 | Adam 13.12.2019 22:26 Bydliště: Praha
|
| minsc napsal(a): ... toxoplasma gondii, ovlivňující chování myší tak že už se nebojí koček a ty je nakonec chytí, aby toxoplasma mohla pokračovat ve svém životním cyklu v kočkách. ... |
Ono je to velmi lákavé, vnímat to tímto "směrem", že toxoplasma mění chování svého hostitele proto, aby pak díky horší ostražitosti mohla pokračovat do dalšího hostitele. Stejně tak to ale může být i obráceně, že to toxoplasma původně vůbec neměla takhle "promyšlené", ale díky vzniku toho "otupujícího" efektu, který měl být původně jen druhotným jevem, je z toho nakonec primární hnací motor pro její šíření. Na tomto je vidět, jak jsme někdy velmi náchylní k tomu nazírat na něco určitým způsobem, pokud má naše mysl třeba ráda fascinaci.
Ještě mnohem víc třeba mě osobně zaráží v přírodě jiné záhadné fragmenty. Lze nalézt možná nespočet případů, kdy je nějaké houbě, rostlině nebo živočichovi něco vymyšleno opravdu velmi precizním způsobem, jako kdyby si s tím nějaká inteligentní tvořivá síla doslova vyhrála, aby to bylo naprosto perfektně vymyšlené, ale co je hlavní - tato preciznost se zdá být často zcela nadbytečná pro dostatečné rozšiřování a přežití daného druhu. Jedná se o spoustu "vymazlených" "vynálezů" jak v těle člověka a živočichů, tak i v říši rostlin a hub.
Jen v rychlosti, jeden až dva příklady: Semeno javoru, které má velmi precizně vyřešený aerodynamický tvar tak, aby padalo k zemi s efektem vrtule. Je do toho zanesena nepochopitelná chytrost a dokonalost, ale přitom až takový důvtip není nutný pro dostatečné šíření semen stromu do jeho okolí. Šlo by to i daleko snadněji.
Druhým příkladem je semínko pampelišky. Součástí semena je známý výběžek s padáčkem a celá tato konstrukce je velmi dokonale "vypočítána", jako kdyby si sedl ke stolu nějaký vynálezce/konstruktér a řešil úkol určit ideální parametry, rozměry a proporce všech částí výběžku a padáku pro tvar, velikost a hmotnost samotného semene. Je to opět jako výsledek velmi precizní práce, díky které může cestovat semeno pampelišky za příznivých podmínek klidně i stovky kilometrů daleko. Ale přitom by v rámci evoluce a pro dostatečné rozšiřování pampelišky do okolí stačilo, kdyby se to "samo" vyvinulo třeba jen o malý kousek hůře precizně... Jenže ono to spíš vypadá, jako kdyby si s tím někdo doslova vyhrál... |
|