| P.A.Semi 11.10.2018 17:18 Bydliště: Česká republika
|
| Adam napsal(a): V simulátoru se stovkami nebo tisíci částicemi (a s relativně krátkou dobou pozorování) to často vypadá, že se částice rozutečou pryč, ale to buď bylo něco špatně nastaveno, nebo to chtělo jenom podstatně víc času... |
Je také něco jako úniková rychlost, tedy rychlost potřebná na překonání gravitačního vlivu tělesa. Když už je pak dost daleko, je to pole tak slabé, že už ho nezastaví.
Normálně asi pádem "dolu" do gravitačního gradientu nelze získat rychlost potřebnou na uniknutí z něj. Je ale technika, které se říká "gravitational slingshot, gravity
assist maneuver", kterou používají třeba v NASA pro lety ke vzdáleným planetám, že proletí těsně kolem Venuše a "vystřelí" je to dost daleko na to, aby s tím doletěli i mimo sluneční soustavu... (Nevím o tom, že by třeba sondy Pioneer nebo Voyager měly někdy zastavit a vracet se... A myslím (nevím jistě), ale na vlastní pohon už dávno neletí, letí jen setrvačností. Zajímavé je třeba "Pioneer anomaly", že sonda Pioneer prý zpomaluje méně, než by měla - zřejmě protože počítají jen s gravitací Slunce a planet, ale nepočítají s mezihvězdným prachem...??) |
|