Omfórum

Hlavní přehled | Info a nápověda

Přihlásit | Registrovat

Příspěvek umístěný v tematickém vlákně: Keltové (str. 1)

farkas

18.11.2015 12:13
Bydliště: Střední Čechy

2929

344

3995

Rejkovice - hradiště Plešivec

http://www.archeolog.cz:

Hradiště z doby bronzové na výrazné hoře Plešivec bylo ve své době velmi důležitým mocensko-ekonomickým opěrným bodem s nepopiratelným kultovním významem pro velkou část regionu středních Čech. Hradiště bylo i důležitým obchodním a metalurgickým centrem, do kterého byl přivážen cín z Krušnohoří i měď z Alp.

Poloha. Hradiště Plešivec se nalézá na strategicky významném vrcholu Brd, z něhož je vynikající rozhled po celém okolí. Hlavně možnost kontroly okolní krajiny, přilákala na tento vrchol lid mladší doby bronzové, který zde soustředil své aktivity - ekonomické, správní, sociální i kultovní.

Opevnění. Hradiště je rozděleno mohutnými valy na dvě části, často označované jako vnější a vnitřní hradiště. Vnější hradiště obklopuje hradiště vnitřní ze tří stran. Fortifikace chybí pouze na straně západní. Je pravděpodobné, že v době bronzové byla hradba i na této straně, její pozůstatky byly však zničeny novověkým lomem. Do vnějšího opevnění byly začleněny přirozené skalní masivy. Na jihu protíná val ulicovitá brána, zvaná Stará vrata, která je z východní strany chráněna jedním ze skalních masivů - Krkavčí skálou a prochází jí lesní cesta. U této brány byly v 19. století nalezeny depoty bronzových předmětů. Vnější opevnění dosahuje délky 2400 m, proto lze usuzovat na druhou bránu, která mohla být umístěna na východní straně hradiště v prostoru zvaném Malá vrata, na což by mohly poukazovat četnější nálezy bronzových předmětů v tomto místě.
Menší, vnitřní hradiště je umístěno na nejvyšším bodě kopce a zaujímá rozlohu 16 ha. Jeho oválný půdorys je obklopen 1530 m dlouhým opevněním, které je přerušeno na své jižní straně velmi dobře patrnou nálevkovitou branou s dovnitř se zužujícími křídly. Stejně jako v případě vnějšího opevnění, i zde bylo využito přírodních překážek v podobě skalních útvarů.
Kamenné valy plešiveckého opevnění měly šířku asi 3 m a byly postaveny z oboustranně lícovaných vodorovně skládaných kamenů, které byly proloženy příčnými dřevěnými rošty, které svazovaly čelní palisádu se zadní stěnou. Na tomto kamenném základě byla ještě vztyčena 2,5 m vysoká dřevěná palisáda.

Datace. Největší rozkvět zažilo hradiště v pozdní době bronzové, tj. štítarský stupeň knovízské kultury.

Funkce. V pozdní době bronzové byla postavena kamenná hradba a hradiště bylo jistě jedním z nejdůležitějších opěrných bodů s mocensko-ekonomickým vlivem, který byl patrně umocněn religiózním charakterem, který se přenesl z dob dřívějších, kdy lze předpokládat kultovní charakter hory. V mladší době bronzové byla totiž hora využívána jako důležité metalurgické a obchodní centrum. Sem směřovaly dodávky cínu z Krušnohoří i mědi z alpské oblasti. Vzhledem k vysoké kulminaci řemesel spojených s metalurgií, které byly považovány za řemesla posvátná a jejich mistři za cosi, připomínající šamany či mágy, byla hora patrně posvátným okrskem, kam nezasvěcení neměli přístup. Tuto teorii podporuje i malé množství nálezů, dokládajících sídelní aktivity v mladší době bronzové.

Zánik hradiště nelze přesně datovat. Jediným vodítkem by snad mohl být požár opevnění, po kterém již opevnění nebylo obnoveno.

Plešivec je záhadná hora. Hned po začátku stoupání od Klínku (horizont silnice mezi Jincemi a Hostomicemi) nás přivítá Viklan, který se už sice neviklá, ale dá se u něj pobýt. Po prudším stoupání na vrchol hory staneme na severozápadní kamenné terase zvané Čertova kazatelna. Je tam nádherný výhled i odpočívací zázemí, ale něco mě tam pokaždé nutí pokračovat nad kamenným mořem dál. Severovýchodní terasa je prvým opakem Čertovy kazatelny a člověka láká tam strávit nejen celý den, ale i zabivakovat. Kousek vedle jsou zbytky valů a modrá značka nás kole nich zavede ke Smaragdovému jezírku. Nikdy jsem jezírko nestihla prozkomat ani celé obejít, protože jeho ponurá atmosféra vzbuzuje v člověku pocit tísně a touhu z toho místa okamžitě odejít.
Nemyslím si, že vrchol Plešivce sloužil k obývání. Byl spíše observatoří a jakýmsi centrem druidů.
Pro obývání, zajištění zázemí a ochrany pro centrum kouzel na Plešivci mohlo fungovat hradiště na vrchu Ostrý na protějším břehu říčky Litavky, o kterém se web Archeolog vůbec nezmiňuje.
Prostor hradiště na Ostrém je oplocen atrapami palisád, ale hned za nimi je po celém obvodu hluboký příkop se zbytky opevnění.