 | Píďalka 
01.11.2015 18:40
Bydliště: ČR
|
| 
 Ferit, anglicky, německy a další ...cky ferrit pochází z latinského slova ferrum, tedy železo. https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelezo a označuje všeobecně sloučeniny železa a kyslíku. Zda je sloučenina použita jako ruda, například magnetit, na výrobu magnetů, na výrobu antény atp. je rozhodující jen v tom, který z mnoha feritů, či jejich směsí, je použit.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Feritov%C3%BD_magnet
Česká Wiki uvádí, že slovo ferit se používá i v souvislosti s uhlíkatými ocelemi, ale to musí být česká specialita. V angličtině je mi to neznámo a nikdy jsem se s termínem ferrit v souvislosti s uhlíkovou ocelí nesetkal a že jsem se ocelí i železem hodně brodil teoreticky i fyzicky.
Za ferit lze tedy označit jakýkoliv kysličník železa jakékoliv mocnosti a je jich zase několik, bez ohledu na další příměsi. V podstatě i krevel a hnědel obsahují ferity.
Podle vědů přijímáme železo v potravě neustále, zatímco jsme prakticky neschopni ho prý vylučovat jinak než  krvácením. Dle mých výpočtů vycházejících z věděckých údajů, zbyde podle těchto odborníků po kremaci průměrného sedmdesátiletého chlapa čtvrt kila železa, což je na malé kladívko. To bych chtěl vidět. Ale faktem je, že se dovede v těle různě ukládat v podobě krystalů kysličníků železa, tedy feritů.
Mocenství prvků není danné nějakými jejich specifickými vlastnostmi v elementární podobě. Je danné jejich vztahem ve sloučeninách vzhledem k jejich vazbám s kyslíkem. Kyslík je jen měřítko pro teorii valenčních vazeb proti kterému teorie vše posuzuje.
Neexistuje jednomocný chrom, dvoumocný dadada šestimocný chrom, stejně jako neexistuje jednomocné dadada čtyřmocné, popřípadě nemocné železo a jakýkoliv jiný základní prvek.Ty sice mohou mít izotopy, ale běžný chrom je jen jeden. Mocenství je dáno až jeho chemickou vazbou s jiným prvkem(y) opět v souvztažnosti k vazbám chromu s kyslíkem. https://cs.wikipedia.org/wiki/Chemick%C3%A1_vazba
Co se týče pochromování, já našel právě použití chloridu. To ale není nijak překvapující. Těch technologií je hafo. S tím chloridem navíc uváděli použití olovo boronových anod, případně s dalšími příměsemi, například stříbra. Šlo ale o automotivní chromování, ne o potravinové. Lze však počítat s tím, že při používání těchto elektrod dochází k otravě láku a tím i konečné chromové vrstvy prvky elektrody, tedy anody.
Vzhledem k tomu, že pochromované elektrody ani já ani nikdo další nedoporučuje, mi ani není jasné, proč se tu s chromem vůbec zabýváme.
Pokud by měl někdo mít smrtelný vítr z nerezi a chtěl holt pro sichr přetáhnout přes svíčku gumičku, může si pořídit stříbrné, nebo silně postříbřené elektrody, ale to už nebude za hubičku. Jinak je daleko lacinější možností lisovaný grafit, což všem elektro-expertům na FUP uniká, například z tuh tesařských tužek, nalepených na kusu plastiku a opět obalených, ale o praktičnosti tohoto řešení jaksi pochybuji.
 |
|
Podpořte chod fóra 