 | Píďalka 
12.02.2019 22:37
Bydliště: ČR
|
|  cocot napsal(a): Zcela jistě byli jen 4, nebo 5, nebo 6, ale NIKDY né blíže k 7!!! To byl pro mě jasný důkaz toho, že každý ONKO pacient je kyselý!!! |
No nazdar.
Kyselost moči vyjadřuje právě jen kyselost moči. Dá se sice kde čím pozásáditět, avšak, pokud se dlouhodoběji blíží k ph 7, máte zaděláno na ledvinové kameny, protože vám v ledvinových kanálcích začně krystalizovat především vápník. Ty šutry pak zatra bolí a vůbec nejsou ledvinám prospěšné. Tady opět vidím problém v zevšeobecňování. Ona není kyselost jako kyselost a tím pádem ph jako ph. Například kyselost v žaludku je daleko více dána kyselinou mléčnou z přemíry kvašení, oproti tomu, co nám tvrzeno jesti, že vzniká nadprodukcí HCl v žaludku. HCl ve skutečnosti právě tvorbu kyseliny mléčné v žaludku potlačuje omezováním množení kvasinek a tím pádem lze jejím doplňováním nejen zamezit pálení žáhy, ale dokonce v mnoha případech tento problém na dlouho vyřešit, stejně jako s tím spojené polypy na jícnu, nedomykavost klapek a další problémy horního zažívacího traktu.
Pokud si kdo početl v Bolotovovi, dozvěděl se, že jeho balzám není o ničem jiném, než o požívání směsi kyselin, octové, chlorovodíkové, sírové a dusičné (i když Bolotov používá lékařský nitroglycerin místo dusičné přímo). Osobně přidávám ještě fosforečnou zhruba ve dvojnásobném množství, než je v Cocacole. Mě se zde dokonce nabídla čistě moje spekulace. Pokud nám plísně způsobují, jako že nám způsobují spoustu problémů a nesnášejí se moc třeba s tou askorbovou kyselinou, je docela možné, že svou kyselostí se sice dovedou do značné míry bránit zásaditosti těla, ale mohou mít podstatně vetší problém se ubránit překyselení těla, byť i spíše momentálnímu. Přivedlo mne na to i to, že jedním z populárních lidových léků je jablečný ocet. Takže ono bůh ví, jak to v těle funguje a upřimně řečeno, zkumavkové výzkumy považuji za prakticky bezcenné. Ty buňky se mimo tělo chovají zatra jinak než v něm.
Hádám tedy, že v těle se dějou přeměny, které nemají se standartní chemií až tak moc společného, i když čeho moc, toho příliš. Ono to totiž vypadá, že ty kyseliny poskytují v nejjednodušší formě stavební prvky. Kdo například kdy slyšel, že má v kostech Ca3(PO4)2 No a to je apatit a P v apatitu je fosfor. Vápník bez fosforu'a pár stopových prvků, třeba mědi, tak maximálně zavápní svaly a udělá z vás sochu. No a všechny minerály jsou vám k ničemu, co se kostí týče, pokud vám plísně žerou kolagen a ten ty mrchy tuze rády a nejlepší prevencí a ve vysokých dávkách je co? Vitamín C. Jaký vitamín C? O tom jsou spory. Nicméně, pokud se dá vůbec vědům v čemkoliv důvěřovat, jsou buňky schopny použít pouze kyselinu dehydroaskorbovou, ať již askorbovka přišla s přírodními askorbáty, nebo v podobě kyseliny, nebo v podobě askorbátu sodného. No a jak to tělu ulehčit? Jak mu vyrobit tuto kyselinu? Jde to, Pokud je slavné MMS, tedy spíše chloritan sodný aktivován nějakou kyselinou a pochytá se kysličník chloričitý do roztoku kyseliny askorbové, vzniká právě kyselina dehydroaskorbová. Nějaká by asi vznikla i aktivací chloritanu přímo roztokem askorbové v nějakém příznivém poměru, ale na to nemám vyšší dívčí.
Osobně jsem se z mnoha skutečných výzkumů přesvědčil o tom, že našim problémem nejsou nedostatky toho a onoho, ale nepoměry toho a onoho, a na to je jedinný, velice účinný a laciný lék. Aspoň měsíc jen o vodě, třeba i destilce. Dva měsíce už dokážou zázraky. Ono tělo není blbé a co potřebuje, to si ponechá. Nějaké pindy, že destilka člověka odsolí, jsou pitomost. Zblajzne-li člověk jen třeba čtvrt citronu denně k destilce, jaká destilka? Ono se to v těle potká. Je sice pravdou, že poběžíte-li Maraton, nějaké to doplňování solí je na místě, nicméně kdo běhá při nejedení Maraton je šílenec.
No a abych nebyl zcela mimo vlákno. Co se týče vodíku, není vodík jako vodík a velice záleží na jeho původu, který rozhoduje o jeho elektrickém potenciálu a tím jeho reaktivní hodnotě. Proto je vodík ze střev, produkovaný bakteriemi, pro zdraví prakticky bezvýznamný, i když ho ty potvory vyrobí u průměrného člověka prý tak litr denně. Osobně, pokud bych ho vyráběl, dal bych si záležet na tom, aby vznikal za co nejvyššího napětí a ještě bych vodíkem nacpanou vodu natřískal na Van de Graaffu, popřípadě ji na něm sytil. Ve skutečnosti, i když o tom moc literatury není, to vyzerá, že směs kyslíku s vodíkem (zcela mylně nazývaná na českých fórech Brownův plyn) rozpuštěná ve vodě a "opepřená" Van de Graaffem dělá ještě větší divy. No a to, že pH vodíkové vody může narůst na 10 a více ještě neznamená, že tato "zásaditost" má jakýkoliv vliv na chemické pH v těle. Jinými slovy, pokud se takový nabitý vodík spojí řekněme s radikálem OH nalepeným na buněčné membráně, vzniká z toho voda a naměřená zásaditost jak toho vodíku z vodíkové vody, tak skupiny OH mizí za uvolnění špetky energie. Chemicky to vyjde u produktu šul nul neutrál H2O. Nicméně je to právě ten pH (potenciál vodíku), který takovou reakci umožňuje. Elektricky málo agresivní vodík od střevních bakterií udělá s tím OH prdlajz. No a skupina OH na buněčných stěnách obsazuje receptory a omezuje látkovou výměnu. V podstatě bere buňkám možnost jak výživy, tak vylučování, a otravuje je tím.
Ahoj, Píďalka. |
|
Podpořte chod fóra 