 | Píďalka 
16.12.2018 01:31
Bydliště: ČR
|
|  Poota napsal(a): Ve skutečnosti mozek pouze reaguje na vnější nebo vnitřní podněty. |
Kterážto reakce je potenciálním podnětem pro další zpracování (tudíž opět informací) ať již dále zpracovávaným interně, nebo nějakým dalším mozkem, či něčím jiným, či podnětem odsouzeným k zániku bez dalších reakcí.
Osobně dělím informace na pasivní a aktivní, statické a dynamické, a je v tom zatra rozdíl. Informace pasivní je záznam, například ve vroubcích na gramofonové desce. Bez energie dodané do systému v podobě funkčního gramofonu je však k ničemu. Teprve ta dodaná energie vytvoří z informace pasivní informaci dynamickou, tedy jakýmsi způsobem se šířící. Avšak i tato informace ještě nemusí být nutně jakkoliv použitelná, anžto bez systému ucha a vyhodnocovací jednotky, řekněme mozku, může gramofon vyprávět cokoliv a hluchému je to k ničemu. Čistě filosoficky, nepadne-li informace na úrodnou půdu, je stále jen informací pasivní, byť se i šířila. No a padne-li na půdu nevhodnou, může být zpracována i na cosi naprosto nesouvisejícího.
Co se týče víry, žijeme v době velice překvapivé. Kdo by věřil před 50ti lety, že je možné mit na zadku telefon pomocí kterého se domluvíte prakticky po celém světě, nafotíte s ním co chcete, aj film, a můžete to hned poslat na telefon někomu jinému opět po celém světě a popřípadě vás ta věc i vyvede z tajůplného lesa, nebo vás navede do Kardašovy Řečice pomocí GPS. Co bylo před padesáti lety vírou, a to zdaleka ne každého, co tenkrát nebylo možné nijak dokázat, či ověřit, bylo eventuelně realizováno.
Lze tedy snad říci, že víra, i když ne asi každá, může být i hudbou budoucnosti, byť i byla současně neprokazatelná. To nemluvě o tom, že nedostatek důkazu(ů) čehosi není důkazem neexistence, či nemožnosti toho čehosi. To jen mnohý nově věřící, často zvaný vědec, se dovede ať již podle, nebo naivně ohánět neprokazatelností coby důkazem nemožnosti. Stejně tak, když dva dělají totéž, není to totéž, a proto není ani neschopnost jednoho (či mnoha) zopakovat cosi, co někdo dokázal, důkazem nemožnosti to ono dokázat. Pak lze snad jedině věřit, že dotyčný je sviňa podvodná, protože jinak bychom si museli přiznat vlastní neschopnost a komu se do něčeho takového moc chce, že?
No a ještě se vrátím kousek zpět. Hmota, je evidentně také informace. Ono totiž jde spíše o filosofický náhled a definici slova "hmota", než o cokoliv jiného. Házíme tu termíny a přitom má každý z nás poněkud jinou představu o tom, co vlastně znamenají. Máme každý jiný náhled, jinou představu, jinou definici a je to já o voze a ten další o koze, ačkoliv předmět diskuze oba nazýváme třeba "hmota", nebo "informace", popřípadě "soulož", nebo "oheň", nebo člověk. Máme kvanta popisů a označení, ale podstata jaksi uniká.
Ahoj, Píďalka. |
|
Podpořte chod fóra 