dodávce glukózy a kyslíku v mozku na čas upraví, ale systolický krevní tlak zůstává zvýšený, pokud trvá potřeba upravení dodávky glukózy a kyslíku k mozkovým buňkám.
Jestliže lékaři v takovém případě pacientu se systolickou hypertenzí podají antihypertenzivum, zadělávají mu na mozkovou nedostatečnost (ischémii), případně až na "mozkový infarkt".
Správná léčba je - rozšířit tepny, tepénky a kapiláry léky, či chirurgicky, podle místa poruchy přívodu glukózy a kyslíku do mozku. Pokud takto zasáhneme úspěšně, "horní" krevní tlak se normalizuje automaticky, neboť mozkové detektory jsou s dodávkou glukózy a kyslíku mozkovým buňkám spokojeny.
A nyní o "dolním" (diastolickém) krevním tlaku:
Srdce se v koronárních tepnách plní glukózou a kyslíkem v diastole, to jest v době, kdy myokard relaxuje. Detektory glukózy a kyslíku v srdci sledují dodávku glukózy a kyslíku k buňkám srdečního svalu a pokud je zde z různých důvodů (např. u zužování koronárních tepen) přívod snížen, dají tepennému systému těla pokyn ke zvýšení "dolního" diastolického tlaku tak, aby se tímto zvýšeným "dolním" tlakem dodávka glukózy a kyslíku do myokardu normalizovala.
Pokud lékaři podají pacientu antihypertenzivum, zadělávají mu na ischémii (až infarktu) myokardu.
Správná léčba je rozšíření koronárního řečiště, čímž je řešen problém. V případě zúžení hlavních (magistrálních) koronárních tepen je namístě katetrizační balonkové tlakové rozšíření průsvitu zúžené koronární tepny a pak zavedení stentu do upraveného jeho lumen, či jiný operační postup (např. bypass).
Závěrem je nutno konstatovat, že mnohdy se při léčbě "horní" a "dolní" hypertenze postupuje špatně, s negativním důsledkem pro pacienta.
A přitom je to tak jednoduché = u "horní" hypertenze zlepšit dodávku glukózy a kyslíku do mozku a u "dolní" hypertenze zlepšit dodávku glukózy a kyslíku do myokardu. Buďte zdrávi ! Tony. |
|
Podpořte chod fóra 