Omfórum

Hlavní přehled | Info a nápověda

Přihlásit | Registrovat

Příspěvek umístěný v tematickém vlákně: Zeleninová zahrádka (str. 7)

cocot

18.06.2018 14:01
Bydliště: Muslimice - North Bohemia

1419

1304

Byli to naši kamarádi, ale letos si bohužel nezaložili kokon u nás...

Měli jsme 3 roky po sobě na zahradě sršně a stali se našimi kamarády a VELMI jsme je obdivovali, jak jsou inteligentní, co umí a doslova se s nimi dá mluvit!!! Skutečně jsem to ořval, když jsem zjistil, že letos nebudou...
Otevřel jsem bývalou králíkárnu, jejich HOTEL a vyndal kokon - viz foto.
Pokud byli s námi na zahradě, nebyly tam mouchy, komáři a jiná polétavá havěť a vše "čistili" sršně! Jedli jsme u stolu, lezli nám po stropě a u talířů a NIKDY se nestalo, že by nás kousli, nebo jsme s nimi měli nějaký problém! OBDIV k nim jsem měl proto, že jejich pracovní "rajon" je až 3 kilometry daleko od hnízda, tam něco uloví a letí s tím domů:) tam ve vlhkem zkroucených dveří králíkárny, v mezeře čekali min 4 hlídači, kteří toho lovce buď hned pustili dovnitř, nebo náklad od něj přebrali, on se otočil frrr někam zpátky! Prostě velmi dobrá organizace! Na podzim prvního roku, když začali postupně umírat a padali od mezery na zem, kde sotva lezli, jsem jim nastavil ruku, vylezli na ni a já se je snažil dát zpátky do té mezery, nebo blízko k ní. To jsem ale neznal ten jejich osud a jak to s nimi na zimu v přírodě chodí?! To že mě NIKDY nekousli je jedna věc, ale dokonce věřím, že vás poznaj podle pachu je asi jisté!

Jednou přišla návštěva s dvěma holkama. Když jsme jim řekli, že je máme za kámoše a támhle je jejich HOTEL, zda se k němu nechtějí podívat, málem začali ječet, což je to NEJHORŚÍ, co lze udělat. Potom se pán a paní osmělili a šli jsme do těsné blízkosti té mezery. Začal jsme jim říkat, že máme návštěvu a že aby jim nic neudělali, protože to jsou hodný lidi. Věřte nebo ne, jeden vyletěl, sedl mi na rameno, a za chvíli se vrátil do mezery. Pomalu jsem přitáhl na mé místo pána a za chvíli i jeho ženu. Chvíli jsme tam postáli a normálně - né hlasitě si povídali. Ani jeden nechtěl věřit, jak je to možné a potom u stolu, když lezly po stole a očuchávali, jakou si dáváme baštu, prostě už jsme všichni byli jedna rodina :))) NIKDO se z té návštěvy jich už nebál a říkali, že kdyby to neviděli na vlastní oči, v panice by řvali a od nich prchali!
Přečetl jsem si o sršních, že jsou daleko inteligentnější, jak včela a vosy.
Budu VELMI rád, pokud se k nám v dalším roce vrátí...