 | Ilem 
18.08.2018 12:03
Bydliště: Hradec Králové
|
|  Adam napsal(a): Vodík je vysoce reaktivní prvek a nenapadá mě snad žádný způsob, jak ho uchovávat ve vodě nebo v nějakém roztoku. |
Omlouvám se, že reaguji až teď, ale Adame promiň, mýlíš se.
Voda má přrozenou vlastnost, uchovávat v sobě rozpuštěné plyny, vodík nevyjímaje. https://www.wikiskripta.eu/w/Henryho_z%C3%A1kon
Ano, je to těžká představa, při tom , jak je vodík lehký, ale je třeba si uvědomit, že měrná hmotnost plynu nehraje v Henryho zákoně žádnou roli. Množství rozpuštěného plynu závisí pouze na absorpčním koeficientu, teplotě a tlaku. V podstatě úplně stejně to funguje při rozpouštění pevných látek, akorát u pevných látek se absorpčnímu koeficientu říká rozpustnost. U pevných látek však nehraje roli v množství rozpuštěné látky tlak. A je úplně jedno, jak těžká je látka, která je ve vodě (obecně kapalině) rozpuštěna. Pokud se nezmění teplota, nikdy z kapaliny nevypadne. Rozdíl mezi rozpustností plynů a pevných látek je v tom, že u plynů rozpustnost s vyšší teplotou klesá, naopak u pevných látek stoupá. Může za to parciální tlak rozpuštěných plynů, ale to už bych zabředl do přílišných podrobností. Ještě zajímavější je situace při rozpouštění kapaliny v kapalině. Říká se tomu mísitelnost. Některé kapaliny jsou omezeně mísitelné - například trichlor ve vodé - 1%, některé jsou neomezeně mísitelné, například líh a voda se dají smíchat v libovolném poměru. Přestože je líh lehčí, než voda, nikdy se v kapalné podobě tyto dvě kapaliny nerozdělí. K tomu, abychom je mohli rozdělit musíme z jedné ze složek udělat plyn. Toho se využívá například při výrobě slivovice.
Vrátím se zpět k vodíku. Toto vše, co jsem napsal, platí pro vodu, ve které není ještě nic rozpuštěno. Proto je potřeba před sycením vody vodíkem, vodu minimálně prohnat přes filtr z aktivního uhlí. Aktivní uhlí z vody vychytá rozpuštěný chlór i některé další prvky, Tím uvolní místo pro vodík. |
|
Podpořte chod fóra 