 | E_man  
12.12.2019 14:09
Bydliště: Kde lišky dávají dobrou noc
|
|  Poota napsal(a): Fajn že se někdo ozval a navíc kvalitně a k věci
Vezmu to popořádku.
- Jistou představu jsem označil za chybnou nikoli jako svůj argument, ale jako prezentaci toho, že v dalším budu vycházet... |
- Jistou představu jsem označil za chybnou nikoli jako svůj argument, ale jako prezentaci toho, že v dalším budu vycházet z představy jiné, dle mého přesvědčení správnější či skutečnosti bližší.
Na základě jedné chybné představy (existuje jich "milion") budeš vycházet ze tvé představy (která může patřit mezi ten "milion" chybných představ), a tu tvou představu podporuješ svým přesvědčením. O takové představě hodláš diskutovat. Rozumím ti správně?
- Velice malebné pokusy, které mi navrhuješ považuji za zbytečné, protože ani kladný ani záporný výsledek neprokáže, zda jsou obě pole samostatná či ne, a současně jenom prokáže, že se ovlivňují, což už máme dávno prokázané.
Moje tvrzení, že jde o dvě samostatná pole není vůbec odvážné - jde pouze o zkoumání druhé možnosti.
Já jsem ti nabídnul pokus, kde jsem se snažil alespoň jednou prokázat že se neovlivňuji. Jistě mi nabídneš alespoň jeden pokus, kde se ovlivňuji. Tvoje tvrzení bylo "odvážné" v podtrženém "navzájem se ovlivňují".
Prokázat, že jsou samostatná lze velmi snadno v každém LC obvodu. Nabiješ kondenzátor a máš mezi jeho deskami velmi silné elektrické pole. Žádným dostupným měřičem magnetického pole nic nezjistíš. Připojíš ke kondíku cívku. V maximu proudu (právě když je kondenzátor zcela vybitý a cívkou teče maximální proud) odpojíš kondenzátor a zkratuješ cívku. Proud pokračuje cívkou s časovou konstantou L/R. V ideálním případě, kdy pro vinutí cívky použiješ supravodič s nulovým odporem (R=0) si odneseš cívku jako trvalý magnet, se kterým si budeš hrát třeba na Plutu
- Poněkud vágní výraz "elektřina" jsem použil, doznávám že nevhodně, a myslel jsem tím "elektrický proud", který fyzika definuje jako "tok elektronů vodičem".
Je to tok(pohyb) nábojů ať kladných či záporných čímkoliv. V plazmě jsou to kladná atomová jádra i elektrony, ve vodičích za normálních podmínek elektrony, v roztoku třeba kladné i záporné ionty....)
- Zřejmě se liší naše představy pro "vodič" a "izolant".
Já považuji za izolant látku, kterou dané médium nedokáže proniknout a ani se v něm šířit - jeho pomocí lze oddělovat různá množství nebo různé potence daného média.
Například pro vodu jsou to materiály pro stěny nádob nebo nádrží a také pro vytváření trubek, jejichž vnitřní "prázdný" průřez bych si dovolil přirovnat k "vodiči".
Vodič či izolant vede či izoluje náboje. Naproti tomu pole (elektrické či magnetické ) neproudí (neteče). To byla chybná představa v počátcích poznávání.
Feromagnetika a paramagnetika mým představám o vodiči a izolantu pro magnetizmus nevyhovují ani v nejmenším, což nejspíš souvisí i s tím, že "pole" považuji za médium statické, které může "proudit" jenom tehdy, když může vyrovnávat nějakou svoji nerovnováhu. Bez vhodného izolantu je snad možné nerovnováhu vytvořit, ale rozhodně ji nelze udržet a nelze ji ani transportovat vodičem aniž by se rozptýlila do okolí.
Ty vidíš věci, o kterých my obyčejní smrtelníci nemáme ani potuchy. Ne, ne. Tady mne do diskuze nedostaneš.
- Nehybný magnet i elektromagnet neprodukuje pohybující se magnetické pole, což vyjadřuji jako statičnost pole kolem stojícího magnetu.
Nehybný magnet opravdu ne. Snad proto nejde sestrojit perpetuum. Elektromagnet ano(tedy alespoň dva), stačí k tomu maličkost, měnit proud, jak to vidíme v elektromotorech |
|
Podpořte chod fóra 