| Píďalka 29.01.2019 21:44 Bydliště: ČR
|
| Adam napsal(a): Světlo může nárazem dvou těles vzniknout prakticky pouze:
- odhalením světelného jádra jednoho nebo obou těles (malý meteor žhavé jádro nemá a úder malým meteorem neodkryje případně žhavé jádro Měsíce)
... |
Hmm, a co takhle elektrická indukce opačného náboje v tělese zatra rychle protínajícím siločáry elektromagnetického pole jiného, daleko mohutnějšího tělesa, kdy eventuelně dojde v kritické vzdálenosti k elektrickému výboji mezi těmito dvěma tělesy, meteorem a povrchem Měsíce? 9 třída ZDŠ - Faradayovy zákony.
Tunguzka nebyla o ničem jiném, i když v podstatně větším měřítku a za poněkud jiných podmínek, především za přítomnosti atmosféry, stejně jako nebyl o ničem příliš jiném výsledek projektu NASA, "Deep Impact" (Hluboký Zásah) v roce 2005, kdy umělá, měděná střela (cca 400 kg) vyslaná z průzkumné sondy, zasáhla jádro komety Temple 1. S touto střelou byla nejdříve těsně před dopadem na povrch jádra komety ztracena komunikace a v zápětí pak následoval intenzivní záblesk. Teprve další sonda, která byla krátce poté odkloněna z jiného projektu, aby nafotila místo dopadu projektilu Deep Impact a očekávaný kráter v "dirty snowball" (špinavé sněhové kouli), nafotila místo očekávaného, relativně velikého kráteru, sotva viditelné stopy (stěží rozeznatený okraj jakési mělké misky) v místě "dopadu" umělého projektilu.
S tím, co je zde popisováno, by byl jedinným adekvátním zdrojem takové krátkodobé intenzity a trvání světelného záblesku elektrický výboj. A co je vlastně tou záhadou? Proč se nejdříve nepodívat na základy fyziky, než se pustíme do záhadologických spekulácí?
Ahoj, Píďalka |
|