 | Ilem 
31.10.2019 13:14
Bydliště: Hradec Králové
|
| Dnes sedím v práci a výjimečně mám vše hotovo. Tak jsem se rozhodl, že napíšu o něčem, co jsem tu nenašel (možná přehlédl) a přitom to má na naše zdraví zcela zásadní vliv. Jedná se o tolik diskutované nenasycené mastné kyseliny. Je kolem nich mnoho rozporuplných informací, tak se pokusím, trošku to dát do pořádku. Bude to delší, tak se pohodlně usaďte. Zaměřím se na Ω3 a Ω6, protože Ω9 si tělo umí syntetizovat. Poměr Ω3 a Ω6 je zcela zásadní pro naše zdraví. Tento poměr by měl být 1:3, ale u běžného evropana se pohybuje někde mezi 1:24 - 1:35. Američani dokonce atakují poměr 1:45 a proto je u nich úmrtí na kardiovaskulární choroby na prvním místě. U nás na druhém. Relativně v pořádku ( do 1:10) mají tento poměr pouze Eskymáci a mladí Řekové. Proč, to se dozvíme později.
O co jde? Teď trochu nezáživné teorie, kterou můžete přeskočit. Ω se označuje poslední dvojná vazba mezi uhlíky. Číslo za tímto řeckým písmenkem značí, jak daleko se nachází od koncového methylu. Ten je tam vždy.
Konec chemie a zase čtěte.
Proč je to tak zásadní? Ω3 působí protizánětlivě a Ω6 působí naopak prozánětlivě. Stejně, jako já se nejspíš budete ptát, na co potřebujeme zánět? Zánětem s tělo zbavuje poškozených buněk. Bez zánětu by to nešlo. Pokud ale není dostatek Ω3, dochází k chronickému zánětu. A to se týká kterýchkoli buněk v celém organizmu.
K vysvětlení si vyberu již zmíněný kardiovaskulární systém, protože tam se to dobře vysvětluje. Obal každé tělní buňky je tvořen převážně právě z těchto mastných kyselin. Buněčný obal je tam od toho, aby do buňky propustil to, co tam propustít má a ven zase to, co má jít ven. Pokud je málo Ω3, buněčný obal propustí dovnitř i to, co tam nepatří. Dochází ke zmíněnému zánětu. A teď, jaký to má vliv na kardiovaskulární systém. Pokud jsou buňky, kterými je tvořena stěna tepen/žil v zánětu, stěna se zeslabuje a hrozí její perforace. (Svou roli v tom hrají ještě cukry, ale to už bych zašel příliš daleko.) Naštěstí, náš organizmus na to má obranu. Ano, je to ten zlý a obávaný cholesterol. Funguje jako lepidlo, které zalepí poškozenou stěnu, podobně, jako když dáte flastr na píchlou duši, jenomže zevnitř a v tom je ten problém. Když je tam těch flastrů moc, stává se céva neprůchodnou. Pokud se to stane někde v těle, nic zásadního se neděje. Pokud se to stane na srdci, je to onen známý infarkt a pokud se to stane v mozku, nazývá se to mrtvice. Lékaři na to mají jediný lék. Snižují obsah cholestrolu, čímž blokují obranu organizmu proti perforaci žil. Takovou prasklou žilku snadno poznáte třeba v očích. Někomu teče často krev z nosu. Když se to však stane v mozku, vyteklá krev drtí mozkové buňky, které pak odumírají a přestože to vzniklo jinak, opět se to nazývá mrtvice.
Co s tím? všichni vědí, že bohatým zdrojem Ω3 je rybí tuk. Jako kluk pamatuji, jak jsem to musel jíst a jak to bylo hnusné. Ale ouha společně s rybím tukem se do těla dostává spousta těžkých kovů (zmínění eskymáci), díky znečištění oceánů. Vědci záhy vymysleli řešení. Začali rybí olej rafinovat (čistit). Super, těžké kovy už tam nebyly, jenomže to přestalo fungovat. I přes masívní dávky rafinovaného rybího oleje se poměr Ω3 a Ω6 příliš nezlepšoval. Takže nyní můžete koupit na trhu mnoho nefunkčních produktů, protože investované peníze se musí vrátit.
Teď si vysvětlíme, proč to nefunguje. Ω3 se vstřebává v části tlustého střeva, která se nazývá vzestupný tračník. Problém je v tom, že Ω3 velmi snadno oxiduje. Díky rafinaci byly z rybího oleje odstraněny i přirozené antioxidanty, které zabraňují tomu, aby Ω3 zoxidovala dřív, než se dostane na místo určení. Začal se tedy hledat jiný zdroj Ω3. Našel se v některých rostlinách. Například olivy (ano, zmínění Řekové). Super, ono to funguje, ale jen na mladých lidech. Proč sakra?
Pokud vím, existují 4 druhy Ω3 mastných kyselin ALA ( kyselina alfalinoleová), EPA (kyselina eikosapentaenová), DHA (kyselina dokosahexaenová) a tu čtvrtou si nepamatuji a ani se moc nevyskytuje. Pro správnou funkci našich buněk potřebujeme EPA a DHA. Mladý organizmus si umí EPA, nebo DHA dle potřeby vyrobit z ALA. S věkem tuto schopnost ztrácí, a chlapi ještě rychleji, než ženy. Takže pokud má mladý člověk dostatek ALA, může mít v pořádku i EPA DHA. ALA se vyskytuje právě v některých rostlinách. Starší lidé jsou odkázáni pouze na vnější zdroje EPA a DHA. A ty ještě musí mít dostatek antioxidantů. Obvykle jsou to polyfenoly, které, jako jedny z mála dokáží Ω3 dopravit až do vzestupného tračníku.
Ještě by se slušelo zde doplnit, že bohatým zdrojem Ω6 jsou přepalované rostlinné tuky.
Samozřejmě vím, která firma dělá tu správnou, vstřebatelnou Ω3, ale asi je nepřípustné zde dělat někomu reklamu. Takže jsem vás pouze navedl, jak se v té změti informací zorientovat. Zbytek je na každém jednotlivci. |
|
Podpořte chod fóra 