Hlavní přehled   |   Info a nápověda Přihlásit   |   Registrovat
 
 
Příspěvek umístěný v tematickém vlákně:    Tour the Force   (str. 1)
 
Píďalka   
26.10.2015 04:07
Bydliště: ČR
1379 446 1788 
"STATICKÁ" ELEKTŘINA

Otázky:

Jak si mohou dva izolátory, které prý nemají volné, a tím přenosné elektrony, nějaké elektrony vyměnit, ať již vzájemným třením nebo v podobě elektrické jiskry?

Proč by se měly elektrony přenést třením z jednoho izolátoru, který je pak prý chce mocí mermo zpět a zoufale je přitahuje, na druhý izolátor, který je pak prý odpuzuje a snaží se jich mocí mermo zbavit až z něj jiskry lítaj?

Jak to přijde, že je prakticky nemožné elektricky nabít třením vodiče, které prý mají spousty volných elektronů, jak prý dokazuje jejich schopnost vést elektrický proud?

Jak dovede elektron přežít neustálé vyzařování radiace elektrického pole a jak to, že se nevybije k smrti?

No a jak to, že se nevybije k smrti prý pozitivní proton?

Pokud se elektrony, tedy záporné náboje na nabité, plastikové kouli, jež prý volných elektronů nemá, přestěhují na jednu její stranu, či někde zevnitř na povrch, a jak to přijde, že se kule nerozletí na kusy? Co ji pak drží pohromadě, když prý ty nevolné elektrony potřebuje jako své valenční spoje?

Co za částice, či co za vlnění a čeho, tvoří elektrostatické pole?

Těleso A s pozitivním nábojem dokáže vyvolat negativní elektrickou polaritu na elektricky neutrálním tělese B. Může jít o celé těleso B, nebo jen o jeho stranu bližší tělesuA. Vzhledem k tomu, že indukce nezahrnuje fyzický kontakt mezi těmito dvěma tělesy, nemůže celé těleso B obdržet žádné elektrony z tělesa A, které jich navíc samo mělo nedostatek. Faktem však je, že B nabyde negativní polaritu. Jak tohle přijde?

Těleso A s negativním nábojem dokáže vyvolat positivní elektrickou polaritu na elektricky neutrálním tělese B. Může jít o celé těleso B, nebo jen o jeho stranu bližší tělesuA. Vzhledem k tomu, že indukce nezahrnuje fyzický kontakt mezi těmito dvěma tělesy, nemůže celé těleso A obdržet žádné elektrony od tělesa B, aby se B mohlo stát kladně nabitým. Faktem však je, že těleso B nabyde positivní polaritu. Jak tohle přijde?

Pokud jsou dvě vzájemně třená a elektricky nabuzená tělesa ponechána dostatečně blízko, ale aniž by se vybila jiskrou, pomalu se vybijí bez výměny elektronů, protože se vybíjí přes izolátor. Znamená to snad, že se elektrony negativního tělesa vybijí do neexistence? Pokud ano, znamená to, že se protony pozitivně nabitého tělesa vybily z existence? Znamená to, že jakési volné elektrony poletují všude kolem nás a mají dostatek inteligence na to, aby se samy rozhodly, kdy se nalepit na pozitivně nabité těleso a kdy ne, a dokonce i na neutrální těleso?

Kde se bere polarizace a náboj v původně vybitém, ale dlouhodobě skladovaném kondenzátoru?

Jak to, že je kondenzátor schopen se nabít nárazem?

A jaký princip způsobuje přitažlivost elektrostaticky nabitých těles?

Pokračování
 
Obr. 11 - elektrostatické pole
Obr. 11 - elektrostatické pole
(Dostupné jen pro přihlášené uživatele fóra) 
 
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
 
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasyOznačit příspěvek
  Přejít na příspěvek do vlákna      

 
 
Omforum.cz   |   Nápověda   |   Pravidla fóra   |   Podpořte chod fóra   |   Vytvořil: 2015-2024 Adam Benda
 
 
CC BY-NC-ND 3.0 CZ
Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 3.0 Česká republika License