| farkas 13.09.2015 15:34 Bydliště: Střední Čechy
|
| Když si zeměkouli představíme jako splasklý nafukovací míč, jehož stěny k sobě přilehnou, spirály vzdušných vírů mají všechny stejný směr. Když se víry naplní vodní parou, jsou v přenosu z meteorologické stanice viditelné jako cyklona. Vír unese vodu a neklesá. Přitom musí mít ještě elektrický náboj, protože jako protiklad se pravděpodobně indukcí tvoří anticyklony. Anticyklony jsou vždycky menší, protože studený vzduch nestoupá a tvoří brázdy nízkého tlaku.
O elektřinou nabitém moři píše krásně a srozumitelně Viktor Hugo v knize "Dělníci moře" v kapitole !Před bouří.
Dalším rušivým aspektem poklidného otáčení vzdušných vírů je v oblastech blízko pólů stoupající teplý vzduch z mořských proudů.
Na jakém principu vlastně putují mořské proudy?
|
|